A 295. Náročné cesty (opakování)

Spolu

21:1 Na své první miminko jsem čekala několik let. Když se konečně na testu objevily dvě fialové čárky, měli jsme s manželem velkou radost a já jsem si užívala těhotenství. Žádné problémy, žádné komplikace. Jak šel týden za týdnem, začínal se můj gynekolog stále méně usmívat. Plod měl svoji hlavu a to stále nahoře. O císařském řezu jsem nechtěla ani … Pokračovat ve čtení →

A 293. Můj porodní příběh (opakování)

Můj porodní příběh začal zjištěním, že čekám miminko. Prvotní nadšení vystřídalo zděšení, co se stane s mým životem. Takže první 3 měsíce jsem prožila v různých obavách. Porodu ani péče o dítě jsem se nicméně nebála, byla jsem si jistá, že to zvládnu. Už dříve jsem inklinovala k přirozenému porodu, zvažovala domácí porod. Když jsem to doma nadhodila, tak manžel … Pokračovat ve čtení →

A 290. Porody v Norsku (opakování)

Porod v Norsku podle „české“ režie (epidural, oxytocin, nástřih) Ráda bych připojila svůj příběh o příchodu nového človíčka na svět. Chtěla bych podpořit Ivanu Königsmarkovou, protože si velmi vážím jejího boje za zlidštění české porodnické praxe a za prosazování svobodné volby místa porodu dle svědomí, potřeb a odvahy každé rodičky. Míra úmrtnosti novorozenců v Norsku je ještě menší než v České … Pokračovat ve čtení →

A 288. Tímto příběhem bych chtěla podpořit paní Ivanu Königsmarkovou (opakování)

Moje vlastní zkušenost s porodem je velmi silná a nyní chápu, že jsem se musela dostat až na vlastní dno, abych si ujasnila své životní priority. Porod mi vzal naivní iluze o životě, porod mě oddělil od dítěte na 48 hodin, porod mi zjizvil tělo i duši. Porod mi dal obrovskou životní facku, porod mi ukázal, že musím začít být … Pokračovat ve čtení →

A 287. Stav našeho porodnictví bolí víc, než porod sám (opakování)

miminko

Ludvík Já sama se o porody a situaci okolo začala více zajímat trošku opožděně – až po svém vlastním porodu. Do té doby jsem nic z toho moc neřešila. Dokončovala jsem spoustu věcí v práci, připravovala konferenci, rozčilovala se nad kácením stromů na Šumavě, cítila se náramně, a prostě věděla, že přijde září, a já zkrátka porodím (a pak se … Pokračovat ve čtení →

A 285. Chci svou porodní asistentku (opakování)

Mariánka se sourozenci

Pro Ivanu Své první dítě jsem porodila v porodnici. I mé druhé dítě se narodilo ve stejném zařízení, jen v menším a osobnějším. Přesto se od sebe oba porody lišily jako nebe a dudy. A také cesta, kterou jsem mezi porody, před nimi a po nich, prošla, byla dlouhá, plná rozporů, ale hlavně zajímavá a osvobozující. Zajímavá nejvíce pro to, … Pokračovat ve čtení →

A 283. Další příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen z povzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v … Pokračovat ve čtení →

A 272. Když má za sebou žena tři porody (opakování)

Těhotenství

Když má za sebou žena tři porody, ale hlavně když se o ty své tři ratolesti denodenně řádně stará, tak jí čtvrté těhotenství zaskočí daleko méně než veškeré okolí. No tak se to všechno ještě o dva roky protáhne, přibude talíř a hadry do pračky, no co! Změna poměru už není taková. Nicméně od chvíle, kdy si mé drahé starší … Pokračovat ve čtení →

A 270. Krátce (opakování)

Příběh – nepříběh Nikdy jsem nerodila a nikdy jsem se osobně nesetkala s Ivanou. Ani těhotná zatím nejsem. Přestože na děti mám ještě pár let čas, o porody a vše kolem se zajímám už dlouho. A dlouho se moje bádání pohybovalo hlavně okolo témat jako nošení dětí v šátku, bezplenková komunikační metoda a podobně. Vnímá dítě, i když je maličké? … Pokračovat ve čtení →

A 267. Zázrak Barunka (opakování)

S oběma dětmi

Můj první porodní příběh byl klasickým příběhem české prvorodičky, která se s důvěrou svěřuje do péče porodníků, kteří její důvěru chápou jako žádost, aby narození jejího dítěte proběhlo pokud možno v jejich režii. Dočkala jsem se protržení plodových obalů při nálezu 3cm, nástřihu bez souhlasu, zašívání bez umrtvení provázené chlácholivými poznámkami doktora, jen ať si zakřičím, dítě s plným Apgar … Pokračovat ve čtení →

A 266. Závěje a vítr (opakování)

DruhyPribeh

Dítě jiskřivých závějí Posílám příběh, který se Vás, Ivano, dotýká jen letmo. Chtěla jsem první dítě rodit doma, protože po několika podivných zkušenostech s nemocnicemi z nich nemám dobrý pocit. Bohužel, můj muž byl zásadně proti a bez něj bych do toho nešla. Konzultovala jsem toto s Vámi, v rámci Vašeho předporodního kurzu v A-centru a Vy jste mi doporučila … Pokračovat ve čtení →

A 265. Příběhy z Francie (opakování)

Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen zpovzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v Holandsku … Pokračovat ve čtení →

A 264. Mateřství po česku (opakování)

Sepsat příběh pro Ivanu pro mne bylo a je těžké. Jednak časově, protože mám již téměř dvouletého caparta, který se právě ve vedlejším okně kouká na Myšku Mickey (vhodná atmosféra pro silný příběh, že ano :)) Druhak proto, že nevím, čím bych vlastně přispěla. O první miminko jsem přišli ve dvanáctém týdnu. Můj porod byl děsivý, moje těhotenství také … … Pokračovat ve čtení →

A 258. Tři dcery (opakování)

Během uplynulých třech let jsem porodila tři krásné zdravé dcery. Moje cesta vedla od porodu k porodnici až k vytouženému porodu doma. Ivana Konigsmarková mi na začátku této „pouti“ pomohla při předporodních kurzech v A-centru ujasnit si, co při porodu chci a co ne. A dále i s postupujícími roky (další těhotenství, kojení, poslední těhotenství…) jsem čerpala z jejích rad, … Pokračovat ve čtení →

A 256. Oliverkův domporod (opakování)

Asi půl roku po narození mého prvního syna jsem začala přemýšlet o mých pocitech z porodnice. Všichni mi říkali, jak jsem měla krásný a pohodový porod, ale já jsem vnitřně cítila, že to všechno mělo být nějak jinak. Povoláním jsem dětská sestra, pracovala jsem v porodnici, takže pro mě bylo velké překvapení, že to, co jsem předtím považovala za standardní … Pokračovat ve čtení →

A 253. Petra a Jan vyprávějí: Máme týden po dalším domácím porodu (opakování)

Violka

Jan: Máme týden po dalším domácím porodu Máme týden po dalším domácím porodu, který mě opět přesvědčil, že pro život je podstatná nepředpojatá vlastní zkušenost, nikoliv zažité způsoby vnímání, ač jsou sebesugestivnější. A právě proto se chci o tuto vlastní zkušenost se čtenáři podělit. Tentokrát se nám jako místo pro porod nabízely dvě možnosti. První představovala porodnice v Příbrami. S … Pokračovat ve čtení →

A 249. V Nizozemí, v USA, v ČR (opakování)

Po příjezdu z porodnice

O pár set kilometrů dál Je zvláštní, co pojem “normální porod” znamená u nás v České republice a o pár set kilometrů dál už je to zase úplně jinak.  Žiji už sedmým rokem v Nizozemí a mám dvě děti. Obě jsem tu porodila tím zde méně praktikovaným způsobem, a to v porodnici. Tady se totiž většinou rodí doma a porodnice … Pokračovat ve čtení →

A 238. Narození Máji ptáčka (opakování)

S miminkem

Paní Ivany si velmi vážím, bohužel jsem nikdy neměla možnost ji poznat osobně při její práci. Sama jsem s přála rodit doma, vím, jak se k tomu okolí staví, sama jsem zažila takový malý boj o porod, jaký chci. Ráda bych, aby se tento, pro mne velmi intimní příběh, stal inspirací pro ty, co tuší, že běžná porodnická praxe není … Pokračovat ve čtení →

A 232. Já jen četla tu knížku… (opakování)

Já jen četla tu knížku… Nikdy jsem se s Ivanou Königsmarkovou osobně nesetkala. „Jen“ jsem si před porodem přečetla knížku Hovory s porodní bábou. A abych na něco důležitého snad nezapomněla, dělala jsem si tenkrát výpisky. Ten soubor jsem dnes – po třech letech – otevřela. A běhá mi mráz po zádech. Jakkoli jsou ty poznámky chaotické a po nocích … Pokračovat ve čtení →

A 223. Dora aneb „dar rozbalený v Krnově“ (opakování)

Když jsem psala příběh č.2 pro Ivanu nazvaný „Jana“, byla jsem přesvědčená, že je to můj poslední porodní příběh. Byla jsem moc ráda za své porodní zkušenosti i za to, že jsem si svůj „poslední“ třetí porod prožila právě s Ivanou. Tento příběh, který píšu nyní, byl proto pro mě nečekaný. Otěhotněla jsem počtvrté. S obavami jsem sledovala vývoj situace … Pokračovat ve čtení →

A 216. A je nás pět aneb do třetice opět doma (opakování)

Celá rodina před porodem

Jsou čtyři dny po termínu vypočteném podle data poslední menstruace. Včerejší kontrola ve Vrchlabské porodnici, kam v posledních týdnech pravidelně docházím do poradny, dopadla dobře. „Monitor je v pořádku, miminku se daří dobře. Na nějaký náhlý porod mi to ale zatím nepřipadá. Hlavička už je docela nízko, ale odpovídá to třetímu těhotenství,“ sděluje mi doktor. „A nevíte náhodou, kdy jste … Pokračovat ve čtení →

A 213. Další těhotenství a porod aneb CHCI TO PROŽÍT! (opakování)

S miminkem

Uplynul nějaký čas od narození prvního chlapečka. Jasně jsem cítila, že k nám přišla holčička, která se ale po osmi týdnech rozhodla odejít. Bylo to moc bolestivé období zhoršené přístupem mé gynekoložky, která se mnou jednala jako bych ztratila knoflík a v den samovolného potratu mi nadávala, že si snad nemyslím, že budu mít ještě nějaké děti. Odešla jsem s … Pokračovat ve čtení →

A 212. První těhotenství a porod aneb TO VYDRŽÍŠ, TO PŘEŽIJEŠ! (opakování)

Matous

Jsem žena. Obyčejná a zároveň jedinečná. Chci se s vámi podělit o svůj příběh mateřství. Chci s vámi všemi sdílet pár let svého života, které utekly jako voda a zanechaly ve mně hluboké stopy. Chci veřejně odhalit své osobní dvě zkušenosti s přístupem v těhotenství a při porodu. Zkušenosti tak rozdílné, že by člověk jen těžko uvěřil tomu, že je … Pokračovat ve čtení →

A 200. Panoptikum u Apolináře (opakování)

Existence základních lidských práv definuje lidskost společnosti. Tato práva nejsou samoúčelná, neslouží k povrchní ochraně na úkor nerušeného běhu věcí, nýbrž naopak zosobňují hodnoty, jejichž popřením by došlo k eticky pauperizujícím zásahům společnosti. Respekt k základním lidským právům se tak stává nezbytným imperativem našeho bytí. Budu psát o jednom z těchto práv, o právu dítěte na rodiče, resp.o právu rodičů … Pokračovat ve čtení →

A 196. Různé cesty (opakování)

Psaní z lesa Milá Ivano, často na Vás myslím, vzpomínám a v mysli si připravuji příběh pro Vás, na který dnes večer nadešel čas. Díky našim několika vlastně docela krátkým, ale nesmírně intenzivním setkáním, k Vám cítím velkou blízkost, jedinečnou a nepopsatelnou, byť jsme se již pár let neviděly. Každá nová zpráva, zmínka či vzpomínka na Vás mi ten příjemný … Pokračovat ve čtení →

A 195. Porod doma aneb… (opakování)

Jednoho dne se mě kamarádka, studentka medicíny, zeptala „proč chci rodit doma“. Zajímalo ji to z toho důvodu, že na téma domácí porody psala svou seminární práci. Její dotaz mě překvapil, sice jsem se již delší dobu zajímala o témata jako těhotenství, porod, výchova a vzdělávání dětí, ale nikdy jsem takto rezolutně neprohlásila, že budu rodit doma. Jak bych něco takového … Pokračovat ve čtení →

A 193. Malá čarodejnica (opakování)

Foto by Mishka Keinänen, www.firewaterspace.com

Môj pôrod bola krásny vďaka – dalo by sa povedať -”náhode”. Ale keďže ja na náhody neverím, tak skrátka dopadol presne tak ako mal. Koketovala som totiž s myšlienkou, že budem rodiť doma. Ale skutočne vedomo by som  sa k tomu odvážila len v prípade, že by to na pôrod stihla moja kamarátka dula z ČR. Predsa len som ako … Pokračovat ve čtení →

A 177. Nikdy jsme se neviděly… (opakování)

Poporodní

S paní Ivanou jsem se poprvé „setkala“ prostřednictvím její knihy Hovory s porodní bábou, kterou jsem přečetla spolu se spoustou jiných knihy v rámci přípravy na svůj první porod. Nebyla jsem typická „macdonaldovská“ mamina, o kterých se v knize zmiňuje, ale po pravdě neměla jsem k ní tak úplně daleko, byla jsem poslušná pacientka své paní gynekoložky, plně jí důvěřovala … Pokračovat ve čtení →

A 105. Můj porodní příběh doma aneb jak Radovánek přišel na svět

S odstupem skoro půl roku už vnímám jako morální povinnost se podělit o svůj příběh i já. V průběhu těhotenství jsem nic nenechala neznalosti a náhodě a připravovala se maximálně. Shlédla jsem bezpočet nádherných orgasmických videí, načetla mnoho knih o přirozených porodech a představovala si svůj druhý porod podobně. (Také mě v průběhu těhotenství provázela různá znamení, která mi dávala potvrzení, že to k  … Pokračovat ve čtení →

A 21. Porod jako wellness

Můj druhý porod 7.7. 2015 Ústí nad Labem – Brná (Fotky zde) Pár dní před porodem – proč jsem nešla na vyvolávání 28.6.2015 jsem měla určený termín dle poslední menstruace. Bylo 4.7.2015 a já jsem navštívila svoji porodní asistentku. Probíraly jsme termín porodu, protože jsem chodila ke známému gynekologovi, který respektoval má přání, ale věděla jsem, že v brzké době již … Pokračovat ve čtení →

A 16. 42+0 aneb moje odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec

Tento porodní příběh bych chtěla věnovat všem ženám, které o sobě pochybují, a také ženám, jejichž děti nehrají na termíny. Zatímco píši tato slova, roční dcera se kolem mě batolí a já cítím příjemný pocit na těle i na duši. Již před narozením první dcery jsem o porodech hodně četla a po prozkoumání situace v českém porodnictví jsem se rozhodla, že … Pokračovat ve čtení →

A 4. Splněné (porodní) přání

Jak začít popis mého druhého porodu? Můj porodní plán byl až na jeden velmi drobný detail (nabídnutí vlezení na porodnické křeslo) splněn, navíc jsem chtěla ne moc dlouhý porod, do porodnice nejet moc brzo a přála si porodit nejlépe v noci, aby starší dcerka dobu porodu prospala a ráno mohla miminko přivítat. No, asi si musím víc dávat pozor na … Pokračovat ve čtení →

1010. Závěrečný příběh

The Lotus Birth Campaign

Dnešní příběh je poslední z příběhů pro Ivanu. Od napsání a publikování prvního příběhu uběhly více než tři roky. Příběhy vznikly jako podpora pro Ivanu v době, kdy nesměla pracovat, kdy byla souzena, jako ukázka a připomínka Ivaniny práce, zviditelnění případu a nakonec i jako podpora pro ženy a jejich rodiny. Inspirovaly jsme se v Maďarsku, kde publikují příběhy na … Pokračovat ve čtení →

1006. Moje cesta k domácímu porodu

Maliny

Tak jo. Nechci promarnit poslední šanci ke sdílení mého příběhu pro Ivanu. Byla jsem přítomna třem porodům. Dva byly moje a jeden mojí dobré kamarádky. A každý byl úplně jiný. Víc jiné by snad ani být nemohly. Jeden se odehrál ve švýcarské porodnici, jeden v české porodnici a jeden u nás doma v Německu. Mám trochu obavy ze psaní souvislého … Pokračovat ve čtení →

1002. Víme, jak jsme přišly na svět? – 3.část

Poporodní polibek

Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →

1001. Víme, jak jsme přišly na svět? – 2.část

Miminko pod sprchou

Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →

1000. Víme, jak jsme přišly na svět? – 1.část

Ivana Königsmarková v praxi v roce 1976

Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →

998. 70-hodinový maraton

Martinka

Nedeľa 14.9.2014, (41+2tt) 03:00, doma Bola som prvorodička a veľmi som túžila po porode doma. Absolvovala som niekolko kurzov a citala vela knih, nastudovane som to mala naozaj skvele a nacvicene dychanie, vizualizacie atd. Skutocnost ale bola takato: Budim sa na podobne pocity v podbrusku ako pri menstruacii. Uvazujem ci je to uz porod a tak si meriam pravidelnost pomocou … Pokračovat ve čtení →

997. Průvodkyně – 2.část

Motýl na květinách

Dějství druhé – Alex Přišlo druhé těhotenství a s ním spojená další srážka se zdravotnickým systémem. V té době jsem už nežila v Praze, ale nakonec jsem si řekla, že jelikož už další děti nejspíš nepřijdou, tak mám poslední šanci si alespoň jednou užít péči v Ivanině poradně. A tak jsem si udělala výlet do Prahy. A ten zážitek opravdu … Pokračovat ve čtení →

994. Bude to ještě dlouhá cesta

Knihy

Dostala se mi do rukou kniha Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví (Lenka Slezáková a kol., Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3373-9.). V předmluvě (s. 7) se píše, že text „je doporučen především pro studenty ošetřovatelství na vyšších zdravotnických školách, bakalářského a magisterského studia ošetřovatelství a specializačního studia, u kterých se již předpokládá určitý stupeň znalosti odborné terminologie. Z tohoto důvodu jsou v … Pokračovat ve čtení →

993. Doma a krásně

Motýl na azalce

Po každé, když tu příběhy pro Ivanu, uvědomím si, jaké jsem měla štěstí, že jsem ji potkala! Když jsem měsíc po svatbě zjistila, že jsem těhotná, moje radost byla neuvěřitelná. Miminko jsme plánovali, ale vůbec jsme nečekali, že to bude takto rychle. Představa o těhotenství a porodu nebyla žádná, možná jen, že je těhotným špatně a porod bolí. Neměla jsem … Pokračovat ve čtení →

991. Do třetice všeho dobrého aneb jak se narodila Kačenka

Miminko po porodu

Chvilku potom, co se narodil Štěpánek, jsem řekla, že to chci zažít ještě jednou, že ještě jedno miminko prostě budu mít! Ne hned, za pár let, možná až budou děti trochu větší, jaké tedy bylo překvapení, když jsem půl roku po porodu Štěpíka našla // na testu, byl to šok, takhle brzy jsem si miminko v žádném případě nepředstavovala, navíc … Pokračovat ve čtení →

987. Přirozený porod v továrně na děti aneb Nebe – peklo – ráj

Červená lilie

Po jednom nepovedeném těhotenství jsem čekala své třetí dítě. První a druhá dcera se narodily ve velké pražské porodnici, relativně přirozeným porodem s minimem zásahů, bez nástřihů a medikace, mladší dokonce překotně, tudíž i bez jakékoliv rutinní přípravy. Přesto jsem teď uvažovala jinak; je to nejspíš mé poslední dítě, poslední těhotenství a poslední porod, nestálo by za to, aby vše … Pokračovat ve čtení →

986. Porodní cesta modelky Heleny Houdové

Kojící Helena Houdová na charitativní fotografii 2009

Porodila tři děti, přičemž první porod v Praze považuje za trýznivou životní zkušenost. Druhé dítě rodila v Americe v porodním domě s porodní asistentkou a třetí už doma. Přiznává, že s Českem má spojená traumata z dětství. „Cítím tu pořád negativní energii, když jsem tady, dá mi hodně práce, abych si udržela svoje světlo.“ http://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/102033/vzdycky-divna-helena-houdova-cesko-ma-spojene-s-negativni-energii-a-traumatem.html „V očích druhých jsem vždycky … Pokračovat ve čtení →

985. Zrodenie Magdalénky

Před porodem

Zdieľam svoj pôrodný príbeh, pretože viem ako mňa mnohé inšpirovali. Nie je návodom pre nikoho, je to moja cesta, ktorú som si precítila. Zdieľam ho, lebo som pochopila, že žena vie rodiť SAMA. Nemusí byť fyzicky sama, nemusí byť doma. Ale rodí ONA. Zdieľam ho preto, lebo mám obrovskú úctu ku každému pôrodu, ku každému rozhodnutiu ženy. Už viem: „Každá … Pokračovat ve čtení →

983. Sváteční dítě

Amaryllis

Právě uběhl rok od porodu druhého dítěte a tak vzpomínám a chtěla bych se o svůj příběh podělit. Druhé těhotenství, velká radost, že to vyšlo. Nechci zbytečně moc chodit k doktorům, mám rok a kousek holčičku, složitě se organizuje hlídání či transport s ní přes půl Prahy kvůli 5-ti minutám u doktora. První návštěva šok, myslela jsem, že sestry dr. … Pokračovat ve čtení →

980. A jak to bylo dál?

Třešňové květy

Se svými příběhy s narozeními už jsem se podělila dvakrát – Loučení s Alicí a Potřetí. A ráda bych Ivanu podpořila ještě jedním příběhem. Příběh je o tom, co bylo potom – tedy co mi přinesl porod doma, krom toho, že byl jiný? Už od dětství běží hlavou u pohádek – a jak to bylo dál – potom, co ti … Pokračovat ve čtení →

978. Devět měsíců pro vývoj mého syna i mě samotné

Spokojenost - první svátek Mala

K prvnímu svátku vánočnímu přinášíme opakování krásného těhotenského a porodního příběhu Zdeňky Vaňové. Vojta nebyl plánované dítko. Vlastně jsem se do té doby o téma těhotenství ani porodu vůbec nezajímala, protože jsem si myslela, že času je ještě spoustu. Najednou to však bylo tady, naprosto aktuální. Nebyly důvody, proč nepřivítat tuto skutečnost s radostí, vždyť s mužem se milujeme a … Pokračovat ve čtení →

976. Porod snů – druhorozeně

Orchideje

Svůj porodní příběh bych chtěla věnovat všem porodním asistentkám a dulám, které svou práci dělají s empatií a nadšením. Je to také příběh o tom, že všechno lze, jen je třeba si dobře vybírat, komu se svěříte do péče. Čekala jsem druhé dítě. Byla jsem už odvážnější, co se testů týče. Odmítla jsem tripl test (protože bych stejně nešla na … Pokračovat ve čtení →

966. A smrt byla najednou moc blízko

Růže po dešti

Chtěla bych vám nabídnout svůj příběh pro paní Ivanu, jejíž osud sleduji a hluboce ji obdivuji. Když jsem byla v jiném stavu, četla jsem si u vás příběhy a některé mi pomohly zodpovědět mé otázky. Můj příběh není příliš veselý, ale třeba pomůže někomu vyrovnat se strachem,nebo se svým osobním traumatem. Takovou chvíli prožívá asi každý člověk jinak. Když mi … Pokračovat ve čtení →