Když jsem zjistila, že jsem těhotná, propadla jsem panice. Jak zvládnu druhý porod, když jsem se ještě nedostala z traumatu po tom prvním (vyvolávaném ve 41+4 tt). Ten jsem si vytrpěla se všemi lahůdkami, které si lze jen představit, když vám dají tabletu a porod neběží. Nevyhnula jsem se dirupci vaku blan, epiduralu, nástřihu, oloupili mě o bonding a dítě … Pokračovat ve čtení →
Můj porod ve mně uzrával poměrně dlouho, synovi už je 21 měsíců. A nyní mě nějaký vnitřní popud vedl k tomu, abych všechno sepsala, a ráda bych, aby se tento porodní příběh stal součástí Příběhů pro Ivanu. Během těhotenství jsem se cítila báječně, ovšem jako prvorodička jsem byla celkem poslušnou ovečkou systému. Chodila jsem na všechna vyšetření a kontroly (u … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu jsem sledovala poslední rok denně. Trochu jsem se cítila závislá, ale zároveň to bylo pochopitelné a omluvitelné – přesně před rokem jsem zjistila, že jsem těhotná. Své předchozí děti jsem přivedla na svět tradičně v porodnicích. Oba porody byly pro mě záhadné v tom, že dokud jsem byla doma nebo na cestě do porodnice, bylo mi dobře, … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh, který jsem se rozhodla sepsat, věnuji svému manželovi, Elišce Pláničkové a Ivaně Königsmarkové. Náš syn Aleš se narodil v březnu, v započatém 42. týdnu v podolské porodnici, kterou jsem si vybrala spíše intuitivně a do níž jsem se šla podívat až pár týdnů před porodem. Spoléhat se na instinkt tentokrát vyšlo. Bylo to normální těhotenství u zdravé maminky, a tak … Pokračovat ve čtení →
Od Mulačů jsem měla utéct hned po prvním CTG, na které mě tam raději pro jistotu ve 38tt odeslala moje gynekoložka. Byl konec listopadu, venku první sníh. Lehátko, kde mi CTG natáčeli, bylo hned pod otevřeným oknem, vedle rozpáleného radiátoru. Sestři, mohla byste, prosím vás, to okno zavřít? Táhne na mě. To je tu pak ale hrozný horko! Dám přes … Pokračovat ve čtení →
O tom, jak probíhá porod, jsem nikdy nepřemýšlela. Ani v průběhu svého prvního těhotenství. Dítě bylo chtěné, těšili jsme se s manželem na něj, všechno bylo v pořádku. Ale tohle dítě nemělo přijít na svět. Tohle dítě mi mělo otevřít oči. Díky němu jsem začala vnímat porod, výchovu dětí, celkový přístup k životu jinýma očima… O toto děťátko jsme přišli ve 22. týdnu těhotenství. … Pokračovat ve čtení →
O narození prvního syna jsem psala v příběhu pro Ivanu č. 305. I přesto, že porod byl bezproblémový, zůstal ve mně pocit, že vše mohlo a mělo proběhnout jinak, že mi byl porod ukraden, že synovi bylo ukradeno zdravé narození a přirozené sžívání se mnou, jako matkou. Proto, když jsem znovu otěhotněla, velmi hluboce jsem se zabývala tím, jakým způsobem své … Pokračovat ve čtení →
Na začátku mého druhého těhotenství jsem náhodou narazila na Příběhy pro Ivanu, které mi přišly naprosto úžasné. Ač jsem o přirozených porodech věděla, došlo mi, že jsem vlastně netušila, co to doopravdy znamená. Tentokrát jsem nechtěla nechat nic náhodě. Už na začátku těhotenství jsem si začala sepisovat porodní přání a současně začala zjišťovat co nejvíc informací, abych si za tím, … Pokračovat ve čtení →
Přestože jsem se s Ivanou Königsmarkovou osobně nikdy nesetkala, chtěla bych jí i Laďce Ryšavé (porodní asistentce, která mě provázela předporodním kurzem) touto cestou poděkovat za zkušenosti a informace, o které se dělí s veřejností. Ke mně se naštěstí dostaly ještě před mým prvním porodem, bylo to přesně „ono“, co jsem tak nějak vnitřně tušila a doufala, že uslyším. Můj … Pokračovat ve čtení →
Sepisuji svůj třetí příběh pro Ivanu, přidávám svou kapku k moři, které se snaží pohnout českým porodnictvím. Jsem skoro 4 měsíce po porodu a pořád mám v hlavě zmatek. Vlastně jsem skoro všechno zapomněla. Tentokrát jsem byla vyzbrojená porodním plánem, načtenými informacemi, poučeným manželem a odhodláním rodit přirozeně, bez zásahů, zbytečného stresování v závěru těhotenství, odnášení miminka a podobně. Úspěšná … Pokračovat ve čtení →
Dobrý den všem, kteří budete číst můj – vlastně náš – příběh, můj a mé malé holčičky. Rodila jsem v porodnici Kadaň (všemi doporučovaná – všemi, tím myslím lékaře) v roce 2011. Jsem jednadvacetiletá maminka od dvouroční holčičky, kterou jsem rodila v porodnici. Na svůj ,,velký den“ jsem se těšila, ale i bála – samozřejmě prvorodička – a nevěděla pořádně, … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsem podpořila už prvním těhotenským příběhem a teď připojuji také druhý, psaný už s dcerkou v postýlce. Ivanu jsem poprvé potkala před asi deseti lety na konferenci v Praze na Dlabačově – tehdy se teprve začínalo mluvit o tristní situaci v našem porodnictví. I když jsem si na dítě ještě pár let počkala, konference mi hodně otevřela oči. Porodu … Pokračovat ve čtení →
Rozhodla jsem se, že vám také napíšu svůj porodní příběh a podpořím tím snad alespoň troškou Ivanu, se kterou jsem se setkala pouze přes Hovory s porodní bábou. Ony jsou to teda dva příběhy, jeden z minulého týdne a jeden téměř tři roky starý. Každý příběh je jiný a z každého porodu jsem si přinesla velké ponaučení. Takže k mému … Pokračovat ve čtení →
Své první těhotenství jsem prožila v pohodě a radostném očekávání příchodu syna. Mou průvodkyní byla kniha porodní asistentky Ingeborg Stadelmann Zdravé těhotenství, přirozený porod. Vystudovala jsem farmacii a z vlastních zkušeností a znalostí jsem došla k závěru, že nejlepší je se chemii v praktickém životě vyhnout :-), v čemž mě kniha podpořila. Doufala jsem, že stejně jako těhotenství bude pohodový … Pokračovat ve čtení →
Na příchod prvního děťátka jsem se chtěla připravit důkladně a dobře, ale zároveň s plány nic nepřehnat, vždyť jak jsem si uvědomovala, stát se může cokoliv a člověk musí být připraven na změnu a přizpůsobit se situaci. O paní Ivaně a o A-centru jsem věděla, ale nenašla jsem si ale čas navštívit kurz nebo přijít na konzultaci, myslela jsem si, … Pokračovat ve čtení →
Tři dcery Během uplynulých třech let jsem porodila tři krásné zdravé dcery. Moje cesta vedla od porodu k porodnici až k vytouženému porodu doma. Ivana Konigsmarková mi na začátku této „pouti“ pomohla při předporodních kurzech v A-centru ujasnit si, co při porodu chci a co ne. A dále i s postupujícími roky (další těhotenství, kojení, poslední těhotenství…) jsem čerpala z … Pokračovat ve čtení →
Zdravím moc Ivanu, i když ji osobně neznám, a všechny ženy, které budou číst tyto řádky. Doufám, že i můj příběh přispěje k tomu, aby víc žen bylo silnějších, než jsem byla já. Z mých předporodních přání o neinvazivním porodu bez chemie se stal vyvolávaný porod s akutním císařským řezem s použitím všech dostupných medikamentů a s prvním pohledem na … Pokračovat ve čtení →
Můj porodní příběh začal zjištěním, že čekám miminko. Prvotní nadšení vystřídalo zděšení, co se stane s mým životem. Takže první 3 měsíce jsem prožila v různých obavách. Porodu ani péče o dítě jsem se nicméně nebála, byla jsem si jistá, že to zvládnu. Už dříve jsem inklinovala k přirozenému porodu, zvažovala domácí porod. Když jsem to doma nadhodila, tak manžel … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, moc ráda bych Vás chtěla podpořit, a tak jsem se rozhodla sepsat a poslat Vám svůj příběh. Je to pro mě také taková terapie psaním. Rodila jsem zcela nedávno, v prosinci 2012. Celé těhotenství jsem si užívala, byla jsem v dobré fyzické kondici a na děťátko jsem se moc těšila. Toužila jsem po přirozeném porodu bez zbytečných lékařských … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně jsem se dozvěděla právě na těchto stránkách, na které jsem narazila přes facebook. Do té doby jsem žila s pocitem, že porod je dost hrozná věc. Nebýt lékařů, nezvládla bych ho. Díky nim mám tak skvělou a krásnou holku. A pak se objevily tyto příběhy. Tak jsem četla a dozvídala se, jak vlastně porod bez zásahů vypadá. Postupně … Pokračovat ve čtení →
Dlouho jsem váhala, jestli také napíšu svůj příběh. Nakonec jsem se rozhodla, že ano, neboť teď, s odstupem času, vidím, že v něm Ivana sehrála nemalou a důležitou roli. Ivanu jsme poznali náhodou, když jsme se s manželem rozhodli navštívit předporodní kurz. Před tím jsme o ní nikdy neslyšeli a byli jsme příjemně překvapeni jejím jasným, strohým, upřímným a na … Pokračovat ve čtení →
V roce 2010 jsem v porodnici v Benešově porodila synka Tomáška. Jen za přítomnosti mého manžela a dvou porodních asistentek. Po mém prvním dle mého názoru otřesném a nelidském porodu i po šílených 24 hodinách po té jsem podruhé už nechtěla nechat vůbec nic náhodě a velmi pečlivě jsme se na porod připravovala. Mým snem bylo porodit v klidu jen … Pokračovat ve čtení →
Je to 19 měsíců a kousek, co se nám narodila Kristýnka, a celý příběh začal ještě o 9 měsíců dříve. Když jsem otěhotněla, začala jsem se o problematiku přirozených porodů a přirozeného kontaktního rodičovství zajímat. Kamarádka, která rodila doma, mi půjčila spoustu literatury, mezi jinými i Hovory s bábou. To je jediná cesta, kterou jsem se s Ivanou setkala. Vím, … Pokračovat ve čtení →
Naše miminko jsme s manželem počali v květnu v Krkonoších. Bylo tak teplo, že jsme mohli v přírodě chodit nazí, šli jsme lesem až k potůčku a tam už na nás čekala dušička. Tenkrát jsem ale nebyla tak citlivá, takže jsem její příchod ještě necítila a odjeli jsme domů už ve třech, ale nevědomě. Zanedlouho jsme oba měli narozeniny a … Pokračovat ve čtení →
Doktorů si vážím. Vždycky jsem je poslouchala na slovo a obdivovala, co všechno byli schopni se naučit. Je to profese, kterou bych vykonávat nezvládla. Navíc bych nezvládla vystudovat ani na zdravotní sestru, natož úspěšně projít vysokoškolským drilem. Za celé své dětství, jsem s nimi neměla jedinou špatnou zkušenost. Vlastně, potkala jsem se s jedním řezníkem, co mi měl vyříznout bradavici … Pokračovat ve čtení →
