Mohla bych vyprávět tři porodní příběhy. Každý by byl jiný a každý svým způsobem krásný. Ale ten poslední, ten má s Ivanou společného nejvíc, odehrál se totiž doma. Rodit doma mě lákalo už u starších dětí, ale chyběla podpora muže a má dostatečná jistota, že to zvládnu. Napotřetí jsem se ale do objevování informací o porodu doma pustila s větší … Pokračovat ve čtení →
Tento email mi zaslal lékař (primář dětského oddělení) jako odpověď na otázku, proč nebyl respektován můj porodní plán – konkrétně proč mé donošené a zdravé miminko museli hned po porodu odnést na vyšetření i přes mé výslovné protesty; a dále proč ho okamžitě změřili i zvážili i přes přímo uvedené přání s tím počkat. Podotýkám, že pan primář má pravdu … Pokračovat ve čtení →
Celé těhotenství jsem četla tyto příběhy a představovala si, jaký bude můj porodní příběh. Těhotenství jsem měla krásné a bezproblémové. Nejdřív jsem nevěděla vůbec nic, ale během důkladného pročtení všemožné literatury o přirozených porodech jsem v představách měla dost jasno. V přípravách jsem se dostala do takového mentálního nastavení, že jsem měla pocit, že bych to snad zvládla i sama … Pokračovat ve čtení →
Podruhé jsem otěhotněla, když bylo synovi 1,5 roku. Trochu dřív, než jsme plánovali, ale to nám nevadilo. Asi v 7. týdnu jsem šla se synem po městě a najednou jsem začala krvácet. Zrovna jsme měli namířeno do A-centra na nějaké zpívání pro děti a tak jsem se na recepci sháněla po Ivaně, protože jsem věděla, že tam má jako porodní … Pokračovat ve čtení →
I já bych chtěla věnovat Ivaně svůj těhotenský a porodní příběh a jsem ráda, že v něm má také své místo. Už si nepamatuji, jestli jsem o Ivaně věděla při svém prvním těhotenství. Každopádně jsem už tehdy měla představu přirozeného porodu bez zbytečných zásahů a to v přátelské porodnici. Nejspíš to bylo také díky absolvovanému kurzu Budeme 3, kde byl … Pokračovat ve čtení →
Alternativní celebrity? Svůj příběh jsem již do Příběhů pro Ivanu napsala pod jménem Bitva proti císaři, ale nepřestávám číst Příběhy a žasnout nad ženskou silou, intuicí, darem přivádět na svět děti, ale i nad arogancí, povrchností a zaostalostí naší stále ještě velmi maskulinní společnosti. Také se poslední dobou hodně zamýšlím nad pojmem „alternativní“, a proto jsem se rozhodla napsat tento … Pokračovat ve čtení →
Jeden krásný letní večer roku 2013, kdy jsem v 37 + 3 tt., probírám s pětiletou a dvouapůlletou dcerou miminkovské oblečení. Nachystáme velkou hromadu, kterou plánuji zítra vyprat a o víkendu, kdy dcerky pojedou s tatínkem k babičce, vyžehlit, nachystat vše potřebné pro příchod miminka, pořádně uklidit a pro jistotu si sbalit tašku do porodnice. Těším se zároveň i na … Pokračovat ve čtení →
Po příjezdu do porodnice mi na dalších natáčkách naměřila PA ještě silnější kontrakce – jako bych to snad sama nevěděla… a řekla, že už mě nikam nepustí a tatínka taky ne. Vymyslela organizačně, jak zajistit, že chceme být spolu a co nejméně rušeni, a odvedla nás na malý porodní sál, se všemi věcmi, kufry apod. Tam jsme se zavřeli a … Pokračovat ve čtení →
Na svůj porod jsem se připravovala snad už od dob dětství, kdy mi došlo, že mě to jednou čeká. Měla jsem z něho hrozný strach. Od toho mi pomohlo čtení Příběhů pro Ivanu, na které jsem narazila náhodou, když moje dobrá známa sdílela jeden z nich na Fb. Příběhy za mnou přišly v době, kdy jsem doma ležela se zápalem … Pokračovat ve čtení →
Co se týče porodů, tak v mojí rodině jde o samé traumatické příběhy – znásilnění v dětství a velký strach se (po mnoha letech poté) při porodu svléct před lékaři, díky tomu císařský řez, téměř úmrtí matky, poté psychiatrické léčení. Dále vyvolaný porod předčasně, dítě 15 dní bez matky v inkubátoru, lékaři do porodní zprávy napsali, že dítě nebude po … Pokračovat ve čtení →
Stránky „Příběhy pro Ivanu“ sleduji od té doby, co jsem se z médií dozvěděla o Ivanině obvinění. Proces s Ivanou se mě velmi dotkl, považovala jsem její obvinění za účelové, první rozsudek mě šokoval. Její závěrečné osvobození mě ohromně potěšilo. Ivana je osobnost, která se nebojí otevřeně mluvit o rutině v českém porodnictví a také o tom, jak tato rutina … Pokračovat ve čtení →
V televizi se hovořilo o kongresu porodních asistentek a na stránkách Příběhů pro Ivanu se objevilo, že mají pouze čtyři příběhy „v záloze“, a tak mě napadlo přidat i tento příběh, který sice není můj a zdánlivě s Ivanou nesouvisí, přesto mě k ní v myšlenkách nejednou zavedl. Nabízím tedy takové malé zamyšlení nad událostmi, které se zřejmě běžně dějí. … Pokračovat ve čtení →
Můj porod ve mně uzrával poměrně dlouho, synovi už je 21 měsíců. A nyní mě nějaký vnitřní popud vedl k tomu, abych všechno sepsala, a ráda bych, aby se tento porodní příběh stal součástí Příběhů pro Ivanu. Během těhotenství jsem se cítila báječně, ovšem jako prvorodička jsem byla celkem poslušnou ovečkou systému. Chodila jsem na všechna vyšetření a kontroly (u … Pokračovat ve čtení →
Vaše stránky znám již dlouho, a chtěla bych se také, doufám ku prospěchu čtenářů i čtenářek, podělit o své porodní zkušenosti a pocity. Napíšu o svém druhém porodu, protože ho vnímám pozitivně (k tomu prvnímu jsem měla jisté, i když ne kardinální výhrady). Druhý chlapeček se nám narodil v roce 2010 v porodnici. Měla jsem k dispozici svojí porodní asistentku, … Pokračovat ve čtení →
Nebezpečný, riskantní, nenormální, ale taky nejkrásnější, přirozený a transformující zážitek. Rozhodně. Porod, jak jsem ho zažil já, je chůze na hraně. Je o tom, kolik jste schopni vydržet a o zjištění, že se nacházíte kilometr za čárou a jdete stále dál, neb cesty zpět není. Důvod, proč jsme se s Dádou rozhodli rodit doma, byl vlastně rozhovor s každou matkou, … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu jsem četla od samotného začátku, stejně jako jsem od samého začátku sledovala Ivaninu kauzu. Čtení Příběhů mě provázelo obdobím úpěnlivého čekání na své první vymodlené miminko, těhotenstvím, šestinedělím a prvními měsíci nového života se synkem. Nyní, kdy je jeden boj šťastně dobojován a publikování příběhů končí, bych ráda přidala na závěr i ten svůj porodní příběh. Ve kterém … Pokračovat ve čtení →
Když jsem otěhotněla počtvrté, hned od začátku jsem se na porod těšila. Porodem Aničky ve mně narostlo obrovské sebevědomí a chtěla jsem porodit doma. K této variantě jsem bohužel nikdy nepřesvědčila mého manžela. Asi v půlce těhotenství jsem si domluvila schůzku s paní Ivanou Königsmarkovou a probraly jsme možnosti. V tu dobu ještě soud nerozhodl, nevěděla tedy, jestli bude v … Pokračovat ve čtení →
Změnila jsem gynekologa. Potřetí jsem otěhotněla na Vánoce 2011. Těhotenství bylo hezké, takové klidnější. Víc jsem se zajímala o porody, nicméně jsem se nakonec rozhodla porodit ve stejné porodnici jako prve, tedy v Krči. V době termínu se dokončovala rekonstrukce sálů, ale říkala jsem si, že budu stejně přenášet, tak jsem to příliš neřešila. Těsně před porodem jsem začala číst … Pokračovat ve čtení →
Nedávno jsem porodila své třetí dítě. S blížícím se porodem jsem četla příběhy uveřejněné na těchto webových stránkách a slíbila si, že jakmile porodím, přidám také svůj porodní příběh. Jsem ráda, že soud zprostil paní Ivanu Königsmarkovou viny a doufám, že už nedojde k žádným zvratům a paní Ivana bude moci dále vykonávat profesi, které rozumí. Paní Ivany Königsmarkové si … Pokračovat ve čtení →
Je mi 23 let a porodila jsem syna. Jelikož se snažím žít v souladu s přírodou ve všech směrech života, se stejnou samozřejmostí jsem řešila i porod a těhotenství. Ve svém okolí jsem se nesetkávala s pochopením. Naopak přicházely otázky typu: Proč to vůbec řešíš? Vždyť za pár hodin bude po všem, pak to teprve začne… Žádná žena nepřemýšlela nad … Pokračovat ve čtení →
Dnes brzy ráno mi přišla od kamarádky sms: „Viki je na světě, 4kg, 54cm. Napil se plodové vody a dcera ho nemá u sebe. Prý doktor ho musí prohlídnout“. Kamarádky dcera se rozhodla porodit ve Vyškově. V poslední dobou opěvovaném Vyškově, kde hlásají přirozenost a vstřícnost k matkám a dětem. Tato sms je zcela běžná zpráva od rodičky, která porodí … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou Königsmarkovou jsem se setkala jen v knize Hovory s porodní bábou a v rámci těchto Příběhů a obojí pro mě bylo velmi důležitým zdrojem informací, pohledů na svět a nadějí. Na jaře jsem v ohlasech (http://www.pribehyproivanu.eu/vase-ohlasy/2014/03/01/vase-ohlasy-13/) slibovala, že přidám i svůj příběh, tak slib plním – příběh je méně idealistický, zato asi poučnější, než jsem si původně představovala. … Pokračovat ve čtení →
Rodit doma nebo v porodnici? Toto dilema mne provázelo celé těhotenství. Nakonec vše dopadlo úplně jinak než bych si kdy dovedla představit… Druhé těhotenství přišlo poměrně brzy, přesně po dvou letech od početí první dcerky, v létě, takže termín porodu vycházel opět na jarní čas. Po pár týdnech jsem začala krvácet. A tady již úžasně zafungovala naše porodní babka (budu … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu jsem sledovala poslední rok denně. Trochu jsem se cítila závislá, ale zároveň to bylo pochopitelné a omluvitelné – přesně před rokem jsem zjistila, že jsem těhotná. Své předchozí děti jsem přivedla na svět tradičně v porodnicích. Oba porody byly pro mě záhadné v tom, že dokud jsem byla doma nebo na cestě do porodnice, bylo mi dobře, … Pokračovat ve čtení →
I tento porodní příběh chci věnovat Ivaně. Jsem jí vděčná za spoustu důležitých informací a za její odvahu nejít s většinou. První dítě jsem se rozhodla přivézt na svět v porodnici v Neratovicích. Porodnici Neratovice jsem si vybrala na základě referencí mých kamarádek, které stejně jako já hledaly malou porodnici s osobním přístupem, s běžnou praxí akceptovat porodní přání a … Pokračovat ve čtení →
Posílám příběh o mé zkušenosti z Nového Zélandu. Je to alarmující, co se v Čechách děje, jak se zachází s námi ženami, jakobychom byly nesvéprávné a upírá se nám porodní a poporodní péče. Před devíti měsíci jsem na Zélandu porodila holčičku Madlenku. Péči, které se nám (mně, Madlence i tatínkovi) dostalo během mého těhotenství, porodu a šestinedělí, si nemůžu vynachválit. … Pokračovat ve čtení →
Keď sa Ivana pred pár rokmi dostala do súdneho procesu, zrejme väčšina ľudí predpokladala, že to odradí pôrodné asistentky aj mamičky od domácich pôrodov. Sledovala som reláciu na ČT, kde sa jej situácia riešila. Práve spomínaná relácia ma s ňou zoznámila a zároveň oznámila, že existuje možnosť voľby. Vtedy som si uvedomila, že vôbec nemusím rodiť v pôrodnici, že sa … Pokračovat ve čtení →
V pondělí asi ve 13h volala máma na manželův mobil. Shání mě od rána z Bulovky, mám vypnutý mobil. A jo, je vypnutý 🙂 Mezitím volali mámě, to číslo ale už má můj bráška, který byl ve škole. Než se to k němu dostalo a než se to dostalo k mámě, uplynul už nějaký čas. Prý to moc spěchá. Hned … Pokračovat ve čtení →
Nejdřív jsem šla na normální porodnické oddělení. Zapsali si mě do škatulky “dohled nad vysoce rizikovým (ohroženým) těhotenstvím!!!” Grrr… už jen to mi hnulo žlučí! Já, s normálním, fyziologickým těhotenstvím! I v době, kdy jsem ten paratyfus opravdu měla, nebylo mé těhotenství ani rizikové, natož vysoce ohrožené! A teď ho už ani nemám, jen jsem na nějaký pitomý formální listině! … Pokračovat ve čtení →
Otěhotněla jsem v Indii se svým indickým snoubencem a po kratším uvažování a naléhání rodiny jsme se rozhodli jet rodit a vůbec žít do ČR. Nejdřív jsme řešili svatbu, jak dostat manžela k nám a další byrokracii. Porod byl ještě daleko 🙂 V Praze jsem pak na otázky ohledně porodu naprosto pozitivně odpovídala, že se toho nebojím a že prostě … Pokračovat ve čtení →
Moje první těhotenství bylo úplně jiné, než jsem si na začátku uměla představit. Nebyla to žádná idylka. Velký stres v práci, ukrutné bolesti zad, břicho, které rostlo snad už v prvním trimestru a nabylo obřích rozměru /můj syn měl nakonec porodní váhu 4,9 kg – a to jsem neměla cukrovku/. Již na začátku svého 8. Měsíce těhotenství jsem náhodou doprovázela … Pokračovat ve čtení →
Dnes je tomu 7. týdnů, co jsem se stala maminkou svého prvního děťátka – jmenuje se Kryštof. Příběhy pro Ivanu jsem sledovala ještě dlouho předtím, než jsem otěhotněla a jsem velice ráda, že se konečně dostávám k sepsání toho příběhu. Je to příběh s dobrým koncem 🙂 S Ivanou je můj příběh spojený pouze letmo – sleduji její kauzu a … Pokračovat ve čtení →
Už když se projekt příběhy pro Ivanu rozběhl, mě napadlo sepsat, respektive přeložit, svůj porodní příběh, který jsem jednou publikovala na zahraničním blogu o přirozeném porodu, když se narodila moje první dcera. Zdál se mi ale moc dlouhý a tak jsem se k tomu nikdy nedostala. 21.5. se mi narodilo druhé miminko, a tak si myslím, že to je ideální … Pokračovat ve čtení →
Tímto příběhem se podělím o prožitky z našeho prvního porodu; s mužem a dulou. Díky víře v přirozený porod, díky dobré informovanosti včetně Příběhů pro Ivanu, díky předporodnímu kurzu Ivany Königsmarkové a také díky návštěvám v její těhotenské poradně, díky vybrané literatuře, díky dule a hlavně díky mému muži a miminku, se dá zažít krásný porod i v prostorách české … Pokračovat ve čtení →
Zaujaly mě dva příběhy, Dopis pojišťovně a Odpověď pojišťovny. Řekla jsem si, že se zkusím dotázat podobně u naší pojišťovny, jsem u 211 (myslím, že druhá nejčastější), doufám, že i větší poptávkou můžeme možná něco pomalinku změnit. Tak snad se třeba někdo zamyslí a zařadí aspoň možnost příspěvku na financování soukromé PA jako další variantu k nákupu vitamínů a kojícího … Pokračovat ve čtení →
Dne 5. května jsem se dočetla v novinách, že je den porodních asistentek. K tomuto dni noviny otiskly článek na celou stránku, součástí byl i sloupek o ukončení sporu o smrti dítěte při tzv. zpackaném porodu, kde se vyjadřují primáři i Ivana K. No sláva, že jednou měli soudci rozum a spor je konečně u konce. Vyšší prozřetelnost určitě zasáhla, nechtěla bych … Pokračovat ve čtení →
Druhý den ráno odešla hlenová zátka. Hurá! Celý den jsem cítila, že se něco chystá, ale protože takové pocity jsem měla už několikrát předtím, nic jsem nikomu neřekla. Navečer už mi nebylo úplně nejlépe, ale pořád žádné pravidelné kontrakce. Najednou, za deset devět, kontrace 6 – 7 minut. Za půl hodiny už po pěti minutách. Páni, to jde rychle. Volám … Pokračovat ve čtení →
Ještě než jsem porodila, těšila jsem se, že budu moci sdílet svůj druhý porodní příběh pro Ivanu. Věřila jsem, že to bude zážitek, o který se budu chtít podělit – že totiž porodím doma. Mé první dítě, dcera, se narodila v jedné přípražské porodnici a až na nějaké maličkosti jsem tam byla spokojená. Od té doby jsem si ovšem prošla určitými … Pokračovat ve čtení →
Nedávno mě při četbě knížky vzpomínek „S písní kolem světa“ M.A. Trapp napadlo podělit se o její popis dvou vlastních porodů. Její životní příběh je známý díky slavnému muzikálu The Sound of Music (Za zvuků hudby): Jako dívka chtěla žít v benediktinském klášteře Nonnberg v Salzburku, ale poslali ji jako vychovatelku jednoho ze sedmi dětí ovdovělého barona von Trappa s … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh, který jsem se rozhodla sepsat, věnuji svému manželovi, Elišce Pláničkové a Ivaně Königsmarkové. Náš syn Aleš se narodil v březnu, v započatém 42. týdnu v podolské porodnici, kterou jsem si vybrala spíše intuitivně a do níž jsem se šla podívat až pár týdnů před porodem. Spoléhat se na instinkt tentokrát vyšlo. Bylo to normální těhotenství u zdravé maminky, a tak … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh, který jsem se rozhodla sepsat, věnuji svému manželovi, Elišce Pláničkové a Ivaně Königsmarkové. Svůj příběh jsem se rozhodla rozdělit na dvě části. Na porod a předporodní přípravu. Jsem člověk, který si cestu k ženství nacházel dlouho, ale nakonec ji nachází. Nemohu říct, že našel, protože ženu větší než včera ze mne každý den dělá můj syn Aleš. První krok … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh je o tom, jak z toho nejhoršího, co bych si kdy před tím ani nedovedla představit, se (doslova) zrodí něco tak úžasného a pohodového, co ani moje fantazie nedokázala předpovědět. Svoje první dítě, dceru Gaiu (příběh č.13), jsem nosila s tím, že chci rozhodně jít cestou přirozenosti. Připravovala jsem se tedy na domácí porod, protože jsem jí chtěla umožnit co … Pokračovat ve čtení →
Toto je můj třetí příběh na podporu naší Ivany. Vždycky jsem chtěla mít 3 děti. Sama jsem také ze tří dětí, měla jsem pocit, že to je takový optimální počet. Manžel by jich měl klidně i víc, ale přesto tohle dítko nebylo plánované, přišlo ve chvíli, kdy jsem se cítila snad nejhůř ve svém životě, bylo mi mizerně psychicky i … Pokračovat ve čtení →
Potřetí jsem otěhotněla zase neplánovaně a zase mi chvíli trvalo, než jsem se s tím sžila. Přešly počáteční nevolnosti a já se musela rozhodnout, kde se zaregistruju k porodu. Rozhodla jsem se tentokrát pro jinou porodnici, vybírala jsem pečlivěji, příjemné prostředí, zkušenost s porodními plány a hlavně žádné známosti. Ideálně jsem chtěla být šedá myš, které si tam nikdo ani … Pokračovat ve čtení →
Byla jsem tedy podruhé těhotná. Tentokrát jsem se cítila jinak, měla jsem velmi silné nevolnosti, obrovskou únavu. Brala jsem to pozitivně, to všechno k těhotenství patří, to znamená, že je všechno v nejlepším pořádku. Biochemický screening jsem odmítla, nová gynekoložka byla chápavá, nemoralizovala, reagovala profesionálně. Přesto jsem se nevyhnula stresu a vystrašení (je fascinující, co všechno se dá vyšťourat na bezproblémovém těhotenství … Pokračovat ve čtení →
Od Mulačů jsem měla utéct hned po prvním CTG, na které mě tam raději pro jistotu ve 38tt odeslala moje gynekoložka. Byl konec listopadu, venku první sníh. Lehátko, kde mi CTG natáčeli, bylo hned pod otevřeným oknem, vedle rozpáleného radiátoru. Sestři, mohla byste, prosím vás, to okno zavřít? Táhne na mě. To je tu pak ale hrozný horko! Dám přes … Pokračovat ve čtení →
Můj porodní příběh se vlastně začal psát už před lety. Pracovala jsem tehdy jako komunitní tlumočnice v Severním Irsku a jednoho dne mi agentura zavolala, jestli můžu jet ihned do blízké porodnice tlumočit k porodu. I jela jsem. Nastávající maminka, říkejme jí Iveta, byla už druhorodička, takže to šlo velmi rychle. Do půl hodiny po mém příjezdu se miminko narodilo. … Pokračovat ve čtení →
Už několik let sleduji debaty o porodnictví a přečetla jsem i několik knih věnovaných tématu – včetně Hovorů s porodní bábou, tj. rozhovoru s Ivanou Königsmarkovou, kterou bych tímto chtěla podpořit. Díky četbě jsem měla jasno v tom, že chci co nejpřirozenější porod. Bohužel mi to tak úplně nevyšlo… Otěhotněla jsem v červnu 2013. Těhotenství bylo mé první a probíhalo v podstatě bezproblémově – … Pokračovat ve čtení →
Svět potřebuje péči, lásku a trpělivost v praxi, zřejmě proto se stalo trendem, že rodiče často přivádí své potomstvo na svět až po objevení prvních bílých vlasů. Také jsem již ve věku, kdy puberta dávno odezněla, a proto mám kolem sebe přátele, kteří těhotní, rodí, kojí a vychovávají svá lidská mláďata. Před časem se na cestu k mateřství vydala i moje … Pokračovat ve čtení →
Každý den si čtu i několik Příběhů pro Ivanu. Jsem velmi ráda za to ženské, intimní sdílení. Většinou si při každém příběhu trochu popláču. Ale to je přece normální, obzvláště v těhotenství. Čekám své druhé dítě, zase jarňátko – březňátko :-), termín mám v březnu, 18.3. Stejně jako před 6 lety jsem měla termín s dcerou 20.3. 🙂 A jak si tak čtu … Pokračovat ve čtení →
