A 168. Porodní cestou (opakování)

Když jsem před 10 lety, v průběhu svého prvního těhotenství, začala navštěvovat předporodní kurzy Ivany Königsmarkové v pražském A-centru, cítila jsem, jak ke mně pronikají přesně ty informace a zkušenosti, které potřebuji slyšet. Oslovila mě její přímočarost, otevřenost i profesionalita. Přirozeně dokázala posílit důvěru žen v jejich vlastní schopnosti. Myšlenka, že jsem to já, kdo má právo aktivně vstoupit do … Pokračovat ve čtení →

A 167. Projekt Sametový porod (opakování)

Plakát Sametový porod

Fotografický projekt Sametový porod vznikl jako reakce na odsouzení porodní asistentky Ivany Königsmarkové. Fotografuji rodiny, které se rozhodly rodit doma. Fotografie a popisky slouží hlavně jako přiblížení typu lidí, kteří rodí doma a také ujasnění důvodů. Laici a odpůrci buď nerozumí proč chtějí některé rodiny rodit doma, nebo si myslí, že se tak rozhodují jen tzv. „přírodňáci a asociálové“. Snažím … Pokračovat ve čtení →

A 166. „No a proč nerodíš doma?“ (opakování)

S Ivanou

Prožitek Měla jsem to štěstí a mohla svůj první (a zatím jediný) porod prožít s Ivanou. Svůj porod bych přála každé ženě, byl to porod rychlý, intenzivní, jak vystřižený z učebnice o spontánním porodu, byl pro mě náročný, ale bez zranění na těle či na duši, velmi intimní prožitek s dojmem okouzlení z přirozenosti lidského těla. Ivanu jsem znala z … Pokračovat ve čtení →

A 165. O naději (opakování)

Všechny alternativní matky skončí v Áčku   Ráda bych vám popřála hodně sil, ale také klidu a možnosti odpočinout si od starostí. Zrovna dneska probíhá debata na půdě Poslanecké sněmovny, a tak doufám, že vedle konfrontace s lékaři zavládne i snaha o dialog a naslouchání argumentů. Doufám v tom hlavně ze strany pana ministra Hegera. Můj příběh souvisí s vaším letmo … Pokračovat ve čtení →

A 164. O bolesti (opakování)

Doma bych nikdy nerodila… Doma bych nikdy nerodila. Nejsem ten typ. Nejde ani tak o ta rizika jako toho bince, co to nadělá… Taky se nikdy nevdám, a pokud se vdám, nezměním si jméno. A taky nikdy nebudu mít děti, a pokud otěhotním, nechám se uspat a dítě porodím v bezvědomí, protože mám algofobii (strach z bolesti). Omdlévám i když … Pokračovat ve čtení →

A 162. „Normální“ a přirozený (opakování)

Elinka

Já vám nabízím dva svoje porodní příběhy. Ten první je „běžný“ nemocniční porod našeho prvního syna. Ten druhý je sice neplánovaný, ale přesto porod doma – a stal se nejkrásnějším a nejsilnějším zážitkem mého života. Čerpám z něj sílu, když o sobě někdy zapochybuji. Přála bych takový zážitek každé ženě! Moje první těhotenství bylo krásné. Užívala jsem si těhotenských kurzů … Pokračovat ve čtení →

A 161. Inspirace (opakování)

Olivier s mámou

Ivana jako má inspirace, podpora a pomoc Dlouho jsem váhala, zda můj příběh, kterým nyní přispívám, je tak úžasný jako ty všechny předchozí. Uvědomila jsem si, že však nemá jít o senzaci, ale o to ukázat, jak mi, respektive nám, byla Ivana Königsmarková pomocí, inspirací a podporou, i když nebyla mou porodní asistentkou. Ve chvíli, kdy jsem otěhotněla jsem věděla, … Pokračovat ve čtení →

A 160. Má setkání s Ivanou (opakování)

Miminko

Poprvé jsem Ivanu Königsmarkovou viděla a slyšela při diskuzi po promítaní dokumentu o stavu českého porodnictví při Respektu k porodu. Tehdy jsem ještě nebyla těhotná a musím říci, že jsem za to byla opravdu ráda. Nedokázala jsem si představit, že bych po zhlédnutí dokumentu šla rodit do porodnice. Ale stejně tak jsem si nedokázala představit, že bych rodila doma. Cítila … Pokračovat ve čtení →

A 159. Poděkování (opakování)

Jakub

Jakub Příběh paní Ivany jsem sledovala v médiích a měla jsem pocit, že tato paní má mnoho co říci, je velký odborník a silná osobnost, i proto jsem vyhledala její kurz předporodní přípravy. Celé těhotenství jsem poctivě navštěvovala svou gynekoložku, nechala si dělat všechna vyšetření a radovala se z toho, že je vše v pořádku. Až během kurzu s paní … Pokračovat ve čtení →

A 158. Porod v socialistickém kolektivu (opakování)

Porod v socialistickém kolektivu Milá paní Ivano, je mně smutno z toho, co se Vám přihodilo. Je opravdu hrozné, když při porodu zemře dítě a ještě horší je, že si z Vás udělal systém obětního beránka a přitom se tyto případy s naprosto stejným koncem, ovšem bez konkrétního viníka, stávají i v porodnicích. Mít znovu o třicet let méně, určitě … Pokračovat ve čtení →

A 157. Třeba mohlo být všechno jinak (opakování)

Spolu

Posílám Vám svůj příběh, i když s Ivanou Königsmarkovou zdánlivě nemá nic společného. Jsem ze severní Moravy, o jiném porodu než v porodnici jsem nikdy neuvažovala, ale příběhy na Vašich stránkách a také celá kauza kolem paní Königsmarkové mi tak trochu otevřely oči. Díky za tu možnost. A díky za informace. Bylo mi 25, když se mi narodila první dcera. … Pokračovat ve čtení →

A 156. O svaté prostotě a jak se nám hodila (opakování)

S miminkem

Děkuji Ivaně za její ochotu vyšlapávat cestu, po které se mě samotné dvakrát a možná že ne naposledy líbilo kráčet. V době těhotenství jsem čelila podezřívavým pohledům na vzdouvající se bubínek a dohadům o počtu Rudů, které v něm poponáším světem. Mávala jsem nad tím rukou a sebevědomě tvrdila, že tam mám jedno poměrně malé miminko, velkou placentu a spoustu … Pokračovat ve čtení →

A 155. O naší zlaté hodině (opakování)

I když náš příběh je o Zuzaně Štromerové, stejně tak patří Ivaně a všem statečným porodním asistentkám u nás, které zatím prošlapávají cestu a i přes nepřízeň systému hájí právo žen na svůj porod. Doufám, že také Ivana se bude brzy moci ke své práci vrátit. Vždyť „její“ maminky na ni čekají a my jí i s nimi moc držíme … Pokračovat ve čtení →

A 154. Nejkrásnější (opakování)

Nejúžasnější zážitek… S Ivanou Königsmarkovou jsem se nikdy osobně nesetkala. Přesto o ní už ledasco vím z knížek, novinových a internetových článků a osobních zkušeností mých blízkých příbuzných a přátel. Před necelými šesti týdny jsem porodila svoji první dceru, zcela přirozeně, bez jakýchkoli lékařských intervencí. Svou roli na mém krásném porodu sehrála i Ivana, i když o tom pravděpodobně ani … Pokračovat ve čtení →

A 153. Měla jsem štěstí? Ne, Ivanu (opakování)

Jsem člověk, který věří doktorům. Respektive má vštěpený obecný přístup, že když je nemocný, dělá, co mu jeho lékař řekne. Mám dvě krásné dcery. Otěhotněla jsem plánovaně, tři měsíce po svatbě v 31 letech. S mým mužem jsme spolu chodili dlouho a děti jsme samozřejmě plánovali, ale když se to povedlo, byla jsem z toho zmatená. Jsem na to připravená? … Pokračovat ve čtení →

A 151. Velká inspirace (opakování)

S Ivanou

Příběh pro Ivanu Mám dvě dcery, a když jsem poprvé otěhotněla, hledala jsem všechny možné informace jen velmi těžko. Nadšeně jsem se pídila po knihách, které by mě utvrdily v tom, že já porodit zvládnu, že porod nemusí být utrpením a celoživotním traumatem. Velice intenzivně jsem však cítila, že bych své těhotenství chtěla sdílet s někým, kdo by mne podpořil, … Pokračovat ve čtení →

A 150. Tři setkání (opakování)

Šneček

Jak být sebejistým rodičem Milá Ivano, potkala jsem se s Vámi před osmi lety, kdy jsem čekala své první dítě. Jsem člověk, který potřebuje mít vše, co se týká jeho těla, pod silnou kontrolou, a k tomu potřebuje hodně informací. Sbírala jsem je všude možně, vážila a třídila, a tak jsem se dostala k vašim předporodním kurzům. Už jen to, … Pokračovat ve čtení →

A 149. Porod v Hořovicích (opakování)

Plínky

Porod v Hořovicích, 2010 Dlouho jsem napsání svého porodního příběhu odsouvala, neboť nejsem zrovna spisovatelský typ. Nicméně pokud tímto způsobem mohu alespoň trochu podpořit Ivanu a ostatní lidi, kteří bojují vlastně za moje přání a za moji svobodu, tak nemohu jinak než okamžitě psát. Navíc je tomu dnes přesně dva roky, kdy se příběh udál. Během mého prvního těhotenství jsem … Pokračovat ve čtení →

A 148. Jak zrálo rozhodnutí rodit doma (opakování)

Dcerka

Porody jsem začala řešit dávno před tím, než jsem otěhotněla. Impulz tehdy přišel skrze dva porody v mé blízkosti, oba v porodnici, jeden vyvolávaný, posléze trvající 27 hodin. Ten druhý byl snad rychlý, ale nastalo při něm výrazné krvácení, které bylo nutno řešit infuzí, což rodička vysvětlovala nepoměrem mezi její velikostí a velikostí miminka. Místo toho, aby mi tyto porody … Pokračovat ve čtení →

A 147. Jak Anna Timea na svět přišla (opakování)

anna_timea_s_maminkou

Na své první těhotenství, porod a vše co s tím souvisí, jsem se začala připravovat přibližně 4 roky před početím miminka. Přišlo to samo. Začalo to nepříjemným, stále se opakujícím snem o porodu. Tento sen jsem měla asi dva roky. Během těchto dvou let jsem dokončila školu, změnila partnera, začala pracovat v obchodě s ekologickým zbožím nejen pro maminky a … Pokračovat ve čtení →

A 145. Je to zrovna 40 let (opakování)

Ivana Königsmarková

Je to zrovna 40 let Je to zrovna 40 let, co jsem úspěšně udělala zkoušky k dvouletému pomaturitnímu studiu na porodní asistentku. Tenkrát se tomu říkalo „ženská sestra“. Dovedla jsem si jen matně představit, co to znamená, i když jsem před tím už byla na letní brigádě na oddělení gynekologie a porodnictví jedné malé nemocnice. Studium bylo trochu sci-fi. Mnoho … Pokračovat ve čtení →

A 144. Jak to bude dál? To záleží i na nás… (opakování)

Kurz s Ivanou Když jsem otěhotněla a začala přemýšlet o tom, jak by měl asi probíhat porod, inklinovala jsem k přirozeným porodům. V té době jsem žila v Praze, takže jsem se začala zajímat i o Acentrum, ve kterém probíhaly programy pro rodiny, a také předporodní kurzy s Ivanou. Velice jsem uvítala možnost se tohoto kurzu i s partnerem zúčastnit. … Pokračovat ve čtení →

A 143. Následující řádky jsou už deset let staré (opakování)

Děti

Následující řádky už jsou 10 let staré, ale byly sepsány měsíc po mém druhém porodu.  Jde totiž o porod, který byl díky Ivaně úžasný a nevím o ničem, co bych na něm chtěla pro příště vylepšit (snad jen tu kulisu fotbalového zápasu bych vyřadila :-)… Díky Ivaně jsem už prvního syna porodila doma bez problémů a jsem za porody obou … Pokračovat ve čtení →

A 142. Kruhy (opakování)

Kruh se uzavřel Začnu trochu zeširoka. Vše začalo tím, že jsem otěhotněla 🙂 Kamarádka mi doporučila chodit na těhotenské cvičení a já si našla na internetu jedno mateřské centrum, které jsem záhy navštívila. Ač je poměrně známé, na mě příliš nezapůsobilo, bylo neosobní a necítila jsem se tam dobře. A tak jsem hledala dál a věrný kamarád google mi našel … Pokračovat ve čtení →

A 141. Třikrát jinak (opakování)

Přejeme si rodit bezpečně a zdravě, na hezkém klidném místě v přítomnosti nám milých důvěrně známých lidí, se kterými budeme moci náležitě přivítat své děťátko. Naše miminko, se kterým sdílíme celých devět měsíců jedno tělo, a nyní dychtíme si ho konečně pořádně prohlédnout, osahat, po svém ošetřit a nakrmit a kterého se rozhodně nechceme ani na minutu vzdát. Střih pupeční … Pokračovat ve čtení →

A 140. Příběh naší Dominiky (opakování)

Celá rodina

Ivanu jsem poznala již před několika lety, kdy pomáhala mé sestře po ambulantním porodu, a následně za dva roky na to asistovala při domácím porodu mé druhé neteřinky. Měla jsem to štěstí, že jsem na vlastní oči viděla příchod mé druhé neteře na svět. Tento zážitek zcela změnil můj pohled na porod jako takový. Stejně jako většina nezkušených a neinformovaných … Pokračovat ve čtení →

A 139. Jak k nám přišla Natálka (opakování)

Natálka s rodinou

Čekali jsme naše druhé miminko, a protože první porod v porodnici proběhl v celku příjemně, znovu jsme zvažovali variantu, zda nedát rovnou šanci pouze zdravotnickému zařízení, když už jednou jsme to tam zvládli. Střet s realitou však přišel hned na začátku těhotenství. Lékař mi ve 12. týdnu potvrdil těhotenství a ve 14. týdnu mě pozval na další prohlídku. Tam jsem … Pokračovat ve čtení →

A 138. Jak k nám přišla Nellinka (opakování)

Čekali jsme naše první miminko a já byla nadšená, jak dnes všechno krásně funguje. Těšila jsem se, jak normálně porodím, celou dobu se mnou bude moci být můj manžel a po porodu si budeme všichni tři užívat ty krásné společné první chvíle a dny. Postupně jsem začínala z referencí dalších maminek zjišťovat, že realita je trošku jiná než se píše … Pokračovat ve čtení →

A 137. Králíci, ptáci a hvězdy (opakování)

Miminko

Když jsem byla těhotná poprvé, fungoval na Bulovce CAP. Dejme tomu. Navíc tam fungoval doktor Dvořák, který nám daroval první přirozený porod. Bez jeho schopných rukou bych musela na plánovanou sekci, protože dítě se jevilo nadměrné na pokus o přirozený porod koncem pánevním. Nakonec se projevilo jako rozumná osoba a po otočení už setrvalo hlavou dolů… Přesto mi není zrovna … Pokračovat ve čtení →

A 136. Pomoc slovem a rozvahou (opakování)

Kryštof Na Ivanu Königsmarkovou si vzpomínám v souvislosti s porodem našeho syna Kryštofa, i když nepřímo, ale zasáhla do něj. Byla jsem po prvním porodu císařským řezem, dle doktorů jsem měla dalšího syna přivést na svět dalším tentokráte plánovaným císařským řezem. To jsem zcela odmítala, těhotenství bylo naprosto v pořádku. Začala jsem tedy řešit, co bude. Čerpala jsem z různých … Pokračovat ve čtení →

A 135. Narozená v přírodě (opakování)

Čerstvě černobílá

Rozhodla jsem se také sepsat svůj porodní příběh a doufám, že pomůže jak Ivaně tak i ostatním ženám. Jsem odjakživa přírodnější typ a takový byl i můj porod. Povoláním jsem zdravotní sestra, před otěhotněním jsem pracovala v jedné větší porodnici. Díky této práci jsem se začala zajímat o to, jak to vlastně funguje přirozeně, protože mnoho zásahů mi přišlo zbytečných … Pokračovat ve čtení →

A 134. Zbojníci z Proseckých skal (opakování)

S maminkou

Když jsem poprvé otěhotněla, tak jsem si představovala, že si to mimino nechám nějakým elegantním způsobem z břicha vytáhnout, třeba takovým bezpečným a bezbolestným způsobem jako je císař. Ale děs z nemocnic a doktorů, který mám od dětství, na mě čím dál víc dotíral a říkal něco o tom, že to asi není nejlepší nápad. A tak mi díky němu … Pokračovat ve čtení →

A 133. Porod mého syna (opakování)

Štěpa

Na začátku je nechápali. „Ona si chce vzít Rusáka!“ „On si chce vzít cizinku! Copak v Rusku není dost hezkých holek?“ Ale oni byli šťastní, a jejich pohoda se přenesla i na ostatní, kteří ten původ brzy přestali řešit. Po nějaké době těm dvěma jakoby něco chybělo. Ale nedařilo se. Zakopaný pes ležel v ní, to ona se nervózně trhala … Pokračovat ve čtení →

A 132. Ďjó, porod! (opakování)

Kde začít? Od začátku nebo snad od konce? Co takhle dneškem? „Děti, pamatujete si den, kdy se narodil Filípek?“ ptám se u večeře. „Jóóó!,“ zazní trojhlasně. „A co si pamatujete?“ „Pamatuju si, že jsem šel večer spát a ráno jsem se vzbudil a nesměl jsem do kuchyně a dostal jsem k snídani do postele kakao a sušenky,“ spustí nadšeně Jáchym. … Pokračovat ve čtení →

A 131. V Japonsku to jde, půjde to i u nás (opakování)

Maruška

Doma se v Japonsku rodí necelé procento dětí, z celkového počtu všech porodů to ale nebude tak male číslo. Japonský zdravotnický systém totiž umožňuje ženě vybrat si mezi porodním oddělením větších nemocnic, soukromou ženskou klinikou v sousedství, porodním domem anebo porodem doma s asistentkou. Porodní asistentka dělá většinu předporodních vyšetření přímo u těhotné doma, povinné jsou 3 kontroly (ultrazvuk) na … Pokračovat ve čtení →

A 130. Povzbuzení v čase soudů (opakování)

Martina Protivová

Ivana, rozum a cit Moje milá Ivanko, dlouho jsem přemýšlela, jak napsat příběh pro Tebe, abych vyjádřila jednoduše a srozumitelně svůj obdiv k Tobě a Tvé práci a svojí úctu k Tvému povolání = poslání. Nebude to příběh, bude to jen pár zamyšlení, otázek, které se mi honí hlavou a na které si snažím odpovědět a nedaří se mi to. … Pokračovat ve čtení →

A 129. Touha (opakování)

foto

Naše 4 děti se narodily v českých porodnicích. Vesměs jsme byli velmi spokojení s péčí personálu. Byl tu však vždy jeden háček: Slibně se rozbíhající porod se překročením prahu porodnice zcela zastavil, a dokud mi nebyla podána patřičná dávka oxytocinu, nic se nedělo. Radost z narozeného překryla vždy tento zádrhel, ale někde uvnitř se usídlila pochybnost zcela zásadní: Jak to … Pokračovat ve čtení →

A 128. Bez záruky (opakování)

Miminko

Porodnice zdravé dítě nezaručí Když jsem poprvé otěhotněla, byla jsem ten nejšťastnější člověk na světě. Celé těhotenství bylo velmi pohodové, vše probíhalo skvěle a nic nenasvědčovalo tomu, že by snad někde mohl vzniknout problém. Těšila jsem se, až své miminko uvidím, pochovám. Porod proběhl v nemocnici, před 14 lety by mě jiná alternativa ani nenapadla. Narodila se mi zdravá, krásná … Pokračovat ve čtení →

A 127. Nejkrásnější porod dosud! (opakování)

Porod

Ivanu jsem osobně potkala jen jednou, až nyní, kdy je exemplárně v klatbě… Ivana je pro mě jako sen. Ivana ženy a děti respektuje a zkušeně a přiměřeně přikládá ruce k dílu. /tolik ze zprostředkovaných zkušeností/ A Ivana tu donedávna pro nás byla a teď /snad dočasně/ není. A s ní – a šílenstvím ve vládnoucí vrstvě rozpoutaným – zmizelo … Pokračovat ve čtení →

A 126. S Ivanou (opakování)

Miminko

S Ivanou jsem se prvně potkala už v roce 2000, když jsem čekala své první dítě. Vyhledávala jsem už tehdy místo pro přirozený porod. Porody doma mé maminky a sestry v Anglii, knihy o přirozených porodech a vše s tím související mě přivedly k Centru Aktivního Porodu na Bulovce. C.A.P. však v té době končil a nebylo vůbec jasné, zda … Pokračovat ve čtení →

A 125. Domácí porod 3.3.2012, Mladá Boleslav (opakování)

Miminko

Co nejsrdečněji zdravím a zasílám vlastní příběh. Ivaně přeji hodně sil a moc doufám, že se její situace (i ostatních asistentek) zlepší!!! Držím palce, Jana Krumpholcová Domácí porod 3.3.2012, Mladá Boleslav Sobota 3:40 ráno – cítím a slyším drobné lupnutí a podle očekávání odtéká trocha plodové vody… A JÉJEJ!!!! Začínám panikařit, s tímhle jsem vůbec nepočítala! Mám za sebou necelé … Pokračovat ve čtení →

A 123. Přes překážky (opakování)

Také chci rodit přirozeně Vždycky jsem se bála porodu a poté, co porodila má nejbližší kamarádka, jsem se ho přímo hrozila. (Oni do člověka STŘÍHAJÍ?? To mi nikdo neřekl!). Protože jsem ale po dítěti toužila, i když prozatím pro něj nebyly podmínky, přečetla jsem snad všechny dostupné články a diskuse týkající se rození a malých dětí dostupné na českém webu … Pokračovat ve čtení →

A 124. Nejcennější okamžik (opakování)

Děti

Hledání bezpečí Milá Ivano, nikdy jsme se neviděly, ani nejsem zvyklá příliš často mluvit o svých porodech, teď ale tak nějak tuším, že by to k něčemu dobrému bylo. Vždycky jsem spíše toužila po přirozeném a bezpečném porodu. Bezpečné ale nevnímám pouze v kontextu nejmodernější lékařské techniky, ale také v intimitě, porozumění a lidskosti. V případě mého prvního porodu, ale … Pokračovat ve čtení →

A 123. Splněné sny (opakování)

Ivana s miminkem

Splněný sen Paní Ivana je oporou pro naše přání a naplněné sny. Po přečtení některých příběhů ostatních šťastných maminek se s radostí přidávám. K paní Ivaně jsem začala chodit již na těhotenské prohlídky cca od 7. měsíce těhotenství a hned jsem věděla, že pokud by bylo nějaké příště, tak v případě přirozeného těhotenství lékařů není třeba – to je čistě … Pokračovat ve čtení →

A 122. Naša cesta (opakování)

Děti s Ivanou

Naša cesta Keď som otehotnela prvýkrát, dlhú dobu som moc neriešila, kde a ako budem rodiť. Návštevy mojej gynekologičky boli pre mňa ľudsky bolestivé, ale dlho sa mi darilo tieto pocity vytesňovať. Asi tri mesiace pred pôrodom sme začali s mužom navštevovať kurz predpôrodnej prípravy s Ivanou K. Pamätám si, že som bola po úvodnom kolečku prekvapená, aké jasné predstavy … Pokračovat ve čtení →

A 121. Bez Ivany a přece s její pomocí (opakování)

S miminkem

Bez Ivany a přece s její pomocí Eliáš se narodil v bezpečí našeho domova v pondělí 7. března 2011. Ivana Königsmarková u toho nebyla. Ale stála u zrodu myšlenky na tento jedinečný okamžik. A proto jsem se rozhodla napsat svůj příběh. O problematiku porodů jsem se začala zajímat asi před 5 lety. Sama jsem v té době na vlastní potomstvo … Pokračovat ve čtení →

A 120. O volbě (opakování)

Spolu

Přeji sobě i ostatním možnost volby Od mládí, možná dokonce dětství, jsem věděla, že bych své potomstvo chtěla porodit někde v klidu a ústraní. Tak jak mi bude velet moje nitro, tak jak to budu cítit. V září roku 2011 se nám v ústecké porodnici narodila druhá dcera. Myslela jsem si, že napodruhé to bude jednodušší. Že to půjde samo. … Pokračovat ve čtení →

A 119. Hamiltonův hmat: Pomoc nebo bezmoc (opakování)

Spící

Ivanu znám z vyprávění a medií už více než osm let. České video z domácího porodu, u kterého Ivana asistovala, přispělo také k myšlence, porodit mé třetí mimi doma. Viděla jsem ho v době, kdy jsem ještě nebyla těhotná, ale velmi mě oslovilo. Ivanu jsem osobně potkala jen jednou, a přesto na mě toto nečekané setkání silně zapůsobilo. Přišla jsem … Pokračovat ve čtení →

A 118. Do budoucnosti (opakování)

betka

Příběh mezigenerační Ráda bych vám pověděla svůj příběh, ale jelikož ještě neumím mluvit, natož psát, bude to za mě muset udělat moje maminka. S Ivanou Königsmarkovou jsem se potkala zhruba před rokem, když k ní moji rodiče chodili na předporodní kurz. V té době už chtěli, abych se narodila v porodnici ve Vrchlabí, i když bydlíme v Praze. Probírali to … Pokračovat ve čtení →

A 117. Úplně obyčejně (opakování)

pro_ivanu

Úplně obyčejný porod O domácím porodu jsem snila už od prvního těhotenství, napoprvé jsme si ale netroufli. Tato myšlenka mi zůstala sympatická, a tak jsem studovala, povídala si s maminkami, které rodily doma a pomalu se ujišťovala, že je to pro mě to pravé. Ivanu jsem kontaktovala, aniž bych tušila, že jsem už těhotná. Naše první schůzka byla informační, oťukávací … Pokračovat ve čtení →