Právě před rokem se nám narodila dcera Lea. V porodnici, byl u toho můj muž a byl to nejšťastnější den mého života. Teprve když jsme si Leu přinesli domů, uvědomila jsem si ve srovnání s důvěrně známými věcmi v bytě, jak je maličká. Neměla ani dvě a půl kila, drobeček, co se ztrácel na naší manželské posteli. Zavolala jsem tehdy Ivaně a poprosila ji, jestli by se nemohla stavit. Přijela hned ten večer, poradila mi s kojením a pomohla nám Leu poprvé doma vykoupat. Řekla mi: „Je sice malinká, ale úplně hotová a vůbec nic jí nechybí. Nesmíš se bát!“ V šestinedělí pak přišla ještě několikrát, pomohla mi uvázat Leu do šátku a radila s bolavými prsy. Přišla až k nám domů, vždycky hned, když jsme ji potřebovali. Taková pomoc je v šestinedělí k nezaplacení, zvlášť když novorozeně přivítá taková sněhová nadílka, jako naši holčičku.
Kromě praktických rad mě ale Ivana hlavně povzbudila, že jako máma nejsem úplně nemožná, a že všechno je na dobré cestě. Občas jsem měla hrozný strach a Ivana to věděla. Dva roky před tím jsem si s ní totiž chodila povídat o svém prvním těhotenství, které mělo smutný konec. Čekala jsem tehdy dvojčátka, která se narodila velmi brzy, už ve 27. týdnu, a přežila jen několik dnů. Rozhovory s Ivanou mi tenkrát nesmírně ulevily v hrozném smutku a pomohly mi posunout se o kousek dál, od bezedné bolesti k myšlenkám na další těhotenství a další miminko. Ivana se svými zkušenostmi přesně věděla, jak se cítím, jaké myšlenky se mi honily hlavou a nešly vyhnat ven, a jakých obav už se nejspíš nikdy nezbavím. Bylo pro mne tehdy strašně důležité, že někdo opravdu rozumí a chápe, co se ve mně děje.
Moc šťastná jsem jí rok poté, co jsme o dvojčátka přišli, volala, že jsem znovu těhotná, a dál jsem k ní chodila s vděkem pro podporu. Uklidnila mě při záchvatu paniky, který přišel s blížícím se 27. týdnem těhotenství, a ujišťovala mě, že se naše miminko tentokrát bude moct narodit přirozenou cestou, že nebude nutný druhý císařský řez, a že všechno bude v pořádku. Měla pravdu, Lea přišla na svět hladce a rychle – a já se i díky Ivaně těším, že bude mít další bratříčky a sestřičky.

Julie Šrámková