Díky za dobrý nápad a podporu paní Ivany. Doufám, že bude dost silných příběhů na celou dobu, a nebo že to vše skončí co nejdříve nějakým šťastným koncem. Napíšu ještě další příběh po druhém porodu.

S pozdravem,
Mgr. Štěpánka Králová

Pěkný den,
moc jsem se nerozepsala, ale když si vzpomenu na paní Königsmarkovou, tak vždy na rady o kojení, a pak spoustu neskutečných kauz od mých kamarádek, jak měly záněty atd. a mně se to téměř vyhlo.
Zkusím známým rozeslat odkaz na vaše stránky, aby se přidalo co nejvíce žen. Děláte záslužnou činnost. Bohužel tmářství ještě pořád funguje, i když jsme v 21. století…

S pozdravem
Libuše Roztočilová.

Už dlouho se chystám napsat svůj příběh pro Ivanu, ale nějak pořád nebyl čas: nejdříve mě zaměstnávalo psaní bakalářské práce, pak příprava na státní závěrečné zkoušky, a následně shon provázející odjezd na zahraniční stáž v rámci programu Erasmus. A tak se stalo, že příběh, který posílám, vznikl daleko na jihu, v jednom malém městečku na severu Španělska. Mezitím už jiní lidé ve svých příbězích pro Ivanu napsali mnoho slov a vyjádřili většinu z toho, co jsem sama chtěla říct. Zazněla slova obdivu, vděčnosti a podpory pro Ivanu, i slova o svobodě a osobní zodpovědnosti každého z nás. Díky vaší iniciativě máme možnost číst silné osobní příběhy, naplněné štěstím i smutkem, nadějí i bezprávím, odvahou i strachem. Tyto příběhy jsou nesmírně důležité, umožňují nám totiž přemýšlet a pochybovat o tom, na základě čeho usuzujeme, je-li nějaká věc či událost dobrá a správná nebo zlá a špatná. Proto bych chtěla ze srdce poděkovat všem ženám i mužům, kteří své příběhy sdíleli a umožnili tak nám, dosud nerodivším, abychom v nich nalezli (my ženy i naši muži) poučení a inspiraci. Je mi ctí, že i já mohu přispět svou troškou do mlýna a zasílám svůj příběh.

Hanka Farkačová