Každý den, počínaje první adventní nedělí, bude Unie porodních asistentek zveřejňovat přání a slova podpory, která porodním asistentkám posílají české i zahraniční osobnosti. Rádi se k této aktivitě připojujeme i na Příbězích pro Ivanu.

7.12.

„Vážené porodní asistentky, které svou práci chcete vykonávat v původním smyslu své profese, ráda bych Vás v tomto adventním čase pozdravila a vyjádřila Vám úctu a podporu. Čím více v poradenské a terapeutické práci pronikám do bolestí a smutků duší jednotlivců i rodin, tím častěji na Vás myslím.

Jizvy, které si jako matky, otcové nebo novorozenci odnášíme z nelaskavě doprovázených těhotenství a porodů, jsou hluboké. Bolí bez ohledu na to, jak dovedně je zakrýváme. Obvykle nejde o zakrývání úmyslné, spíš je to nevědomý obranný proces. Máme navíc tendenci podléhat trendům, které jsou v naší kultuře nejrozšířenější. V porodnictví to je v současnosti lékařsky asistované těhotenství a porod, při nichž se ženy bez dostatku vhledu odevzdávají standardně poskytované medicínské péči a v nevědomosti se zříkají své odvěké schopnosti přivádět děti na svět vlastní silou. Obvykle netuší, že si tím mateřství potenciálně komplikují, že zraňují své nejvnitřnější sebevědomí i ruku v ruce s ním jdoucí mateřské kompetence.

V posledních desetiletích jsme svědky mimořádného úpadku sociálnosti a empatie, které jak známo, mají svůj instinktivní původ v prvotních otiscích, jichž se dostává dětskému mozku. Ten je na počátku života pouhým polotovarem čekajícím na dotvoření. Čas těhotenství, porodu a raného věku patří z vývojového hlediska k nejpřevratnějším, ale také nejzranitelnějším, a chceme-li přispět k rozvoji sociálnosti a empatie, není jiné cesty, než sociálně a empaticky pečovat o ty, kteří těmito obdobími procházejí.

Stávající porodnický systém na sociálnost ani empatii příliš nedbá. Vás, porodní asistentky – odbornice na sociální, empatickou a na míru ušitou perinatální péči o matky, děti a čerstvé rodiny v samostatné práci výrazně omezuje nebo dokonce perzekuuje.

Je třeba vzít na vědomí, že změn „shora“ se můžeme dočkat jenom tehdy, přijdou-li nejprve masivně „zdola“, a tedy především prostřednictvím větší informovanosti žen, které budou Vaše služby po zdravotnictví a pojišťovnách víc a víc požadovat.

Přeju Vám, abyste navzdory své nelehké současné profesní a existenční situaci neztrácely naději a optimismus. Abyste v těchto zlých časech dokázaly přežít z vize nesmírné důležitosti své práce. Aby se Vám dostávalo ocenění v nejvyšší možné míře ode všech, kteří navzdory převažující temnotě jdou za světlem, v mezích možností vyhledávají Vaše služby a dělají všechno pro to, aby se poměr nevědomých a vědomých postojů k těhotenství a porodu v naší sociálně a emočně dlouhodobě zanedbávané společnosti pozvolna obracel.

Přeju Vám výše napsané o to víc, oč více cítím, že všichni plujeme na stejné lodi.“

Eva Labusová (http://www.evalabusova.cz/)

Všechna adventní přání pro porodní asistentky a přátele porodních asistentek najdete na stránkách www.unipa.cz.

Publikováno se souhlasem Unie porodních asistentek.