Můj příběh bude o tom, že Ivana a jí podobné porodní asistentky*** mají přínos nejen pro „nezodpovědné ženské, co rodí doma“, ale i pro ty „normální“, co by se k takovému kroku neodhodlaly. Text v uvozovkách neuvádí můj názor, ale bohužel stále většinou přijímané dogma.

Na úvod zkonstatuji, že mám 3 děti, všechny se narodily v porodnicích (Neratovice a 2xBenešov), že vlastně nechci ani jedné porodnici nic vyčítat, ačkoli některé detaily se asi mohly, možná i měly odehrát jinak. První porod byl pohodový, přirozený, domluvený lékař téměř nestihl přijet, čtyřkilová dcera se narodila bez nástřihu, nezpůsobila mi žádné poranění. Druhý syn se rozhodl postavit nohama tam, kde jiné děti častěji mívají hlavičku a pro tuto polohu i jeho velikost (z odhadovaných 4,6kg se vyklubalo „pouhých“ 4,4kg porodní váhy) jsem ani neměla ambice pokoušet se o přirozený porod. Obě děti se narodily ve 42.tt. Očekávala jsem, že i třetí dcera se nepohrne na svět a dobře v bříšku poroste a tak měla díky přístupu „aby jizva náhodou nepraskla“ předurčeno přijít na svět v termínu opět císařským řezem. Dobře vím, že v tomto bodě nás dost semlel hromadný přístup, všeobecně porodnickou obcí přijatý za „nejlepší“ a „nejbezpečnější“ a že nejeden z přispěvovatelů této rubriky se nad tím pozastaví a rozdurdí…, ale já se smířila.

Kde v životě našich dětí je místo Ivany? Na samém počátku… při prvním těhotenství (vlastně druhém, původně první zamlklo v 10.tt) jsem navštěvovala zde již tolikrát zmiňované A-centrum, kde jsem k sobě nechávala promlouvat alternativní životní postoje a přístupy, ačkoli osobně jsem spíše konzervativní typ, ale ráda si kladu nové otázky a hledám na ně odpovědi z různých zdrojů. Coby nadšení prvorodiče-čekatelé jsme s manželem tamtéž navštěvovali i Ivanin předporodní kurz. Bylo to bezva. Paní Ivana na někoho může působit jako dosti razantní bytost (vlastně mi to přijde přirozené, po tolika srážkách s blbci člověk tak asi začne působit, aby ho blbost nepřeválcovala), její „poselství“, které se nám snažila předat nad rámec informací o vhodných masážích v první době porodní a o manipulaci s novorozencem, si takový přístup i zasluhuje…. No, nějak jsem se do toho vzpomínání zamotala….

Prostě jsme každý, každý!!!! z účastníků dostal Ivanino telefonní číslo a ujištění, že máme volat, kdykoli budeme pociťovat nutnost něco konzultovat. Toto nutkání na mě přišlo druhý den po návratu z porodnice s první dcerou. Nerozkojila jsem se a byla jsem zoufalá, že mám dceru dokrmovat umělou stravou a tak jsem Ivaně volala s prosbou o radu, co mám dělat. Dovolte mi stručný přepis hovoru, který po vylíčení problému následoval:

„… a jak tedy kojíte?“ /Ivana

„Každé tři hodiny z obou prsou, z každého 15 minut.“ (jistě v tom poznáváte učebnicový pokyn pro kojící matky, ani snad nemyslím, že by ho do mě „vtloukly“ v porodnici, v krizové situaci byla ale jediný, který mi přišel na mysl a tak jsem se snažila podle něj postupovat…)

„A proč?“ /Ivana

„… no já myslela, že …“ /na víc jsem se nezmohla

„Nemyslete a kojte, vše ostatní nechte na partnerovi…!!!“ /Ivana

Následovalo ještě několik uklidňujících vět, poprvé se v mé duši na okamžik objevil klid a rozvaha (zase rychle zmizely, jak už se u prvorodiček šestinedělek stává) a já věděla, že když ještě někdy se budu cítit mizerně, mohu této ženě zavolat a ona bude vědět, jak na mě a já si už nebudu připadat tak sama a bezradná. A nevím jak pro vás, ale pro mě to byl v té chvíli pocit k nezaplacení!!!

Je smutné, že u mě tento pocit uměla vyvolat jediná porodní asistentka, ačkoli jsem během těhotenství, porodní a poporodní péče přišla do mnohem užšího kontaktu s více odborníky. Přála bych všem rodičkám a jejich nejbližším, a zrovna tak i všem porodním asistentkám, aby systém umožňoval skloubit odborný a lidský přístup nikoli na úkor kvality! Aby systém neznemožňoval práci porodním asistentkám, aby jich bylo dost na péči o všechny nás – často vyděšené a roztřesené – matky.

Paní Ivano, děkuji vám za Vaši práci a přesvědčení, i za odvahu! Přeji Vám hodně sil na zvládání každodennosti!

Jana (a Adélka a Vítek a Barborka) a Vítek

*** rozuměj p.a. nesemleté mašinérií hromadných porodů v mnohých porodnicích; takové p.a., které si zachovaly osobní přístup ke každé rodičce/novopečené matce a jejichž profesionalita dosáhla úrovně, kdy s sebou přináší jak nutný odstup tak tolik klidu přinášející vcítění se do pocitů rodičky/novopečené matky.