Čekali jsme naše čtvrté miminko a já doufala, že zase budu moci porodit v klidu a pokoji doma s „naší“ porodní asistentkou Ivanou. Věřila jsem, že budeme já i miminko zdraví, že se porod ohlásí ve správném čase, bude probíhat lehce a nekomplikovaně a celá rodina bude pěkně spolupracovat. Děti například tím, že budou spát a nevzbudí se 🙂 . Těhotenství zdárně ubíhalo a vypadalo to, že se vše daří. Jaké to asi tentokrát bude? Stejné jako minule? Jiné? Začínala jsem se těšit. Těšila jsem se zejména na vanu plnou vody… Vůbec jsem ovšem nepočítala s tím, že Ivana „nebude mít čas“.

Porod začal podobně, jako ten předchozí. Ráno začaly kontrakce, u nichž bylo jasné, že jsou „takové jiné“ a miminko je na cestě. Věděla jsem, že mám před sebou celý den a přála jsem si, aby se mi zase podařilo porodit večer – dostatečně pozdě na to, aby všechny děti spinkaly v postýlkách a dostatečně brzy na to, aby mi zbylo dost času na noční regeneraci sil (ráno jsme vstávali do školy 🙂 ). Jenže, kontrakce sílily, intervaly se zkracovaly a… Já bych na tom večeru ani tak netrvala, ale porodní asistentka Ivana měla do osmé hodiny večerní neodvolatelný program. Co s tím? Rozhodla jsem se, že na Ivanu počkáme 🙂 . Sledovala jsem kontrakce a snažila se „nějak“ regulovat tempo. K večeru už to bylo značně napínavé, ale zvládli jsme s mužem i večeři, koupání a uspání dětí. Sotva se zavřelo poslední dětské oko, byla tu Ivana. Po krátkém vyšetření jsem si konečně napustila toužebně očekávanou vanu a zanořila se do vody… Ovšem, miminko už mělo zdržování dost. Přišla první vlna tlačení, pak asi ještě nějaké a už tu byl synáček s námi. Vyletěl na svět takovou rychlostí, že nenechal nikoho na pochybách, že mu to čekání už přišlo trochu dlouhé 🙂 . Na hlavičce měl ještě zbytky plodových obalů a na pupečníku pravý uzel. Byli jsme s mužem moc šťastní, jen já trochu zklamaná, že ze zaslouženého odpočinku v teplé vodě zase nebylo nic 🙂 . Malý se narodil v devět hodin večer, asi tři čtvrtě hodiny po příchodu paní Ivany. Zase jsem se něco málo nového naučila o svém těle a o porodu jako takovém. A paní porodní asistentky Ivany jsme si zase užili dosyta v následné poporodní péči, která je na domácím porodu tak fajn.

Příště si musíme dát na ty pondělky pozor :-).

Simona D.