Děkujeme paní Heleně Bachůrové za překlad článku Iny May Gaskin „Global Motherhood: Birth Freedom or Birth Totalitarianism?“, na který se můžete těšit hned zítra.

Bylo mi líto, že žádný příběh sama napsat nemůžu, miminko teprve plánujeme, ale pokud můžu pomoct tímhle příběhem, mám velkou radost. Příběhy pro Ivanu jsou výborný projekt, je to takový laskavý trvalý odpor, a věřím, že nakonec pomohou s věcmi pohnout. Sama bych nejraději chodila v těhotenství jenom k porodní asistentce (úúúplně nejraději k Ivaně), na gynekologii jsem si dovolila nepožádat o další balení antikoncepce a místo, abych slyšela gratulaci k životnímu rozhodnutí, doktor i sestra mě nezávisle na sobě varovali, že mi bude letos už (!) třicet, a že musím počítat s tím, že klidně rok se to nemusí podařit, a určitě ať baštím kyselinu listovou, přeci jenom v mém věku člověk nikdy neví, malformace plodu, atd…

Nakonec jsme s přítelem vyřešili dilema péče tak, že jsme si vyhlédli porodní dům kousek od hranic (bydlíme v Klatovech a já jsem studovala v SRN a přítel rozumí i docela mluví německy) a zdravotní pojišťovně pošleme hezký pozdrav a fakturu z Německa. Ale je to opravdu nutné? Je opravdu takový problém, aby u nás fungovalo něco, co o 40 km dál šlape naprosto bez problémů?

Proto si Příběhů moc vážím!

Paní Ivaně děkuju za cestu, kterou mi svou prací ukázala, přestože jsme se nikdy neviděly. Přeju jí, aby ji potkávalo mnohem víc upřímnosti a snahy nacházet řešení lepší pro ženy, byť ne nutně pohodlnější pro systém, a mnohem méně pokrytectví a strachu než dosud. Nedávno jsem někde četla, že tajemstvím není to, že porod bolí, ale to, že ženy jsou silné. Ivana je taky silná, a lidi, kteří s tím mají problém, si myslí, že ji dokážou zastavit. To ale nejsou překážky, jenom pár patníků podél dlouhé cesty. Nedejte se, děláte správnou věc!

Helena Bachůrová