Ministerstvo zdravotnictví ČR s poměrně velkou pompou vyhlásilo na konci minulého roku převratné novinky v péči o rodící ženu. Alespoň tedy byly novinky jako převratné prezentovány. V porodnicích budou ženy moci rodit pouze s porodní asistentkou, vždyť po tom tolik volají.
Sama situaci kolem porodů sleduji. Ano, mnohé ženy chtějí mít možnost rodit jen s porodní asistentkou. Ale se svou! S asistentkou, ke které měly možnost chodit v těhotenství, která je zná a která jim bude nápomocná i v šestinedělí. Vždyť v současné době je u fyziologického porodu v mnoha porodnicích přítomna jen porodní asistentka – zaměstnanec porodnice, lékař třeba přijde i jen zhodnotit průběh. Takže co se vlastně změní?
Podobná otázka mě napadla také u druhé „převratné novinky“, ambulantního porodu. Copak existuje nějaký zákon, který ho dnes zakazuje?

Ve Studiu ČT 24 dne 2.1. komentuje změny v porodnictví MUDr. Velebil z ÚPMD. Je poměrně těžké vnímat, co opravdu říká, protože v mnohém by s ním člověk souhlasil. Kdyby z jeho řeči nevyskakovaly otazníky. Nakolik budou zdravotnická zařízení uzavírat smlouvy s porodními asistentkami tak, aby si rodička mohla opravdu zvolit tu svou, je to stále jen na jejich libovůli? Z další řeči je také patrné, že se opravdu zatím nedostal dál než k osobě, která vede samotný porod. Vede? Porod vede a řídí především rodící žena a dítě. Veškeré možnosti a pozitiva, které skýtá kontinuální péče porodní asistentky, Velebil opomíjí. Daleko důležitější se mu stále jeví místo, kde žena přivede dítě na svět, a tím je stále dle uvažování paternalismu ústav či instituce. A největší otazník: lékař a rodička podle něj zcela jistě nemají stejná kritéria spokojenosti. Spokojenost? Je toto kritérium podstatné? Nejde především o zdravou péči o dítě a jeho matku?

Jak rozdílně působí článek, který se mi do ruky dostal o Vánocích. 23. prosince otiskly Lidové noviny text Markéty Pavlíkové. Zabýval se vlastně stejnými otázkami, které napadly mě po oznámení novinek v porodnictví. Stručné a jasné odpovědi ale navíc rozšířil srovnáním se Švédskem, zemí, ve které se těhotná žena setká se skutečnou kontinuální péčí porodní asistentky, od období těhotenství, přes porod, po péči v šestinedělí. Celý článek si můžete prohlédnout v náhledu zde. Autorka přesvědčivě ukazuje na skandinávské praxi, že v souladu s vědeckými závěry je péče porodních asistentek nejzdravější volbou pro matky a jejich děti.

Ivana už mnoho let usiluje o změnu v péči o těhotnou ženu. Změny se odehrávají zatím více v myšlenkách žen, než v myšlenkách zdravotníků. Ivano, držím Vám palce, abyste pro svou práci získala svobodu. A ženám přeji, aby se dočkaly změn skutečných.

Martina Josefová