515. Letní nedělňátko

Eda a Ela s mámou

Dceři se blížily třetí narozeniny a nastal čas, aby se naše rodina opět rozšířila. Těsně před oslavou jsme zjistili, že u nás brzy bude zase o něco veseleji. Tentokrát jsem byla v naprostém klidu a pohodičce od samého počátku. Už v den, kdy jsem držela v ruce pozitivní test, jsem myslela na Ivanu a těšila se, jak se z toho … Pokračovat ve čtení →

514. Podzimní déšť k nám přinesl Elu

Ela s rodinou

Začátek roku 2007 S přítelem nám bylo čtyřiadvacet a čekali jsme první dítě. Ačkoliv, nebo možná právě proto, že jsem vystudovaná zdravotní sestra, jsem věděla, že moje těhotenství a naše dítě je opravdu jen naše, nechci tak důležitý a přirozený proces vložit do rukou lékařů, nemocnic nebo státu. Pokud bude vše probíhat bez komplikací, já i děťátko budeme zdravé, není … Pokračovat ve čtení →

512. Mamince

red_trumpets

Chtěla bych sdílet ještě pár vzpomínek z porodních příběhů mojí maminky. Odehrály se v sedmdesátých a osmdesátých letech. První dítě, poloha koncem pánevním, drama. Vypadalo to i na císařský řez, ale tenkrát to automaticky neznamenalo tuto indikaci. Když už zcela vyčerpaná upadala do spánku nebo spíš mdloby, pomohla jí asistentka mě vytlačit. U druhého dítěte, jak to bývá obvyklé, snadnější … Pokračovat ve čtení →

511. Kryštof

july

Po předchozí zkušenosti (příběh Zuzanka) jsem čím dál více uvažovala o porodu doma. Hltala jsem knihy a příběhy, získávala sebedůvěru a přesto, že nejsem nejmladší, také důvěru v to, že vše s příchodem děťátka na svět dopadne dobře. Konečně jsem se také, až ke konci těhotenství, rozhodla zavolat paní Ivaně (jak jsem napsala v příběhu Milá paní Ivano..) a svěřila … Pokračovat ve čtení →

510. Zuzanka

bee

Na příchod prvního děťátka jsem se chtěla připravit důkladně a dobře, ale zároveň s plány nic nepřehnat, vždyť jak jsem si uvědomovala, stát se může cokoliv a člověk musí být připraven na změnu a přizpůsobit se situaci. O paní Ivaně a o A-centru jsem věděla, ale nenašla jsem si ale čas navštívit kurz nebo přijít na konzultaci, myslela jsem si, … Pokračovat ve čtení →

509. Milá paní Ivano

red_day_lily

Milá paní Ivano, přišla jsem k Vám do A-centra pro radu a povzbuzení až ke konci svého druhého těhotenství, a jsem za setkání moc vděčná. Nevěřila jsem ani, že tak vytížený člověk mě může ještě zařadit do svého rozvrhu, ale setkala jsem se s vstřícností a podporou, kterou jsem v tu chvíli potřebovala. Poprvé, až u svého druhého dítěte, jsem … Pokračovat ve čtení →

508. Toník porod – plaváček

Kobrlovi

Honzík se nám narodil v noci v podolské porodnici na porodní stoličce. Psal se rok 2006 a pro mě i pro Ondru to byl nejkrásnější a nejsilnější okamžik, jaký jsme do té doby zažili. Asi že byl první porod zcela bezproblémový a my chtěli tyto jedinečné chvíle prožít trochu jinak, než by nám porodnice mohla umožnit, rozhodli jsme se, že … Pokračovat ve čtení →

507. Třeba ještě někdy

bee

Paní Ivanu jsem bohužel neměla tu čest poznat, škoda, třeba jednou vše napravím :-). Chtěla bych se s Vámi podělit o příběh svůj a mých dvou úžasných holčiček. V lednu 2010 měla přijít na svět má starší dcera. Byla jsem v té době celkem mladá a v oblasti porodu informace od matky, babičky či tchýně. No dovedete si asi živě … Pokračovat ve čtení →

506. Můj příběh listopad 2010 = dopis do Krnova

red_day_lily

Posílám Vám, paní Ivano, svůj příběh a dopis do Krnova. Jsem přesvědčená, že žena má mít právo si vybrat svou porodní asistentku a místo porodu. Věřím, že se budete moci vrátit ke své práci a my budeme moci s Vaší pomocí zažívat jedinečné kouzlo zrození. „Porod není jen o rození miminek. Porod je o matce, která se stává silnější, zdatnější, … Pokračovat ve čtení →

505. Jak je v českých porodnicích vše v naprostém pořádku

Pivoňka

Svoje první dítě jsem rodila už v prvním desetiletí 21. století. Bez potřeby hledat informace, s absolutní důvěrou ve zkušené lékaře a porodní asistentky, bez potřeby mít s sebou doprovod, porodit přece zvládne každá a já jsem statečná holka. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Strach, bezmoc, samota, chemický koktejl, bolest, vleže na zádech, s pocitem marnosti a vlastní neschopnosti … Pokračovat ve čtení →

503. Jana

Rozita

Milá Ivano, jsem ráda, že mám tu zkušenost a mohu přispět svým příběhem na tyto stránky. S Vaším jménem a Vaší prací jsem se poprvé setkala už před porodem prvního dítěte, kdy jsem si hledala informace o přirozeném porodu. I díky Vaší práci jsem už první porod, prožila jako krásný a přirozený. Když jsem čekala druhé dítě, rozhodla jsem se … Pokračovat ve čtení →

502. Francie – příběh paní Agnes

Vlčí máky

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

501. Michael „Opu“ a já

Michael s maminkou

aneb torzo mého životního příběhu jako začátek mé literární tvorby 🙂 – možná z toho jednou vyjdou ucelené paměti… Milá Ivano, už velice dlouho mám chuť napsat příběh narození Michaela Opu, našeho synka. Slibuji si to už od jeho narození… A konečně mám důvod… Chci ti tento příběh věnovat do Tvé krásné sbírky… Sama jsi v něm hrála moc důležitou … Pokračovat ve čtení →

500. Prázdninový

Jahoda - srdce

Přejeme všem příjemný dovolenkový čas, dětem krásné prázdniny, příjemné pobyty s rodiči i na táborech bez rodičů, peřin a televize 🙂 a všem dobrou a příjemnou společnost. Ivaně přejeme hodně zdraví, a aby tento absurdní postih byl zrušen a Ivana rehabilitována. Ženám, dětem a rodinám podporu v těhotenství, při porodu a po něm a porodním asistentkám, které chtějí pracovat samostatně, práci. Rozhodly jsme se, … Pokračovat ve čtení →

499. Moje přání do budoucna

peony

Dobrý den, nevím, jestli Vám můj příběh nepříběh nějak pomůže, ale ráda bych to zkusila. Žádnou vlastní zkušenosti s paní Ivanou nemám. Vlastně nemám ani dítě. Nikdy jsem žádné ani nečekala. Vše, co jsem do té doby věděla, bylo z filmů, školní výuky a knížek pro dospívající mládež. Když jsem se poprvé setkala se zprávami o trestním stíhání a soudu … Pokračovat ve čtení →

498. Francie – příběh paní Soline

Vlčí mák

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

496. Tři dcery – příběh třetí – konečně doma

Luční

Naši třetí holčičku jsme počali zrovna v době, kdy vrcholil proces s paní Königsmarkovou a během mého těhotenství se (z mého úhlu pohledu) stal porod doma takřka ilegální záležitostí. Cítila jsem víc a víc, že bych ráda rodila doma. Že bych ráda i naše třetí dítě přivedla na svět tam, kde bylo počato. A že bych ho (i sebe) ráda … Pokračovat ve čtení →

495. Tři dcery – příběh druhý – z domova do porodnice

Poupě

Můj druhý porod je jakýmsi přechodem, přerodem v mém myšlení, v důvěře v sebe sama a ve svou sílu… Druhou holčičku jsme počali, když té první bylo sedm měsíců. Historky o tom, že když jsou dvě děti rychle po sobě, porod bývá většinou velice rychlý, jsem neposlouchala. Raději jsem přemýšlela, v jaké porodnici budeme rodit nyní. S litomyšlskou porodnicí, která … Pokračovat ve čtení →

494. Tři dcery – příběh první – přirozeně v porodnici

v trávě

Tři dcery Během uplynulých třech let jsem porodila tři krásné zdravé dcery. Moje cesta vedla od porodu k porodnici až k vytouženému porodu doma. Ivana Konigsmarková mi na začátku této „pouti“ pomohla při předporodních kurzech v A-centru ujasnit si, co při porodu chci a co ne. A dále i s postupujícími roky (další těhotenství, kojení, poslední těhotenství…) jsem čerpala z … Pokračovat ve čtení →

492. Čekáme na svobodu pro Ágnes Geréb/We are waiting for freedom for Ágnes Geréb

Free Agnes Gereb

I my se připojujeme k mezinárodní podpoře pro Ágnes Geréb. Čekáme na svobodu pro Ágnes Geréb v Praze. ŠJ a Lenka Kovářová We join to international support for Ágnes Geréb. We are waiting for freedom for Ágnes Geréb in Prague. ŠJ and Lenka Kovářová (Support for Ivana Königsmarkova pages, Czech Republic) Ágnes Geréb čeká v Maďarsku. Ágnes je porodní asistentka, porodnička a … Pokračovat ve čtení →

491. Jak se nám narodila Bělinka

Od Bělinky

Milá Ivano, setkala jsem se s Vámi pouze nepřímo – v Hovorech s porodní bábou, které jsem v těhotenství s nadšením přečetla a které značnou měrou přispěly k tomu, že jsem se na porod těšila. Věřila jsem sobě, svému tělu i miminku. S díky jsem odmítla oxytocinový zátěžový test a nechala jsem naši holčičku narodit se, jak byla připravená ona. … Pokračovat ve čtení →

490. Pôrod v nemeckom pôrodnom dome

Bonding

Pani Ivanu som osobne nikdy nestretla, avšak aj ona mi nepriamo (cez knihu Hovory s porodní bábou a prednáškami na internete) dopomohla k rozhodnutiu rodiť prirodzene. Ale poďme pekne po poriadku. Ešte keď som vlani v lete otehotnela, premýšľala som, ako si pôrod čo najviac “ulahčit”, rozumej: ako porodiť bez námahy. Priznám sa, v tej dobe som, napriek svojmu veku, … Pokračovat ve čtení →

489. S láskou

Hodrmentovi

Už od začátku tohoto projektu jsem si v hlavě připravovala svůj příběh pro Ivanu. Zažily jsme toho spolu tolik, že jsem nevěděla kde začít. S Ivaninou staří dcerou jsme totiž chodily do jedné třídy. První setkání proběhlo, když mi bylo asi 11 let. Takže ji znám od dětství. Začalo to víkendy na jejích chalupě a tajné noční útěky. Přes první … Pokračovat ve čtení →

488. Náš Toníček – František

Slunečnice

Už několik let jsem se zajímala o přirozené porody, ledacos přečetla, našla si „svou“ porodní asistentku. Ivana K. pro mě byla průkopník, bez kterého bych se o spoustě věcí asi vůbec nedozvěděla. Díky ní jsem uvěřila, že porod je ženská záležitost, kterou jako žena můžu zvládnout. Nevěděla jsem, jaký je přesně můj příběh a zda ho vůbec psát, ale po … Pokračovat ve čtení →

487. 21:1

Spolu

Na své první miminko jsem čekala několik let. Když se konečně na testu objevily dvě fialové čárky, měli jsme s manželem velkou radost a já jsem si užívala těhotenství. Žádné problémy, žádné komplikace. Jak šel týden za týdnem, začínal se můj gynekolog stále méně usmívat. Plod měl svoji hlavu a to stále nahoře. O císařském řezu jsem nechtěla ani slyšet, … Pokračovat ve čtení →

486. Pokazilo se to nebo zachránilo?

little_white_flowers

Zdravím moc Ivanu, i když ji osobně neznám, a všechny ženy, které budou číst tyto řádky. Doufám, že i můj příběh přispěje k tomu, aby víc žen bylo silnějších, než jsem byla já. Z mých předporodních přání o neinvazivním porodu bez chemie se stal vyvolávaný porod s akutním císařským řezem s použitím všech dostupných medikamentů a s prvním pohledem na … Pokračovat ve čtení →

485. Můj porodní příběh

purple_flower

Můj porodní příběh začal zjištěním, že čekám miminko. Prvotní nadšení vystřídalo zděšení, co se stane s mým životem. Takže první 3 měsíce jsem prožila v různých obavách. Porodu ani péče o dítě jsem se nicméně nebála, byla jsem si jistá, že to zvládnu. Už dříve jsem inklinovala k přirozenému porodu, zvažovala domácí porod. Když jsem to doma nadhodila, tak manžel … Pokračovat ve čtení →

482. Porodní asistentky v Německu

water_lily2

Chci podpořit Ivanu Königsmarkovou a přispět další troškou do mlýna tím, že popíšu, jak se připravuju na svůj první porod. Žiju v Německu a situace v sousední zemi je určitě zajímavá pro srovnání. Ačkoli se v Čechách o péči v těhotenství a při porodu, jak je nyní v Německu běžná, mezi těmi, kdo se o porody zajímají, hodně ví. To … Pokračovat ve čtení →

481. Maruška

Maruška

Jsou to více než dva roky, co se narodila Maruška. A protože situace v českém porodnictví se ubírá spíš k horšímu než k lepšímu, rozhodla jsem se zveřejnit popis porodu Marušky jako odstrašující případ. Pár dní před termínem porodu, celá naše rodina onemocněla nepříjemnou virózou. Když jsem se začala cítit trochu lépe, rozběhl se mi porod a s ním se … Pokračovat ve čtení →

480. Porod v Norsku podle „české“ režie (epidural, oxytocin, nástřih)

Ráda bych připojila svůj příběh o příchodu nového človíčka na svět. Chtěla bych podpořit Ivanu Königsmarkovou, protože si velmi vážím jejího boje za zlidštění české porodnické praxe a za prosazování svobodné volby místa porodu dle svědomí, potřeb a odvahy každé rodičky. Míra úmrtnosti novorozenců v Norsku je ještě menší než v České republice. Ale tohoto výsledku je dosaženo úplně jinou … Pokračovat ve čtení →

479. Rodit se nedá silou

water_lily3

Milá Ivano, moc ráda bych Vás chtěla podpořit, a tak jsem se rozhodla sepsat a poslat Vám svůj příběh. Je to pro mě také taková terapie psaním. Rodila jsem zcela nedávno, v prosinci 2012. Celé těhotenství jsem si užívala, byla jsem v dobré fyzické kondici a na děťátko jsem se moc těšila. Toužila jsem po přirozeném porodu bez zbytečných lékařských … Pokračovat ve čtení →

478. Tímto příběhem bych chtěla podpořit paní Ivanu Königsmarkovou.

water_lily2

Moje vlastní zkušenost s porodem je velmi silná a nyní chápu, že jsem se musela dostat až na vlastní dno, abych si ujasnila své životní priority. Porod mi vzal naivní iluze o životě, porod mě oddělil od dítěte na 48 hodin, porod mi zjizvil tělo i duši. Porod mi dal obrovskou životní facku, porod mi ukázal, že musím začít být … Pokračovat ve čtení →

477. Stav našeho porodnictví bolí víc, než porod sám

forget-me-not

Milá Ivano, jsem nesmírně ráda, že lidé jako Vy jsou na světě. Já děti zatím nemám, ale jestli si někoho přeji u porodu, tak je to žena jako Vy nebo některá z Vašich žaček a to proto, že Vám plně důvěřuji, aniž bych se s Vámi kdy setkala. Moc bych si přála, aby mě při porodu nikdo nenutil ležet na … Pokračovat ve čtení →

476. Ludvík

miminko

Já sama se o porody a situaci okolo začala více zajímat trošku opožděně – až po svém vlastním porodu. Do té doby jsem nic z toho moc neřešila. Dokončovala jsem spoustu věcí v práci, připravovala konferenci, rozčilovala se nad kácením stromů na Šumavě, cítila se náramně, a prostě věděla, že přijde září, a já zkrátka porodím (a pak se všechno … Pokračovat ve čtení →

473. Oliverkův domporod

Asi půl roku po narození mého prvního syna jsem začala přemýšlet o mých pocitech z porodnice. Všichni mi říkali, jak jsem měla krásný a pohodový porod, ale já jsem vnitřně cítila, že to všechno mělo být nějak jinak. Povoláním jsem dětská sestra, pracovala jsem v porodnici, takže pro mě bylo velké překvapení, že to, co jsem předtím považovala za standardní … Pokračovat ve čtení →

471. Dorotčin příběh

pro_ivanu_A

Druhé děťátko k nám přišlo v srpnu 2012. Těhotenství nebylo zpočátku pro mě jednoduché, přestože jsme se na miminko těšili. Začala jsem slabě krvácet a našli mi v děloze myom. S touto zprávou, že se uvidí, že se sice nic neděje, ale možnost předčasného porodu tu je, jsem se nedokázala uvolnit a plně prožívat krásné okamžiky s človíčkem v bříšku. … Pokračovat ve čtení →

470. Pro Ivanu

nature_05

Své první dítě jsem porodila v porodnici. I mé druhé dítě se narodilo ve stejném zařízení, jen v menším a osobnějším. Přesto se od sebe oba porody lišily jako nebe a dudy. A také cesta, kterou jsem mezi porody, před nimi a po nich, prošla, byla dlouhá, plná rozporů, ale hlavně zajímavá a osvobozující. Zajímavá nejvíce pro to, že se … Pokračovat ve čtení →

469. Jáchymova cesta mezi nás

forget-me-not

Už od prvního okamžiku kdy jsme zjistili, že jsem těhotná, jsme se snažili dělat všechno nejlepší pro miminko. Byla jsem těhotná poprvé, takže všechno bylo nové. Každou návštěvu u gynekologa jsem očekávala s napětím a těšila se, že se zase dozvím něco víc o svém miminku. Všechna vyšetření jsem podstupovala jako velice dobře vychovaná pacientka. Protože jsem vždycky o všem … Pokračovat ve čtení →

467. Francie – příběh paní C.

Květy

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

466. Francie – příběh Anne-Claire

Kopretiny

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

464. Moje porody

tulip

O Ivaně jsem se dozvěděla právě na těchto stránkách, na které jsem narazila přes facebook. Do té doby jsem žila s pocitem, že porod je dost hrozná věc. Nebýt lékařů, nezvládla bych ho. Díky nim mám tak skvělou a krásnou holku. A pak se objevily tyto příběhy. Tak jsem četla a dozvídala se, jak vlastně porod bez zásahů vypadá. Postupně … Pokračovat ve čtení →

463. Příběh pro Ivanu

dandelion

Už dlouho přemýšlím nad tím, že také napíšu příběh pro Ivanu. S paní Ivanou jsem se nikdy nesetkala, nechodila jsem na její kurzy, vlastně jsem se o ní dozvěděla až v době, kdy probíhal soud s ní. Tou dobou jsem už měla po porodu svého prvního a zatím jediného dítěte – dcery. O porodech jsem nevěděla nic moc, jen co … Pokračovat ve čtení →

462. Porod je úžasný dar

tulip

Již nějakou dobu sleduji Příběhy pro Ivanu. Vaše iniciativa mi připadá skvělá. Snoubí v sobě podporu Ivany, zachování kontinuity jejích myšlenek a zároveň sdílení porodních zážitků pozitivním způsobem. Velice ráda se zapojím a přidám svůj příběh pro Ivanu a spolu s ním i veliké přání šťastného vyústění její situace. Vzhledem k tomu, že jsem byla indikovaná k císaři, rodila jsem … Pokračovat ve čtení →

461. Plaváček Lukášek

dandelion

Ivanu jsme poznali v pražském A-centru, ve kterém jsem se na začátku těhotenství na jednom workshopu naštěstí dozvěděla o možnosti přirozeného porodu. Nejprve jsme s manželem hledali „jen“ co nejvstřícnější porodnici, abychom měli šanci zajistit co nejpřirozenější průběh porodu. Nakonec jsme ale na základě informací z různých knih a zkušeností známých začali uvažovat nad porodem doma. Ivanin předporodní kurz dal … Pokračovat ve čtení →

460. Podruhé už ambulantně

tulip

Svůj porodní příběh bych ráda věnovala nejen Ivaně, ale i všem porodním asistentkám, které stále ještě vykonávají svojí profesi a pomáhají tak ženám s příchodem na svět jejich vytouženého miminka. Poprvé jsem rodila v září 2011, už tehdy jsem věděla, že chci co nejvíce přirozený porod, ale ne vše se podařilo tak, jak jsem si přála. Hlavně kojení nám dělalo … Pokračovat ve čtení →

459. Ukradené porody

dandelion

Vážená paní Ivano, sice Vás znám osobně jen od vidění, více z příběhů a rozhovorů, přesto Vám chci poděkovat – ovlivňujete v dobrém vidění mnoha lidí, rozhovory s Vámi byly důležité i pro můj nový pohled na porod a ženství vůbec. Sleduji Váš příběh a zalévá mne pocit bezradnosti, zvláště když vím, že zrovna rodí kamarádka ve Skotsku, kde je … Pokračovat ve čtení →

459. Moje reakce na pořad „Čtyři v tom“

Sedmikrásky

Dostala jsem na FB stránky „Podpora pro Ivanu Königsmarkovou“ zprávu od jedné ze scénáristek pořadu „Čtyři v tom“ České televize prosbu o pomoc při vyhledání těhotné ženy, která by se zúčastnila natáčení a chystala se zároveň porodit doma. Zde je má odpověď tazatelce, kterou jsem se rozhodla zveřejnit. Tento projekt nemohu podpořit. Zjistila jsem si o pořadu “Čtyři v tom” … Pokračovat ve čtení →

458. Otevřené možnosti

Mia

Nikdy jsem nepochybovala o tom, že budu rodit v porodnici. Moje babičky i moje mamka rodily v porodnici. Ženy v mém okolí rodily v porodnici. Na otázku, kde budeš rodit, jsem vždy odpovídala, že v Krumlově, protože „tam mě nechají dělat, co potřebuju“. A myslela jsem to naprosto vážně. Od šestého měsíce těhotenství jsem si na sebe a své miminko … Pokračovat ve čtení →

457. Zuzana narozená při největším úplňku v roce

Zuzanka

Protože jsem příznivcem Ivany, rozhodla jsem se přispět svým porodním příběhem, abych ji také podpořila v její nelehké situaci. Její práce si vážím a jsem přesvědčená o tom, že je smysluplná a ohromně důležitá. Zaslouží si podporu a uznání. Jsem ráda, že se téma aktivního a vědomého těhotenství a porodu pomalu ale jistě dostává mezi maminky, porodní asistenty a lékařský … Pokračovat ve čtení →

456. Jak jsem se narodila já

Plnokvětá sedmikráska

Nebýt toho, že mě kamarádka upozornila na Příběhy pro Ivanu a já se do nich začetla, byla bych stále ještě přesvědčená, že dítě může přijít na svět jedině v porodnici, obklopené bílými plášti, a i když je to nepříjemné, tak to prostě jinak nejde. Děkuju zakladatelkám těchto stránek, pisatelkám příběhů a porodním asistentkám v čele s Ivanou! Ted´ už věřím, … Pokračovat ve čtení →