211. Příběh pro Ivanu

S dětmi

Mám dvě dcery, a když jsem poprvé otěhotněla, hledala jsem všechny možné informace jen velmi těžko. Nadšeně jsem se pídila po knihách, které by mě utvrdily v tom, že já porodit zvládnu, že porod nemusí být utrpením a celoživotním traumatem. Velice intenzivně jsem však cítila, že bych své těhotenství chtěla sdílet s někým, kdo by mne podpořil, kdo by dokázal … Pokračovat ve čtení →

210. Ivana je ta správná šéfka pro mě

S Ivanou

Vždycky se mi líbily ženský, který byly trochu divoký, trochu tajemný, silný a který se tváří, že o tom vlastně ani neví. A tak jsem potkala Ivanu. Už dva roky je moje šéfka. Pracuju v Unii porodních asistentek jako výkonná ředitelka a nad sebou mám Radu UNIPAv čele s Ivanou. Poté, co jsem si přečetla příběh dvoustý, ten, který o … Pokračovat ve čtení →

209. Porod v Hořovicích

S tatínkem

Porod v Hořovicích, 2010 Dlouho jsem napsání svého porodního příběhu odsouvala, neboť nejsem zrovna spisovatelský typ. Nicméně pokud tímto způsobem mohu alespoň trochu podpořit Ivanu a ostatní lidi, kteří bojují vlastně za moje přání a za moji svobodu, tak nemohu jinak než okamžitě psát. Navíc je tomu dnes přesně dva roky, kdy se příběh udál. Během mého prvního těhotenství jsem … Pokračovat ve čtení →

208. Jak zrálo rozhodnutí rodit doma

Dcerka

Porody jsem začala řešit dávno před tím, než jsem otěhotněla. Impulz tehdy přišel skrze dva porody v mé blízkosti, oba v porodnici, jeden vyvolávaný, posléze trvající 27 hodin. Ten druhý byl snad rychlý, ale nastalo při něm výrazné krvácení, které bylo nutno řešit infuzí, což rodička vysvětlovala nepoměrem mezi její velikostí a velikostí miminka. Místo toho, aby mi tyto porody … Pokračovat ve čtení →

207. Jak to bude dál? To záleží i na nás…

Babočka admirál

Nebudu tady popisovat svůj porod v nemocnici, je to podobný smutně-veselý příběh jako jiné tady. Smutný v tom, jak se z takové nádherné a posvátné události, přivádějící ženu k velké a hluboké síle přírody a přivádějící dítě do náruče matky – stane mechanická událost, podřizující ženu a dítě nemocniční mašinérii. Veselý příběh v tom, když se to přeci jen podaří … Pokračovat ve čtení →

206. Tři roky a dva porody – pokračování

Babočka paví oko

Když jsem psala svůj příběh, nemyslela jsem si, že by mohl mít pokračování. Co se ale nestalo. Krátce potom jsem zjistila, že jsem potřetí těhotná. Začátek těhotenství jsem si v klidu užívala a nic neřešila. Teď v jeho druhé půlce jsem nejdříve vyhledala Ivanu, abych zjistila, jak je to s porody doma nyní. Naše setkání bylo pro mě velmi dojemné … Pokračovat ve čtení →

205. Kurz s Ivanou

Modrý kosatec

Když jsem otěhotněla a začala přemýšlet o tom, jak by měl asi probíhat porod, inklinovala jsem k přirozeným porodům. V té době jsem žila v Praze, takže jsem se začala zajímat i o Acentrum, ve kterém probíhaly programy pro rodiny, a také předporodní kurzy s Ivanou. Velice jsem uvítala možnost se tohoto kurzu i s partnerem zúčastnit. Ivana nám přiblížila … Pokračovat ve čtení →

204. Dva porody s Ivanou

Modrý kosatec

Když jsme čekali naše první dítě, nevěděli jsme nic o domácích porodech, ani o Ivaně Königsmarkové. Plánovali jsme naše dítě porodit „normálně“ v porodnici. Dokonce jsme od začátku těhotenství chodili na pravidelné kontroly za panem doktorem do porodnice. Mezi tím, se mi do rukou dostala knížka od Vlasty Marka – Nová doba porodní. Někde v hloubi se mě dotkla a … Pokračovat ve čtení →

203. Rodák

S Ivanou

Svého prvního syna jsem přivedla na svět v prosinci 1999 v Podolí. Když jsem čekala svého druhého synka, bylo to problémové a rizikové těhotenství, toužila jsem však porodit do vody. V porodnici mi to však nebylo dovoleno. Narodil se v lednu 2005 v Hořovicích. Díky informacím získaných ve Škole vědomého rodičovství a další prací na sobě jsem dopřála sobě i … Pokračovat ve čtení →

202. Následující řádky jsou už šest let staré

Děti

Následující řádky už jsou 6 let staré, ale byly sepsány měsíc po mém druhém porodu.  Jde totiž o porod, který byl díky Ivaně úžasný a nevím o ničem, co bych na něm chtěla pro příště vylepšit (snad jen tu kulisu fotbalového zápasu bych vyřadila :-)… Díky Ivaně jsem už prvního syna porodila doma bez problémů a jsem za porody obou … Pokračovat ve čtení →

201. Vždy tu byla…

Rozrazil

Je to dlouhý příběh složený z mnoha drobných příběhů… převážná většina z nich je spojena s pohodou, radostí a blízkostí, některé z nich jsou komplikovanější – ostatně jak to mezi všemi matkami a jejich dcerami bývá. Kdyby tomu tak nebylo, tak by to snad šlo proti přírodě. Na své nejranější dětství si zas až tak nepamatuji, ale vím, že tu … Pokračovat ve čtení →

200. Je to zrovna 40 let

Ivana Königsmarková

Je to zrovna 40 let, co jsem úspěšně udělala zkoušky k dvouletému pomaturitnímu studiu na porodní asistentku. Tenkrát se tomu říkalo „ženská sestra“. Dovedla jsem si jen matně představit, co to znamená, i když jsem před tím už byla na letní brigádě na oddělení gynekologie a porodnictví jedné malé nemocnice. Studium bylo trochu sci-fi. Mnoho teorie, podivná praxe – porodní asistentka … Pokračovat ve čtení →

199. Kruh se uzavřel

Růže

Začnu trochu zeširoka. Vše začalo tím, že jsem otěhotněla 🙂 Kamarádka mi doporučila chodit na těhotenské cvičení a já si našla na internetu jedno mateřské centrum, které jsem záhy navštívila. Ač je poměrně známé, na mě příliš nezapůsobilo, bylo neosobní a necítila jsem se tam dobře. A tak jsem hledala dál a věrný kamarád google mi našel stránky mateřského Acentra. … Pokračovat ve čtení →

198. Třikrát jinak

Gerbera

Přejeme si rodit bezpečně a zdravě, na hezkém klidném místě v přítomnosti nám milých důvěrně známých lidí, se kterými budeme moci náležitě přivítat své děťátko. Naše miminko, se kterým sdílíme celých devět měsíců jedno tělo, a nyní dychtíme si ho konečně pořádně prohlédnout, osahat, po svém ošetřit a nakrmit a kterého se rozhodně nechceme ani na minutu vzdát. Střih pupeční … Pokračovat ve čtení →

197. Příběh naší Dominiky

S Ivanou

Ivanu jsem poznala již před několika lety, kdy pomáhala mé sestře po ambulantním porodu, a následně za dva roky na to asistovala při domácím porodu mé druhé neteřinky. Měla jsem to štěstí, že jsem na vlastní oči viděla příchod mé druhé neteře na svět. Tento zážitek zcela změnil můj pohled na porod jako takový. Stejně jako většina nezkušených a neinformovaných … Pokračovat ve čtení →

196. Jak k nám přišla Natálka

Natálka s rodinou

Čekali jsme naše druhé miminko, a protože první porod v porodnici proběhl v celku příjemně, znovu jsme zvažovali variantu, zda nedát rovnou šanci pouze zdravotnickému zařízení, když už jednou jsme to tam zvládli. Střet s realitou však přišel hned na začátku těhotenství. Lékař mi ve 12. týdnu potvrdil těhotenství a ve 14. týdnu mě pozval na další prohlídku. Tam jsem … Pokračovat ve čtení →

195. Jak k nám přišla Nellinka

Rodiče s Nellou

Čekali jsme naše první miminko a já byla nadšená, jak dnes všechno krásně funguje. Těšila jsem se, jak normálně porodím, celou dobu se mnou bude moci být můj manžel a po porodu si budeme všichni tři užívat ty krásné společné první chvíle a dny. Postupně jsem začínala z referencí dalších maminek zjišťovat, že realita je trošku jiná než se píše … Pokračovat ve čtení →

194. Příběh pro Ivanu

Jarní květy

Ivanu Königsmarkovou jsem poprvé potkala na zasedání České ženské lobby, reprezentovala Unii porodních asistentek. Tenkrát jsem byla ještě docela mladá holka, pro kterou bylo mateřství jen těžko představitelnou hudbou vzdálené budoucnosti. Ale přesto mi to nějak dávalo smysl, že žena by měla mít právo rozhodovat o svém těle a o tom, jak chce, aby probíhal její porod. A že porodní … Pokračovat ve čtení →

193. Králíci, ptáci a hvězdy

S Ivanou

Když jsem byla těhotná poprvé, fungoval na Bulovce CAP. Dejme tomu. Navíc tam fungoval doktor Dvořák, který nám daroval první přirozený porod. Bez jeho schopných rukou bych musela na plánovanou sekci, protože dítě se jevilo nadměrné na pokus o přirozený porod koncem pánevním. Nakonec se projevilo jako rozumná osoba a po otočení už setrvalo hlavou dolů… Přesto mi není zrovna … Pokračovat ve čtení →

192. Narozená v přírodě

Čerstvě černobílá

Rozhodla jsem se také sepsat svůj porodní příběh a doufám, že pomůže jak Ivaně tak i ostatním ženám. Jsem odjakživa přírodnější typ a takový byl i můj porod. Povoláním jsem zdravotní sestra, před otěhotněním jsem pracovala v jedné větší porodnici. Díky této práci jsem se začala zajímat o to, jak to vlastně funguje přirozeně, protože mnoho zásahů mi přišlo zbytečných … Pokračovat ve čtení →

191. Zbojníci z Proseckých skal

Rodina s Ivanou

Když jsem poprvé otěhotněla, tak jsem si představovala, že si to mimino nechám nějakým elegantním způsobem z břicha vytáhnout, třeba takovým bezpečným a bezbolestným způsobem jako je císař. Ale děs z nemocnic a doktorů, který mám od dětství, na mě čím dál víc dotíral a říkal něco o tom, že to asi není nejlepší nápad. A tak mi díky němu … Pokračovat ve čtení →

190. Kryštof

Gerbery

Na Ivanu Königsmarkovou si vzpomínám v souvislosti s porodem našeho syna Kryštofa, i když nepřímo, ale zasáhla do něj. Byla jsem po prvním porodu císařským řezem, dle doktorů jsem měla dalšího syna přivést na svět dalším tentokráte plánovaným císařským řezem. To jsem zcela odmítala, těhotenství bylo naprosto v pořádku. Začala jsem tedy řešit, co bude. Čerpala jsem z různých kníih … Pokračovat ve čtení →

189. Porod mého syna

Štěpa

Na začátku je nechápali. „Ona si chce vzít Rusáka!“ „On si chce vzít cizinku! Copak v Rusku není dost hezkých holek?“ Ale oni byli šťastní, a jejich pohoda se přenesla i na ostatní, kteří ten původ brzy přestali řešit. Po nějaké době těm dvěma jakoby něco chybělo. Ale nedařilo se. Zakopaný pes ležel v ní, to ona se nervózně trhala … Pokračovat ve čtení →

188. Ďjó, porod!

Gerbery

Kde začít? Od začátku nebo snad od konce? Co takhle dneškem? „Děti, pamatujete si den, kdy se narodil Filípek?“ ptám se u večeře. „Jóóó!,“ zazní trojhlasně. „A co si pamatujete?“ „Pamatuju si, že jsem šel večer spát a ráno jsem se vzbudil a nesměl jsem do kuchyně a dostal jsem k snídani do postele kakao a sušenky,“ spustí nadšeně Jáchym. … Pokračovat ve čtení →

187. Porod s Ivanou

Gerbery

Myslím, že vše, co bych Ivaně nebo o Ivaně chtěla říct, už tady zaznělo. Je úžasné, že to tolik lidí cítí stejně. Ivana Königsmarková asistovala u mého druhého porodu. Domácí porod s její pomocí pro mě navždy bude jedním z nejsilnějších a nejkrásnějších zážitků. Můj příběh je podobný mnoha dalším. První porod v porodnici se vším, co lze prvorodičce naivně … Pokračovat ve čtení →

186. V Japonsku to jde, půjde to i u nás

Maruška

Doma se v Japonsku rodí necelé procento dětí, z celkového počtu všech porodů to ale nebude tak male číslo. Japonský zdravotnický systém totiž umožňuje ženě vybrat si mezi porodním oddělením větších nemocnic, soukromou ženskou klinikou v sousedství, porodním domem anebo porodem doma s asistentkou. Porodní asistentka dělá většinu předporodních vyšetření přímo u těhotné doma, povinné jsou 3 kontroly (ultrazvuk) na … Pokračovat ve čtení →

185. Ivana bojuje hlavně za nás

Gerbery

Na Ivanu jsem poprvé narazila v její knize Hovory s porodní bábou a její přístup k těhotenství a k porodu mi byl hned sympatický. Posléze jsem začala navštěvovat její poradnu a předporodní kurz, který nadchl nejen mě, ale i manžela. Na porod doma jsem nikdy nesebrala odvahu, ale plánovali jsme ambulantní porod v Neratovicích s Ivaninou následnou péčí doma. Vše … Pokračovat ve čtení →

184. Ivana, rozum a cit

Martina Protivová

Moje milá Ivanko, dlouho jsem přemýšlela, jak napsat příběh pro Tebe, abych vyjádřila jednoduše a srozumitelně svůj obdiv k Tobě a Tvé práci a svojí úctu k Tvému povolání = poslání. Nebude to příběh, bude to jen pár zamyšlení, otázek, které se mi honí hlavou a na které si snažím odpovědět a nedaří se mi to. Rozum: Tvůj rozsudek odsuzuje … Pokračovat ve čtení →

183. Nekonečný příběh

Miminko

Přestože jsem se s Ivanou nikdy nesetkala osobně, ovlivnila můj život zásadním způsobem. Mé první „setkání“ s ní se uskutečnilo na výcviku konzultanta předporodní přípravy pod vedením Patrika Balinta, kde jsem získávala spoustu informací o přirozeném porodu a s úžasem zjišťovala, že příchod děťátka na svět může být nádherným zážitkem, pokud je rodící žena respektována a podporována ve svých přirozených … Pokračovat ve čtení →

182. Nejkrásnější porod dosud!

Porod

Ivanu jsem osobně potkala jen jednou, až nyní, kdy je exemplárně v klatbě… Ivana je pro mě jako sen. Ivana ženy a děti respektuje a zkušeně a přiměřeně přikládá ruce k dílu. /tolik ze zprostředkovaných zkušeností/ A Ivana tu donedávna pro nás byla a teď /snad dočasně/ není. A s ní – a šílenstvím ve vládnoucí vrstvě rozpoutaným – zmizelo … Pokračovat ve čtení →

181. S Ivanou

S Ivanou

S Ivanou jsem se prvně potkala už v roce 2000, když jsem čekala své první dítě. Vyhledávala jsem už tehdy místo pro přirozený porod. Porody doma mé maminky a sestry v Anglii, knihy o přirozených porodech a vše s tím související mě přivedly k Centru Aktivního Porodu na Bulovce. C.A.P. však v té době končil a nebylo vůbec jasné, zda … Pokračovat ve čtení →

180. Porodnice zdravé dítě nezaručí

Bílé gerbery

Když jsem poprvé otěhotněla, byla jsem ten nejšťastnější člověk na světě. Celé těhotenství bylo velmi pohodové, vše probíhalo skvěle a nic nenasvědčovalo tomu, že by snad někde mohl vzniknout problém. Těšila jsem se, až své miminko uvidím, pochovám. Porod proběhl v nemocnici, před 14 lety by mě jiná alternativa ani nenapadla. Narodila se mi zdravá, krásná dcera. Problém ale přeci … Pokračovat ve čtení →

179. Domácí porod 3.3.2012, Mladá Boleslav

Miminko

Co nejsrdečněji zdravím a zasílám vlastní příběh. Ivaně přeji hodně sil a moc doufám, že se její situace (i ostatních asistentek) zlepší!!! Držím palce, Jana Krumpholcová Domácí porod 3.3.2012, Mladá Boleslav Sobota 3:40 ráno – cítím a slyším drobné lupnutí a podle očekávání odtéká trocha plodové vody… A JÉJEJ!!!! Začínám panikařit, s tímhle jsem vůbec nepočítala! Mám za sebou necelé … Pokračovat ve čtení →

178. Touha

foto

Naše 4 děti se narodily v českých porodnicích. Vesměs jsme byli velmi spokojení s péčí personálu. Byl tu však vždy jeden háček: Slibně se rozbíhající porod se překročením prahu porodnice zcela zastavil, a dokud mi nebyla podána patřičná dávka oxytocinu, nic se nedělo. Radost z narozeného překryla vždy tento zádrhel, ale někde uvnitř se usídlila pochybnost zcela zásadní: Jak to … Pokračovat ve čtení →

177. Hledá se porodní asistentka. Zn.: Spěchá

Gaillardia

Paní Ivana se mého života dotkla dvakrát, aniž bychom se my dvě vůbec potkaly. Když jsem se připravovala na porod našeho druhého dítka, koupila jsem si knížku rozhovorů s I. Königsmarkovou „Hovory s porodní bábou“. Byla to jedna z knih, ke kterým jsem se v průběhu těhotenství často vracela a hledala tam odpovědi a inspiraci před porodem. Porod naší dcerky … Pokračovat ve čtení →

176. Také chci rodit přirozeně

Modrožluté

Vždycky jsem se bála porodu a poté, co porodila má nejbližší kamarádka, jsem se ho přímo hrozila. (Oni do člověka STŘÍHAJÍ?? To mi nikdo neřekl!). Protože jsem ale po dítěti toužila, i když prozatím pro něj nebyly podmínky, přečetla jsem snad všechny dostupné články a diskuse týkající se rození a malých dětí dostupné na českém webu (tehdy před 10 lety … Pokračovat ve čtení →

175. Nejcennější okamžik

Modrožluté

V kalendáři se píše datum 20. 4. 2012, je pátek a budík na mém mobilu ukazuje čas 5:30. Probouzím se s myšlenkou, že k nám dnes na návštěvu přijede má milovaná (těhotná) sestra se svým synkem a manželem a společně strávíme část nadcházejícího víkendu. Jaké je mé překvapení, když naleznu na mobilu sms se jménem a fotografií mého čerstvě narozeného, … Pokračovat ve čtení →

174. Hledání bezpečí

Děti

Milá Ivano, nikdy jsme se neviděly, ani nejsem zvyklá příliš často mluvit o svých porodech, teď ale tak nějak tuším, že by to k něčemu dobrému bylo. Vždycky jsem spíše toužila po přirozeném a bezpečném porodu. Bezpečné ale nevnímám pouze v kontextu nejmodernější lékařské techniky, ale také v intimitě, porozumění a lidskosti. V případě mého prvního porodu, ale bohužel má … Pokračovat ve čtení →

173. Ivana byla s námi

Gaillardia

Ani nevím, jak to přišlo, ale o přirozený porod jsem se zajímala již dávno před tím, než jsem vůbec reálně uvažovala o svém vlastním těhotenství a porodu. Možná jsem se zajímala o svůj vlastní příchod a s ním související trauma, které prožila má matka a já jako nenarozená dcera s ní. Nechtěla o porodu nikdy mluvit, protože pro ni byl … Pokračovat ve čtení →

172. Ivana k porodu, lékaři k hororu

Ivana s miminkem

Ivanu jsem poznala delší dobu před mým prvním porodem. Když jsem si pomalu začínala uvědomovat, že budeme chtít mít v blízké budoucnosti s mým životním partnerem děti, začala jsem se na to připravovat čtením literatury, očistou těla, apod. Přečetla jsem pár knih o přirozených porodech a byla jsem přesvědčená, že to je pro mě to pravé. Potřebovala jsem také najít … Pokračovat ve čtení →

171. Splněný sen

Mimi

Paní Ivana je oporou pro naše přání a naplněné sny. Po přečtení některých příběhů ostatních šťastných maminek se s radostí přidávám. K paní Ivaně jsem začala chodit již na těhotenské prohlídky cca od 7. měsíce těhotenství a hned jsem věděla, že pokud by bylo nějaké příště, tak v případě přirozeného těhotenství lékařů není třeba – to je čistě můj názor. … Pokračovat ve čtení →

170. Naša cesta

Bonding

Keď som otehotnela prvýkrát, dlhú dobu som moc neriešila, kde a ako budem rodiť. Návštevy mojej gynekologičky boli pre mňa ľudsky bolestivé, ale dlho sa mi darilo tieto pocity vytesňovať. Asi tri mesiace pred pôrodom sme začali s mužom navštevovať kurz predpôrodnej prípravy s Ivanou K. Pamätám si, že som bola po úvodnom kolečku prekvapená, aké jasné predstavy a očakávania … Pokračovat ve čtení →

169. Tři příběhy pro paní Ivanu, příběh první

Modrožluté

Milá paní Ivano, píši na Vaši podporu. Protože to, co Vás potkalo (soud, nemožnost pracovat, nutnost splácet obrovskou finanční částku), cítím tak, že se odehrálo i za mě a „pro mě“, pro naše děti, pro naši rodinu. Proto jsem se rozhodla napsat tři příběhy. Příběhy našich dětí, ve kterých jste jako porodní asistentka sehrála a sehráváte důležitou roli. Poslední příběh … Pokračovat ve čtení →

168. Bez Ivany a přece s její pomocí

S miminkem

Eliáš se narodil v bezpečí našeho domova v pondělí 7. března 2011. Ivana Königsmarková u toho nebyla. Ale stála u zrodu myšlenky na tento jedinečný okamžik. A proto jsem se rozhodla napsat svůj příběh. O problematiku porodů jsem se začala zajímat asi před 5 lety. Sama jsem v té době na vlastní potomstvo ještě ani zdaleka nepomýšlela, ale potkala jsem … Pokračovat ve čtení →

167. K mezinárodnímu dni porodů doma

Gloriosa

Dnešní den, 6.června, je mezinárodním dnem porodu doma. 24.června to bude přesně půl roku, co můžete číst každý den v šest hodin večer jeden příběh, který je zachováním kontinuity práce Ivany Königsmarkové. Porod doma je ve vyspělých zemích jednou z možností svobodné volby místa porodu, plně respektovanou. Je platnou součástí systému péče o ženu před, při i po porodu, pro své přínosy … Pokračovat ve čtení →

166. Poděkování

gaillardia

Drahá Ivano, děkuji. Nikdy jsme se osobně nesetkaly, přesto i Vám vděčím za to, že alespoń jedno mé dítě přišlo na svět přirozeně. Ještě před několika lety jsem byla naprosto neiformovaná osoba, která na základě mediálních manipulací odsuzovala kamarádku, jež se neúspěšně pokusila porodit doma. Trvalo mi to dlouho, ale svůj postoj jsem postupně změnila. Pomohly mi k tomu ženy, … Pokračovat ve čtení →

165. Nikdy sme sa nestretli

Modrožluté

Milá pani Ivana, Nikdy sme sa nestretli, napriek tomu som Vám veľmi vďačná. Po svojom prvom pôrode v pôrodnici v roku 2006 som pochopila, že to, čo sa so zdravými ženami deje v zdravotníckych zariadeniach pri pôrode, je celé zle. A ešte smutnejšie je, že my samé to dobrovoľne podstupujeme vedené vierou, že len keď sa tomuto všetkému podrobíme, máme … Pokračovat ve čtení →

164. Přeji sobě i ostatním možnost volby

Spolu

Od mládí, možná dokonce dětství, jsem věděla, že bych své potomstvo chtěla porodit někde v klidu a ústraní. Tak jak mi bude velet moje nitro, tak jak to budu cítit. V září roku 2011 se nám v ústecké porodnici narodila druhá dcera. Myslela jsem si, že napodruhé to bude jednodušší. Že to půjde samo. Že si ustojím svá předsevzetí, že … Pokračovat ve čtení →

163. Hamiltonův hmat: Pomoc nebo bezmoc

Spící

Ivanu znám z vyprávění a medií už více než osm let. České video z domácího porodu, u kterého Ivana asistovala, přispělo také k myšlence, porodit mé třetí mimi doma. Viděla jsem ho v době, kdy jsem ještě nebyla těhotná, ale velmi mě oslovilo. Ivanu jsem osobně potkala jen jednou, a přesto na mě toto nečekané setkání silně zapůsobilo. Přišla jsem … Pokračovat ve čtení →

162. Porod nanečisto aneb každá to máme v sobě

gaillardia

S paní Ivanou se osobně neznám, pouze přes internet – články, různá videa a z Vašich příběhů. Poprvé se mi paní Ivana zdála přísná, ale stačilo, aby promluvila a přísnost byla rázem ta tam. Vnímám ji jako velmi modrou, milou a ochotnou Ženu. Maminky, které se rozhodnou rodit doma nevnímám jako nezodpovědné, je to spíše přesně naopak… Tu zodpovědnost nechávají … Pokračovat ve čtení →