Moc mě zaujaly vaše příběhy o domácích porodech, všechny jsou tak krásné plné lásky a odhodlání, víry, že můžeme věci kolem nás změnit. Všem, které měly tu odvahu a dokázaly porodit doma, patří můj velký obdiv. Mě to také napadlo, už je to 11 let, co jsem čekal dceru Lucku, že by to bylo krásné porodit v klidu doma nebo … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen zpovzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v Holandsku … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen zpovzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v Holandsku … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen zpovzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v Holandsku … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu považuji za úžasný nápad. Nejdřív jsem je jen zpovzdálí sledovala, ale pak jsem se do nich pořádně začetla a bylo mi jasné, že taková věc zaslouží pomoc nás všech. Podělila jsem se o svou zkušenost (příběh 355), a oslovila kamarádky s dětmi. Taky o celé situaci vyprávím kamarádkám v zahraničí, některé nechápou (hlavně ty tady v Holandsku … Pokračovat ve čtení →
Sepsat příběh pro Ivanu pro mne bylo a je těžké. Jednak časově, protože mám již téměř dvouletého caparta, který se právě ve vedlejším okně kouká na Myšku Mickey (vhodná atmosféra pro silný příběh, že ano 🙂 Druhak proto, že nevím, čím bych vlastně přispěla. O první miminko jsem přišli ve dvanáctém týdnu. Můj porod byl děsivý, moje těhotenství také .. … Pokračovat ve čtení →
Stalo se tak jedno slunné odpoledne v tichu, klidu, míru a pokoji. Krásnému porodu doma předcházela vědomá příprava na porod během celého těhotenství. Ivana byla jednou z těch, kdo otevřel těmto impulsům cestu. Její kniha „Hovory s porodní bábou“ mě provázela již v době, kdy jsem ještě vůbec o těhotenství vážně neuvažovala. Měla jsem ale ve svém okolí spousty žen, … Pokračovat ve čtení →
Máme týden po dalším domácím porodu, který mě opět přesvědčil, že pro život je podstatná nepředpojatá vlastní zkušenost, nikoliv zažité způsoby vnímání, ač jsou sebesugestivnější. A právě proto se chci o tuto vlastní zkušenost se čtenáři podělit. Tentokrát se nám jako místo pro porod nabízely dvě možnosti. První představovala porodnice v Příbrami. S personálem, který při obhlídce místa činu působil … Pokračovat ve čtení →
Nejsem si jista, kdy jsem o Ivaně K. slyšela poprvé. Ale naprosto přesně si pamatuji, kdy jsem ji poprvé viděla. Šla jsem tehdy za ní, abychom se seznámily, kdyby má porodní asistentka nemohla. Po telefonické domluvě jsem se po pravdě trošku bála, protože byla strašně strohá. O to víc mě překvapilo, jaká byla při osobním setkání. Vstřícná, příjemná, a tak … Pokračovat ve čtení →
Slovenská televize Joj vysílala dne 15.3.2013 pořad o porodech. Hovořilo se zejména o porodech doma. Odkaz na tento pořad nám poslala paní Andrea Lackovičová, která své druhé dítě porodila doma a s rodinou se zúčastnila přímého přenosu: „Na Slovensku TV JOJ vysiela každý pracovný deň po obede reláciu Supermama, kde sa každý deň rozoberá iná téma týkajúca sa detí, rodičov… … Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno, jsem se od kolegyně v práci dozvěděla, že porodit doma, podle sebe, je fajn. Nijak jsem se tehdy o porody ani děti nezajímala. Jediné, co jsem o této části života slyšela z vyprávění ženské části příbuzenstva a starších kamarádek, byly vrcholně dramatické zážitky plné nepříjemné bolesti. Když se mě toto téma začalo týkat osobně, na scénu plnou silou … Pokračovat ve čtení →
Mala som 17 rokov (čo bolo pred siedmimi rokmi) a môj lekár povedal, že možno budem mať problém otehotnieť, alebo možno žiadne deti nebudú…Bola som v šoku, deti som mala rada a vždy som si predstavovala, že jedného dna budem môcť mat malé voňavé klbko aj ja… Strašne ma ta myšlienka zožierala a kysla vo mne v každom mojom vzťahu… … Pokračovat ve čtení →
Ivanu znám z doby, kdy jsem pracovala na projektu, na kterém se podílela i ona. Pamatuju se, že jsme se tehdy na čemsi neshodly, a já si říkala, že doufám, že s tvrdohlavou Ivanou už nebudu muset spolupracovat 🙂 Střih, o pár let později, bylo mi 38 let a čekala jsem svoje první dítě. Špatně snáším direktivní a paternalistický přístup … Pokračovat ve čtení →
Je to 19 měsíců a kousek, co se nám narodila Kristýnka, a celý příběh začal ještě o 9 měsíců dříve. Když jsem otěhotněla, začala jsem se o problematiku přirozených porodů a přirozeného kontaktního rodičovství zajímat. Kamarádka, která rodila doma, mi půjčila spoustu literatury, mezi jinými i Hovory s bábou. To je jediná cesta, kterou jsem se s Ivanou setkala. Vím, … Pokračovat ve čtení →
Jsem babička pěti vnoučat a z toho tři, jsou narozené doma. Dcera Katka porodila první dvě děti v porodnici v ČR. Dcera Lenka žije v Anglii. Když otěhotněla, sháněla všechny možné informace a nakonec nám oznámila, že bude rodit doma, s manželem a porodní asistentkou. O domácích porodech jsem nic nevěděla a myslela si, že před domem bude stát připravená … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych věnovala své příběhy nejen paní Ivaně, ale také všem ženám, které chtějí rozhodovat o svých dětech a porodech. Na svůj první porod jsem se připravovala celé těhotenství. Brala jsem porod jako přirozený děj, nebála se bolesti, a současně jsem chtěla vědět, jak porod probíhá. Nechtěla jsem spoléhat na to, že doktoři ví, co mají dělat, a že to … Pokračovat ve čtení →
Naše miminko jsme s manželem počali v květnu v Krkonoších. Bylo tak teplo, že jsme mohli v přírodě chodit nazí, šli jsme lesem až k potůčku a tam už na nás čekala dušička. Tenkrát jsem ale nebyla tak citlivá, takže jsem její příchod ještě necítila a odjeli jsme domů už ve třech, ale nevědomě. Zanedlouho jsme oba měli narozeniny a … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh píšu pro Ivanu a taky všechny skvělé porodní báby, které milují svou práci a dělají vše proto, aby se těhotné a rodící ženy cítily dobře a bezpečně. Ivanu osobně neznám. Znám ji jen z vyprávění a knihy, ale vím, že kdybych žila v Česku, tak Ivana je ta první, na koho bych se obrátila v těhotenství a při … Pokračovat ve čtení →
Je zvláštní, co pojem “normální porod” znamená u nás v České republice a o pár set kilometrů dál už je to zase úplně jinak. Žiji už sedmým rokem v Nizozemí a mám dvě děti. Obě jsem tu porodila tím zde méně praktikovaným způsobem, a to v porodnici. Tady se totiž většinou rodí doma a porodnice je až na druhém místě. … Pokračovat ve čtení →
Mám „v kapse“ dva příběhy s paní Ivanou, začnu odzadu, od prvního úsměvu. Ten (před)porodní si nechám na příště. Už potřetí během prvního měsíce od porodu našeho synka Lukáše se mi rozbíhal zánět prsu. Věděla jsem to hned – bolesti svalů jako při chřipce, horečka, bolestivé místo na prsu… Skoro s pláčem (už jsem dobře věděla, co mě čeká) jsem … Pokračovat ve čtení →
Dnešní příběh je ukrytý v písničce Sváti Karáska a vrací se k událostem víc než tři tisíce let starým. Když jsem si ho nedávno připomněla, došlo mi, že vladařské ústrky a lidská solidarita jsou tu odnepaměti. Písničkou chci ze srdce poděkovat všem porodním babám, které se nebojí dnešních faraonů a dělají, co jim svědomí káže. Marie Sváťa Karásek – Báby … Pokračovat ve čtení →
Už v průběhu svého prvního těhotenství jsem věděla, že nechci rodit standardně v porodnici jako většina žen a všechny mé kamarádky, které do té doby porodily. Hledala jsem informace a ze zahraničních zdrojů jsem zjistila, že vhodnou alternativou je porodní dům. Jeden jsem objevila i u nás, ale jak jsem se dozvěděla, možnost porodu tam byla zakázána, stejně tak jsem … Pokračovat ve čtení →
Když jste počtvrté těhotní má okolí pocit, že vše máte na háku… ale není to tak. Zejména, když se rozhodujete, jaký bude váš porod. Zvažujete vše, co se v předešlých porodech líbilo a hledáte jak eliminovat to, co se nepovedlo. První porod byl dlouhý a můj muž byl pro mě překvapivě úžasný parťák, který vzápětí bojoval s personálem o naši … Pokračovat ve čtení →
Aniž bych znala Ivanu a aniž bych cokoliv bližšího věděla o těhotenství a porodu, „najednou“ jsem byla těhotná. Za pochodu jsem se učila chápat své tělo, pocity i studovat odbornou literaturu. Byla jsem přesvědčená, že rodit budu jedině v prostředí bezpečné porodnice. Ale jak šel čas a já studovala více a více, začala jsem vnímat, že mnohem bezpečněji se cítím … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, moje porodní historie je tak podobná tolika dalším, že mi dlouho bylo hloupé je psát. Máme tři děti. Čas okolo těhotenství i porodů je v mých vzpomínkách časem velmi vzácným, výjimečným. Úplně se vidím, jak jednou, slepá, hluchá na kolečkovém křesle, s filipínskou pomocnicí po boku vzpomínám a přehrávám si ty chvíle, kdy se lámaly ledy a měnil … Pokračovat ve čtení →
Po narození mé druhé dcery Elen se můj svět změnil. Přestala jsem se bát a také jsem více začala věřit sobě a ne autoritám. Člověk, jako je paní Ivana, v mém příběhu bohužel chybí. Ale neměl by. Proto píšu o narození Elen, aby každá žena měla právo a možnost rodit s člověkem, kterému důvěřuje a na místě, které si sama … Pokračovat ve čtení →
Diskuse o českém porodnictví stabilně provází – mimo jiné – urban legend o dětech, které matka porodila sama v poli, zavinula a pokračovala v práci. Má to být podle všeho doklad toho, že dnešní ženy jsou slabší než jejich babičky a prababičky a potřebují u porodů víc péče. Tato představa je pomýlená z mnoha důvodů a proti ní můžu předložit následující: … Pokračovat ve čtení →
Překlad reportáže Polské televize z 22. 4. 2010 http://dziendobry.tvn.pl/video/rodzic-w-domu-za-darmo,1,newest,7321.html TVN: Nyní přichází dobrá zpráva pro ty ženy, které by rády rodily doma. Vypadá to, že domácí porod bude již brzy zapsán do seznamu „garantovaných služeb“, to znamená, že bude proplácen Národním fondem zdraví (NFZ). Na Ministerstvu zdraví dokončují práci nad tímto projektem. S námi je paní Dagmara Korbasińska z Ministerstva … Pokračovat ve čtení →
Jaké by to bylo, kdybychom žili v normální společnosti, ve které mohou lidé o sobě sami rozhodovat? Mohla bych si například v těhotenství najít skvělou porodní asistentku a pobavit se o tom i se svými přáteli, nebo dokonce gynekologem, a nebýt při tom považována za přinejlepším podivína, kterému není dost dobrý náš nejlepší systém předporodní péče a požaduje pro sebe … Pokračovat ve čtení →
Zvláštní tušení se brzy přeměnilo v jistotu. Jsem těhotná. Neplánovaně. Počtvrté. Já, která by dle lékařů neměla děti mít nejlépe vůbec. Rok po návratu do zaměstnání (po 7 letech na MD). Byly to dva velmi obtížné týdny. Neřešila jsem, zda situaci vyřešit jednou provždy (Výraz „interrupce“ mě fascinuje – lze snad v těhotenství ve vhodnější dobu pokračovat?!). Řešila jsem, co s nastartovanou kariérou, … Pokračovat ve čtení →
Doktorů si vážím. Vždycky jsem je poslouchala na slovo a obdivovala, co všechno byli schopni se naučit. Je to profese, kterou bych vykonávat nezvládla. Navíc bych nezvládla vystudovat ani na zdravotní sestru, natož úspěšně projít vysokoškolským drilem. Za celé své dětství, jsem s nimi neměla jedinou špatnou zkušenost. Vlastně, potkala jsem se s jedním řezníkem, co mi měl vyříznout bradavici … Pokračovat ve čtení →
Věřím, že věci se nestávají úplně náhodou, takže to tak všechno mělo nejspíš být… S kamarádkou jsme se hodně dlouho neměly čas sejít. Ale po několika měsících se nám povedlo najít společný termín :-). Bylo to jednou v pondělí. Byla jsem v sedmém měsíci a strašně moc se těšila na miminko. Samozřejmě jsme probíraly hlavně těhotenství a věci kolem. Pomalu … Pokračovat ve čtení →
Neverila som. Neverila som svojmu Tatkovi (žijúcemu v Čechách), keď mi rozprával o kontroverzne diskutovaných domácich pôrodoch v Čechách. Že politici a doktori sú toho názoru, že domáci pôrod ohrozuje životy dieťaťa aj matky. Uverila som, keď som sa dočítala o Ivane a jej príbehu. Nemôžem tomu uveriť. Žijem v Nemecku. Voľba mamičky ohľadne miesta pôrodu je tu samozrejmosťou. Univerzitná … Pokračovat ve čtení →
Jsem těhotná a vím to. Roste ve mně nový život. Vídám ho ve snu, žmoulá v ústech ještě nedorostlý prstík a říká mi: „Jsem tady, protože tu mám být, a je to fajn.“ Vídám ho na oranžovém pozadí, jako při západu slunce. Kouzelná silueta, symbol příštích nadějí pro celý náš rod. Je důležitý, a tak je třeba vyřešit, jak jej … Pokračovat ve čtení →
Můj táta se narodil doma v posteli v jedné středočeské vísce. Bylo to v roce 1949 a babička si porod doma prosadila hlavně proto, že měla špatné zkušenosti z předchozího porodu v porodnici. Tehdy se s porody v nemocnicích teprve začínalo, takže pokud vím, babičku nikdo nevinil z toho, že hazarduje se svým životem, pokud chce podruhé rodit doma. Táta … Pokračovat ve čtení →
Letos v poslední lednový den k nám přišlo vytoužené miminko. Máme pětiletou dceru, ale dva roky po jejím narození jsme přišli o dvojčata v pátém měsíci těhotenství a před rokem moje třetí těhotenství skončilo jako zamlklé. Ve 12. týdnu totiž doktor k mému šoku na ultrazvuku zjistil, že miminku už nebije srdíčko (víc o tom píšu na www.ztratamiminka.cz). Ale štěstí … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu mi doporučila ke čtení kamarádka, když jsme se, už obě těhotné, bavily o tom, jak by asi měl vypadat náš porod. Já vyprávěla o porodech mojí sestry. Sestra si z prvního porodu odnesla trauma. Byl dlouhý, miminko čtyřkilové, tlačení na břicho, uvázané nohy, nepříjemný personál, odnesené miminko. Její druhý porod byl úplně jiný. Strach, který z něj … Pokračovat ve čtení →
Paní Ivany si velmi vážím, bohužel jsem nikdy neměla možnost jí poznat osobně při její práci. Sama jsem s přála rodit doma, vím, jak se k tomu okolí staví, sama jsem zažila takový malý boj o porod, jaký chci. Ráda bych, aby se tento, pro mne velmi intimní příběh, stal inspirací pro ty, co tuší, že běžná porodnická praxe není … Pokračovat ve čtení →
Ženy rodící doma jsou přeci hazardérky. Bezpečí = přítomnost lékaře. Proč jsem si to ještě před rokem a půl myslela? Nevím, ale chybami se člověk učí. Ivanu neznám a do Prahy to mám sakra daleko. Před otěhotněním a ani moc po něm jsem se o porod nezajímala. Na předporodní kurz chtěl jet manžel, mě 5-denní výprava do tajů porodních s … Pokračovat ve čtení →
Médii proběhla zpráva o výzkumu spokojenosti žen s péčí v českých porodnicích. 70% matek je spokojených. Obecně to znamená, že je vše v pořádku. Není potřeba nic měnit, většině žen české porodnice vyhovují. A co těch 30% žen? Jakou mají možnost volby? Jaké se nabízejí alternativy pro ženy, které tak docela nejsou spokojené? Mají jedinou možnost. Přizpůsobit se. Přizpůsobit se … Pokračovat ve čtení →
Před necelým rokem jsme napsali první díl našeho příběhu (příběh 88), který končí otázkou: „Tolik bychom si přáli, abychom mohli mít u porodu Ivanu. Splní se nám naše přání?“ Přání se nám bohužel nesplnilo. Nicméně naše druhé dítě Antonín se i tak narodilo doma. Porod proběhl ještě lépe, přirozeněji a radostněji než porod první. Všichni jsme totiž už věděli, co … Pokračovat ve čtení →
Dnes se opět koná soud s Ágnes Geréb. Ágnes naléhavě potřebuje podporu ze zahraničí! Dnes je to právě 868 dní, po které je omezena svoboda Ágnes Geréb. Každý okamžik každého jednotlivého dne. Stále nevíme, jak dlouho to bude trvat. Každý tento den nabízejí stránky http://tortenetek.szules.hu/en/ formou opravdového příběhu podporu pro Ágnes a pro každého, kdo má otevřené uši, oči a … Pokračovat ve čtení →
Rok a půl po porodu dcery jsem znovu otěhotněla, myslela jsem si, že budu rodit zase s Ivanou v klidu domova, ale osud měl se mnou jiné plány. Těhotenství se nevyvíjelo dobře a v pátém měsíci mi hrozně vyrostlo břicho, bylo plné plodové vody. A ve 24. týdnu těhotenství jsem předčasně porodila dvojčátka – chlapečky. Pravděpodobně šlo o vývojovou vadu … Pokračovat ve čtení →
Na začátku února to bude už pět let, co se s Ivanou narodila u nás doma moje dcera Berenika. Jsem vděčná, že jsem měla možnost to prožít, s čím dál větším časovým odstupem to považuji za zázrak a čerpám z toho sílu doteď. Poslední dva měsíce těhotenství jsem docházela k Ivaně do poradny (to mě vždycky uklidnilo) a na kurz, … Pokračovat ve čtení →
Dobrý den, tak jsem to dala konečně dohromady, posílám příběh v příloze. Chtěla bych vám moc poděkovat za vaše úsilí, které umožňuje z celé té absurdní situace vytěžit něco hodnotného a pozitivního. Díky tomu je práce paní Ivany i dalších jejích kolegyň tak krásně „zmapována“ a představena ostatním. Doufám, že se její kauze dostane spravedlivého posouzení, že se bude moct … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, neznáme se osobně, i když mi to tak někdy připadá. Poprvé jsem Vás viděla v pořadu „Porody“ z divadla Kampa s Jardou Duškem, četla jsem Vaší knihu Hovory s porodní bábou, sleduji ohlasy žen, které s Vámi rodily, a o to víc Vám fandím a věřím, že Vaše práce má smysl. Je škoda, že naše lékařství sabotuje vše … Pokračovat ve čtení →
S paní Ivanou jsem se „setkala“ v knížce Hovory s porodní bábou. Tahle knížka mi ukázala nový rozměr. Pomohla mi uvědomit si, že porod by neměl být doménou sterilních porodnic a mužů porodníků. Porod by měl být přirozenou a naprosto normální součástí života ženy a života dítěte. V raném začátku těhotenství jsem měla z porodu trochu strach. Jednak nesnáším nemocniční … Pokračovat ve čtení →
Chtěla bych podpořit Ivanu svým stručným příběhem. Nejsem moc konkrétní, porod je pro mne hodně intimní zážitek a neumím se o něj dělit tolik veřejně. Věřím ale, že i tak je to alespoň malý příspěvek k Vaší práci. Děkuji Vám za to, co děláte. Náš stát, jeho právní řád i nastavení společnosti je v mnohém hodně zaostalé a posouvat zakonzervované … Pokračovat ve čtení →
Přínášíme další z příběhů, které zprostředkovala Tereza Marksová prostřednictvím sdružení EPEN ve Španělsku jako podporu pro Ivanu. První z příběhů i s komentářem je zde. Doufám, že můj příběh pomůže jako dobrý příklad tak důležité profese jako je porodní asistentka a jako důkaz, že přirozenost porodu sama o sobě není nic nebezpečného. Být správně doprovázená, podporovaná a respektovaná je klíčové … Pokračovat ve čtení →
Příběh věnuji Ivaně a všem „osvíceným“ porodním asistentkám. Ivanu neznám osobně, ale domnívám se, že díky její práci a osvětě může více žen rodit přirozeně. Dvě děti je přece dost, zněl racionální argument na nápad mít třetí dítě. Obtížně bychom se vešli do bytu, neměli bychom tolik času na starší děti, byli bychom omezeni v aktivitách, možná na to nemáme … Pokračovat ve čtení →
