Milá Ivano,
bohužel jsem (zatím) neměla příležitost poznat Vás osobně, ale přesto bych Vás ráda podpořila ve Vaší nelehké situaci. Moc si vážím Vaší odvahy, odhodlání a vůle pomáhat ženám, které se rozhodly rodit normálně. I když to často může vypadat, že jste na této cestě sama proti všem.
Ivano, nejste! Už jen příběhy, které přibývají každým dnem, ukazují, že Vaše úsilí má smysl. Jsem Vám opravdu moc vděčná za to, co pro nás maminky a naše děti děláte.
Přemýšlím nad tím, jaký mohl být můj první porod, kdybych se včas dostala k těm správným informacím a dokázala si obhájit svá přání. O porodu doma jsem neuvažovala, nenapadlo mě to a v mém případě by to asi nebylo možné (porod byl veden jako rizikový kvůli rozměrům mé pánve). Ale i tak mi okolnosti umožnily strávit jeho největší část v tiché intimitě domova. V setmělém obývacím pokoji jsem prodýchávala stahy na balónu a vyčkávala na okamžik, kdy se intervaly zkrátí na 5 minut (což je podle poučení lékaře doba vhodná na odjezd do porodnice). Náhoda tomu chtěla, že z 6-7 minut byly najednou 3 minuty a ještě nějaká doba uplynula, než jsme se připravili a vydali se na cestu. Do narození syna zbývaly při příjezdu do porodnice sotva 3 hodiny.
Šlo to rychle. O intimitě zde už nemůže být řeč, byla to klasická nemocniční rutina, papírování, kanyla do žíly, monitorování vleže na zádech, dirupce vaku blan atd. Spousta cizích tváří, střídání směn… I když jsem na porodním sále strávila jen dvě hodiny, stihli lékaři a asistentky těch zásahů provést na můj vkus až příliš mnoho. Jsem si vědoma toho, že jsem asi měla více štěstí než rozumu, a děkuji náhodě či nějaké vyšší síle, že mám na porod vesměs dobré vzpomínky. Co mě mrzí dodnes, je to dvouhodinové odloučení od miminka, z toho mě bolí u srdce, že jsem to dopustila a více nebojovala za ty první společné a nenahraditelné chvilky. Moc bych si přála, aby to u dalšího porodu bylo jinak a přála bych i ostatním maminkám a jejich dětem, aby nebyly ochuzeny o něco tak krásného a jedinečného.
Věřím tomu, že jednou se i v naší společnosti vrátí respekt k zázraku narození nového člověka a úcta k moudrosti matky přírody, která tento proces vymyslela.
A to bude možné jen díky tomu, že existují takoví lidé, jako jste Vy, Ivano. Děkuji Vám za to a přeji Vám i všem ostatním, kteří o to usilují, hodně štěstí.

Iva K.