833. Porod a paratyfus – 1.část
Otěhotněla jsem v Indii se svým indickým snoubencem a po kratším uvažování a naléhání rodiny jsme se rozhodli jet rodit a vůbec žít do ČR. Nejdřív jsme řešili svatbu, jak dostat manžela k nám a další byrokracii. Porod byl ještě daleko 🙂
V Praze jsem pak na otázky ohledně porodu naprosto pozitivně odpovídala, že se toho nebojím a že prostě v klidu porodím, nebudu si o tom moc zjišťovat, ono to akorát může působit kontraproduktivně. Je to přeci přirozená věc a určitě to dopadne dobře. Jsem z doktorské rodiny, odmalička jsem na nemocnice a bílé pláště zvyklá a určitě mě ani nějaká sterilní kóje na porodním sále nerozhodí. (Moje kamarádky, co už rodily, nad tím závistivě kroutily hlavou, že to se teda mám, protože ony to tak rozhodně neměly.) Prostě to nechám jít samo a lehce si porodím, jako mě porodila moje máma, jak ten příběh znám. Třeba by to tak bylo, co já vím:-)
Přihlásila jsem se ale na předporodní kurz ke skvělé dule Vlastě Jiráskové a zjistila, že to tak u nás v ČR asi úplně hladce nepůjde. Že mě pravděpodobně napíchají vším možným a po porodu dítě odnesou. Máma (doktorka) na to zareagovala: “Alespoň se budeš moct v klidu vyspat”, což mě ještě víc vykolejilo. Byla jsem přihlášená do Motola, babička je tam doktorkou, měla jsem tam také VIP gynekologa. Ale po zjištění všech informací, jak by to tam probíhalo, jsem mu řekla, že tam rodit nebudu, že si nemyslím, že by se mi zde dostalo to, co očekávám. Na to se gynekolog jen usmál a řekl, že to je na mě, ale že by se mi jistě dostalo právě to, co bude v dané chvíli pro mne a miminko nejlepší. Já mu to odkývala, ale že stejně půjdu jinam. Ani jsem tam nedochodila poradnu, manželovi se nelíbilo, že mě furt vyšetřuje zevnitř (chodil na předporodní přípravu se mnou).
Ještě před tím, než se odehrálo toto, se přišlo na to, že jsem si z Indie přivezla paratyfus, tedy něco mezi břišním tyfem a salmonelou (podle vážnosti nemoci je to salmonela-paratyfus-břišní tyfus, je to jedna rodina). Naštěstí paratyfus neprochází placentou a nemá žádný vliv na miminko. Ufff, to jsem si tam vybrala ještě vcelku dobrou nemoc! I tak jsem byla deset dní v nemocnici, protože nejdřív nevěděli, co to je, a pak čekali, až to začne ustupovat, brala jsem ATB. Naštěstí, jak jsem už řekla, nemocnici zvládám celkem OK, manžel tam se mnou byl skoro pořád (stejně ještě neměl práci) a bylo to místo, kde jsem poprvé ucítila pohyby miminka.
Po měsíci jsem měla další záchvat. Paratyfus se schoval nejspíše do žlučníku a ATB ho odsud nevypudily, stačila rodinná oslava a chlebíčky s majonézou a byl tu zas. Tentokrát jen dvoudenní záchvat, mohla jsem zůstat doma, dostala jsem opět ATB, tentokrát takové, že paratyfák nepřežije nikde, ani ve žlučníku.
Pak už byli všechny testy vždy v pořádku. Při další kontrole jsem se ptala, jak s porodem, říkali, že z jejich pohledu mám fyziologické (tedy normální) těhotenství a fyziologický porod a můžu rodit, kde chci. Šla jsem se registrovat do Neratovic. Dozvěděli jsme se, že jsou tam nejpřístupnější k přirozenému porodu v Praze a okolí. (I když, že se to tam už mění, ale ještě stále je to nej…) Tam jsem jim nahlásila, že jsem měla paratyfus, dala jsem jim zprávu z Bulovky a dva negativní výsledky, což jim stačilo. Raději mě poslali ještě za primářkou, ta řekla, že OK, ale ať jim vezmu i třetí výsledek testu. Za týden jsem ho měla, byl negativní, takže prý v poho. Termín porodu se blížil a vše se zdálo v nejlepším pořádku.
Jenže…díky kontaktům přes známé (někdy kontakty pomáhají, někdy je lepší je nemít) se o mě někdo na hygieně dozvěděl, že chci rodit v Neratovicích, a rozhodl se, že to tak nenechá. Takže 10 dní před mým termínem porodu mi volali z Neratovic, že jim volala hygiena a že u nich rodit nemůžu.
Věc se má tak: Z právního hlediska z pohledu hygieny jsem na nějaké černé listině potencionálně infekčních a budu vymazána po 3x negativních výtěrech s odstupem měsíce. 3 negativní výtěry jsem měla, ale ne s tím odstupem, a ten už jsem do porodu ani nestíhala. Takže 10 dní před termínem porodu, tzn. porodit jsem mohla už vlastně kdykoliv, jsem si nebyla jistá, kde budu rodit.
Já bych hygienu i brala, jsou opatrní, ale:
1. Proč mi to nikdo neřekl dříve než 10 dní před porodem. Na hygieně věděli, že jsem těhotná a tedy asi budu muset logicky někde porodit (nemyslím, že by předpokládali domácí porod) a telefon na mě také měli, dříve mě už několikrát kontaktovali kvůli blbostem.
2. Hygiena a infekční klinika by snad měli spolupracovat a předávat si informace. Místo toho mi infekční potvrdila, že můžu rodit, kde chci. Tak jsem to neřešila.
3. V Neratovicích by mi správně měli umožnit rodit i tak, stačilo jen podle zákona zajistit hygieničtější podmínky, vlastní pokoj atd. Přišlo mi, že jsou líní pro to něco udělat, nechtěli mít námahu a výdaje.
4. Klidně bych porodila i na Bulovce, kdyby mi tam zajistili takové podmínky k porodu, jaké jsem si přála (co nejpřirozenější), ale to tam nebyli schopní.
Dozvěděla jsem se to někdy ve středu.
Ve čtvrtek jsme zkoušeli Mělník – ale také ode mne dávali ruce pryč. Prý si nemohou dovolit výdaje s mým separováním od ostatních.
V pátek jsme dorazili na Bulovku to projednat tam.
A teď to teprve začne!
Alice, Anbu a Žofie
…pokračování zítra…