184. Ivana, rozum a cit
Moje milá Ivanko,
dlouho jsem přemýšlela, jak napsat příběh pro Tebe, abych vyjádřila jednoduše a srozumitelně svůj obdiv k Tobě a Tvé práci a svojí úctu k Tvému povolání = poslání. Nebude to příběh, bude to jen pár zamyšlení, otázek, které se mi honí hlavou a na které si snažím odpovědět a nedaří se mi to.
Rozum:
- Tvůj rozsudek odsuzuje a uráží všechny dospělé jedince, kteří o způsobu příchodu svých potomků na náš svět, přemýšlejí více a zodpovědněji, než ostatní.
- Pokud má být trest spravedlivý, pak by mu mělo předcházet prokázání viny.
- Pokud má být trest smysluplný, tak je nutné pochopit, co trestáme a jak trest povede k nápravě, která má být cílem.
- Pokud jde ‘pouze o peníze’, pak je nutné především umět počítat (kdyz nebudeš příštích několik let provozovat svoji praxi, musela bys být nesmrtelná, abys splatila tak velkou částku).
- Pokud jde o princip, tak jde především o právo svobodné volby každého jedince.
- Pokud jde o precedent, tak už nerozumím vůbec ničemu.
Vychází mi z toho totiž jediné: někdo se obává, že se bude muset začít chovat k pacientovi, jako ke svému klientovi, jinak mu PA odlákají klientelu? - Podruhé k precedentu: Co tímto prapodivným rozsudkem chce sdělit světu naše justice? To uniká zřejmě úplně všem, kromě paní soudkyně.
Bohužel tento rozsudek šmahem odsoudil Tvoje celoživotní snažení a vyslal malému národu nesmyslnou zprávu ve formě velkého strašáka z přirozeného porodu. To nemluvím o podtextu ve smyslu: Nebudeš o sobě a svém dítěti rozhodovat Ty. My jsme tu, abychom ochránili Tvoje ještě nenarozené dítě před Tebou a Tvou nezodpovědností.
V době interrupcí jak na běžícím pásu je tohle naprosto absurdní, paradoxní, irelevantní, hloupé, krátkozraké,………….
Vzdávám to. Mám v tom chaos. Jak vidíš, rozumem to nepoberu a nedopracuji se závěru, takže přichází na řadu
Cit:
- Kdyby všichni, kteří jdou proti Tobě, byli takoví profici ve svém oboru, jako jsi Ty v tom svém, k žádnému soudu by pravděpodobně vůbec nedošlo.
- Každopádně velmi dobrá zpráva pro Tebe: Tvoje snažení má obrovský smysl (nesmyslnost rozsudku to jednoznačně potvrzuje).
- Mám velkou radost ze všech Příběhů pro Ivanu. Kdo může předložit tolik osvědčení o své profesionalitě, tolik doporučení a ještě tak krásných?
- Jsem velká klikařka, protože mi život dopřál, abych Tě poznala!!!!
- Kdyby všichni měli tuhle životní ‘kliku’, byli by šťastnější, lepší a vyrovnanější.
- Držím palce a věřím, že zvítězí zdravý rozum a cit a Ty budeš dál vykonávat svoje poslání k radosti stovek dalších lidí, kteří tak budou moci svobodně rozhodnout o sobě a svých dětech!
Ivanko, jsem tu, kdykoli budeš potřebovat.
Martina Protivová