S ohledem k situaci, která v současné době panuje v ČR,  vede tento příběh, který se stal minulý rok, minimálně k zamyšlení.
Má kamarádka potřetí otěhotněla, miminko bylo chtěné a celé těhotenství probíhalo v pořádku. Všechna vyšetření i „nadstandardní“ byla bez problému. Při monitorování plodu ke konci těhotenství lékaři zjistili, že miminku klepe srdíčko nějak moc rychle a rozhodli se, že bude muset ven císařským řezem. Nechali kamarádku ještě 4 hodiny čekat, aby vytrávila. Pak ji uspali…. Když se probudila, bylo jí oznámeno, že její dítě po porodu nedýchalo! Ale zachránili ho! a je napojeno na přístroje.
Jako každá milující maminka si přála být se svým miminkem. Ale ouha, tím teprve nastal boj! Musela snášet arogantní chování, doprošování, prodlužování, málo informací, minimální ochotu komunikace, nezájem a negativní přístupy, až se jí po půl roce podařilo všechny přesvědčit, že to myslí vážně a mohla si svého synka konečně přivést domů. Chlapeček napojen na dýchací přístroj přímo do krku, neschopný samostatně dýchat a jíst (má kanylu do žaludku) nehýbe se, nevydává žádný zvuk. Po dlouhodobém pobytu v nemocnici v žalostném stavu. Diagnosa? Žádná. Nebyla nalezena žádná choroba, která by tento stav vysvětlovala.
Zachránili ho!! Všechno je v pořádku, nikdo nebyl odsouzen, média o tomto příběhu nic neví, nikdo neudělal žádnou chybu, nezvýšila se statistika úmrtnosti, postupovalo se dle standardů, nikdo nechybovat, nikdo se nad touto situací nepozastavuje – to se prostě někdy stává……

Silně mi to připomíná jiný příběh, ale bohužel s jiným koncem – přeji paní Königsmarkové přeji hodně trpělivosti a sil!

Katka J.