Milá, drahá, vážená Ivano,
příběhů pro Vás bylo napsáno již mnoho. V průběhu svého těhotenství jsem přemýšlela nad tím svým s Vámi.

Časem se jistě dostanu k popisu porodu, do nějž jste významně zasáhla ve prospěch šťastného konce, ačkoliv jste nebyla přítomna. Díky za informace a sebedůvěru v mateřské schopnosti každé z nás, kterou rozdáváte.

Ze všech rad a postřehů zmíním ty pro mě asi nejpodstatnější;
– nemusíte nic
– je to Vaše tělo
– je Vám to příjemné??
– při velké straně také očekáváte komplikace??
– bacha na monitor, bradykardie je fyziologický jev!!!!!!
– porod je teprve začátek
– je to Vaše dítě
– jděte domů, v porodnici Vás uvyšetřují
– a aktuálně moje nejoblíbenější a 14 dní po porodu nejcitovanější:
BORDEL V BYTĚ = SPOKOJENÉ DÍTĚ 😉

Chtěla bych Vám poděkovat za tolik potřebný klid, který rozdáváte po hrstech, se stejnou samozřejmostí jako svoje telefonní číslo s nabídkou pomoci: „volejte ve dne v noci“.

Bohužel vzhledem ke kocourkovu a mafii bílých plášťů, jenom příběh nestačí, proto Vám necháme, až se trochu smontuju, v Áčku na recepci 2.000,-Kč.
Žádná charita, šli jsme druhý den domů, takže to jsou peníze, které jsme díky Vaším dobrým radám ušetřili „za nocleh“.

Snad se ušetřených drobných za nocleh sejde více, Vy budete mít konečně klidné spaní a nakonec to dopadne tak jak má. Neb „mírně okoralým bojovnicím“ za normální stav, aby žena mohla rodit tam kde se cítí bezpečně a snad i s tím s kým se cítí bezpečně, přichází pomoci nová generace.

„Uskutečnění mého snu – založení porodního centra se školou pro porodní asistentky“

Marie, Štěpán a Ada

Odkaz na původní text zde: http://dontpanicorganize.blogspot.cz/2013/03/uskutecneni-snu.html