Vážené dámy, ženy, posílám svoje příběhy jako poděkování Ivaně za to, co dělá. A za to, jak pozitivně ovlivnila můj pohled na svět. O Ivaně jsem slyšela a četla už dlouho před tím, než jsem byla poprvé těhotná, ale nijak jsem si neutříbila názor na její práci. Na Světový týden respektu k porodu, který se konal asi 2 měsíce před … Pokračovat ve čtení →
Přestože nemám osobni zkušenost s pani Ivanou, ráda bych se podělila o svůj příběh… Žiji na jihu Španělska v horách ve vesničce, kde se lidé snaží žit v souladu s přírodou (lidé tu žijí v jurtách, týpíčkách, domech postavených ze slámy atd) a je tu více méně samozřejmostí rodit doma. Když jsem před více než dvěma lety otěhotněla, nikdo mě … Pokračovat ve čtení →
Těhotenství 1) Záměr S manželkou jsme si plánovali porod doma a jako záložní plán porodnici v Brandýse nad Labem. Ten jsme si vybrali díky doporučení BA, ke které jsme chodili na podstatnou část předporodních kontrol. Bohužel zhruba v listopadu se porodnice v BnL dostala do finanční tísně a další porody nepřijímala. Na doporoučení Ivany Königsmarkové jsme zvolili alternativu porodnice v Mělníku. … Pokračovat ve čtení →
Horehronka Moje babička (ročník 1930) je z Horehrona, ze Slovenska, ale v ČR žije už skoro 60 let. Je ze sedmi dětí a všechny se narodily doma. Její maminka, moje prababička, kterou jsem bohužel nepoznala, byla porodní bába – jak babička dodává, porodní bába-samouk. V malé vesničce Valkovňa pod Královou hoľou pomohla na svět prý kolem 60 dětem. Otčím babičky byl kovář, … Pokračovat ve čtení →
Ivana pro mě byla v posledních dnech před porodem duchovní inspirací. Čtení či sledování rozhovorů s Ivanou mne zásadním způsobem podpořilo v setrvání v pozitivním postoji, když jsem se potýkala s vlastními obavami a zároveň si přála, aby druhorozený přišel na svět lépe. Proto bych jí ráda věnovala svůj porodní příběh. Po čtyřech a půl letech jsem se připravovala ke druhému … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, velmi mě těší osvobozující rozsudek! Pevně věřím, že ještě mnoho žen provedete oním úžasným obdobím, kterému se říká těhotenství a budete asistovat u mnoha porodů opečovávaných tím nejšetrnějším, matce a dítěti přátelským zacházením. „Jak žena žije, tak i rodí,“ řekla kdysi dávno moje babička. Svá těhotenství jsem prožila právě tak, jako to bylo poplatné vědomostem, které jsem zrovna … Pokračovat ve čtení →
Kapitola 1. Těhotenství v péči lékaře i porodní asistentky Když jsem otěhotněla, rozhodovala jsem se, jakou péči chci v těhotenství. Přemýšlela jsem o možnosti řešit těhotenství pouze s porodní asistentkou, ale nakonec jsem se rozhodla najít si i lékaře (respektive lékařku). Porodní asistentku jsem si vybrala přes Unipu a internetové stránky asistentek. Lékařku – vědomě jsem chtěla ženu – … Pokračovat ve čtení →
Kuba Můj první syn se narodil před osmi lety. Zjistila jsem, že jsem těhotná, a i když těhotenství nebylo plánované, začala jsem se těšit. Nevěděla jsem o porodu nic bližšího. Mamčiny vzpomínky na můj porod obsahovaly jen zakrvácené kachličky okresní nemocnice. Jinak nic. Dostaly se ke mně různé knížky. A jedna, která mě opravdu hodně ovlivnila. Porodní příběhy žen, které … Pokračovat ve čtení →
Nedělejte to! „A Vy chcete rodit? Jak jste na to, prosím Vás, přišla? Nedělejte to!“ zakončuje svou přednášku k mé osobě primář místní porodnice. Jsem ve 37. týdnu těhotenství. Čekáme třetí děťátko. A já vím, že udělám, co budu moci, abych mohla rodit. Poslední roky jsem strávila přípravou na ten výjimečný a jedinečný okamžik. Vím, že to není jen v mých rukou, v mé … Pokračovat ve čtení →
Dobrý den, jakkoli Ivanu Konigsmarkovou neznám, velmi si cením práce její a jiných porodních asistentek. Rovněž se mi moc líbí váš projekt. Byla období, kdy jsem si příběhy četla přímo nutkavě. Teď potřebu čtení nepociťuji už jako nezbytnost, ale čtu je velmi ráda a skoro každý den. Přes to se mi příliš nechtělo do zveřejnění těch mých. Cítím je jako … Pokračovat ve čtení →
Intenzivnější přípravu na svůj druhý porod jsem zahájila až ke konci těhotenství. Konkrétně tím, že jsem vypsala všechny obavy spojené s procesem porodu. Obavy jsem pak spálila s kusem papíru, na kterém jich bylo požehnaně. Naopak jsem pak vytvořila popis porodu tak, jak jej chci prožít. Papír formátu A4 jsem si pročítala každý den a snažila jsem si průběh představit … Pokračovat ve čtení →
Dobrý den, Příběhy pro Ivanu jsou pro mne fantastickým zdrojem poznání a inspirace a zároveň skvělou myšlenkou a zdrojem podpory pro paní Ivanu. S Ivanou jsem se nikdy nesetkala, znám ji jen z TV a internetu a velice ji obdivuji. Její práce je úžasná a potřebná (jako sůl) a já jí i nám všem z celého srdce přeji, aby se … Pokračovat ve čtení →
Ivana podporuje nás! Ze svého prvního porodu jsem si odnesla trauma a mnoho bolesti. Představovala jsem si přirozený porod a místo toho mě v 32. týdnu čekal šok, kdy mi po dvou dnech kontrakcí a zašlém čípku vytáhli dceru z těla císařským řezem pro polohu koncem pánevním. Byla jsem nepřipravená, nezkušená a zastrašená, doktoři mi připadali nelidští, ani slůvko podpory … Pokračovat ve čtení →
Příběh druhý: Po Ivaně… Na začátku mého druhého těhotenství jsem náhodou narazila na Příběhy pro Ivanu, které mi přišly naprosto úžasné. Ač jsem o přirozených porodech věděla, došlo mi, že jsem vlastně netušila, co to doopravdy znamená. Tentokrát jsem nechtěla nechat nic náhodě. Už na začátku těhotenství jsem si začala sepisovat porodní přání a současně začala zjišťovat co nejvíc informací, … Pokračovat ve čtení →
Jak si vychovat svého gynekologa (blýská se na lepší časy?) Velice ráda si čtu příběhy žen. Je to nádherné sdílení. A i já jsem se rozhodla, že se podělím… Tak tedy… Ráda bych se podělila o svou osobní zkušenost s vámi všemi. Třeba bude inspirací, posilou pro ostatní budoucí maminky. Mám doma šestiletou dceru a čekám za 2 měsíce a … Pokračovat ve čtení →
Zhlédla jsem video: „Násilí při porodu – zažily jste?“. (Příspěvek byl publikován v rubrice Videa a jeho autorem je Přirozený porod) a zanechalo to ve mně hluboký a těžko definovatelný zážitek… , který nějak nejsem schopna identifikovat a který mě „donutil“ si sednout a literárně se vyjádřit, a ze kterého ve mně převládají pocity hnusu a zmaru. Ano, já odpovídám … Pokračovat ve čtení →
Jak přišel Jimmy na svět Když jsem se dozvěděla, že čekáme druhé miminko, začala se mi v hlavě zjevovat myšlenka domácího porodu. První děťátko jsem porodila před šesti lety ve Vítkovické nemocnici, kde mi byla laskavou manipulací nabízena medikace, nástřih a v nestřeženou chvíli bylo provedeno skočení po břiše s cílem „pomoct“ dceři ven. Nemocniční systém a přístup mi nevyhovoval. Věděla jsem, že … Pokračovat ve čtení →
Nedělňátko Při narození mé dcery se potvrdilo, že líná huba je holé neštěstí a že štěstí v české porodnici přeje připraveným. Paní Ivana v něm sehrála roli prostřednictvím své knížky “Hovory s porodní bábou” a prostřednictvím osvěty, kterou šíří. Kromě toho je dobré si přečíst třeba příručku Světové zdravotnické organizace o péči u normálního porodu (ke stažení např zde: http://www.aperio.cz/247/who-pece-v-prubehu-normalniho-porodu-prakticka-prirucka) … Pokračovat ve čtení →
Liga lidských práv vyhlásila v roce 2013 projekt Hrdinou může být každý. Mezi 105 hrdinů bylo nomimováno 8 příběhů osmi žen, které souvisí s porody a porodnictvím. Je tedy hrdinstvím usilovat o zdravou péči o děti a jejich matky? Přečtěte si oněch 8 příběhů i dnes. Ivana Königsmarková „Pořád sním o tom, že založím školu pro porodní asistentky. V současné … Pokračovat ve čtení →
„Vy jste neměla nástřih?!“ ptá se mě udiveně sestřička u mého pražského gynekologa: „Kde jste rodila? Aha, Vrchlabí. To byla nějaká alternativa?“ Nezmohla jsem se hned na odpověď. Udiveně jsem na ni koukala a pak upřímně řekla: „Žádná alternativa, prostě jsem chtěla porodit přirozeně, bez…“ Doříci mě to už nenechala a poslala dál k doktorovi. Tento krátký dialog přesně vystihl … Pokračovat ve čtení →
Starší dítko, dceru, jsem rodila plánovaně v porodnici. Z dostupných porodnic v okolí jsem si pečlivě vybírala, až padla jasná volba na zařízení, které se honosí svým pozitivním přístupem k aktivnímu, přirozenému porodu. Absolvovali jsme spolu s přítelem individuální předporodní kurz. Tehdy mě nijak nepřekvapilo, kolik důležitých informací jsem se tam nedozvěděla. Sama jsem je totiž neměla ani z jiných … Pokračovat ve čtení →
Ještě asi před rokem nebo dvěma jsem vedla horlivou diskuzi s kamarádkou v kavárně o domácích porodech. Naprosto jsem nechápala, jak někdo může takto hazardovat se životem, že bych to „zakázala“ a ženy by přece měly rodit jen v porodnici, protože je musí rodit lékař… Nyní mám naprosto opačný názor a naopak bych klidně o domácím porodu uvažovala 🙂 Kde … Pokračovat ve čtení →
Když jsem psala svůj první příběh na podporu Ivany (Příběh mezigenerační), tak jsem doufala a také jsem to napsala, že až bude přicházet na svět naše další dítě, budou už v Praze určitě existovat porodní domy a nebudeme muset provozovat “porodní turistiku”. Leč situace se za dva roky nezměnila a pokud ano, tak leda k horšímu. Čekal nás tedy další … Pokračovat ve čtení →
Vojtíšek Náš klučík si pospíšil o tři týdny. Čekala jsem to, poněvadž jsem byla od 7. měsíce na hořčíku kvůli falešným kontrakcím. Když jsem vyrážela do porodnice, chtěla jsem mít porod co nejpřirozenější, ač jsem v té době neměla zcela určitou představu, neměla jsem připravené argumenty. Protože Motol je svým způsobem i moje pracovní prostředí, třebaže ne zrovna porodnický obor, … Pokračovat ve čtení →
Tak se mi moje obří přání porodit po prvním císaři přirozeně nesplnilo. Jsem 3 týdny po porodu a občas na mě spadne splín, že jsem neschopná, že nedokážu rodit děti, že malý plakal sám na novorozeneckém, že jsem s ním v prvních týdnech nemohla ven s kočárkem, protože bych nevyjela s kočárkem a malým po kolejničkách, vysněné nošení v šátku … Pokračovat ve čtení →
Rády dnes jako příběh sdílíme výzvu k posílání příběhů a zkušeností novému webu, který se bude orientovat na situaci okolo porodu koncem pánevním v ČR. Pod výzvou uveřejňujeme pro vaše večerní čtení výběr příběhů porodů koncem pánevním, které byly v minulosti publikovány na Příbězích pro Ivanu. Milé ženy, před rokem a čtvrt jsem se vší nemocniční parádou porodila chlapečka otočeného … Pokračovat ve čtení →
Už jsou to čtyři měsíce, co sbírám odvahu napsat svůj příběh. Mám v sobě ještě tolik bolesti, že je těžké sednout k pc a vracet se v myšlenkách a pocitech zpět. Znovu otevírat rány tolik bolí. Vždycky jsem sama k sobě byla hodně tvrdá. Jen tak něco sama sobě neodpustím. Je důležité, že to o sobě říkám, nechci, abych vypadala … Pokračovat ve čtení →
Moje cesta k domácímu porodu Moje první dcerka se narodila před třemi lety klasicky v porodnici se všemi „nezbytnostmi“ jako je holení, klystýr, umělý oxytocin, nástřih, poloha vleže, předčasné přestřižení pupeční šňůry atd. Navzdory tomu všemu jsme to ve zdraví zvládly a ve mně narození dcerky zanechalo hlavně velmi silný pozitivní pocit. Pamatuji si, že ještě někdy po prvním porodu … Pokračovat ve čtení →
Statistiky uvádějí, že každá čtvrtá žena prožije zamlklé těhotenství nebo tzv. spontánní potrat do 12. týdne. Prožila jsem tuto zkušenost dvakrát a chci se o ni podělit. Zaprvé proto, že si tak lépe uspořádám myšlenky, ale také proto, aby tento příběh mohl někomu pomoci. Stejně jako pomohly podobné příběhy mě. Moje třetí těhotenství bylo opravdu velké překvapení. Syn měl teprve … Pokračovat ve čtení →
V bříšku Paní Königsmarková je pro mne symbolem přirozeně bezpečného porodu, ať už v porodnici nebo kdekoli jinde, třeba i doma, na místě záleží jen kvůli ženě, která chce přivést na svět své dítě, tam kde se ona a její dítě cítí bezpečně – opak stresu. Já jsem se v porodnici v Benešově při mém druhém porodu, cítila téměř bezpečně, … Pokračovat ve čtení →
Na návštěvě se nerodí Chtěla bych svým příběhem podpořit paní Ivanu a všechny porodní asistentky, které poskytují péči ženám při domácích porodech. Přestože se jedná jen o můj subjektivní pohled na věc, obligátní bezpečnostní věta „Tohle doma rozhodně nezkoušejte“ se v tomto případě tak úplně nehodí. Máme tři děti. První se narodilo v nemocnici, další dvě již doma. Už v … Pokračovat ve čtení →
Moje těhotenství bylo krásné. Bylo mi dobře, cítila jsem se skvěle a mrňousek se měl čile k světu. Užívala jsem si svoje těhu bříško, cítila jsem se výjimečně, měkce, tajemně…to překvapení v bříšku, o kterém jsem dlouhou dobu věděla jen já… Brzy jsme zjistili, že mimi bude holčička a spolu s tím k nám okamžitě přišlo i její jméno. Všechno … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych svým příběhem podpořila Ivanu a vůbec všechny porodní asistentky a maminky, které se rozhodly rodit doma. Můj zážitek je příkladem toho, kdy moje tělo a miminko byli ve větším bezpečí v klidu domova, kde porod mohl proběhnout přirozeně, než by se stalo v nemocnici. Žádný doktor v mém okolí by mě nenechal porodit koncem pánevním, a tak by … Pokračovat ve čtení →
Cože? Jsem těhotná? Nikdy nezapomenu na to odpoledne, kdy jsem usedla k jídelnímu stolu, pozorovala svou dvouletou dceru, jak se pere se špagetami, a v ruce jsem držela výsledek těhotenského testu. Tentokrát nový člen do rodiny zavítal opravdu rychle, no tak jo, tak co bude dál? Dál to bylo jasné. Kontaktovala jsem porodní asistentku Věru Novákovou, jestli má nějaké plány … Pokračovat ve čtení →
Andílek Klárka Ivanu jsem jako řada zdejších pisatelek potkala na předporodním kurzu pořádaném v pražském A centru. Ale na rozdíl od ostatních jsem o Ivaně nevěděla zhola nic. A-centrum jsme si s manželem vybrali vlastně především kvůli tomu, že to měl blízko do práce a kurz začínal po manželově práci. O přirozeném porodu jsem nevěděla také nic a zcela slepě … Pokračovat ve čtení →
Môj pôrodný príbeh venujem ako podporu pre PA Ivanu. Verím, že PA si svoju robotu spravila dobre a že chyba bola niekde inde… Ked umrie dieťatko v nemocnici, nerobí sa z toho takéto halo, a nikto nechce od zdravotného personálu takú nehoráznu pokutu… Prajem veľa síl a posielam mnoho ženskej energie tam, kde to Ivana potrebuje… Petra Nenčevová Prvý apríl … Pokračovat ve čtení →
Vážená Ivano, moc mě potěšilo rozhodnutí Ústavního soudu, a zároveň že „Příběhy“ stále vychází. Protože jsme se nedávno zase rozrostli, posílám další. Během svého prvního těhotenství jsem zjistila, jaká je „jiný stav“ a porod v Česku kovbojka (viz příběh „Nebojte se“). Podruhé to bude jiné, rozhodla jsem se – mnohem jednodušší a po mém. No samozřejmě člověk míní… Tentokrát jsem … Pokračovat ve čtení →
Leden 2013, Newport, Wales, Velká Británie. Právě jsme se přestěhovali. Miminko se mohlo kdykoliv narodit. Já doufala, že ještě počká, až se zabydlíme. Opravdu počkalo, ale ne tak dlouho… Na domácí porod bylo vše připraveno. Na klinice jsem navštívila mou porodní asistentku. S úsměvem poznamenala, že „ty její těhotné“ nerodí a nerodí. „Dětičky jsou jako ovce. Když cítí zimu, nechce … Pokračovat ve čtení →
Jak se rodí v Podkozí Ráda bych svým příběhem podpořila nejen Ivanu, ale také Zuzanu a všechny porodní asistentky v jejich krásné, tolik potřebné a dnes nedoceněné práci – přivádění nových človíčků na svět. Jak to tedy bylo s naší Mařenkou? Celé moje těhotenství probíhalo naprosto pohodově, radovala jsem se ze zdraví mého těla i sil přírody, které zařídily, že … Pokračovat ve čtení →
Dnes děti dostávají vysvědčení, asi to nebude taková radost, jako nás potkala hned na začátku školního roku, dnes nás na tom papíře nečeká vůbec žádné překvapení, ale učit se je v každém případě stále třeba a pro nás, co už nejsme hodnoceni, to platí zvlášť. Krátce před Vánoci 2015 jsem, lapajíc po dechu, zírala na 2 jasné čáry na těhotenském … Pokračovat ve čtení →
Třetí porod, narození Benjamina, 20.6. 2013. Cesta k tomuto porodu nebyla lehká. Předcházel mu porod nejstarší dcery Helenky, v květnu 2009, z kterého jsem si odnesla malá „traumátka“. Ne, že by mi někdo úmyslně ubližoval. Ale člověk byl nakonec nenápadně natlačen tam, kde ho personál porodnice potřeboval. I přes to, že porod probíhal bez problému a naprosto hladce. Spoustu zásadních … Pokračovat ve čtení →
Moje sestřenice se v osmdesátých letech vdala do Holandska. Před několika lety jsme se setkaly, já s čerstvým břichem, ona s dvěma dospělými dětmi. Mému vyprávění o případu Ivany Königsmarkové a o postoji českých lékařů k domácím porodům nechtěla ani věřit. Ivanu se rozhodla také podpořit svým porodním příběhem, protože si však v psané češtině už není zcela jistá, natočily … Pokračovat ve čtení →
Můj porodní příběh V sobotu to byly dva roky, kdy se nám narodil náš synáček. Miminko jsme s přítelem plánovali a s láskou jsme se těšili, až budeme rodina. Těhotenství zpočátku probíhalo normálně a pomalu jsme se připravovali na porod a příchod miminka. Chodili jsme na předporodní kurz, četli knížky, chystali výbavičku, psali předporodní plán. Byla jsem rozhodnutá rodit v … Pokračovat ve čtení →
Viktor Svůj příspěvek píšu, abych se podělila o svou zkušenost s prací samostatné porodní asistentky, do jejíž péče jsem se v průběhu prvního, druhého a teď I třetího těhotenství rozhodla svěřit. Je svědectvím toho, jak důležitá je úzká interakce budoucí matky se zkušenější ženou, jež ví, co se během těhotenství odehrává v tělesné I duševní rovině. Jež se dovede naladit … Pokračovat ve čtení →
S Ivanu Königsmarkovou jsem se zatím nesetkala (sestřenici ale pomáhala s domácím porodem a ta byla nadšená). V těhotenství jsem ale její články a videa hltala a ráda bych jí věnovala náš příběh plný osobních proměn. A také ženám, které zatím váhají, jak těhotenství a porod pojmout. Vidím sama na sobě, že právě ono otevírání očí a uvědomování si svých … Pokračovat ve čtení →
Jak jsem potkala Železnou Bohyni Milá Ivano, když jsem Vás poprvé potkala, osobně jsem si Vás nazvala “Železnou Bohyní”. To bylo první, co mě napadlo, když jsem se s Vámi setkala. Nyní se pokusím krátce vysvětlit proč: Železná proto, že jste pevná, a jdete přímo k věci, ale nespěcháte a jste trochu přísná, to pro pořádek věcí. A Bohyně proto, … Pokračovat ve čtení →
Krotitel slonů Naše první slůně jsem porodila v domácím prostředí v Praze v bytě svého nejlepšího kamaráda s manželem, porodní asistentkou a dulou. Byla to tedy hurá akce, protože jsem vše měla vymyšleno tak, že se kolem 19.9. přesunu do Prahy, kde jsem měla zajištěný byt bratra dulí kolegyně, tedy cca 3 týdny před plánovaným termínem, ale malý se ohlásil … Pokračovat ve čtení →
Rodič přístrojový či nepřístrojový Moderátorka pořadu Pološero o domácích porodech (ČT, duben 2013) na úvod dělí ženy na dvě skupiny: na přístrojové a nepřístrojové. Ty první mezi něž se sama zařazuje chtějí mít při porodu pocit jistoty vybavené porodnice, ty druhé naopak dávají přednost přirozenému průběhu porodu bez zbytečných zásahů a bez nuceného se podřizování často „výrobnímu“ přístupu zdejších porodnic. … Pokračovat ve čtení →
Svého prvního syna jsem rodila císařským řezem v porodnici v Neratovicích v roce 2010. Poloha koncem pánevním, prý jinak než „císařem“ to nešlo. Vybrala jsem si Neratovice a skvělou porodní asistentku Věru Novákovou již předem, když byl syn ještě otočen hlavičkou dolů a já doufala v přirozený porod. V 33. týdnu se Lukášek otočil zpátky hlavičkou nahoru a bylo, jak … Pokračovat ve čtení →
Mohlo to být lepší Vážená a milá paní Ivano, sice se vůbec neznáme, ale cítím stále silnější potřebu Vás podpořit alespoň svým příběhem – i když vlastně ještě ani přesně nevím, co budu psát… Rodila jsem dvakrát, na přelomu století, v jedné velké pražské porodnici. Tehdy jsem nevěděla nic z toho, co vím teď. O přirozených porodech, o kojení… Měla … Pokračovat ve čtení →
