Milá Ivano, neznáme se osobně, i když mi to tak někdy připadá. Poprvé jsem Vás viděla v pořadu „Porody“ z divadla Kampa s Jardou Duškem, četla jsem Vaší knihu Hovory s porodní bábou, sleduji ohlasy žen, které s Vámi rodily, a o to víc Vám fandím a věřím, že Vaše práce má smysl. Je škoda, že naše lékařství sabotuje vše … Pokračovat ve čtení →
S paní Ivanou jsem se „setkala“ v knížce Hovory s porodní bábou. Tahle knížka mi ukázala nový rozměr. Pomohla mi uvědomit si, že porod by neměl být doménou sterilních porodnic a mužů porodníků. Porod by měl být přirozenou a naprosto normální součástí života ženy a života dítěte. V raném začátku těhotenství jsem měla z porodu trochu strach. Jednak nesnáším nemocniční … Pokračovat ve čtení →
Chtěla bych podpořit Ivanu svým stručným příběhem. Nejsem moc konkrétní, porod je pro mne hodně intimní zážitek a neumím se o něj dělit tolik veřejně. Věřím ale, že i tak je to alespoň malý příspěvek k Vaší práci. Děkuji Vám za to, co děláte. Náš stát, jeho právní řád i nastavení společnosti je v mnohém hodně zaostalé a posouvat zakonzervované … Pokračovat ve čtení →
Přínášíme další z příběhů, které zprostředkovala Tereza Marksová prostřednictvím sdružení EPEN ve Španělsku jako podporu pro Ivanu. První z příběhů i s komentářem je zde. Doufám, že můj příběh pomůže jako dobrý příklad tak důležité profese jako je porodní asistentka a jako důkaz, že přirozenost porodu sama o sobě není nic nebezpečného. Být správně doprovázená, podporovaná a respektovaná je klíčové … Pokračovat ve čtení →
Příběh věnuji Ivaně a všem „osvíceným“ porodním asistentkám. Ivanu neznám osobně, ale domnívám se, že díky její práci a osvětě může více žen rodit přirozeně. Dvě děti je přece dost, zněl racionální argument na nápad mít třetí dítě. Obtížně bychom se vešli do bytu, neměli bychom tolik času na starší děti, byli bychom omezeni v aktivitách, možná na to nemáme … Pokračovat ve čtení →
Milá paní Ivano. Nad prázdnou stránkou nemohu hlavy vyhnat jednu myšlenku. Myšlenku absurdní až kacířskou: MOŽNÁ, ŽE JE TO TAKHLE DOBŘE. Pravda, nejsem ve Vaší kůži, naprosto si nedokážu představit, jaké je tahání po soudech, útoky, splácení tak nesmyslné částky na stará kolena. Vám se – dost pravděpodobně – nezdá, že je to takhle dobře. Na druhou stranu, ať se … Pokračovat ve čtení →
Vážím si Vaší práce, kterou podporujete nejen Ivanu, ale vlastně všechny asistentky. Já sama jsem Vám zaslala příběh (byl 113. Theo ) a přemýšlela jsem, jak ještě podpořit Ivanu, když už nemám sama více příběhů. Žiju ve Španělsku a díky Ivaně a sdružení EPEN (el parto es nuestro = porod je náš) jsem se dostala nejen až k mému domácímu … Pokračovat ve čtení →
Po dvou mimoděložních těhotenstvích jsem konečně „normálně“ otěhotněla. Celé těhotenství jsem chodila do knihovny a četla knihy pojednávající o těhotenství, přirozeném porodu, o mimincích, atd. Nejvíce mě zaujaly tyto knihy: Michel Odent – Znovuzrozený porod, Zuzana Štromerová – Možnost volby a Jana Doležalová – Hovory s porodní bábou, ve které jsem se dočetla o paní Ivaně. Rozhodla jsem se – … Pokračovat ve čtení →
S manželem jsme dostali příležitost pracovat ve Velké Británii, do které jsem odlétala již několik týdnů těhotná. V prvním trimestru a vše nové – bydlení, jazyk, podnebí, práce… Čekala jsem, že mi bude špatně v letadle. To nepřišlo. Nevolnosti se nekonaly ani později – až do konce těhotenství (krom občasného pálení žáhy, na které vždy zabraly mandle). Měla jsem velké … Pokračovat ve čtení →
Když píšu tento příběh, spí vedle mě můj 14 denní syn a já pořád přemýšlím, kde se stala chyba. Nakonec se dítě narodilo císařem. Porodnici jsem si vybrala tu, o které jsem věděla, že podporují přirozený porod a o které se říká, že nechají rodičky „zbytečně trápit“. To mi vyhovovalo. Chtěla jsem přirozený porod s co nejmenším počtem zásahů. Přečetla … Pokračovat ve čtení →
Na Ivanu myslím často a vděčně. Díky ní mám dvě skvělé vnučky. Moje nejmladší dcera si naplánovala zcela jiný porod, než byl ten, kdy se ona rodila. Byla jsem zkušená rodička a dva předcházející porody se konaly bez traumat a díky bohu jen za přítomnosti porodních asistentek, jen ten důležitý kontakt s novorozenětem tu chyběl. Zato na průběh třetího porodu … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, jsem velmi ráda, že ačkoli mám již „odrozeno“ a pro Vaši porodně-asistentskou činnost také není nejpříznivější období, mohu se s Vámi a Vaší prací setkávat i nadále a čerpat z Vaší bohaté studnice vědomostí a zkušeností. A spolu se mnou řada dalších žen i mužů. Tak například… v červnu 2012 se MC – RC YMCA v Haštalské ulici … Pokračovat ve čtení →
Na nejstarší dítě jsem čekala, na můj vkus, dost dlouho, rok a půl. Můj muž to moc neřešil, proto píšu, že jsem čekala já. Když jsem začala tušit, že se něco změnilo, byla jsem tak nedočkavá, že jsem si test udělala hned ráno po probuzení. Až po návratu do postele jsem zjistila, že je půl 4. Když jsem muži oznámila … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych vyjádřila podporu paní Ivaně Königsmarkové – tu je můj porodní příběh. Kamarádka porodila s paní Ivanou doma a to, spolu s dalšími událostmi v mém životě, vedlo k tomu, že jsem se začala v myšlenkách více zabývat přirozenou ženskou silou. S paní Ivanou jsem se setkala v Acentru na krátkém porodním kurzu a její kombinace empatie a odhodlaného, … Pokračovat ve čtení →
Jsem ráda, že jsem mohla rodit doma a nemusela prožít stejně potupný způsob porodu jako moje máma. Ve chvíli, kdy ji začaly předčasné porodní bolesti, odjela do jediné místní porodnice, kde měla mít zamluvenou „kvalitní péči“ díky známosti své tchýně s lékařkou. Doktorka se k ní však chovala velmi přezíravě a posmívala se jejímu strachu o miminko. Ihned po porodu … Pokračovat ve čtení →
4. 4. má svátek Ivana. 4. 4. začala rodit kamarádka Petra, které jsem slíbila doprovod k porodu, původně plánovanému jako domácí. Plán se změnil posledního března, protože po tomto datu již nebylo možné sehnat porodní asistentku, které by za asistenci u domácího porodu nehrozila pokuta. Tedy změna plánu, pojede se do údajně vstřícného Vrchlabí, kde má domluvená PA Jana smlouvu. … Pokračovat ve čtení →
Je brzy ráno. Neděle. Chalupa. Den se probouzí k novému životu. Za okny leží sníh. A já tu sedím a píši tento příběh. Příběh, který jsem již jednou napsala, ale jeho konec byl jiný. Naše životy se po jeho dopsání změnily. Změnily tak, že je z něj jiný příběh. A tak tu sedím znovu a zamýšlím se nad tím, jaké … Pokračovat ve čtení →
Své tři děti jsem rodila v porodnici (a mám tu atmosféru docela ráda), ale spousta mých kamarádek má za sebou nadšené domácí porody, a u většiny z nich byla paní Ivana… Za jednou mou přítelkyní takhle svištěla 25.prosince na Vysočinu po D1, na které se právě odehrávala ukázková sněhová kalamita, takže tam málem s autem uvízla. Dobře to dopadlo, z … Pokračovat ve čtení →
Ačkoliv toužím po změně podmínek v českém zdravotnictví a paní Königsmarkovou podporuji, dlouho jsem váhala, jestli svůj příběh napsat, protože s ní osobně nemá nic společného a vlastně ani „nenahrává“ porodním asistentkám obecně. Přesto jsem se rozhodla svůj příběh sdílet. Řízením osudu pobývám více než rok v Řecku, kde jsem i otěhotněla. Navštěvovala jsem soukromou kliniku. Mezi mnou a lékařem … Pokračovat ve čtení →
Jako mladá nezkušená prvorodička jsem si pro svůj porod vybrala krajskou porodnici. V domnění, že kdyby byly při či následně po porodu nějaké komplikace s maličkým, tam o mě bude nejlépe postaráno. Sama jsem ani netušila, co přirozené porody jsou nebo že bych mohla své miminko dokonce porodit doma. Říkala jsem si, porodily ostatní ženy, porodím nějak i já. Já … Pokračovat ve čtení →
Jsem o deset let starší, porodila jsem čtyři děti, z toho dvě doma, aktivně se zasazuji o práva těhotných žen a porodních asistentek a bydlím kousek. To by mohly být důvody, proč si mě naše kamarádka Anna vybrala, aby se mnou čas od času konzultovala, co se zrovna v jejím prvním těhotenství vyskytlo, půjčila si pár knih a využila mou … Pokračovat ve čtení →
Je mi jednadvacet let a nikdy jsem nebyla těhotná, natož abych rodila. Už si nevzpomínám, jak se stalo, že jsem se začala tak intenzivně zabývat problematikou porodnictví a rodičovství, ani jak jsem se poprvé dozvěděla o Ivaně a jejím příběhu. Chtěla bych Vám vyprávět o tom, jak jsem se jednou čirou náhodou setkala s Ivanou a jak toto setkání, byť … Pokračovat ve čtení →
Přečetla jsem snad všechny příběhy, které se tu od začátku otiskly. Teď po porodu (11 týdnů) Jsou pro mě jakousi terapií. Některé se dost podobají mému porodnímu příběhu. Nikdy jsem se o porodnice a porody nezajímala. Jako malá jsem všechny strašila větou: „To je v pohodě, mnohem horší je porod.“ Ani nevím, odkud jsem tu větu vzala, ale pamatuji si, … Pokračovat ve čtení →
Ivana je odvážna žena, silná a nebojácna pôrodná asistentka. A presne takéto ženy majú šancu zmeniť naše pôrodníctvo. Preto jej chcem venovať môj rozhovor s Nórskou pôrodnou asistentkou, takisto odvážnou a sčítanou ženou, ktorá sa pričinila o zmenu pôrodného systému v Nórsku. Nech je nám to povzbudením, že ak sa ženy a pôrodné asistentky spoja, môžu naozaj zmeniť svet… Zuzana … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně jsem v minulosti sem tam něco četla nebo slyšela. Ale nedávno se i ona stala součástí mého mateřství… Porodila jsem v porodnici v Mělníku, vyvolávaný porod byl komplikovaný a náročný, ale všechno dobře dopadlo. Chovali se ke mně hezky a bez lékařské péče bych se neobešla. Vadily mi jen některé věci. Nadstandardní pokoje byly plné a na normálním … Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno, ještě za bezdětna, jsem si v Reflexu přečetla příběh o porodech doma s Ivanou Königsmarkovou. Přesný obsah už si nepamatuju, jen to že mě zahřál u srdce a v dalším vydání časopisu jsem se nestačila divit negativním reakcím. Když jsem o několik let později čekala svou první dceru, na ten pocit z onoho příběhu jsem si často vzpomněla. … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh navazuje na předchozí tím, čím ten první končil tedy hledáním, proč se první porod zkomplikoval, proč jsem nebyla připravená na to chladné prostředí v porodnici atd. Uběhlo několik let a já studovala – často i mimochodem – téma porodu – především už přirozeného porodu – a přestávala jsem se porodu bát. Mnohé jsem pochopila, přijala, odpustila a o … Pokračovat ve čtení →
Hned na úvod bych chtěla poděkovat všem ženám! Maminkám, kamarádkám, porodním asistentkám, dulám a samozřejmě Ivaně Königsmarkové, které žijí a dělají mnoho a mnoho pro to, aby porody obecně byly plné Lásky, Síly, Radosti, Odvahy, Zdraví atd., tedy toho, čeho plné mají být. Ráda bych vyprávěla vše od úplného začátku, a tím bylo mé první těhotenství a první porod. Bylo … Pokračovat ve čtení →
Uplynul nějaký čas od narození prvního chlapečka. Jasně jsem cítila, že k nám přišla holčička, která se ale po osmi týdnech rozhodla odejít. Bylo to moc bolestivé období zhoršené přístupem mé gynekoložky, která se mnou jednala jako bych ztratila knoflík a v den samovolného potratu mi nadávala, že si snad nemyslím, že budu mít ještě nějaké děti. Odešla jsem s … Pokračovat ve čtení →
Jsem žena. Obyčejná a zároveň jedinečná. Chci se s vámi podělit o svůj příběh mateřství. Chci s vámi všemi sdílet pár let svého života, které utekly jako voda a zanechaly ve mně hluboké stopy. Chci veřejně odhalit své osobní dvě zkušenosti s přístupem v těhotenství a při porodu. Zkušenosti tak rozdílné, že by člověk jen těžko uvěřil tomu, že je … Pokračovat ve čtení →
Jsem přesvědčena, že já budu ta první a jediná ženská v dějinách, co svoje dítě skutečně neporodí, že se zřejmě ze mě vypaří, nebo tam snad zůstane napořád. Jsem ve 43. týdnu a být nahlášená v nemocnici, už mám dávno malou u sebe „díky“ všemožným vyvolávačům. Povzbudivé věty od manžela už považuju vyloženě za provokaci, jak mě asi tak může … Pokračovat ve čtení →
Když jsme v roce 2007 čekali naše první miminko, byla jsem plná obav z porodu, jak vše asi proběhne, hlavně kvůli zažitým přístupům velké části lékařů… A nemusíme myslet jen na porodnictví – každý z nás to jistě zažil, kdy si před doktorem připadal jako tupec, kterému je vydán napospas, bez možnosti o sobě rozhodnout, a tady se navíc mělo … Pokračovat ve čtení →
I já bych se ráda připojila svým krátkým příběhem. Navštěvovala jsem předporodní kurzy paní Ivany, kde jsem se fakt dozvěděla praktické informace. Sice jsem pak rodila v porodnici, porod nebyl z nejlehčích, ale spousta rad a informací, které ve mě zůstaly mi pomohly v dosti vypjatých chvílích. Když vynechám porod, tak informace o kojení od Ivanky: kojte vždy z jednoho … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, chci vám věnovat příběh starý skoro přesně čtyřicet let, odpovídá době, kdy mně bylo dvacet tři. Když jsem tehdy přijela s porodními bolestmi do jedné větší jihomoravské porodnice, svolala hlavní sestra konzilium dvou mladých vyjukaných sester a jednoho ušatého doktůrka a hulákala, ať se podívají na tu starou prvorodičku. Nesedla jsem jí od samého začátku – správná matka … Pokračovat ve čtení →
Můj syn se narodil ve vyhlášené pražské porodnici U Apolináře. Porod proběhl hladce a bez komplikací, syn se narodil zdravý a byl tak nádherný! Neměla jsem žádná poporodní poranění. Bezprostředně po porodu jsem měla pocit triumfu a myslela jsem si, že bych ve stejném zařízení klidně a ráda přivedla na svět další dítě. Čím delší doba však od porodu uběhla, … Pokračovat ve čtení →
Protože podporuji snahy o změnu přístupu k porodům a samozřejmě Ivanu Königsmarkovou, zasílám vám svůj porodní příběh 🙂 Jsem muž. A jako takový nemohu nikdy fyzicky prožít porod. Ano, mám dvě zkušenosti z porodů. U toho prvního jsem jaksi přihlížel a byl tolerován porodnickým personálem a u druhého jsem zachytil dítě a pak přestřihl pupečník (samozřejmě až když dotepal). Tyhle … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsem se setkala v roce 2007 na výcviku pro duly. Po zjištění, že jsem původní profesí porodní asistentka, mi Ivana položila jednoduchou otázku: “Proč se neosamostatníš?“ Odpověď byla také jednoduchá: “Protože se bojím“. Měla jsem za sebou stovky odvedených porodů v porodnici a bála jsem se. Čeho? Celou dobu studia jsem poslouchala, že porod je jedna velká patologie… … Pokračovat ve čtení →
SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA ROZSUDEK V PŘÍPADU TERNOVSZKY vs. MAĎARSKÁ VLÁDA (Žádost č. 67545/09) Nejdůležitější body: Navrhovatelka uvádí v souladu s Článkem 8 v kombinaci s Článkem 14 Úmluvy, že skutečnost, že nemohla využít adekvátní odborné asistence u domácího porodu vzhledem k odpovídající maďarské legislativě – na rozdíl od žen, které chtějí porodit ve zdravotnickém zařízení – vedla k diskriminaci jejího práva na ochranu soukromí. V době podání žádosti … Pokračovat ve čtení →
Je to téměř 23 od sametové revoluce. 23 let máme demokracii. Svobodu. Můžeme jet, kam chceme, myslet si, co chceme, vyslovit své názory. 23 let křehké demokracie, v naší zemi stále není jediný porodní dům, porodní asistentky nemohou vykonávat svou práci v souladu s českými zákony i mezinárodním právem, žena si fakticky nemůže vybrat místo k porodu, děti jsou stále … Pokračovat ve čtení →
Na své první těhotenství i porod děťátka vzpomínám skoro s lítostí. Ten čas, který by měl být nejkrásnější v životě ženy-matky, mi narušovala spousta zbytečných a pro mě stresujících vyšetření a lékaři za každou cenu hledající jakoukoli chybu na mně, mém těle nebo dítěti. Průběh samotného porodu ve sterilním a chladivě bílém prostředí byl plný nepotřebných a úctu beroucích zásahů, … Pokračovat ve čtení →
Paní Ivanu jsem nejdříve potkala prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou, která mě v těhotenství naplnila optimismem a zahřála na duši. Později jsme se s manželem přihlásili na předporodní kurzy, které paní Ivana pořádá v pražském A-centru. Musím přiznat, že její přímočarost a odpovědi bez servítků ve mně vyvolávaly respekt a trochu i obavy. Když mi pak v den porodu … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh není o Ivaně, ale “jen” pro Ivanu a všechny, které zajímá, jak to kde chodí. O Ivaně byl můj dřívější příběh, v tomto těhotenství a porodu figurovala jen jako „jedna z kamarádek“, se kterými jsem si dopisovala. A to proto, že tento příběh se odehrává ve Švýcarsku. Doufám, že bude inspirací k tomu, jak by to mohlo fungovat … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh s Ivanou souvisí velmi málo, a přesto hodně. Ivanu neznám, nikdy sem ji neviděla, nikdy sem ji neslyšela… a přesto její práce poznamenala i naše osudy a já ji fandím, ať se vše v dobré obrátí a může se vrátit do práce očištěná od všech nařčení. Během prvního těhotenství jsem vůbec nepředpokládala, že by měl být s porodem … Pokračovat ve čtení →
Existence základních lidských práv definuje lidskost společnosti. Tato práva nejsou samoúčelná, neslouží k povrchní ochraně na úkor nerušeného běhu věcí, nýbrž naopak zosobňují hodnoty, jejichž popřením by došlo k eticky pauperizujícím zásahům společnosti. Respekt k základním lidským právům se tak stává nezbytným imperativem našeho bytí. Budu psát o jednom z těchto práv, o právu dítěte na rodiče, resp.o právu rodičů … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, bohužel jsem (zatím) neměla příležitost poznat Vás osobně, ale přesto bych Vás ráda podpořila ve Vaší nelehké situaci. Moc si vážím Vaší odvahy, odhodlání a vůle pomáhat ženám, které se rozhodly rodit normálně. I když to často může vypadat, že jste na této cestě sama proti všem. Ivano, nejste! Už jen příběhy, které přibývají každým dnem, ukazují, že … Pokračovat ve čtení →
Přiznám se, že já osobně nejsem naprostým zastáncem porodů doma, zato jsem zastáncem svobody volby. Je směšné, že právě ti lékaři a lidé, kteří nemají nic proti interrupcím (což je v naší zemi považováno za osobní rozhodnutí ženy), mají spousty argumentů proti svobodné volbě ženy, kde a s čí asistencí přivede na svět své dítě… Ivanu Königsmarkovou znám osobně, ale už je to … Pokračovat ve čtení →
I já chci podpořit pokračování Ivaniny práce pár řádky. Chci vyjádřit dík za to, že i její kniha mi pomohla pochopit, jak věci mohou být jednoduché. Přála bych si, abychom se nebály být prostě jen těhotné a prostě jen rodit. Takto jednoduše. A také aby se toho nebálo naše okolí. Na tomto webu další a další příběhy ukazují, že to … Pokračovat ve čtení →
Paní Ivanku osobně neznám, ale po přečtení některých příběhů, které jsem objevila na vašich stránkách, na které mě upozornila moje švagrová, jsem se rozhodla, že vám napíšu i já svůj příběh. Bohužel se musím připojit k tomu zástupu maminek, které si připadají jen jako něco, co se musí vyšetřit a poslat na další vyšetření, poněkud lidštější přístup by se hodil. … Pokračovat ve čtení →
Dnes je to přesně rok a měsíc, co se naše malá na svět vyklubala. Předcházelo tomu krásné období – období těhotenství a také moje cesta a dozrávání k tomu „kde a jak rodit“. Jako těhotná jsem se cítila naprosto normálně, dělala dál vše co předtím a lezla po kopcích skoro do posledního dne. Porodu jsem se nikdy „nebála“, ale ani … Pokračovat ve čtení →
Dobrý den, po přečtení příběhu č.253 píšu tady svůj příběh. Bylo mi tenkrát 30 let, když jsem rodila první dítě. Dnes mám vlastní děti dvě. V průběhu prvního těhotenství jsem navštívila festival o porodu – první seznámení s alternativní možnosti porodu. O porodech mimo zdravotnické zařízení jsem ani netušila, možná tak z nějakého akčního filmu nebo knihy (Líbáš jako bůh … Pokračovat ve čtení →
