K Ivaně jsem chodila na kurzy a moc mně daly, abych se posílila ve svém sebevědomí, že mé tělo dokáže také zvládnout porod. Termín porodu jsem měla vypočtený na 14. 10. v sobotu. Předtím jsem žádné náznaky blížícího se porodu nezaznamenala, jen snad občasné „menstruační bolesti“. Rozhodla jsem se dělat, jakože nic, abych se nestresovala termínem. Podnikli jsme velkou procházku, … Pokračovat ve čtení →
Tak jo. Nechci promarnit poslední šanci ke sdílení mého příběhu pro Ivanu. Byla jsem přítomna třem porodům. Dva byly moje a jeden mojí dobré kamarádky. A každý byl úplně jiný. Víc jiné by snad ani být nemohly. Jeden se odehrál ve švýcarské porodnici, jeden v české porodnici a jeden u nás doma v Německu. Mám trochu obavy ze psaní souvislého … Pokračovat ve čtení →
Milé ženy, máme velkou moc pomoci našim matkám, sobě i svým dcerám, když každé porodní násilí pojmenujeme, vyjádříme jeho škodlivost a budeme na tomto poznání růst, zaléčíme tak naše zraněné duše, nebudeme dál předávat další škodlivé násilnosti, ať už je to „odpočinutí“ si po porodu, nebo obhajování toho kterého zásahu, bez kterého bychom jistě neporodily. A pojmenování zdravého rození, všeho, … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych přispěla k porodním příběhům pro Ivanu. Ve 24 letech jsem otěhotněla, s manželem jsme se na miminko moc těšili. Od začátku bylo vše pohodové, bez nevolností, otoků a jiných potíží. Během jiného stavu jsem pokračovala ve studiu VŠ, koncertovala jsem a učila zpěv. Rozhodli jsme se pro porod v nemocnici Fifejdy v Ostravě za doprovodu naší PA. Byla … Pokračovat ve čtení →
Nedeľa 14.9.2014, (41+2tt) 03:00, doma Bola som prvorodička a veľmi som túžila po porode doma. Absolvovala som niekolko kurzov a citala vela knih, nastudovane som to mala naozaj skvele a nacvicene dychanie, vizualizacie atd. Skutocnost ale bola takato: Budim sa na podobne pocity v podbrusku ako pri menstruacii. Uvazujem ci je to uz porod a tak si meriam pravidelnost pomocou … Pokračovat ve čtení →
Prolog Už první setkání s Ivanou bylo nezapomenutelné. V rámci pracovní schůzky, které jsem se účastnila já a můj bratr, Ivana popsala porodní proces jasně, logicky a v souvislostech pochopitelných i pro nás, kteří jsme něco takového poslouchali poprvé v životě. Nikdy nezapomenu na naprosto znechucený bráškův výraz, když Ivana porovnala hormonální nastavení ženy při porodu se situací při početí … Pokračovat ve čtení →
Dostala se mi do rukou kniha Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví (Lenka Slezáková a kol., Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3373-9.). V předmluvě (s. 7) se píše, že text „je doporučen především pro studenty ošetřovatelství na vyšších zdravotnických školách, bakalářského a magisterského studia ošetřovatelství a specializačního studia, u kterých se již předpokládá určitý stupeň znalosti odborné terminologie. Z tohoto důvodu jsou v … Pokračovat ve čtení →
Zrodenie Magdalénky Zdieľam svoj pôrodný príbeh, pretože viem ako mňa mnohé inšpirovali. Nie je návodom pre nikoho, je to moja cesta, ktorú som si precítila. Zdieľam ho, lebo som pochopila, že žena vie rodiť SAMA. Nemusí byť fyzicky sama, nemusí byť doma. Ale rodí ONA. Zdieľam ho preto, lebo mám obrovskú úctu ku každému pôrodu, ku každému rozhodnutiu ženy. Už … Pokračovat ve čtení →
Příběh o vyvolávaném porodu Tento příběh se odehrál před 14 lety v Motole. Bylo mi 23 let, rodila jsem své první dítě. Příběh je součástí deníčku, který jsem publikovala na jednom serveru pro maminky, když jsem se loni v srpnu chystala k dalšímu porodu. Došla jsem k závěru, že plně připravená porodit mohu být, až se zbavím negativních myšlenek na … Pokračovat ve čtení →
Vyškovské mazání medu kolem pusy a realita Poprvé jsem rodila před třemi roky a měsícem. Už od pátku mi po částech odcházela hlenová zátka, zatím jen čiré nebo mírně béžové kousky. V pondělí mi ráno mi odešla poslední část hlenové zátky, tentokrát byla narůžovělá s nitkami krve, celé dopoledne jsem měla pocit hladu, i když jsem normálně jedla, bolelo mě … Pokračovat ve čtení →
A jak to bylo dál? Se svými příběhy s narozeními už jsem se podělila dvakrát – Loučení s Alicí a Potřetí. A ráda bych Ivanu podpořila ještě jedním příběhem. Příběh je o tom, co bylo potom – tedy co mi přinesl porod doma, krom toho, že byl jiný? Už od dětství běží hlavou u pohádek – a jak to bylo … Pokračovat ve čtení →
Chcela by som sa podelit o príbeh našej rodiny, ako sa rodili deti od mojej prababičky až po môjho syna. 1. Prababička cca. 1884 – 1962 Rodená Prešpuráčka, vyrastala s otcom, bratom a zlou macochou. Aby čo najskôr sa dostala z domu, veľmi mladučká, asi 16-ročná sa vydala za vdovca o 21 rokov staršieho (mal jednu dcéru, ale tá bola … Pokračovat ve čtení →
Dvě volby Vrchlabí Moje cesta k přirozenému porodu začala už na střední škole, kdy nám profesor biologie (muž!) pustil film o porodu podle F. Leboyera. To téma mě tak chytlo, že jsem začala číst spoustu knih, jako Znovuzrozený porod, Nová doba porodní apod. Hltala jsem všechny články, zkušenosti maminek a dopracovala se k rozhodnutí, že můj porod bude co možná … Pokračovat ve čtení →
Tenhle porod začal asi tak v 7. měsíci těhotenství. Ve chvíli, kdy jsem sebrala síly a pustila se do hledání porodnice, která by mi umožnila přirozený porod. Měla jsem za sebou akutní císařský řez, dva roky po něm přirozený porod a dva roky po něm porod plánovaným císařským řezem. Situace na scéně českého porodnictví mi samozřejmě nepřála. Proto jsem se … Pokračovat ve čtení →
Úvod Konečně, po několika jiných příspěvcích (příběhy 271, 779, 780, 938), posílám svůj porodní příběh. Ráda bych jím vyjádřila podporu Ivaně i dalším porodním asistentkám, které navzdory nepříznivému nastavení porodnického systému českého státu (a částečně i společnosti, která toto nastavení odráží) dělají s neutuchající snahou a zapálením to nejlepší, co umí, aby pomohly ženám prožít co nejlepší těhotenství, porod a … Pokračovat ve čtení →
Zpětná vazba k jedné hodině biologie aneb rodit lze i jinak, než jste nás učili Posílám další příběh/mail na podporu Ivany. Ten „pravý porodní“, který už (nejen sobě) slibuji dlouho, je sice rozepsaný, ale vyžaduje ještě hodně času na dokončení. Snad ho brzy dokončím a pošlu. Úplně nejraději bych však byla, kdyby ho již nebylo třeba adresovat Ivaně, kdybych ho … Pokračovat ve čtení →
Svým příběhem bych chtěla udělat to nejdůležitější, co dělá každý den Ivana vůči těhotným, rodícím a porodivším ženám. Podpořit ji. A spolu s ní i jiné PA, které se v této době nebojí pracovat a doprovázet ženy u porodu, a to jak doma, tak i v nemocnicích. Jenom díky jejich ochotě, vstřícností, láskyplným slovům a činům jsem šťastnou matkou šťastné … Pokračovat ve čtení →
Zkušenost je nepřenosná Když jsem byla poprvé těhotná, byla jsem klasická pracující žena, co se jí najednou změnil život. Vedle práce si odbíhala k lékaři a neměla na sebe moc čas. Bylo přece nutné pracovat do poslední chvíle a vše dodělat… Proč se tolik zaobírat porodem? Znělo z okolí, vždyť je to JEN porod. Jenže málokdo si uvědomuje, jak tento … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu jsou i dokladem o násilí a porušování lidských práv v českých porodnicích Příběhy pro Ivanu jsou zajímavé i tím, že smutné příběhy o porodním násilí a traumatech jsou prokládány pozitivněji vyznívajícími příspěvky z domovů i z porodnic. Jednotlivé špatné příběhy mohou působit jako náhodný špatný zážitek konkrétní rodičky nebo jako výjimka, která nic nevypovídá o českém porodnictví … Pokračovat ve čtení →
Správné dýchání Příběhy pro Ivanu čtu od samého začátku, celou situaci s porody v Česku sleduji ještě déle. Patřím mezi ty, které se s Ivanou nikdy nesetkaly. Já jen nasávala její poselství ze všech možných zdrojů a kniha Hovory s porodní bábou, byla báječnou učebnicí pro mého manžela. Můj život a mé názory jsou Ivaninou prací ovlivněny a proto si … Pokračovat ve čtení →
Rozhodla jsem se sepsat oba dva své porodní příběhy s nadějí, že mohou někomu dalšímu pomoci, tak jako jiné příběhy pomohly mně… První příběh Na porod svého prvního dítěte jsem se připravovala na kurzu u duly, kterou jsem si nakonec vybrala i jako doprovod k porodu, a moc se na něj těšila. Jako místo narození našeho prvního dítěte jsme vybrali relativně … Pokračovat ve čtení →
O porody se zajímám několik let před otěhotněním. Toužím po porodu doma a čtu porodní příběhy. V duchu si představuju, jak to chci mít já. Těším se, že si vyberu PA a je mi líto, že Ivana má problémy a že teď k porodům nechodí. Její pohled mi dává smysl a její postoj je mi blízký. Zjišťuji PA v okolí … Pokračovat ve čtení →
Vše začalo na podzim roku 2003, kdy jsem ze zdravotních důvodů musela vysadit všechny léky a tedy i antikoncepci. Dohodli jsme se s tehdy mým budoucím manželem, že tomu necháme volný průběh. Vždyť lékaři hrozili, že to možná nepůjde díky častým zánětům vaječníků nijak lehce, jestli vůbec. Adélka Na konci zimy jsme se už mohli radovat ze dvou čárek na … Pokračovat ve čtení →
Podruhé to chci jinak Zdravím, děkuji za vaši iniciativu, už rok si vaše příběhu čtu a stále jsem váhala, zda napsat i ten svůj, je to přeci jen takové osobní… Tady je můj příběh. Když se ohlížím za svým první porodem, uvědomuji si, že jako prvorodička jsem udělala velkou chybu, bála jsem se si o porodu toho více nastudovat, neboť … Pokračovat ve čtení →
Nevzdávejte to! První dítko jsem rodila v roce 81. Viděla jsem předem jen velice dramatický černobílý film. Tehdy nebyl žádný ultrazvuk, žádné vymoženosti, mnoho pověr a předsudků. Co vše jsem si musela vyslechnout od sousedek, spoluzaměstnankyň! Představovala jsem si to tak strašně, že jsem před porodem probděla noc a měla jsem obrovské křížové bolesti. Ráno na pravidelné kontrole slyšela, přijďte … Pokračovat ve čtení →
Oba moje porody vystihuje pohádka od Jana Wericha „Splněný sen“, v níž se dosti obyčejný hlavní hrdina nejprve vypraví mylně hledat poklad do Prahy, kde přijde i o poslední šaty, načež ho to dovede zpátky domů, kde s manželkou rozvalí pec v chalupě, a tam se v prachu zaskví hrnec plný zlaťáků. 1. POROD – „V PODRUČÍ STARÝCH MECHANISMŮ“ Na … Pokračovat ve čtení →
Ale to dojít musíte! Když jsem se vracela v roce 2009 z Konference aktivního rodičovství, byla jsem ve 4.měsíci. Tímto dnem jsem se začla zajímat o mateřství, porod, aj. společně s informacemi od mé sestry, která je dulou a sama má 3děti. Už od 15ti let jsem se vydala cestou svobody – myšlením o zdraví, výživě, duševní hygieně, energiích, … Pokračovat ve čtení →
Když jsem otěhotněla podruhé, chystali jsme se zrovna stěhovat za manželovou prací do Vrchlabí. Do města pod horami jsem se hodně těšila, jedna z věcí, která mě ale hodně mrzela, bylo to, že už nebudu moci během těhotenství docházet k Ivaně, a že mě nebude moci doprovázet u porodu. Věděla jsem, že její přístup, vysoká míra empatie, ochota vysvětlovat a … Pokračovat ve čtení →
Potřebuji si zpracovat zážitky z posledních dnů, proto jsem sepsala tenhle článek. Je to částečně moje osobní i profesní zpověď, budiž inspirací k zamyšlení všem otevřeným srdcím… Před dvěma lety jsem v hořovické porodnici porodila dceru. Na porod jsem se připravila, jak nejlépe jsem v tu dobu dovedla. Porod proběhl, jak proběhl, a já jsem byla ráda, že to máme … Pokračovat ve čtení →
Moje tri príbehy Príbeh prvý: So smutným koncom Bábätko sme si veľmi želali. A veľmi sme sa pri jeho „výrobe“ snažili. Keď nedorazila menštruácia, urobila som si tehotenský test a boli tam – dve čiarky. Jupí! No pár dní potom som začala špiniť. Tak som zašla za doktorom. Ultrazvuk nič moc nevidel, tak mi urobili krvné testy. Keď som odtiaľ … Pokračovat ve čtení →
Jak to být nemělo Chci se s vámi podělit co nejupřímněji o můj příběh. To, že chci mít dítě, cítím už hodně dlouho, ale nyní už mám i všechny povinnosti splněny, skvělého partnera a těhotenství tedy může, prosím pěkně, začít. No a nic… jeden měsíc, druhý měsíc, třetí měsíc, každé měsíčky jsou pro mě důvodem k slzám… tak takhle jsem … Pokračovat ve čtení →
Nepřirozený porod – vedený 100% medicínsky aneb takhle to být opravdu nemělo Píše se září 2014 a já vzpomínám na to, co jsem prožila před rokem. Ano, už je to rok, co se má holčička narodila. Rok žiju s traumatem, který způsobili odborníci v porodnici. A rok studuju všechno možné i nemožné o porodech a o tom, jak to mělo … Pokračovat ve čtení →
Nejkrásnější porod Jsem matkou dvou synů. Michaelovi je čtyři a půl roku a Danielovi tři a půl měsíce. Po březnové bouři roku 2010 ve večerních hodinách přišel na svět Michael. V panelákovém bytě na železnobrodském sídlišti Vápenka. Porod nebyl dlouhý, ale bolel. Byli jsme s manželem sami, bez porodní asistentky a bez zkušeností, pouze s mým odhodláním a přesvědčením, že … Pokračovat ve čtení →
11.6.2014 (40+5tt) – NÁŠ VELKÝ DEN Po poledni začínám cítit už celkem známé pocity v podbřišku. Snažím se odpočívat, občas si udělám relaxaci a v klidu nechám své tělo pracovat a čekám, co z toho vyleze. Celé odpoledne se nic nemění, bříško mi tvrdne stále v podobných intervalech. Snažím se spát, čtu si knížku… Odpoledne přichází Martin domů z práce … Pokračovat ve čtení →
Jsem normální dospělá žena. Pracuji na MacBooku, volám z iPhonu a (přestože do toho nikomu nic není) holím se. Úplně všude. Přesto mám v porodopise ze svého prvního porodu napsáno „alternativní matka“. A tak se zlobím. Zlobím se na český stát. Zlobila jsem se pro mnoho věcí i dřív, když jsem rozhodovala jen sama za sebe. Občas jsem protestovala, podepisovala … Pokračovat ve čtení →
Jak jsem rodila s dulou Dnes je tomu přesně rok, kdy se rozhodl přijít na svět náš chlapeček. Již během těhotenství jsem měla jasnou představu, jak by měl můj porod vypadat, respektive jak nechci, aby vypadal. Jsem přesvědčená, že jde o přirozený proces, ke kterému je ženské tělo dokonale stvořeno, a čím více se do něj bude zasahovat, tím hůře … Pokračovat ve čtení →
Nikdy jsem netušila, jak podivuhodným a podnětným čtením může být taková zdravotnická dokumentace. Například jsem do ní nahlédla, když mi napsali, že jedním z mnoha důvodů rozstřižení mých genitálií bylo to, že „porod se protahoval“. Takže, kdybyste to náhodou netušili, porod prvorodičky o celkové délce asi 2 hodiny (z toho II. doba porodní 28 minut) je protahovaný porod. Mimochodem, podle … Pokračovat ve čtení →
Jak přišla Mája na svět Moje první těhotenství bylo chtěné, plánované a přijaté s nadšením. V té době jsem s manželem bydlela v Brně, znala jsem několik „alternativních“ maminek a jejich cesta se mi velmi zamlouvala. S manželem jsme už delší dobu věděli, že chceme našim dětem dopřát dětství na venkově, jako jsme prožili sami, a proto jsme se v … Pokračovat ve čtení →
Když jsem zjistila, že jsem těhotná, propadla jsem panice. Jak zvládnu druhý porod, když jsem se ještě nedostala z traumatu po tom prvním (vyvolávaném ve 41+4 tt). Ten jsem si vytrpěla se všemi lahůdkami, které si lze jen představit, když vám dají tabletu a porod neběží. Nevyhnula jsem se dirupci vaku blan, epiduralu, nástřihu, oloupili mě o bonding a dítě … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh pro paní Ivanu, Ivušku, Verunku a mnohé další. Někde na počátku tohoto příběhu je moje celoživotní touha být maminkou alespoň tří dětí. Když jsem po 15 letech odcházela z prvního manželství, věděla jsem, že ke dvěma stávajícím dítkům třetí ještě přijde. S novým partnerem, s novým životem. Stalo se a o necelé dva roky později, ke dvěma synům … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych tímto příběhem vyjádřila podporu Ivaně K. Nikdy jsem sice neplánovala žádný porod doma, naopak si zpočátku ťukala na čelo, když některá moje kamarádka o něčem podobném přemýšlela… Ale člověk se tak nějak vyvíjí, nakukuje pod pokličku, mění úhly pohledu… K porodu doma jsem zatím odvahu nesebrala, ale díky dvěma předchozím porodům už jsem věděla, jak to nechci, a to … Pokračovat ve čtení →
První porod ve Vrchlabí Můj první porod proběhl v porodnici ve Vrchlabí. Z počátku jsem byla spokojená, až později mi začaly docházet souvislosti. Na porod jsem se poměrně intenzivně připravovala. Přečetla jsem knihy – Znovuzrozený porod od Michela Odenta, Novou dobu porodní od Vlastimila Marka, Hovory s porodní bábou od Jany Doležalové, Zdravé těhotenství, přirozený porod od Ingeborg Stadelmann a … Pokračovat ve čtení →
Když jsem vloni na začátku listopadu zjistila, že jsem těhotná, zavládl v mé hlavě nejprve zmatek. Jak to všechno zvládneme? S přítelem jsme byli ani ne půl roku spolu. Miminko jsme chtěli, ale ne tak rychle. Navíc ještě chvilku předtím, než jsem se dozvěděla o svém těhotenství, jsem byla z důvodu ukončení projektu ve výpovědní lhůtě. No ze začátku mě … Pokračovat ve čtení →
Tentokrát předčasně, příště lotosově Ještě než jsem otěhotněla, věděla jsem, že chci rodit přirozeně, nejlépe doma, ale třeba i v porodním domě nebo v porodnici, kde by mi přirozený porod umožnili. Bohužel jsem ale porodní dům v Čechách nenašla a v porodnicích narazila vždy na velké ALE. Navíc jsem během těhotenství dospěla k názoru, že bych ráda nechala pupeční šňůru … Pokračovat ve čtení →
Přání rodit s respektem k sobě samé Již delší dobu sleduji situaci v České republice. Již delší dobu sleduji, jak lidé v České republice myslí, jak žijí, kam se ubírají. Jako žena, jíž jsem se stala po uvědomění si sama sebe, svých hodnot, své svobody a svých vlastních hranic, bych neodpustila, aby někdo CIZÍ dělal, co se mu zachce s … Pokračovat ve čtení →
Kterak Vilík doma na svět přišel Mohla bych vyprávět tři porodní příběhy. Každý by byl jiný a každý svým způsobem krásný. Ale ten poslední, ten má s Ivanou společného nejvíc, odehrál se totiž doma. Rodit doma mě lákalo už u starších dětí, ale chyběla podpora muže a má dostatečná jistota, že to zvládnu. Napotřetí jsem se ale do objevování informací … Pokračovat ve čtení →
(jedná se o úryvky skutečné korespondence z roku 2013, jména autorek byla změněna) Alena Ahoj Maruško, moc děkuju za mail, potěšilas mě a děkuju za fotečky, jste nádherná rodinka. To ale uteklo, už máš šestinedělí za sebou 🙂 Jak je možné, že jsi rodila bezbolestně???? Můžu tomu věřit? Já budu rodit každým dnem. Prosím, mysli na mě……… Děti mi rostou, … Pokračovat ve čtení →
Drahá pani Ivanka. Keď som sa dozvedela, že Vás súd definitívne oslobodil, padol mi obrovský kameň zo srdca. Je mi neskutočne ľúto, čím ste si museli prejsť za posledné roky. Ste človek, vďaka ktorému mnoho detí prišlo na tento svet nenásilne a dôstojne. Vďaka Vám, mnoho žien mohlo s láskou akceptovať svoj vlastný zrod, zrod matky a od prvej chvíle, … Pokračovat ve čtení →
Příběh jednoho porodu Příběhy pro Ivanu sleduji téměř od začátku, a tak doufám, že se ještě vejde i ten můj. Jsem za Ivaninu kauzu moc ráda, protože právě ta mě díky médiím přivedla na tyto nezaměnitelné stránky – jedinečný zdroj informací. Ženské sdílení mi nejen v době těhotenství ale i mateřství připadá zásadní. Navíc zde maminky zmiňují i skvělé knížky, … Pokračovat ve čtení →
Celé těhotenství jsem četla tyto příběhy a představovala si, jaký bude můj porodní příběh. Těhotenství jsem měla krásné a bezproblémové. Nejdřív jsem nevěděla vůbec nic, ale během důkladného pročtení všemožné literatury o přirozených porodech jsem v představách měla dost jasno. V přípravách jsem se dostala do takového mentálního nastavení, že jsem měla pocit, že bych to snad zvládla i sama … Pokračovat ve čtení →
