261. Rodit se dá i jinak

Slunečnice

Milá Ivano, nerodila jsem s Vámi, nerodila jsem ani doma, ale díky cestě, kterou Vy a lidé kolem Vás prošlapáváte, jsem v sobě našla ženu-samici. Ženu, která miluje své tělo a důvěřuje mu, obdivuje ho za to, jaký je dokonalý nástroj. Pochopila jsem, že porod se nemusí přežít a    vydržet, ale že se dá PROŽÍT! Prvního syna jsem rodila u … Pokračovat ve čtení →

260. Můj druhý porod s Ivanou

Dcerka

Dva roky od 1. porodu mé dcery velmi rychle utekly a já byla opět těhotná. První těhotenství i porod proběhly skvěle v péči Ivany, proto jsem i při druhém těhotenství chodila do poradny k Ivaně a plánovala s ní porod doma. Zašla jsem ke své nové gynekoložce na našem malém městě a nechala si udělat 1. a poslední ultrazvuk, odmítla … Pokračovat ve čtení →

259. Přijďte říci novinářům, že si přejete péči porodní asistentky

Svoboda

Chcete v těhotenství, během porodu a v šestinedělí využívat služeb samostatných porodních asistentek? Přejete si zlepšení péče o novorozence a jejich rodiny v jakékoliv porodnici? Přijďte již v pondělí 17. září sdělit svoje názory na porodní péči novinářům, kteří se sejdou před budovou Ministerstva zdravotnictví na Palackého Náměstí v Praze, v rámci tiskové konference s členy pracovní skupiny pro problematiku porodnictví … Pokračovat ve čtení →

258. Čeho se bojí zdravotníci?

Když se v médiích objeví zmínka o domácích a ambulantních porodech, většinou promluví kapacita z řad lékařů, která tento způsob rození označí jako riskantní a nezodpovědný. Málokdy se někdo ze zdravotníků za domácí a ambulantní porody postaví. Pokud ano, pak jde většinou o porodní asistentky, které k domácím porodům chodí, nebo o různé „psychosomatiky“, kteří ale stejně nejsou považovaní za … Pokračovat ve čtení →

257. O vděčnosti

Matouš

Dobrý den Ivano, mám potřebu také Vám vyjádřit svou podporu. Osobně jsme se nikdy nesetkaly, ale sleduji pozorně Váš příběh i všechny příběhy zde psané. Sleduji dění kolem českého porodnictví od svého prvního těhotenství v roce 2007 a mám za sebou dva porody v péči skvělých porodních asistentek Milady a Věry v Neratovicích. Nikdy v životě jim nepřestanu být vděčná … Pokračovat ve čtení →

256. Asi ne příběh…

Růže

Velmi často když mluvím o tom, jak se narodily moje děti (předestírám, že všechny tři moje dosavadní porody byly krásné, a že jsem si je opravdu užila), většinou „šokuji“ sve posluchačky či posluchače. Je pro ně těžké pochopit, že porod je něco naprosto přirozeného, krásného, druh přechodového rituálu a něco, co většina žen v přímé rodové linii dokázala vlastní silou … Pokračovat ve čtení →

255. Nikdy jsme se neviděly…

Poporodní

S paní Ivanou jsem se poprvé „setkala“ prostřednictvím její knihy Hovory s porodní bábou, kterou jsem přečetla spolu se spoustou jiných knihy v rámci přípravy na svůj první porod. Nebyla jsem typická „macdonaldovská“ mamina, o kterých se v knize zmiňuje, ale po pravdě neměla jsem k ní tak úplně daleko, byla jsem poslušná pacientka své paní gynekoložky, plně jí důvěřovala … Pokračovat ve čtení →

254. Porod v klidu, bez zásahů, v bezpečí

Růže

Ivana si běžně nebere servítky a někdy mi její chování připadalo nepochopitelně drsné. Nesedí úplně každé mamince, ale teď chci vyprávět, jak jsem pochopila, proč ji tolik žen zbožňuje. Byl to můj první doprovod u porodu doma. Cítila jsem se velmi poctěná, když mě Lenka požádala, abych byla její dulou. Byla domluvená s porodní asistentkou Ivanou, takže se jednalo o … Pokračovat ve čtení →

253. Lidé k lidem, strašáci ke strašákům!

S dětmi

Příběh č. 211 mě konečně rozhoupal k napsání toho mého. Na podporu Ivaně a všem statečným lidem. Ačkoliv jsem, BOHUŽEL, s žádnou ženou nikdy o porodu nemluvila, už jako malá holka jsem chovala pevné přesvědčení, že porod mě děsit nemusí. Vzpomínám jak jsem ve třinácti letech málem zkolabovala při odběru krve. Tehdy mi řekla sestra, která mě nabírala: “Holka, vždyť … Pokračovat ve čtení →

252. Pochopení

Gerbery

POCHOPENÍ Zasílám vymyšlený příběh, který jsem sepsala poté, co jsem si pročetla diskuzi k článku od Ivany Königsmarkové. Všímám si, jak často se k tématům ohledně porodů vyjadřují muži, kteří nedokážou pochopit, proč ženy mohou mít problém rodit v porodnici. Tak třeba tento příběh pomůže k pochopení. BEZPEČÍ Píše se rok 2030. Lékařství už je tak daleko, že i nebezpečný … Pokračovat ve čtení →

251. Jeden velký porodní příběh aneb cesta naší společnosti…

Echinacea

V minulosti ženy rodily doma. Všechny. Jiné možnosti nebyly. Ty, které na tom byly zdravotně hůře, zemřely… Ty, které na tom byly lépe, porodily vlastními silami s pomocí porodní báby – a měly své dítě okamžitě a natrvalo ve své náruči. Oslabené děti bohužel zemřely – ale také v mateřské náruči.  Přes to všechno bylo více dětí – a více … Pokračovat ve čtení →

250. Tak trochu jiný příběh

Tak trochu jiný příběh

Ráda bych přispěla svým příběhem a podpořila tím paní Ivanu, kterou sice osobně neznám (a dost mě to mrzí), ale za to plně podporuji její práci a myšlenky ohledně porodnictví obecně. Paní Ivano, nevzdávejte se, brzo nastane doba, kdy všichni dobře pochopí, kudy cesta vede a kudy prostě ne. První dvě těhotenství a porody jsem si prožila tak nějak „normálně“. … Pokračovat ve čtení →

249. Když děti nosí stát

Ivo Bystřičan

Porody mě nikdy moc nezajímaly, a ty domácí teprv ne. Bůhvíco se stane, nemocnice bůhvíkde, a vůbec ta nejistota. Bylo mi to jedno, a kvůli občasnému humbuku mi byli aktéři a aktérky potyček s doktory a podobnými autoritami docela dost nesympatičtí. I když ti doktoři taky. Uplynula dlouhá doba, stále nemám s porodem žádou osobní zkušenost. Najednou se ale kolem … Pokračovat ve čtení →

248. Kde rodit?

Babočka admirál

Porod. To slovo ve mně vyvolává vzpomínky a silné emoce. Rodila jsem dvakrát, zatím… Poprvé jsem otěhotněla téměř okamžitě, s odstupem času mohu říci, že jsem byla zaskočena (spousta kamarádek měla s otěhotněním problémy) a vlastně jsem ani nepřemýšlela o možnosti rodit jinde, než v porodnici, uvažovala jsem o porodu do vody, ale v průběhu prenatální péče se v rámci … Pokračovat ve čtení →

247. Nebojte se

Babočka paví oko

Vážená Ivano, neznám Vás bohužel osobně, ale musím Vás podpořit, byť i jen příběhem. Lidí, kteří oddaně a dobře dělají svou práci, kterou považují za potřebnou a důležitou, a nenechají se zastrašit a nesehnou se, takových lidí není moc a já jsem za ně vděčná. Váš příběh na mne sem tam z médií vykukuje už léta. Už dávno, kdy jsem … Pokračovat ve čtení →

246. Skutečná pomoc

Hinkovi

Přestože obdivuji ženy, které mají tu vnitřní sílu, jistotu a odvahu a přivedou na svět své dítě v bezpečí domova, patřím do skupiny rodiček, které potřebují mít jistotu porodního sálu. Porod mého, skoro dvouletého syna Daniela, proběhl hladce, a po necelých 3 hodinách od příjezdu do nemocnice, jsem ho mohla držet v náruči. Ovšem jen na chvilku. Můj syn se … Pokračovat ve čtení →

245. Za lepší svět

Red flower

Posílám jeden příběh, který není porodní, ale týká se nás všech….pro Ivanu, aby vytrvala, aby věděla, že její práce měla a má smysl…a taky jen tak, pro potěchu, pro vyplavení smutku a bolesti z té křivdy, kterou je teď nucena přijmout….věřím, že je to jen smutná etapa utkání, které nelze prohrát…. Ivanu jsem osobně poznala letos v lednu na Tichavském … Pokračovat ve čtení →

244. Třikrát a doma

Hanička

Moje porodní příběhy nemají přímou spojitost s paní Königsmarkovou, ale když o tom tak přemýšlím, zase úplně bez vlivu na mě také nebyla. Důvody pro domácí porod můžou být různé. V mém případě sehrála roli náhoda, ale i stav současného porodního provozu v nemocnicích. Při porovnávání kladů a záporů porodu doma u mě převážily výhody domácího prostředí, manžel s tím … Pokračovat ve čtení →

243. Dva porody, dvě rozdílné volby i bolesti

Krajina

Kdybych mohla vrátit čas a vybrat si jednu jedinou věc ve svém životě, kterou bych udělala jinak, byl by to porod mé prvorozené dcery. Jako jednu z prvních věcí, kterou bych na tom všem změnila, by byla ta, že bych kontaktovala už v těhotenství soukromou porodní asistentku a tu bych potom i u porodu chtěla mít. Volbu porodnice a rozhodnutí … Pokračovat ve čtení →

242. Respektujme přání těch hlavních!

Deti

Rozednívá se a já, přestože se nemůžu pohledem odrhnout od těch dvou blonďatých hlaviček, co leží vedle mě a tak blízko jeden druhému, zanechám Díků směřujících k Bohu, letmo políbím manžela chránícího ty naše dva drobečky objetím, z nějž se jen tak snadno nedostanou a zapínám počítač. Ještě několikrát se při tom ohlédnu za těmi, již jsou živými zázraky mého … Pokračovat ve čtení →

241. Porodní cestou

Fall flora

Když jsem před 10 lety, v průběhu svého prvního těhotenství, začala navštěvovat předporodní kurzy Ivany Königsmarkové v pražském A-centru, cítila jsem, jak ke mně pronikají přesně ty informace a zkušenosti, které potřebuji slyšet. Oslovila mě její přímočarost, otevřenost i profesionalita. Přirozeně dokázala posílit důvěru žen v jejich vlastní schopnosti. Myšlenka, že jsem to já, kdo má právo aktivně vstoupit do … Pokračovat ve čtení →

240. Potřetí jinak

Fall flora

Samuel nás tak trochu překvapil. Já s nohou v ortéze a před plastikou kolenních vazů, doma už dvě holky dračice, den k početí naprosto nevhodný a přesto přišel. Přiznám se, že na další „mateřskou“ se mi moc nechtělo, znova absolvovat to množství všemožných vyšetření a návštěv gynekologie. Už mě to nějak nebralo. Raději jsem se soustředila na práci, porodnici jsem … Pokračovat ve čtení →

239. Setkání s „Knihou“

Fall flora

S paní Königsmarkovou jsem se setkala pouze prostřednictvím její úžasné knihy „Hovory s porodní bábou“, když jsem čekala druhého syna. První těhotenství bylo naprosto bezproblémové, měla jsem pocit euforie jen z faktu, že jsem těhotná a připadala jsem si ohromě důležitá. Chystala jsem se rodit v Centru aktivního porodu na Bulovce, chodila jsem na předporodní kurz a se zvědavostí jsem … Pokračovat ve čtení →

238. Všechny alternativní matky skončí v Áčku

Fall flora

Ráda bych vám popřála hodně sil, ale také klidu a možnosti odpočinout si od starostí. Zrovna dneska probíhá debata na půdě Poslanecké sněmovny, a tak doufám, že vedle konfrontace s lékaři zavládne i snaha o dialog a naslouchání argumentů. Doufám v tom hlavně ze strany pana ministra Hegera. Můj příběh souvisí s vaším letmo ale mile. Minulou zimu se s … Pokračovat ve čtení →

237. Naděje

Dítě patří k rodičům

Ani dnes, v den výročí 21. srpna 1968 neztrácíme naději a víru ve svobodnou zem… Děkujeme Antalovým za odvahu napsat článek a oslovit s ním politiky. A děkujeme i ostatním, kteří volají po svobodě místa a způsobu porodu. Děkujeme Ivaně Konigsmarkové za odvahu jít v čele… Za tým příběhů pro Ivanu ŠJ a Lenka Kovářová Osvoboďme porody od vedoucí úlohy … Pokračovat ve čtení →

236. Prožitek

S Ivanou

Měla jsem to štěstí a mohla svůj první (a zatím jediný) porod prožít s Ivanou. Svůj porod bych přála každé ženě, byl to porod rychlý, intenzivní, jak vystřižený z učebnice o spontánním porodu, byl pro mě náročný, ale bez zranění na těle či na duši, velmi intimní prožitek s dojmem okouzlení z přirozenosti lidského těla. Ivanu jsem znala z vyprávění … Pokračovat ve čtení →

235. Pohoda je nejdůležitější medikace k porodu

Fall flora

I já jsem se rozhodla přispět svou troškou do mlýna. A to i přes to, že jsem s Ivanou ani jednou nerodila. Sice nerodila, zato ale párkrát mluvila. A myslím, že bychom se shodly, že je jedno s kým, nebo kde žena rodí. Důležité je to, aby se cítila v bezpečí a bylo postaráno o ni i o příchozí miminko. … Pokračovat ve čtení →

234. Doma bych nikdy nerodila…

Fall flora

Doma bych nikdy nerodila. Nejsem ten typ. Nejde ani tak o ta rizika jako toho bince, co to nadělá… Taky se nikdy nevdám, a pokud se vdám, nezměním si jméno. A taky nikdy nebudu mít děti, a pokud otěhotním, nechám se uspat a dítě porodím v bezvědomí, protože mám algofobii (strach z bolesti). Omdlévám i když se píchnu do prstu … Pokračovat ve čtení →

233. Jak k nám přišel Dalibor Jan

Fall flora

Vážená paní Königsmarková, velice Vám děkuji za statečnost a vytrvalost, s jakou se věnujete přirozeným porodům, a ráda bych Vám jako poděkování za Vaši práci poslala náš porodní příběh, ke kterému vedla delší cesta. Krátce ji popíšu: První děťátko se nám narodilo v liberecké porodnici, měla jsem porodní plán a věřila, že vše půjde hezky, lékaři ale udělali, co chtěli … Pokračovat ve čtení →

232. „Normální“ a přirozený

Elinka

Já vám nabízím dva svoje porodní příběhy. Ten první je „běžný“ nemocniční porod našeho prvního syna. Ten druhý je sice neplánovaný, ale přesto porod doma – a stal se nejkrásnějším a nejsilnějším zážitkem mého života. Čerpám z něj sílu, když o sobě někdy zapochybuji. Přála bych takový zážitek každé ženě! Moje první těhotenství bylo krásné. Užívala jsem si těhotenských kurzů … Pokračovat ve čtení →

231. Karin

Karin

“…my ti věříme! Věříme tvému tělu, tvé síle a odvaze děťátka…” Tak nějak zněla slova, které jsme řekly naší přítelkyni Karin na jejím předporodním rituálu. Čekala své první miminko. Tak jako každá prvorodička, nevěděla, co ji u porodu čeká. O to spíš, že se rozhodla porodit v bezpečí domova. Po ukončení rituálu, ač v blaženém omámení a plná síly jsem … Pokračovat ve čtení →

230. Chtěla bych se narodit doma

Fall flora

Neumím psát, nerodila jsem doma a neznám paní Ivanu osobně (a všech 3 věcí upřímně lituji 😉 ) Přesto ji obdivuji. A stejně tak všechny ženy, které našly sílu a sebedůvěru něco tak přirozeného (a zároveň tak zatracovaného) jako je porod doma podniknout! Je mi smutno, že jsem sobě a svoji dceři tuhle cestu nevybojovala. Možná ještě nebyl ten správný … Pokračovat ve čtení →

228. Ivana jako má inspirace, podpora a pomoc

Olivier s mámou

Dlouho jsem váhala, zda můj příběh, kterým nyní přispívám, je tak úžasný jako ty všechny předchozí. Uvědomila jsem si, že však nemá jít o senzaci, ale o to ukázat, jak mi, respektive nám, byla Ivana Königsmarková pomocí, inspirací a podporou, i když nebyla mou porodní asistentkou. Ve chvíli, kdy jsem otěhotněla jsem věděla, že si chci těhotenství a porod opravdu … Pokračovat ve čtení →

227. Díky

Květina

Díky kauze paní Ivany Königsmarkové a komentářům odborníků – lékařů a politiků, kteří se v této souvislosti začali velmi nevybíravě vyjadřovat v médiích o porodních asistentkách a lidech, kteří se rozhodnou pro porody doma, jsem se rozhodl se s touto problematikou seznámit, předtím jsem se o možnostech porodů nezajímal. Přečetl jsem si knihu Nová doba porodní od Vlastimila Marka, která … Pokračovat ve čtení →

226. Další střípek do obrazu

Rose

V mém čtvrtém těhotenství Ivana vlastně vůbec nemusela figurovat. Jako průvodkyni těhotenstvím a porodem jsem si vybrala jinou porodní asistentku, se kterou jsem se díky pracovním aktivitám spřátelila. Těhotenství probíhalo skvěle, podařilo se mi dokonce najít gynekoložku, která společnou – nebo možná střídavou 🙂 – těhotenskou péči s porodní asistentkou uvítala. Na kontrole pět dní před termínem porodu se mojí … Pokračovat ve čtení →

225. Má setkání s Ivanou

Miminko

Poprvé jsem Ivanu Königsmarkovou viděla a slyšela při diskuzi po promítaní dokumentu o stavu českého porodnictví při Respektu k porodu. Tehdy jsem ještě nebyla těhotná a musím říci, že jsem za to byla opravdu ráda. Nedokázala jsem si představit, že bych po zhlédnutí dokumentu šla rodit do porodnice. Ale stejně tak jsem si nedokázala představit, že bych rodila doma. Cítila … Pokračovat ve čtení →

224. Tři příběhy pro Ivanu, příběh druhý

Fall flora

Čekali jsme naše čtvrté miminko a já doufala, že zase budu moci porodit v klidu a pokoji doma s „naší“ porodní asistentkou Ivanou. Věřila jsem, že budeme já i miminko zdraví, že se porod ohlásí ve správném čase, bude probíhat lehce a nekomplikovaně a celá rodina bude pěkně spolupracovat. Děti například tím, že budou spát a nevzbudí se 🙂 . Těhotenství … Pokračovat ve čtení →

223. Ivaně

Fall flora

Milá Ivano, mám tě ráda, vždy budeš patřit do naší rodiny. Narození našich dvou dcer s tebou doma byl zázrak. Změnilo mě to. Těžko vyjádřit slovy. Přála jsem si porod který bude laskavý, humánní ke mě, k mým dětem. Mohla jsem si vybrat kde budu rodit své děti a s kým, to bych přála i dalším ženám, mít právo té … Pokračovat ve čtení →

222. Ale…

Fall flora

Jsem žena v nejlepším věku :-), ale také na hranici určitého bilancování… mít ještě?? Srdcem moc toužím po dalším miminku, ale …. ALE… těch se najde hodně. Tady se chci zmínit pouze o jednom, přesto velkém ALE, které je též ve hře, tedy v mé mysli. První porod mého syna byl a je pro mě velmi traumatickým zážitkem, což mi … Pokračovat ve čtení →

221. Porod v socialistickém kolektivu

Fall flora

Milá paní Ivano, je mně smutno z toho, co se Vám přihodilo. Je opravdu hrozné, když při porodu zemře dítě a ještě horší je, že si z Vás udělal systém obětního beránka a přitom se tyto případy s naprosto stejným koncem, ovšem bez konkrétního viníka, stávají i v porodnicích. Mít znovu o třicet let méně, určitě rodím doma a nebo … Pokračovat ve čtení →

220. Třeba mohlo být všechno jinak

Spolu

Posílám Vám svůj příběh, i když s Ivanou Königsmarkovou zdánlivě nemá nic společného. Jsem ze severní Moravy, o jiném porodu než v porodnici jsem nikdy neuvažovala, ale příběhy na Vašich stránkách a také celá kauza kolem paní Königsmarkové mi tak trochu otevřely oči. Díky za tu možnost. A díky za informace. Bylo mi 25, když se mi narodila první dcera. … Pokračovat ve čtení →

219. Zaprvé to proběhne jinak, zadruhé jinak, než si rodiče myslí, zatřetí někdy samo od sebe…

Violet

Naše třetí je malá rychlá svéhlavička a příběh jejího narození věrně kopíruje její povahu. Rozhodli jsme se ji porodit doma, s Ivaninou asistencí, a vše jsme pečlivě a detailně plánovali – materiální vybavení, domluva s dětským lékařem, sepsaná a vylepená telefonní čísla, sestudované postupy resuscitace, rodinné hlídací manévry – vše tak, jak jsme byli vždycky se vším oba zvyklí. Zapomněli … Pokračovat ve čtení →

218. Jakub

Jakub

Příběh paní Ivany jsem sledovala v médiích a měla jsem pocit, že tato paní má mnoho co říci, je velký odborník a silná osobnost, i proto jsem vyhledala její kurz předporodní přípravy. Celé těhotenství jsem poctivě navštěvovala svou gynekoložku, nechala si dělat všechna vyšetření a radovala se z toho, že je vše v pořádku. Až během kurzu s paní Ivanou … Pokračovat ve čtení →

217. O svaté prostotě a jak se nám hodila

S miminkem

Děkuji Ivaně za její ochotu vyšlapávat cestu, po které se mě samotné dvakrát a možná že ne naposledy líbilo kráčet. V době těhotenství jsem čelila podezřívavým pohledům na vzdouvající se bubínek a dohadům o počtu Rudů, které v něm poponáším světem. Mávala jsem nad tím rukou a sebevědomě tvrdila, že tam mám jedno poměrně malé miminko, velkou placentu a spoustu … Pokračovat ve čtení →

216. Růženka

Babočka paví oko

Po rozhodnutí, že se naše třetí dítě narodí doma, jsme kontaktovali několik porodních asistentek. Na naši výzvu odpověděla jako první paní Ivana K. Poslední cca měsíc před porodem jsem tedy místo do porodnice docházela na kontroly do A – centra v pražském Karlíně. Paní Ivana se mnou podrobně probrala veškerou anamnézu, zajímaly ji informace o předcházejících porodech, jednoho setkání se … Pokračovat ve čtení →

215. O naší zlaté hodině

Kokarda

I když náš příběh je o Zuzaně Štromerové, stejně tak patří Ivaně a všem statečným porodním asistentkám u nás, které zatím prošlapávají cestu a i přes nepřízeň systému hájí právo žen na svůj porod. Doufám, že také Ivana se bude brzy moci ke své práci vrátit. Vždyť „její“ maminky na ni čekají a my jí i s nimi moc držíme … Pokračovat ve čtení →

214. Nejúžasnější zážitek…

Rozrazil

S Ivanou Königsmarkovou jsem se nikdy osobně nesetkala. Přesto o ní už ledasco vím z knížek, novinových a internetových článků a osobních zkušeností mých blízkých příbuzných a přátel. Před necelými šesti týdny jsem porodila svoji první dceru, zcela přirozeně, bez jakýchkoli lékařských intervencí. Svou roli na mém krásném porodu sehrála i Ivana, i když o tom pravděpodobně ani neví. V … Pokračovat ve čtení →

213. Měla jsem štěstí? Ne, Ivanu

Jiřina

Jsem člověk, který věří doktorům. Respektive má vštěpený obecný přístup, že když je nemocný, dělá, co mu jeho lékař řekne. Mám dvě krásné dcery. Otěhotněla jsem plánovaně, tři měsíce po svatbě v 31 letech. S mým mužem jsme spolu chodili dlouho a děti jsme samozřejmě plánovali, ale když se to povedlo, byla jsem z toho zmatená. Jsem na to připravená? … Pokračovat ve čtení →

212. Jak být sebejistým rodičem

Šneček

Milá Ivano, potkala jsem se s Vámi před osmi lety, kdy jsem čekala své první dítě. Jsem člověk, který potřebuje mít vše, co se týká jeho těla, pod silnou kontrolou, a k tomu potřebuje hodně informací. Sbírala jsem je všude možně, vážila a třídila, a tak jsem se dostala k vašim předporodním kurzům. Už jen to, že slibovaly sejít se … Pokračovat ve čtení →