Kamélie japonskáMilá Ivano,
škoda, že Vás neznám osobně, ale sleduji veškeré dění kolem Vás. Moc se mi líbí, že důvěřujete ženě i dítěti. To je to, co často v porodnicích chybí, i když jsme obklopeni milým a profesionálním personálem a moderním vybavením.
Nedávno jsem rodila a vybavila se mi Vaše slova o tom, jak se miminko podílí na porodu – že se při něm otáčí, aktivně se opírá nohama o vršek dělohy, aby se lépe dostalo na svět, přesně ví, co má dělat. Po porodu zažívá nejaktivnější čas v životě, adaptuje se na nový svět a „přilepuje se“ (bonding) k mamince.
Rodila jsem doma a jedním z nejsilnějších a nejkrásnějších momentů mého porodu bylo, když jsem chvilku po narození hlavičky ucítila, jak se miminko v břiše odrazilo a začalo se samo otáčet a posouvat se na svět. Já mu pomáhala jen lehce. Po narození bylo překrásné být s ním a vnímat jeho aktivitu – jak v mé náruči spokojeně vrní, hraje si s ručkama a rozhlíží se po světě. Porodní asistentka ho prohlédla i zvážila přímo vedle mě. Bylo to spokojené miminko, které se očividně cítilo bezpečně.
Náš porod i zlatá hodinka byly nádherným vtiskem do dalšího života, který přeji všem ženám i dětem, ať už budou rodit kdekoliv.

Alena