Otevíráme na Příbězích nepravidelný seriál, který přináší zkušenosti, informace a odkazy ohledně péče v mateřství z různých zemí Evropy a světa. Nedělá si nárok na úplnost a budeme rádi, když jej kdykoli doplníte vašimi postřehy a zkušenostmi nebo vhodným odkazem na adresu pribehy@pribehyproivanu.eu. Autorkou je Markéta Pavlíková a jejími zdroji osm let zkoumání a porovnávání české a zahraniční péče v mateřství, pročítání studií, médií a debat, kontakty a diskuse se zahraničními výzkumnicemi, porodními asistentkami a aktivistkami v oblasti lidských práv v péči v mateřství.

Dánsko je země rozlohou i obyvatelstvem zhruba poloviční než Česká republika (pokud tedy k němu nezapočítáte Grónsko). Dánsko je také země, kde je porodní asistentka počítána mezi deset nejrespektovanějších povolání. Porodní asistentky zde studují univerzitní program, který je zcela nezávislý na dalších zdravotnických profesích, a často se vymezují vůči svým švédským kolegyním, o kterých v souvislosti s jejich systémem vzdělávání tvrdí, že jsou nejprve sestrami a až pak porodními asistentkami. V Dánsku načerpala na stáži inspiraci, motivaci a odvahu Ivana Königsmarková, než se pustila do práce samostatné porodní asistentky (píše o tom zde). Dánsko je i zemí s hlubokou nedůvěrou vůči plošným řešením: z Dánska pocházejí studie ukazující, že plošný mamografický screening sice zvyšuje četnost nálezů rakoviny prsu a mastektomií, ale nesnižuje úmtnost žen na tuto nemoc. Dánsko je také zemí, která opakovaně řeší bezpečnost vakcín proti lidskému papillomaviru.

Péče o těhotné a rodící ženy je v Dánsku v gesci porodních asistentek a je plně hrazena státem z daní. Obvykle péče probíhá tak, že během těhotenství se o ženu starají jiné porodní asistentky než ty, které pracují v porodnici; v poslední době však začínají některé porodnice s modelem kontinuální péče. To znamená, že část porodních asistentek je vyčleněna i pro péči v těhotenství, a s těmi (ideálně s tou „svojí“) se pak žena potká i při porodu. V univerzitní nemocnici v Aarhusu, kde se ročně narodí okolo 5000 dětí, se takto o ženy starají týmy 12 porodních asistentek. Ať už se žena v porodnici setká s porodní asistentkou ze svého „týmu“ nebo se zcela neznámou, péče probíhá systémem 1-1, tedy tato porodní asistentka má na starosti právě tuto ženu a žádnou další. V Dánsku pracují samozřejmě i porodníci, ale jejich role přichází až ve chvíli, kdy porodní asistentka usoudí, že se situace těhotné nebo rodící vymyká normálnímu průběhu. Pak pečují o ženu a její dítě zpravidla společně.

Pokud chce žena rodit doma, stačí jí tuto skutečnost oznámit v porodnici. Obvykle předem, i když se může stát i to, že zavolá těsně před porodem nebo dokonce po porodu. Porodnice je na takovou situaci připravena: všechny porodní asistentky vědí, kde najít a jak používat „domaporodní tašku“ (ve skutečnosti dva pořádné batohy, obsahující vše potřebné od sterilních rukavic, desinfekce, jehel a šití přes sadu léků k řešení akutního krvácení a šoku, infuzní sadu až po bombu s kyslíkem a intubační kanyly). S tímto vybavením pak jedna porodní asistentka (v sociálně nebo zdravotně rizikových případech dvě) zamíří k rodící ženě. Tuto službu ročně využije něco přes jedno procento žen, ale i v souvislosti se zaváděním kontinuální péče jejich počet v posledních letech roste (univerzitní nemocnice v Aarhusu odhaduje, že letos půjde o 2-3 procenta porodů). Některé porodní asistentky poskytují péči soukromě. Pak je jejich péče kontinuální. K porodu je přesto zpravidla přizvána i porodní asistentka z nemocnice. Na jednom z dánských ostrovů není porodnice vůbec a péče je poskytována tamními porodními asistentkami v terénu kontinuálně v těhotenství, během porodu i po porodu. Dánské porodní asistentky mohou samostatně předepisovat a aplikovat léky jako metylergometrin, oxytocin, adrenalin.

Z pohledu rodičky krásně dánský systém péče popisuje Anežka Bíziková ve svém článku zde. Další osobní zkušenosti jsou například zde.

Dánská porodní péče má vynikající výsledky. Míra císařských řezů je necelých 20 %, což je sice nejvíce ze všech skandinávských zemí, ale stále je to výrazně méně než v České republice (2013: 25.6 %) a zatímco v ČR míra císařských řezů roste, v Dánsku zdá se spíše klesá. Míra nástřihů hráze je velmi nízká, okolo 5 % všech vaginálních porodů, a polovina žen odchází od porodu vůbec bez poranění (Europeristat). V ČR odchází bez poranění pouze třetina žen, které vaginálně porodily; nastříženo je 45 % žen. Zpráva Europeristat uvádí, že v roce 2010 mělo Dánsko novorozeneckou úmrtnost 1.9 (ČR 1.7) a fetální, tedy během těhotenství a porodu, 3.8 (ČR 4.5); péče porodních asistentek, existence porodů doma v rámci systému péče, nižší míra poporodních poranění a císařských řezů, i zvyk odcházet brzy po porodu z porodnice přinášejí pro děti stejně dobré zdravotní výsledky jako česká výrazně medikalizovaná, institucionalizovaná péče. Dánský systém péče je důkazem, že v zájmu zdraví a života dětí není nutné, aby matky přinášely oběti na svém těle, na své důstojnosti a na svých možnostech volby.

Tyto a další informace mám díky skvělé dánské porodní asistentce Jette Aaroe Clausen, která je lektorkou porodní asistence na University College Metropol v dánské Kodani. Seznámila jsem se s ní roce 2013 u kulatého stolu v Praze, kde přednášela o systému péče v Dánsku i o systémových řešení různých přání žen. Je spoluautorkou Cochrane systemic review shrnující výzkumy ohledně péče u porodu doma. Jette měla vždy soucit s těmi, kterým nastavení systému ubližuje. Ještě za studií dosáhla se spolužačkami toho, že nemocnice zveřejňovala u každé porodní asistentky podíl vykonaných nástřihů hráze, a tím velmi rychle a efektivně docílily značného poklesu v jejich užívání. Spolu s americkým porodníkem Nicholasem Rubashkinem mapuje užívání Kristellerovy exprese v zemích bývalého východného bloku (Maďarsko, Slovensko, ČR); praktiky, o které do té doby ani jeden neslyšeli ani ji neviděli užít; její vyjádření pro slovenské Ženské kruhy si můžete přešíst zde. Její soucit, ale i praktičnost se projevuje i v její aktivní dobrovolnické práci se syrskými rodinami v Dánsku, kterým pomáhá najít ubytování, práci a zapojení do komunitního života. Jette vystoupila v roce 2014 na pražské konferenci o porodech doma a můžete si ji poslechnout na záznamech zde a zde. Protože ani dánský systém není prost tlaků na medikalizaci porodů, zaměřuje se i na boj proti zvyšujícím se mírám indukce porodu a používání off-label léků k indukci porodu.

Informace o vybavení a praxi porodních asistentek při asistenci u porodu doma mi laskavě poskytla Rikke Damkjær Maimburg, profesorka a vedoucí výzkumného centra univerzitní nemocnice v Aarhusu.

Na závěr přidávám odkaz na pozdrav a povzbuzení pro české porodní asistentky od Margrethe Nielsen, porodní asistentky a lektorky na University College Metropol v Kodani, který v roce 2012 napsala pro UNIPA a pro Příběhy pro Ivanu.