A 61. Doma nebo v porodnici, hlavně přirozeně (opakování)

Bříško

Ještě před tím, než jsem poprvé otěhotněla, věděla jsem, že budu chtít jednou prožít, pokud to bude možné, přirozený porod, bez zasahování zvenčí a bez medikace. K porodu jsem zvolila menší porodnici kousek za Prahou. Porod byl nakonec indukován, zda to, bylo nezbytně nutné, nedokážu posoudit, ale mohu o tom pochybovat. Vzhledem k tomu, že jsem byla po většinu času … Pokračovat ve čtení →

A 60. František (opakování)

František s maminkou

Dnes je to rok, kdy k nám přišel František, a je tedy dost dobrý důvod ke  vzpomínkám na události, na kterých má svůj podíl i paní Ivana. Neznáme se osobně, přesto významně ovlivnila život naší rodiny. Dnes si s úsměvem vybavuji svou větu z doby, kdy mateřství pro mě bylo z říše galaktických dálav: Nechápu, jak někdo může rodit doma, … Pokračovat ve čtení →

A 59. Kdysi, dnes (opakování)

Dcery

Starší dcerku jsme počali na pracovním pobytu v Izraeli. Protože jsem se cítila bezpečně a svému tělu jsem důvěřovala, vrátili jsme se domů až v 6. měsíci a já poprvé šla na lékařskou prohlídku. Paní doktorku hlavně zajímalo, jestli už mám obnovené zdravotní pojištění… Tehdy jsme ještě bydleli v Praze a já jsem „náhodou“ zjistila, že při porodnici Na Bulovce … Pokračovat ve čtení →

A 58. Dlouhé čekání na miminko aneb David (opakování)

S Ivanou jsem se setkala před několika lety a nebylo to primárně kvůli těhotenství. Tou dobou jsem už 6 let neměla menstruaci… Nutno říci, že menstruaci jsem ztratila během léčení jisté dlouhé nemoci, kdy jsem odmítla lékařský přístup a zvolila přírodní postupy. Léčení probíhalo sice dlouho, ale o to efektivněji a vím, že to byla správná cesta. Nicméně mé tělo … Pokračovat ve čtení →

A 57. Druhý příběh M.Š. (opakování)

Moje první těhotenství bylo prostě takové, jaké by se u prvního těhotenství dalo čekat: Byla jsem ze všeho vykulená jak Alenka v říši divů. Kam mne lékařka poslala, tam jsem poslušně nacupitala. Ačkoliv jsem třeba byla hluboce přesvědčená, že i v případě pozitivních genetických testů bych si děťátko nechala, jako správná poslušná ovečka jsem je přesto absolvovala. Nakonec se moje … Pokračovat ve čtení →

A 56. Lukášovo narození (opakování)

Leona

O tom, že budu rodit doma, jsem uvažovala až během svého třetího těhotenství, které následovalo téměř jednu generaci po narození mých prvních dvou dětí. V té vzdálené době v naší teprve pár let se polidšťující zemi se zatím o možnosti rodit doma vůbec nemluvilo, přitom je to tak přirozené. Naše vlastní babičky a maminky se nejspíš narodily ještě doma. Můj … Pokračovat ve čtení →

A 55. Porodní asistenka je tu i pro ty, které s ní nerodí (opakování)

Eliška a Matěj

Eliška a Matěj K Ivaně do poradny jsem docházela během obou těhotenství.  Doma se narodilo první dítko, holčička Eliška. Bydleli jsme v té době v Praze, vrátili se až v 7. měsíci ze zahraničí, kde je péče asistentky normou a porod doma celkem normální alternativou. Situace pro mne byla jasná: pokud to bude jen trochu možné, rodím doma s Ivanou. … Pokračovat ve čtení →

A 54. Napříč generacemi (opakování)

Soňa Sadílková

Očima babičky Přidávám reakci mé maminky po přečtení mého porodního příběhu… přeju všem maminkám, aby měly takovou maminku… Zdeňka Vaňová …jsem maminka této úžasné ženy… Až dnes jsem si přečetla její příběh… Poplakala jsem si… Byly to slzy dojetí, hluboké úcty a Lásky… Ale také lítosti z toho, že jsem ji také takto nepřivedla a nepřivítala mezi nás na tento … Pokračovat ve čtení →

A 53. Změny plánů (opakování)

Sestry

Když se nikdo nenarodí Nevím jak mám pojmenovat svůj příběh, nejprve jsem vlastně vůbec nechtěla psát… Prostě, protože mám pocit, že bych to neuměla… Pak jsem si přečetla zpověď Ivaniny dcery, skoro jsem se rozplakala, potom příběh předchozí a rozhodla se napsat. Ne o svém porodu, ale jak mi Ivana pomohla prožít „přirozeně“ potrat… Už jsem měla doma jednu zdravou … Pokračovat ve čtení →

A 52. Neslyším tlukot dítěte. Dobře, no a co? (opakování)

Jonáš

Není nad to vědět, kde se právě teď nožičky nalézají v bříšku… Je poledne. V Praze padá sníh a hojně. Pomalu pozoruji úžasně tvarované vločky. Téměř tiše a pomalu padají. Aspoň pro mne. Jak jsem byla ve stavu vědomí, poté, co jsem zahlédla nápovědu, že do mne skutečně vstoupila duše v podobě černých ptáků, se zobáky směřujících do mého lůna, … Pokračovat ve čtení →

A 51. Porody jako oslavy (opakování)

Lojzinka s Ofélkou

Porody jako oslavy Milá Ivano, také já a Kamil vzpomínáme rádi na Vaši všestrannou péči. Nejprve to byly vtipné, praktické a srozumitelné předporodní přípravy v A-centru, kde jsme začali hlouběji promýšlet všechny otázky kolem porodu a rodičovství v souvislostech. Můj muž říká, že by ho původně ani ve snu nenapadlo, že budeme nakonec rodit doma. Byl však ochoten se mnou … Pokračovat ve čtení →

A 50. Ze čtyř deníků (opakování)

Tea

Z deníku Tey aneb Zrození Milá Ivano, děkuji, že jste mě (nás) moudře provázela v čase, kdy jsem čekala Teu, že jste byla přítomna a pomohla nám při jejím narození. Děkuji za podporu a návštěvy po porodu. Za pomoc se všemi papíry a úkony, které bylo potřeba ve spojení s domácím porodem vyřídit. Děkuji za všechny ženy a děti, které … Pokračovat ve čtení →

A 49. Každá žena má právo na péči porodní asistentky. I porodní asistentka. (opakování)

VY NEPOSLOUCHÁTE OZVY?!?!?!?!…………….., křičela na mě Ivana přes celý porodní sál před třiceti lety. Nejhorší bylo mít praxi v době její služby. Když jsme jí to s mou bývalou spolužačkou o mnoho let později, dodávajíce si vzájemně odvahu řekly, že pro nás byla postrachem, neřekla: To mi je líto, nebo cokoliv jiného, konejšivě omluvného. Nehnula ani brvou, rozhodila rukama a … Pokračovat ve čtení →

A 48. Tichá pomoc (opakování)

Ivana mi pomohla v těžkých dobách. I když nemusela. Můj příběh s Ivanou Königsmarkovou je skoro 7 let starý. Navštěvovala jsem její předporodní kurzy v Aperiu a byla moc spokojená, že konečně přestávám být nervózní z neznámého a z toho, že „to nezvládnu“. Během kurzu dokázala neskutečně dobře a citlivě vyvážit stránku odborně-poradenskou s tou druhou, pro nás snad ještě … Pokračovat ve čtení →

A 47. Jak se narodila Ellen (opakování)

Ellen s maminkou

I já bych ráda napsala pár řádků o svém setkání s Ivanou. Ač jsem původně věřila, že spolu projdeme i mou první porodní zkušeností, nakonec tomu bylo jinak. O Ivaně jsem slyšela mnohé od svých přátel, kteří v jejím doprovodu přivedli své děti šťastně na svět doma. Sama jsem rozhodnutí o tom, kde se moje děťátko narodí, nechávala dlouho plynout. … Pokračovat ve čtení →

A 46. Rodili jsme normálně (opakování)

Spící Sára

Rodili jsme normálně Na začátku bylo slovo. To slovo bylo porod. Znamenalo pro mě a mou těhotnou manželku, že se jede do porodnice, tam se porodí a pak se jede domů. Normálně. Rádi víme o věcech, které se nás týkají, dostatečné množství informací tak, aby nám zapadaly do schématu, kterým si popisujeme svět. Proto jsme začali zjišťovat, jak se normálně … Pokračovat ve čtení →

A 45. Tři porody s asistentkou (opakování)

Miminko

Porod s asistentkou Posílám svůj příběh pro Ivanu. Je tam zmíněná jen okrajově, ale pokládám za důležité ji i ostatní porodní asistentky podpořit. Když mi moje těhotná kamarádka vyprávěla, že chodí na předporodní kurzy, přišlo mi to skvělé. Až budu těhotná, taky budu nějaký navštěvovat, napadlo mě. Když mi řekla, že by chtěla rodit doma, tak už to ve mně … Pokračovat ve čtení →

A 44. Porod doma aneb co nám matky o porodu neřekly (opakování)

Generálka v bazénu u kachlových kamen

Popsala jsem svůj porod doma pro Respekt, do rubriky Jeden den v životě, ale myslím, že to nakonec neotiskli 🙂 … Budu moc ráda, pokud příběh Ivaně pomůže. S úctou k Vaší práci, Martina Kamenská-Turečková, um. kovářka, magistra biologie, lektorka týmové spolupráce Zadání „jeden den“ nesplním, ale do 24 hodin se vejdu. Po odpoledním spaní s dvouletou dcerkou Ladou, o … Pokračovat ve čtení →

A 43. Jak jsem dal dohromady ministra s porodní bábou (opakování)

Zbývalo jen pár měsíců do svobodného nadechnutí se. Lidé si začali připravovat své klíče, aby jimi mohli definitivně zazvonit komunistické totalitě. Mráz se pomalu vracel zpátky do Kremlu a všichni si povolili o jednu dírku svěrací kazajku. Zbýval ještě jeden rok, než je mohli zahodit úplně. Psal se rok 1988. Stál jsem tehdy před nevzhledně vyhlížející asi pětipatrovou budovou, jejíž … Pokračovat ve čtení →

A 42. A bude lépe (opakování)

Můj šílený příběh Přidávám se k napsání příběhu pro Ivanu, po přečtení prvního příspěvku se mi vybavil můj porod. První a poslední, zatím, i když už je to víc jak 23 let. Kdysi jsem i já chtěla být porodní bábou, ale člověk míní a život mění. Napsáním příběhu o mém porodu jsem chtěla vyjádřit podporu paní Ivaně, její práce si … Pokračovat ve čtení →

A 41. S důvěrou (opakování)

Tři podpůrné příběhy o důvěře – v systém, v porodní asistentku, v sebe sama. S důvěrou Rodila jsem v porodnici a paní Ivana se naším životem vlastně jen mihla, ale jak už to u osob podobného formátu bývá, zanechala po sobě nesmazatelnou stopu. Ráda bych vylíčením našeho nedlouhého příběhu vyjádřila svou podporu této úžasné ženě a také všem, kteří se … Pokračovat ve čtení →

A 40. Výjimečné zážitky s Ivanou (opakování)

Děti s Ivanou

Dvě vyprávění napsaná jako podpora pro Ivanu v lednu 2012. Darja Už své první dítě jsem chtěla rodit doma. Jenže tenhle nápad se u manžela nesetkal s kladnou odezvou. Tak jsem se důkladně připravila na porod v porodnici. Snažila jsem se poznat personál, prostředí, možnosti… Nicméně až u porodu jsem poznala, že mi mazali med kolem pusy, porodní plán nerespektovali … Pokračovat ve čtení →

A 39. Laura (opakování)

Laura

Je konec října, prší, je zima a vošklivo. Jsem celá omrzelá, rozbolavělá a chtěla bych strávit den v horký sprše. Jenomže zjišťuju, že ta báječná věc, která mě vždycky tak povzbudí a zahřeje, dneska vůbec nefunguje. Otráveně lezu ven, balím se do županu a jdu drandit na net. A pomalounku polehounku se vtírá tušení, že se začíná něco dít – … Pokračovat ve čtení →

A 38. Jak se Roza doma narodila (opakování)

Vítek se narodil v porodnici. Jela jsem tam s představou přirozeného porodu, ale nebyla jsem nijak bojovně naladěná, říkala jsem si, nebudu přece trvat při prvním porodu na něčem, co by mohlo dítěti ublížit, a sestry tam odrodily takových dětí… a na předporodním kurzu to bylo samé „bude to hlavně podle vás, maminky“… Jenže jsem přijela do nemocnice a ztratila … Pokračovat ve čtení →

A 37. Ženy si svůj porod jednou vezmou zase zpět

Děkujeme Evě Labusové za poskytnutí rozhovoru, který vedla s Adélou Hořejší pro časopis Regenerace 11/2015. Rozhovor s českou právničkou Adélou Hořejší Jméno Adély Hořejší zná v České republice každý, kdo se zajímá o změny v porodnictví. Adéla se svým manželem Richardem, rovněž advokátem, zastupovali v nejsledovanější české „porodnické kauze“ prezidentku Unie porodních asistentek Ivanu Königsmarkovou. Ta byla za údajné pochybení při … Pokračovat ve čtení →

A 36. Doma s porodní bábou (opakování)

První den doma s tatínkem

O svém prvním porodu jsem měla celkem jasnou představu – pokud bude těhotenství i vlastní porod probíhat bez komplikací, chtěla bych porodu nechat volný průběh. Chtěla jsem se vyhnout zbytečným lékařským zásahům a medikamentům. Byla jsem přesvědčena o tom, že příroda příchod miminka na svět zařídila nejlépe, jak mohla a průběh porodu není třeba nijak „vylepšovat“ či „opravovat“, pokud vše … Pokračovat ve čtení →

A 35. Vždycky jsem věděla …

Dnes přinášíme příběh o zamlklém těhotenství, čekání a přirozeném potratu. Je to téma, o kterém se stále málo mluví a píše. Abychom podpořili informovanost, rozhodování a možnost volby pro ženy, které touto situací procházejí, doplňujeme příběh odkazem na britské podporující informace pro všechny možnosti řešení. Pro české čtenářky bude možná nejzajímavější informace, že riziko vzniku infekce u vyčkávání na přirozený … Pokračovat ve čtení →

A 34. Nebojte, žádný dítě se ještě nikdy nevstřebalo! (opakování)

31.7.2007 ráno, kdy se Vítek narodil

S podporou Ivany Königsmarkové jsme s manželem přivedli doma na svět posledního července roku 2007 naše druhé dítě, syna Vítka. Byl to jeden z nejkrásnějších dní mého života. Jako poděkování Ivaně za tento skvostný, slavnostní, soukromý, rodinný zážitek bych ráda popsala několik důležitých okamžiků před porodem, při porodu i po porodu. Proč jsem se podruhé s naprostou důvěrou ve své … Pokračovat ve čtení →

A 33 . V Krnově a ve Vrchlabí (opakování)

Dva příběhy napsané na podporu Ivany Königsmarkové v lednu 2012. Porod v Krnově s dulou Po čtení „Nové doby Porodní“ od Vlastimila Marka jsem se pevně rozhodl, že náš porod proběhne společně s dulou, které budeme důvěřovat, v nějaké alternativním porodům nakloněné porodnici. Pak jsem jednoho dne svolil, že navštívím předporodní kurz, kam už manželka měsíc chodí. Nemusela mne přemlouvat, … Pokračovat ve čtení →

A 32. Jak to vlastně všechno bylo? (opakování)

Jonáš a Tobiáš dnes

Připadala jsem si jako šíleně stará matka, první dceru jsem měla ve třiceti, normálně v porodnici, respektive nenormálně, protože pan primář dostal od mých rodičů po porodu tátův pracovní kufřík šampaňského a whiskey, ještě dnes si vzpomínám, jak jsem se smála, když mi táta v pokoji kufřík otevřel… no byl to protekční porod, naši nenechali nic náhodě, ví jak to … Pokračovat ve čtení →

A 31. Porod koncem pánevním po předchozí sekci

Když jsem někdy ke konci ledna 2015 zjistila, že jsem těhotná, měla jsem pocit, že je to snad jen zlý sen. Jenže nebyl, byla to až moc tvrdá realita, jen 4 měsíce potom, co se mi narodilo moje první děťátko císařským řezem. S prvním jsem byla bázlivá, málo informovaná a to, co jsem si přečetla na internetu a slyšela od … Pokračovat ve čtení →

A 30. Devět měsíců pro vývoj mého syna i mě samotné (opakování)

Vojta s maminkou

Vojta nebyl plánované dítko. Vlastně jsem se do té doby o téma těhotenství ani porodu vůbec nezajímala, protože jsem si myslela, že času je ještě spoustu. Najednou to však bylo tady, naprosto aktuální. Nebyly důvody, proč nepřivítat tuto skutečnost s radostí, vždyť s mužem se milujeme a víme, že patříme jeden k druhému, chceme spolu strávit celé naše žití. Naplnila … Pokračovat ve čtení →

A 29. Náš porodní příběh – vznik DVD Možnost volby (opakování)

Po porodu

Příběh prvního českého filmu z porodu doma, Možnost volby, natočeného v roce 2008 a představeného na Světovém týdnu respektu k porodu 2009. Jak natáčení viděla autorka filmu Jana Doležalová, si můžete přečíst zde. Toužili jsme prožít si náš první porod co nejpřirozeněji, bez zbytecného zasahování do jeho průběhu. Rozhodli jsme se tedy v den D zůstat co nejdéle v bezpečí … Pokračovat ve čtení →

A 28. Verunka (opakování)

Jmenuji se Katka, bude mi 36 let a mám již 2 velké děti (12 a 8 let). Obě děti jsem rodila v Pardubické porodnici. Je to již dlouho, ale že bych na porod vzpomínala s láskou, či něčím, co by mne obohatilo, to rozhodně ne. Neměla jsem v těhotenství žádné problémy a i při porodu vše probíhalo hladce, obě děti jsem … Pokračovat ve čtení →

A 27. Čtyři příběhy rodiny Veselých (opakování)

Barborka 1. porodní příběh rodiny Veselých Poprvé jsem se s Ivanou potkala během těhotenství své první dcery. S klidem mohu říci, že toto setkání významným způsobem ovlivnilo nejen můj život. Poprvé jsem otěhotněla, aniž bych o těhotenství a rození dětí cokoliv věděla. Otěhotnění byl spontánní akt, který se přihodil na cestách po Jižní Americe. Oba já i můj muž jsme … Pokračovat ve čtení →

A 26. Střípky pro Ivanu (opakování)

Bříško

Čtyři krátká zastavení, která pro Ivanu v průběhu soudního procesu napsala Veronika Svobodná. Však my vám to zatrhneme!  Od konce loňského roku mi tato věta zní neustále v uších. Však my vám to zatrhneme! Tu větu jsem slyšela na vlastní uši. Ne z rádia či z televize. Vyřkl jí pravicový senátor Tomáš Jirsa poté, co se ujistil, že můj syn … Pokračovat ve čtení →

A 25. Ako sme rodili v nemocnici i doma (opakování)

1. časť Počas prvého tehotenstva v roku 2008-09 som pravidelne navštevovala pražské A-centrum, kde som sa prvý krát stretla s možnosťou rodiť doma. Rozhovory s maminkami, ktoré sa pre pôrod doma rozhodli, boli zaujímavé, ale v praxi som si nedokázala sama seba v tejto úlohe predstaviť. Registrovala som sa v pôrodnici, chodila k lekárovi na pravidelné prehliadky a poctivo som absolvovala … Pokračovat ve čtení →

A 24. Pomáhat a chránit léta Páně 2009 (opakování)

Pomáhat a chránit

Volá mi manžel mé známé, o které vím, že se bojí jít porodit po dvou předchozích zkušenostech do porodnice a taky se bojí rodit doma, ale tam se bojí méně. Po celou dobu těhotenství byla ve velkém stresu z toho, že má na vesnici jisté postavení, se staršími dětmi chodí k místní pediatře, ale byla přesvědčená, že když jí po … Pokračovat ve čtení →

A 23. Letem porodním světem – Dánsko

Otevíráme na Příbězích nepravidelný seriál, který přináší zkušenosti, informace a odkazy ohledně péče v mateřství z různých zemí Evropy a světa. Nedělá si nárok na úplnost a budeme rádi, když jej kdykoli doplníte vašimi postřehy a zkušenostmi nebo vhodným odkazem na adresu pribehy@pribehyproivanu.eu. Autorkou je Markéta Pavlíková a jejími zdroji osm let zkoumání a porovnávání české a zahraniční péče v mateřství, … Pokračovat ve čtení →

A 22. Ivana zblízka i zdálky (opakování)

Růže

Dlouholetá známost Napadlo mě, že bych také mohla uveřejnit svůj příběh s Ivanou. Chtěla bych jí tímto vyjádřit svou podporu a ujistit ji, že za ní stojím. Dlouho jsem přemýšlela, o čem mám napsat, jelikož celý příběh by byl moc dlouhý a rozsáhlý … S Ivanou se známe již velmi dlouho a máme k sobě blízko. Věděla jsem a vím, … Pokračovat ve čtení →

A 21. Porod jako wellness

Můj druhý porod 7.7. 2015 Ústí nad Labem – Brná (Fotky zde) Pár dní před porodem – proč jsem nešla na vyvolávání 28.6.2015 jsem měla určený termín dle poslední menstruace. Bylo 4.7.2015 a já jsem navštívila svoji porodní asistentku. Probíraly jsme termín porodu, protože jsem chodila ke známému gynekologovi, který respektoval má přání, ale věděla jsem, že v brzké době již … Pokračovat ve čtení →

A 20. Prvorozená v porodnici aneb jak to být nemělo

Z 24.2. na 25.2. 2011 jsem byla plná energie. Manžel nebyl doma – měl nějaké školení a tak jsem si dala s kamarádkou večeři a  asi do jedné v noci jsem uklízela. 25.2.2011 jsem se probudila v 8 ráno a cítila jsem pod sebou mokro. Posadila jsem se na postel a v tu chvíli mi „praskla“ voda. Je to tady …18 … Pokračovat ve čtení →

A 19. Pokaždé jinak (opakování)

Rozárka a Toník

Mé první těhotenství neskončilo šťastně. O to větší bylo mé překvapení  a také trochu zděšení, když jsem po necelých 2 měsících zjistila, že jsem opět těhotná. Bohužel se znovu opakovalo slabé krvácení v prvních měsících – dnes již díky Ivaně vím, že určité procento žen má každý průběh těhotenství takovýto a já patřím mezi ně. Tehdy jsem se ale tolik, tolik bála, poslechla … Pokračovat ve čtení →

A 18. Ivaniny doteky (opakování)

Můj poklad

Krátké příběhy tří žen, jejichž životů se Ivana Königsmarková dotkla, psané na její podporu v lednu 2012. Dotek Svůj porodní příběh píšu již poněkolikáté. Poprvé ne pro sebe, ne pro kamarády, ne pro neznámé čtenáře. Píšu příběh pro Vás, Ivano. Pro člověka, díky kterému jsem po druhém porodu nepropadla zoufalství, díky kterému jsem našla cestu, kterou jsem mohla jít dál. … Pokračovat ve čtení →

A 17. Příběh M.S. (opakování)

Když jsem se měla poprvé s Ivanou setkat, byla jsem nervózní víc než před prvním rande. Hodně jsem o ní slyšela, málo jsem si ale uměla reálně představit. A současně málokdy mi tolik záleželo na tom, aby schůzka „dopadla dobře“ – abych nebyla odmítnuta. Vlastně si nemohu vzpomenout na žádnou jinou obchodní či soukromou schůzku za posledních deset let, před … Pokračovat ve čtení →

A 16. 42+0 aneb moje odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec

Tento porodní příběh bych chtěla věnovat všem ženám, které o sobě pochybují, a také ženám, jejichž děti nehrají na termíny. Zatímco píši tato slova, roční dcera se kolem mě batolí a já cítím příjemný pocit na těle i na duši. Již před narozením první dcery jsem o porodech hodně četla a po prozkoumání situace v českém porodnictví jsem se rozhodla, že … Pokračovat ve čtení →

A 15. Jak Gaia na svět přišla (opakování)

Gaia

O Ivaně jsem se poprvé dozvěděla z médií někdy v první polovině svého prvního těhotenství. Rodiče mi přeposlali článek o jejím soudním procesu s obavou, jak by také mohl dopadnout domácí porod, který jsme také plánovali. Musím přiznat, že poté byl i můj pohled trochu touto zprávou zabarvený. O nějakou dobu později jsem měla možnost seznámit se s ní osobně. … Pokračovat ve čtení →

A 14. Za bubnování krup nejkrásnější dárek k svátku (opakování)

Celé těhotenství jsem intenzivně řešila porod. Toužila jsem po přirozeném porodu, aby moje miminko mělo dobrý začátek, aby na to mělo v podvědomí dobré vzpomínky. Toužila jsem mít se svým dítětem hezký vztah a aby vnímalo první okamžiky jako přátelské, aby se mu tak vryly do podvědomí a podle toho posuzovalo svět dál. Nedařilo se mi najít porodnici, která by … Pokračovat ve čtení →

A 13. Rodiny podporují Ivanu (opakování)

Tři texty, kterými rodiny vyjadřovaly v lednu 2012 podporu Ivaně Königsmarkové. Počátek Známe to z vlastního zrození. O našem životě rozhoduje povolaná autorita. Nejdříve lékař, ten nás pro naše dobro oddělí od matky, protože dítě je matkou ohrožené a musí být v péči kvalifikované osoby, která odborně kontakt dávkuje v předem vyměřených a návykem posvěcených spanilých jízdách na nemocničních tácech. … Pokračovat ve čtení →

A 12. Letní nedělňátko (opakování)

Eda a Ela s mámou

Dceři se blížily třetí narozeniny a nastal čas, aby se naše rodina opět rozšířila. Těsně před oslavou jsme zjistili, že u nás brzy bude zase o něco veseleji. Tentokrát jsem byla v naprostém klidu a pohodičce od samého počátku. Už v den, kdy jsem držela v ruce pozitivní test, jsem myslela na Ivanu a těšila se, jak se z toho … Pokračovat ve čtení →