Poslední dobou se mi stávají takové malé náhody. Sami televizi nevlastníme, takže o pořadech dnes vysílaných mám jen malé povědomí. Vždy ale, když se kolem nějaké televize nachomýtnu, tak dávají nějaký pořad, který je buď přímo o porodech, nebo se o porodech zmiňuje, samozřejmě v tom znění, proti kterému stojíme…

Nedávno jsem vyzvedávala syna u babičky, zrovna běžela televize, s dílem Ordinace v Růžové zahradě. O patetičnosti tohoto seriálu není třeba se zmiňovat. Teď mě pravděpodobně proklejí ty tři miliony žen, které tento seriál u nás sledují (jak mi k mému šoku prozradila kamarádka pracující v bulváru). Takže, když jsem přežila citem přesládlé dialogy, dostalo se k tématu porodu. Mladá dívka v tomto seriálu zahrála poměrně brutální porod, který skončil dobře, neboť k dispozici byli lékaři, přístroje, nejmodernější polohovací křeslo apod. Jediné, na co jsem se zmohla v tu chvíli, bylo protočení panenek. To snad nemyslí vážně! To si snad někdo (ministerstvo?) musel zaplatit! Kdyby tento seriál nesledovala valná většina žen v republice, tak jen zakroutím hlavou. Jenže fakt je jiný. Tato většina žen byla právě vystavena omylu, jak normální porod probíhá. Pravděpodobně tvůrci dílu opáčí, že tento zahraný porod měl znázorňovat porod komplikovaný, ale kde je tedy, prosím vás, ukázán porod, který probíhá bez komplikací? Kromě příběhů pro Ivanu jsem na tyto porodní příběhy nenarazila. 

Další pecka byl pořad Čtyři v tom, který mám ráda. Záměrem tohoto pořadu je pravděpodobně ten, že se snaží ukázat, že těhotenství je individuální záležitost, že neexistuje jeden správný způsob, jak přivést dítě na svět. Ukazuje to, že maminky a jejich rodiny jsou různé, přesto měla tato těhotenství a porody jedno společné – nepřirozený porod. Druhý díl této dokumentární série zatím ukázal jen tři porody a podle všeho ten čtvrtý přirozený taky nebude. 

Když rodila Kamila, bylo mi jí vážně líto, šly mi slzy do očí, protože třicet hodin kontrakcí bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli. Upozornil ji však někdo na to, že Hamiltonův chvat mohl tohle martýrium způsobit? Možná tonizovala, běžela do porodnice, a aby už vše měla za sebou, nechala si udělat tento chvat, její tělo a dítě ale pravděpodobně ještě nebyly připravené. Kdo ale může říct, že to byl hrozný porod? Vždyť ona i dítě jsou nakonec zdravé, no ne?

Další účastnice se rozhodla pro Apolináře. Až na to, že její miminko po porodu téměř zemřelo, by se nedalo nic vytknout. Ale co ten příjem? Opravdu musí žena v kontrakcích odpovídat na otázky typu: “Jaká je vaše výška? Kolik vážíte?”. To tam z těch sester a doktorek nikdy žádná nerodila, aby nevěděly, že tohle je snad to poslední, po čem žena během porodu touží? Přecházet po malé místnosti, aspoň že jí dovolili chodit :-/

Mamince po císaři ani nedali šanci zkusit přirozený porod. No, jizva je divná, tak bez pohledu na maminku, od stolu naordinujeme císařský řez. Není pravda, že žena po císaři už navždy císařem. To prostě pravda není. Každá si zaslouží šanci to alespoň zkusit, zvlášť když po tom sama touží.

No, a poslední maminka? Tento díl ještě neodvysílali, ale už teď je jasné, že termín vyvolávačka předurčí celý průběh porodu. 

Nejvíce mě zaráželo, jak takové zákroky typu Hamiltonův chvat, vyvolávání, císař kvůli jizvě, nebo procedura přijmu do porodnice, jsou brány jako samozřejmé! Tak se to v porodnicích dělá, tak je to správně. Není! To, že je to dnes normální, neznamená, že je to správné! Nedivím se nikomu, že raději zůstane doma. Nejsem primárním zastáncem domácích porodů, jsem zastáncem přirozených porodů, a to, co se dnes děje v porodnicích, přirozené není ani náhodou. Média nám ale dnes ukazují, co normální a běžné je a my, protože máme málo informací, si myslíme, že je to tak správné a jediné možné…

Není! To, že to je v televizi, neznamená, že je to pravda. Ženy, mluvte o svých zážitcích. Připravte své dcery a kamarádky na to, co je čeká. Nemlčte. Protože vše začíná informací…

My jsme prvotní informaci získali díky Ivaně. Jeden krátký předporodní kurz u této silné morální ženy spustil celý řetězec zážitků, které vedly k přirozenému a krásnému porodu. A porodem to teprve začíná! Když posloucháte Ivanu, nejsou to jen informace o tom, co vás prakticky čeká. Ona vám i zbourá koncepty o neomylnosti a absolutní autoritě „bílých plášťů“. Naučí vás vzít zodpovědnost do svých rukou, přemýšlet vlastní hlavou, odmítnout zbytečné utrpení – zkrátka dospět… 

Za to děkujeme…

Martina Mikolášová