Milá Ivano,
neznáme se osobně, i když mi to tak někdy připadá.
Poprvé jsem Vás viděla v pořadu „Porody“ z divadla Kampa s Jardou Duškem, četla jsem Vaší knihu Hovory s porodní bábou, sleduji ohlasy žen, které s Vámi rodily, a o to víc Vám fandím a věřím, že Vaše práce má smysl.
Je škoda, že naše lékařství sabotuje vše alternativní, a bohužel nejen to, včera jsem četla článek, že první dítko v republice se v letošním roce narodilo ve Vrchlabí a pan hejtman Franc dal šek na 5000Kč až děťátku narozenému jako třetí v pořadí, protože Vrchlabská porodnice je soukromá. Druhé dítko se totiž narodilo také tam.

Můj porodní příběh začal před 17 lety, kdy se mi v porodnici narodila krásná holčička. Gynekolog mě poslal na vyvolání týden před porodem, abych to prý už měla za sebou a já se ani nebránila. Nevím, byla jsem zvyklá lékařům věřit. Pan Dušek by řekl, že jsem byla ochočená.
Porod jsem měla i tak lehký, jen jsem roky nechápala, proč mi např. těsně před koncem porodu přestali chodit kontrakce, proč mě lékař nastřihl tak, že jsem myslela, že mě rozpáral, jak to bolelo a proč mi ve finále skákaly sestry na břicho……
Taky jsem nechápala, proč několik hodin stále krvácím a proto mi malou nechtějí přinést (přinesly ji poprvé po 9 hodinách).
Byla jsem na pokoji s dalšími 5 matkami a všechny měli děti u sebe. Hodně jsem to obrečela.
Dnes vím, že kontrakce ustaly po vytržení kapačky s Oxytoxinem, skákat na břicho, že se nesmí, můžou Vás tím i zabít……atd.

Druhý porod byl v Jilemnici o 10 let později a je to z mých zkušeností zatím nejlepší porodnice přístupem.
Bohužel jsem nadále nevěděla nic o právech rodičky a tak byl klystýr i urychlovaní porodu.
Panu doktorovy se zdálo, že mám malé bolesti, což prý nejde.
Celou dobu byl se mnou manžel, byl mi úžasnou oporou, byl to pro nás oba krásný zážitek.
Rodila jsem klasicky, paní doktorka u porodu byla úžasná, mezi tlačením jsme si povídali, i porodní asistentka byla milá. Malou mi dali na bříško, pak ji na chvilku odnesli a potom už zůstala u mě.

Potřetí jsem rodila v Trutnově – otřesný zážitek mám z jednání paní doktorky u porodu.
Nazvala bych ji studený čumák…..arogantní, nafoukaná, neosobní……
Doma mi praskla voda a než jsem se ustrojila, byly kontrakce po 3 minutách. Cesta nám trvala cca 15 minut a to už jsem měla kontrakce po 2 min.
Příjem byl klasický jako už tu popisovaly jiné maminky, ptají se Vás kontrakce nedbaje, ještě jsem měla pocit, že je obtěžuju.
Před porodem mě donutili ležet na boku na porodním stole s monitorem na břiše. Do té doby to pro mě byly spíše tlaky, než bolesti, ale v této poloze to bylo hodně bolestivé. Byla jsem z toho neklidná.
Syn se narodil 50 minut po prasknutí vody opět v poloze na zádech. Tlačeni poprvé hodně bolelo, u dcer jsem takovou bolest nezažila, a když jsem si ulevila (1x) výkřikem, ledová doktorka mě okřikla, ať jim tam neřvu. Překonala jsem ten den sama sebe.
Setra ho hned odnesla, ani nám ho neukázala, natož aby nám řekla, kdo se nám narodil, či mi nabídla ho dát na břicho.

Po nějakém čase jsem viděla výše zmíněný pořad o porodech a zaujal mě, i když jsem si myslela, že mě se už rození netýká a tak jsme o tom jen mluvili s prvorozenou dcerou……

Můj příběh je smutný na konci. Dcera (17) nám v létě zemřela, kvůli nezodpovědnému řidiči, který dostal podmínku na 2 roky a teď v lednu amnestii.
Až se z té ztráty vzpamatujeme, chtěli bychom ještě miminko. Chtěli bychom, aby se narodilo doma v lásce a harmonii.
Zatím nevím jak náš příběh bude pokračovat, ale doufám, že budu moct časem přidat svůj nový a úplně jiný porodní zážitek.
Chtěla bych u porodu svou porodní asistentku a udělám pro to, co budu moct.

Krásné dny, J.J.