Milá Ivano, připojuju se k zástupu gratulantů a moc Ti blahopřeju k tvým krásným narozeninám a současně sdílím radost nad rozhodnutím Ústavního soudu ohledně tvého případu. Už mnohokrát jsem se chystala pro Tebe napsat svůj příběh, ale nikdy jsem nevěděla kudy do toho, myšlenky se mi rozbíhaly mnoha směry, sklouzávala jsem do patosu. I dnes mi naskakuje lehce patetický tón … Pokračovat ve čtení →
V tomto porodním příběhu Ivana figuruje jen vzdáleně, dodala rodičům informace a sílu, že to nevzdali a byli připraveni… Nerada bych někoho děsila, MuDr. Winter je údajně velice vstřícný doktor, ale prostě se to takhle nějak z našeho pohledu sešlo. Asi neměl den? Marie, Štěpán a Ada Sehnalovi Svědectví z porodu v Nemocnici Almeda v Neratovicích z března 2013 veškeré … Pokračovat ve čtení →
Své porodní příběhy jsem již napsala. V tomto příběhu se vrátím úplně na začátek. Budu psát o tom, co mě vedlo k mému rozhodnutí rodit doma. Myslím, že úplný prvopočátek mého rozhodnutí byl v tom, jak moje maminka vyprávěla o našich porodech. Dělala to velmi ráda. Popisovala to jako radostnou událost, ale se vším všudy – bolestí, nepříjemným personálem, nerespektováním … Pokračovat ve čtení →
S paní Ivanou jsem se setkala bohužel jen nepřímo, prostřednictvím knížky Hovory s porodní bábou. Přesto byla hnacím motorem mého druhého těhotenství a dokázala mi během tří večerů pojmenovat to, co jsem vlastně někde hluboko vevnitř už dávno cítila. Porodit, ne „být porozena“. Ale od začátku. První dítko jsme přivedli na svět zcela hravě, v porodnici, ale jen s mužem … Pokračovat ve čtení →
Vytoužené těhotenství. Radost. Ultrazvuk v desátém týdnu. Dlouhé mlčení doktora. Nebije srdíčko. Kdyby to nebylo Vaše první těhotenství, pošlu Vás hned na kyretáž. Počkáme týden. Zmatek. Smutek. Slzy. Naděje, že vše bude vpořádku. Hledám informace na internetu. Jedna žena píše, že v nemocnici přemluvila lékaře, ať s kyretáží ještěden počká. Druhý den na kontrolním ultrazvuku srdíčko dítěte bilo. Věřím … … Pokračovat ve čtení →
Rozhodla jsem se, že vám také napíšu svůj porodní příběh a podpořím tím snad alespoň troškou Ivanu, se kterou jsem se setkala pouze přes Hovory s porodní bábou. Ony jsou to teda dva příběhy, jeden z minulého týdne a jeden téměř tři roky starý. Každý příběh je jiný a z každého porodu jsem si přinesla velké ponaučení. Takže k mému … Pokračovat ve čtení →
Milí přátelé, kamarádi, příznivci, 28. srpna byl velmi významný den nejen pro mne, ale pro celou českou společnost. Všem moc děkuji za podporu, kterou jste mi vyjádřili a vyjadřujete a která je pro mě velmi důležitá. Zejména bych chtěla poděkovat svým právním zástupcům Adéle a Richardovi Hořejším. Odvedli skvělou práci. Další obrovský dík patří Šárce a Lence, které se starají … Pokračovat ve čtení →
Třetí těhotenství přišlo před 3 lety. Na domácí porod jsem si zpočátku vzhledem ke svým blížícím se čtyřicátým narozeninám netroufala pomyslet. S přicházejícím termínem však začaly sílit vzpomínky na první porod. Navíc se ke mně dostaly informace o důležitosti podpory rané vazby mezi matkou a dítětem. S manželem jsme absolvovali přednášku paní Michaely Mrowetz o podpoře bondingu, která nás velmi … Pokračovat ve čtení →
Hned zkraje druhého těhotenství jsem se začala pídit po informacích o domácích porodech a porodních asistentkách, které asistují v domácím prostředí. Ve svém okolí jsem, bohužel, neznala nikoho, kdo by rodil doma nebo o tom vůbec uvažoval. V televizi jsem tehdy viděla dokumentární film „Domorodky„, kde jsem poprvé spatřila paní Ivanu. Film mě nadchl. Bydlet poblíž Prahy, neváhám ani minutu … Pokračovat ve čtení →
Své první těhotenství jsem prožila v pohodě a radostném očekávání příchodu syna. Mou průvodkyní byla kniha porodní asistentky Ingeborg Stadelmann Zdravé těhotenství, přirozený porod. Vystudovala jsem farmacii a z vlastních zkušeností a znalostí jsem došla k závěru, že nejlepší je se chemii v praktickém životě vyhnout :-), v čemž mě kniha podpořila. Doufala jsem, že stejně jako těhotenství bude pohodový … Pokračovat ve čtení →
Dnes, 28.8.2013 v 8:30, Ústavní soud České republiky zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.11.2011 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21.9.2011. Ivano, gratulujeme a přejeme k dnešním narozeninám vše nejlepší! Velký dík patří obhájcům paní Ivany, Richardovi a Adéle Hořejším, díky jejich argumentaci, vytrvalosti a píli dosáhli tohoto zrušení a naděje na nový, spravedlivý … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, přejeme Ti k Tvým 60. narozeninám hodně štěstí a zdraví. Přejeme Ti, abys mohla být oporou těhotným a rodícím ženám, jejich dětem i celým rodinám. Aby ses mohla věnovat podpoře učících se samostatných porodních asistentek. Abys mohla pracovat. Normálně, protože na to máš vzdělání, zkušenosti a děláš svou práci ráda. Prostě jet k porodu, pak na kontrolu v … Pokračovat ve čtení →
Tento svůj porodní příběh píšu jako dodatečnou omluvu a uznání Ivaně Konigsmarkové a dalším ženám, které důvěřují rodičkám a jejich schopnosti porodit. Na rozdíl od mnoha jiných autorek porodních příběhů zde na této stránce jsem před svým prvním a dosud jediným porodem víru v sebe a své tělo neměla, a ačkoliv jsem se s argumenty pro přirozený porod důkladně seznámila … Pokračovat ve čtení →
Již dlouho sleduji kauzu Ivany Königsmarkové a stále mi vrtá hlavou, proč se pořád dokola řeší otázka, proč ženy chtějí rodit doma, a nikoli to, proč nechtějí rodit v porodnici. Vždyť by stačilo tak málo, aby se porodnice změnily v příjemné a útulné, kam by ženy přijely s důvěrou porodit své dítě. Všechno závisí jen na lidech. Ráda bych zde … Pokračovat ve čtení →
Na radu „mé“ porodní asistentky, jejíchž služeb jsem nakonec bohužel nevyužila, se chci i já svěřit se svým příběhem. Snad mi pomůže v tom, abych zmírnila důsledky porodního traumatu. Paní Ivanu Königsmarkovou neznám osobně, i tak ji chci podpořit, protože doufám, že díky ní a dalším obětavým ženám a porodním asistentkám se snad způsob vedení porodů v ČR změní a … Pokračovat ve čtení →
Jak to bývá, porodit miminko se jezdí do nemocnice. Ale v téhle chvíli žena potřebuje soukromí, pocit bezpečí a blízké lidi kolem sebe. Nemocnice byla posledním místem, které bych si představovala, proto jsme se rozhodli pro porod v teple našeho domova v Dejvicích, malého dvoupokojového bytečku. Přiznám se, myslím si, že to byl můj nejsilnější životní zážitek, a také pro … Pokračovat ve čtení →
Je konec října, prší, je zima a vošklivo. Jsem celá omrzelá, rozbolavělá a chtěla bych strávit den v horký sprše. Jenomže zjišťuju, že ta báječná věc, která mě vždycky tak povzbudí a zahřeje, dneska vůbec nefunguje. Otráveně lezu ven, balím se do županu a jdu drandit na net. A pomalounku polehounku se vtírá tušení, že se začíná něco dít – … Pokračovat ve čtení →
Vítek se narodil v porodnici. Jela jsem tam s představou přirozeného porodu, ale nebyla jsem nijak bojovně naladěná, říkala jsem si, nebudu přece trvat při prvním porodu na něčem, co by mohlo dítěti ublížit, a sestry tam odrodily takových dětí…a na předporodním kurzu to bylo samé „bude to hlavně podle vás, maminky“… Jenže jsem přijela do nemocnice a ztratila půdu … Pokračovat ve čtení →
O svém prvním porodu jsem měla celkem jasnou představu – pokud bude těhotenství i vlastní porod probíhat bez komplikací, chtěla bych porodu nechat volný průběh. Chtěla jsem se vyhnout zbytečným lékařským zásahům a medikamentům. Byla jsem přesvědčena o tom, že příroda příchod miminka na svět zařídila nejlépe, jak mohla a průběh porodu není třeba nijak „vylepšovat“ či „opravovat“, pokud vše … Pokračovat ve čtení →
Porodila jsem. Dítě je tady. Radost. Chlapec, chlapec je tady. Je svatý Václav, jedna hodina ráno. Radost, radost, radost! Teplé, těžké tělíčko, náruč, prsa. Všechno je tu. Klid, teplo. Tiché hlasy. Hodina, dvě. Radost. Tři hodiny, kde je placenta? Cože? Placenta? Další hodina. Vzpomínka – bolest, tahání, bolest. Placenta tady není. Co uděláme? Volejte Ivanu. Co poradí? Pojedeš do porodnice? … Pokračovat ve čtení →
Príbeh pani Ivany Könismarkovej ma hlboko dojal. Človek ktorý je odhodlaný pomáhať , sa naraz ocitne v stave bezmocnosti. Zoberú mu prácu, ktorú má rád a v ktorej vidí zmysel. Chce pomáhať a nemôže. Nedovolia mu to. Stretla som sa s pani Ivanou , keď moja nevesta mala pred pôrodom. Veľmi dôkladne ju vyšetrila, povypytovala sa na pocity, prípadne ťažkosti. … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, posílám jako podporu svůj další porodní příběh. Popis prvního a druhého porodu najdete zde: 293. Není porodnice jako porodnice… .Třetí těhotenství jsme si naplánovali poměrně brzy a tak můžu přispět dalším příběhem. Na domácí porod jsem si netroufala, ale chtěla jsem rodit co nejpřirozeněji a bez zásahů, takže jsme se rozhodli opět pro porodnici ve Vyškově, která je … Pokračovat ve čtení →
Náš malý Benjamín sa narodil na začiatku posledného júnového dňa. Nedeľniatko. Myslím však, že jeho pôrodný príbeh sa začal písať ešte keď som čakala našu prvú dcérku Lili. Túžila som, aby sa Lili narodila doma. Veľa som o pôrodoch čítala, všetky „technické“ informácie som mala naštudované a bola som dohodnutá s pôrodnou babicou – vílou, že mi príde pri pôrode … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsem se setkala sice jen třikrát v životě, ale poslední dva roky jsem s ní myšlenkami snad každý den. Držím ji palce a pevně věřím, že se vše v dobré obrátí, že zas jednou čistý selský rozum vyhraje nad hloupostí a arogancí. Poprvé jsme se s Ivanou sešly někdy před dvěma lety v létě, hledala jsem někoho, kdo … Pokračovat ve čtení →
Už své první dítě jsem chtěla rodit doma. Jenže tenhle nápad se u manžela nesetkal s kladnou odezvou. Tak jsem se důkladně připravila na porod v porodnici. Snažila jsem se poznat personál, prostředí, možnosti… Nicméně až u porodu jsem poznala, že mi mazali med kolem pusy, porodní plán nerespektovali (možná ho četla alespoň dětská doktorka, která se při vstupu představila) … Pokračovat ve čtení →
Moje první dítě jsem porodila v porodnici v roce 2009. Téměř vše proběhlo podle mých představ, ale moc mi vadil boj o miminko po porodu, chtěla jsem mít miminko neustále u sebe, vyšetřit ho u mě na těle. Bohužel to nešlo a tak jsme podlehli naléhání lékařů a PA a nechali miminko změřit a zvážit a prohlédnou pediatrem, takže těsně … Pokračovat ve čtení →
S podporou Ivany Königsmarkové jsme s manželem přivedli doma na svět posledního července roku 2007 naše druhé dítě, syna Vítka. Byl to jeden z nejkrásnějších dní mého života. Jako poděkování Ivaně za tento skvostný, slavnostní, soukromý, rodinný zážitek bych ráda popsala několik důležitých okamžiků před porodem, při porodu i po porodu. Proč jsem se podruhé s naprostou důvěrou ve své … Pokračovat ve čtení →
Moje těhotenství bylo nádherné a bezproblémové. Užívala jsem si ho na plno a snažila se moc se netrápit myšlenkami na ten jistě bolestivý a strašlivý porod, který jsem znala z vyprávění kamarádek a z rodiny. Smiřovala jsem se zkrátka s tím, že se rodí tak, jako rodily naše matky, to znamená v porodnici, kde je vše na lékařích a nastávající … Pokračovat ve čtení →
Motto: „Když se jednotlivci spojí a najdou něco, co je spojuje, většího, než jejich jednotlivé dovednosti, stane se něco velmi důležitého. Skupina se stmelí a změní se ze skupiny vysoce motivovaných, ale docela sebestředných lidí na společenství, vědomé si své vlastní existence. Společenství této úrovně dokáže pozoruhodné věci.“ David Logan Když chceme něco změnit, můžeme proti tomu bojovat. Ale je … Pokračovat ve čtení →
Ještě dnes si pamatuji otazníky v očích svých kamarádek či příbuzných, když se dozvěděli, že jsme těhotní a že plánujeme porodit v Holandsku, kde bydlíme. „Nebudeš se bát? Vždyť je to neznámé prostředí, cizí jazyk, tady máš rodinu, …“ Asi je to zvláštní, ale již od samého začátku jsem strach nepociťovala. Naopak, mnohem důležitější pro mne byla přítomnost manžela, který … Pokračovat ve čtení →
Připadala jsem si jako šíleně stará matka, první dceru jsem měla ve třiceti, normálně v porodnici, respektive nenormálně, protože pan primář dostal od mých rodičů po porodu tátův pracovní kufřík šampaňského a whiskey, ještě dnes si vzpomínám, jak jsem se smála, když mi táta v pokoji kufřík otevřel… no byl to protekční porod, naši nenechali nic náhodě, ví jak to … Pokračovat ve čtení →
Vojta nebyl plánované dítko. Vlastně jsem se do té doby o téma těhotenství ani porodu vůbec nezajímala, protože jsem si myslela, že času je ještě spoustu. Najednou to však bylo tady, naprosto aktuální. Nebyly důvody, proč nepřivítat tuto skutečnost s radostí, vždyť s mužem se milujeme a víme, že patříme jeden k druhému, chceme spolu strávit celé naše žití. Naplnila … Pokračovat ve čtení →
1. časť Počas prvého tehotenstva v roku 2008-09 som pravidelne navštevovala pražské A-centrum, kde som sa prvý krát stretla s možnosťou rodiť doma. Rozhovory s maminkami, ktoré sa pre pôrod doma rozhodli, boli zaujímavé, ale v praxi som si nedokázala sama seba v tejto úlohe predstaviť. Registrovala som sa v pôrodnici, chodila k lekárovi na pravidelné prehliadky a poctivo som … Pokračovat ve čtení →
Ivano, dobrý večer, poprvé jsem se s Vámi setkala prostřednictvím knížky Hovory s porodní bábou. Tenkrát jsem už měla Františka, pod srdcem Ondru a vyhledala jsem Vás s jasným cílem porodit doma za Vaší asistence. Poradny s Vámi byly milé a zklidňující. V den D jsem za Vámi měla přijít do poradny, ale místo toho jsem začala rodit. Volala jsem … Pokračovat ve čtení →
Když jsem se měla poprvé s Ivanou setkat, byla jsem nervózní víc než před prvním rande. Hodně jsem o ní slyšela, málo jsem si ale uměla reálně představit. A současně málokdy mi tolik záleželo na tom, aby schůzka „dopadla dobře“ – abych nebyla odmítnuta. Vlastně si nemohu vzpomenout na žádnou jinou obchodní či soukromou schůzku za posledních deset let, před … Pokračovat ve čtení →
Vlastne zázrak je prehnané slovo. Je to prirodzený stav po skutočne prirodzenom pôrode. Erika sa rýchlo zotavovala, už v deň pôrodu varila, prala, samozrejme len základné a krátke činnosti, ale nebola ako pacient pripútaná na lôžko. Po pôrode Miška v pôrodnici sa teda takto určite necítila! Nielen, ale určite aj prirodzený pôrod významne prispel k „úžasnému bábätku“ – zaplače, lepšie … Pokračovat ve čtení →
Pod hrozbou gynekológa na kontrole, že Eriku hospitalizujú, ak o týždňa neporodí, sme sa rozhodli pre prirodzené vyvolanie pôrodu. Jednou z metód je fyzická námaha a tak sme sa vydali na romantickú prechádzku do viníc aj s 2,5 ročným Miškom, užívali sme si krásneho počasia, prírodu, ticho a kľud, ďaleko od hluku mesta. Napokon prechádzka mala asi 5km a Erika … Pokračovat ve čtení →
Pri našom 2. synovi v roku 2013 sme si ako alternatívu v prípade potreby vybrali pôrodnicu Antolská v Bratislave, ktorá nám prišla ako najhumánnejšia, hoci aj tam mali výhrady voči niektorým bodom nášho pôrodného plánu a to aj napriek odporúčaniam WHO. Ale v celku sme sa dohodli k ako takej spokojnosti. Pripravili sme sa aj na fintu neskorého príchodu do … Pokračovat ve čtení →
Okolo roku 2010 sme si s manželkou prežili vážnu krízu po všetkých stránkach, vytrval jedine náš vzťah, všetko ostatné šlo dolu vodou. Ťažké udalosti, pri ktorých sa strácal zmysel života, sa napokon ukázali ako ten najlepší učiteľ života. Uvedomil som si význam a hĺbku samotného bytia, že môžeme byť šťastní bez ohľadu na to, kde sme, v akej situácii sa … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně jsem se poprvé dozvěděla z médií někdy v první polovině svého prvního těhotenství. Rodiče mi přeposlali článek o jejím soudním procesu s obavou, jak by také mohl dopadnout domácí porod, který jsme také plánovali. Musím přiznat, že poté byl i můj pohled trochu touto zprávou zabarvený. O nějakou dobu později jsem měla možnost seznámit se s ní osobně. … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, ještě než jsme s manželem začali pomýšlet na děťátko, měla jsem to štěstí a přečetla si Vaši knihu Hovory s porodní bábou, která pro mě byla velkou inspirací a díky které moje představy o tom, jak chci prožít svoje těhotenství a porod, nabraly jasnější obrysy. Když jsme zjistili, že čekáme miminko, byli jsme velmi šťastní a od počátku … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, posílám Vám svůj příběh. Potkaly jsme se spolu na Vaší přednášce v rámci Respektu k porodu před dvěma lety i v loňském roce a Vaše nasazení a síla mě před mými porody velmi pomohly. Moc bych si přála, aby se u nás otevřely porodní domy a aby porod doma nebyl postihován. Je pět hodin ráno. Úterý. A je … Pokračovat ve čtení →
Celé těhotenství jsem intenzivně řešila porod. Toužila jsem po přirozeném porodu, aby moje miminko mělo dobrý začátek, aby na to mělo v podvědomí dobré vzpomínky. Toužila jsem mít se svým dítětem hezký vztah a aby vnímalo první okamžiky jako přátelské, aby se mu tak vryly do podvědomí a podle toho posuzovalo svět dál. Nedařilo se mi najít porodnici, která by … Pokračovat ve čtení →
Sama jsem se narodila ještě za dob tvrdé totality, v “proslulé” třebíčské porodnici, a vzhledem k tomu, že jsem po narození pořád spala, moje vlastní matka si mě údajně pochovala až za víc jak 24 hodin od porodu. A to jenom na kojení, jak bylo tehdy zvykem. Moje babička zemřela při domácím porodu (v roce 1946), a tak jsem vyrůstala … Pokračovat ve čtení →
Přestože jsem se porodu asi jako každá žena bála, zároveň jsem se na něj velmi těšila. Věřila jsem svému ženskému tělu, vždyť je pro porod stvořené. Věřila jsem moudrosti přirozených instinktů – tedy že v danou chvíli budu přesně vědět, co dělat. Žádné zvíře v přírodě nepotřebuje, aby mu někdo říkal, jak má rodit. Prostě to ví. V tu chvíli … Pokračovat ve čtení →
Ivaně Známe to z vlastního zrození. O našem životě rozhoduje povolaná autorita. Nejdříve lékař, ten nás pro naše dobro oddělí od matky, protože dítě je matkou ohrožené a musí být v péči kvalifikované osoby, která odborně kontakt dávkuje v předem vyměřených a návykem posvěcených spanilých jízdách na nemocničních tácech. Jak rosteme, pečují o naše blaho další lidé, třeba učitelé. Naučili … Pokračovat ve čtení →
Poprvé… Naše první setkání s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou se událo v roce 2005, kdy jsme čekali naše první dítě. Chodili jsme k ní na předporodní kurz do Aperia a moc jsme si to užívali. Vždycky jsme se tam, kromě jiného, dost nasmáli. Ivana má výborný smysl pro humor, je vtipná a zároveň velmi laskavá a milá bytost. Porodili jsme … Pokračovat ve čtení →
Náš příběh je celkem prostý, a Ivana v něm figuruje nevědomky jako psychická podpora. Bojím se doktorů a nemocnic. Přijde mi, že nemocnice není to pravé místo pro přivedení zdravého potomka na svět. Celé těhotenství mi strašně vadily gynekologické prohlídky – mužská ruka na mém posvátném území, fuj. Čím víc jsem v těhotenství o porodech zjišťovala, tím víc jsem se … Pokračovat ve čtení →
Prenatální diagnostika. Dvě slova, která pro mnoho nastávajících matek mohou být synonymem noční můry, nervozity, či stresu. Podívám-li se na systém prenatální diagnostiky z hlediska marketingu, funguje skvěle. Nejprve ženu vyděsíme a pak jí nabídneme řešení ve formě placené služby (bez ohledu na to, zda je plátcem žena nebo zdravotní pojišťovna). Plné čekárny budiž toho důkazem. Jsem jednou z žen, … Pokračovat ve čtení →
Úplně od začátku jsem měla pocit, že jsi kluk, a že všechno proběhne zcela správně. Už od chvíle, kdy jsem začala mít pocit, že tu jsi, že jsi za námi dokázal přijít v době, v které mi to vůbec nepřišlo možné. Byla jsem si tím jistá, když jsem se daleko od domova učila, jak se řekne těhotenský test a organizovala … Pokračovat ve čtení →
