Ten den, kdy jsem porodila doma naše třetí dítě, bude pro mne jednou z nejkrásnějších vzpomínek. I první dva porody pro mě byly krásné, vždyť jsem na svět přivedla dvě úžasné dcery, ale… je tam zkrátka to ALE.
Doma jsem si dělala jen to, co jsem chtěla, všichni poslouchali mě a nemusela jsem nikoho poslouchat já, nikdo mě nepřesvědčoval, co je pro mě a pro mé dítě dobré, nikdo po mě nechtěl, abych mezi kontrakcemi vypisovala lejstra, diktovala telefonní čísla, nikomu jsem nemusela vysvětlovat, že vážně nechci dirupci vaku blan, že křičím, protože chci křičet a pomáhá mi to, že si chci přitlačit i mimo kontrakci… Zkrátka mě ty dvě úžasné ženy, které přišly k našemu porodu doma, nechaly porodit mé – naše třetí miminko, tak jak jsem to cítila já.
Kryštof se narodil hodinu od první kontrakce v herně na zemi. Jak s úsměvem říkáme – narodil se mezi hračky. Kdybych neměla v plánu porod doma, nejspíš bych rodila někde v autě u krajnice nebo v sanitce s vyděšeným záchranářem. NE, to by pro mě vážně nebyl pozitivní silný zážitek.
Dalo by se o tomto těhotenství a porodu napsat spousty řádek, protože ještě v osmém měsíci těhotenství jsem neměla PA a najednou pak všechno do sebe začalo tak krásně zapadat. Manžel se rozhodl, že mě podpoří v porodu doma (hodně váhal a bez jeho podpory bych doma nerodila), dvě porodní asistentky mi přislíbily, že budou s námi, a dokonce obě jen pár minut jízdy od našeho domova. Tušila jsem totiž po předchozích porodech, že bude tento porod rychlý. Zkrátka během pár dní se vše naklonilo na mou stranu.

A co se mi vybaví, když si na porod a na první hodiny po porodu vzpomenu a liší se to od předešlých porodů?
Důvěra – nikdo nepochyboval o tom, že já vím, co mám dělat
Klid – jen úzký okruh lidí, které jsem si sama vybrala, že můžou být se mnou v tomto intimním okamžiku
Respekt –  respekt k okamžiku, který byl jen můj – náš
Svoboda – vše jsem měla ve „svých vlastních rukách“
Rodinné souznění – probudili jsme dcery, aby se přivítaly s novým členem naší rodiny, byly šťastné, spontánně ho hladily a pusinkovaly (obraz, který se mi navždy vryl do paměti)
Štěstí – narodilo se nám krásné a zdravé miminko

Ivana pomohla hlavně mému muži. Sám sáhl po knize Hovory s porodní bábou a po jejím přečtení a po schůzce s našima PA se rozhodl, že mne podpoří. Děkujeme Vám Ivano, pomohla jste nám, aniž byste to tušila.

Šárka s rodinou