Patřím ke generaci, která se narodila v porodnici jako Husákovy děti, ale moje máma a moje dítě se narodilo doma. Naše generace vyrostla na hitech pašovaných „ze Západu“ na konci 80. let, hitům vévodily melancholické písně Vídeňáka Falca.

Vybírám z jeho webu: http://www.falco.at/index.php?option=com_content&view=article&id=58&Itemid=70

Volný překlad: Narodil se v roce 1957 jako Johann Hölzel a začal rušný osudový život. Jeho matka Maria Hölzel – později pak generální ředitelka pobočky habsburské prádelny ve 14. vídeňské čtvrti – byla přijata ve třetím měsíci těhotenství s krvácením v ženské nemocnice Gersthof. Potratila dvojčata a byla tedy velmi depresivní, protože ze všeho nejvíce chtěla dítě – a potratila dokonce dvojčata. Marii Hölzel drželi přes noc v nemocnici. Když lékař diagnostikoval těhotenství následující den po vyšetření, nemohla uvěřit svým uším. „To musí být omyl, já jsem potratila svoje dvojčata včera!“ odpověděla Maria Hölzel zcela zaskočena. Jen několik okamžiků později si uvědomila, že by čekala trojčata. Radost však nemohla vyklíčit, protože doktor řekl, že stejně potratí: „Udělám kyretáž, protože pokud jste potratila dvě děti, pak potratíte i třetí.“ Na tuto panovačnost lékaře sdělila Maria Hölzel energicky a odvážně: „Ne, nebudete dělat nic.“ Zřejmě proto, že chtěla toto dítě nutně – a dostala ho.

Byl to velký, silný kluk, o hmotnosti 4,95 kg a dlouhý 54 cm a od prvního okamžiku svým hlasem velikým přitahoval pozornost. Jeho matka si pamatuje, že její porodní asistentka řekla prorocká slova: „Máte svého chlapečka, je to zpěvák!“, a dala ho matce do náručí.

Přeji všem porodním asistentkám, aby mohly dávat matkám do náručí všechny další geniální zpěváky i obyčejné lidi.
Přeji Ivaně mnoho další síly do života.