Prolog Už první setkání s Ivanou bylo nezapomenutelné. V rámci pracovní schůzky, které jsem se účastnila já a můj bratr, Ivana popsala porodní proces jasně, logicky a v souvislostech pochopitelných i pro nás, kteří jsme něco takového poslouchali poprvé v životě. Nikdy nezapomenu na naprosto znechucený bráškův výraz, když Ivana porovnala hormonální nastavení ženy při porodu se situací při početí … Pokračovat ve čtení →
Po každé, když tu příběhy pro Ivanu, uvědomím si, jaké jsem měla štěstí, že jsem ji potkala! Když jsem měsíc po svatbě zjistila, že jsem těhotná, moje radost byla neuvěřitelná. Miminko jsme plánovali, ale vůbec jsme nečekali, že to bude takto rychle. Představa o těhotenství a porodu nebyla žádná, možná jen, že je těhotným špatně a porod bolí. Neměla jsem … Pokračovat ve čtení →
Ke druhému vánočnímu svátku ještě jeden „opakovací“, i když ne domaporodní, ale podpůrný. Když jsem otěhotněla, začala jsem se u kamarádek, co už mají děti, zajímat o to, jak jim proběhlo těhotenství, jaký měly porod a poporodní péči. Přišlo mi, že jsem na to vlastně děsně sama, ačkoliv mám super manžela, se kterým se dá hodně povídat, ale on těhotenství … Pokračovat ve čtení →
K prvnímu svátku vánočnímu přinášíme opakování krásného těhotenského a porodního příběhu Zdeňky Vaňové. Vojta nebyl plánované dítko. Vlastně jsem se do té doby o téma těhotenství ani porodu vůbec nezajímala, protože jsem si myslela, že času je ještě spoustu. Najednou to však bylo tady, naprosto aktuální. Nebyly důvody, proč nepřivítat tuto skutečnost s radostí, vždyť s mužem se milujeme a … Pokračovat ve čtení →
Svým příběhem bych chtěla udělat to nejdůležitější, co dělá každý den Ivana vůči těhotným, rodícím a porodivším ženám. Podpořit ji. A spolu s ní i jiné PA, které se v této době nebojí pracovat a doprovázet ženy u porodu, a to jak doma, tak i v nemocnicích. Jenom díky jejich ochotě, vstřícností, láskyplným slovům a činům jsem šťastnou matkou šťastné … Pokračovat ve čtení →
Vše začalo na podzim roku 2003, kdy jsem ze zdravotních důvodů musela vysadit všechny léky a tedy i antikoncepci. Dohodli jsme se s tehdy mým budoucím manželem, že tomu necháme volný průběh. Vždyť lékaři hrozili, že to možná nepůjde díky častým zánětům vaječníků nijak lehce, jestli vůbec. Adélka Na konci zimy jsme se už mohli radovat ze dvou čárek na … Pokračovat ve čtení →
Jsem moc šťastná za to, že jsme se rozhodli strávit konec těhotenství, rození i šestinedělí s porodními asistentkami. Bez nich bychom asi neměli tak krásný zážitek. Na radu kamarádek jsem se rozhodla rodit v Neratovicích – byla jsem se podívat i v Podolí, kde jsem se na začátku těhotenství registrovala (nechtělo se i tam hlavně kvůli tomu, jak velká porodnice … Pokračovat ve čtení →
Čas plynul a miminko bylo stále v poloze konce pánevního. Holt se nedá nic dělat. Sen o přirozeném porodu se mi rozplynul jako domeček z karet. Miminko se prostě rozhodlo jinak. Škoda. Nechtěla jsem ho ale do ničeho nutit. Buď se otočí a narodí přirozenou cestou nebo půjde ven CS. Oznámila jsem to během předporodního kurzu Ivaně K. Byla jsem … Pokračovat ve čtení →
Ještě než jsem otěhotněla, věděla jsem, že chci rodit přirozeně, nejlépe doma, ale třeba i v porodním domě nebo v porodnici, kde by mi přirozený porod umožnili. Bohužel jsem ale porodní dům v Čechách nenašla a v porodnicích narazila vždy na velké ALE. Navíc jsem během těhotenství dospěla k názoru, že bych ráda nechala pupeční šňůru odpadnout přirozeně (tzv. lotosový … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu sleduji téměř od začátku, a tak doufám, že se ještě vejde i ten můj. Jsem za Ivaninu kauzu moc ráda, protože právě ta mě díky médiím přivedla na tyto nezaměnitelné stránky – jedinečný zdroj informací. Ženské sdílení mi nejen v době těhotenství ale i mateřství připadá zásadní. Navíc zde maminky zmiňují i skvělé knížky, které i pro … Pokračovat ve čtení →
Na svůj porod jsem se připravovala snad už od dob dětství, kdy mi došlo, že mě to jednou čeká. Měla jsem z něho hrozný strach. Od toho mi pomohlo čtení Příběhů pro Ivanu, na které jsem narazila náhodou, když moje dobrá známa sdílela jeden z nich na Fb. Příběhy za mnou přišly v době, kdy jsem doma ležela se zápalem … Pokračovat ve čtení →
Nebezpečný, riskantní, nenormální, ale taky nejkrásnější, přirozený a transformující zážitek. Rozhodně. Porod, jak jsem ho zažil já, je chůze na hraně. Je o tom, kolik jste schopni vydržet a o zjištění, že se nacházíte kilometr za čárou a jdete stále dál, neb cesty zpět není. Důvod, proč jsme se s Dádou rozhodli rodit doma, byl vlastně rozhovor s každou matkou, … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych podpořila váš krásný projekt svým příběhem, k Ivaně jsem chodila na předporodní kurz a byl pro mě velmi důležitý. Aneta Končulová Milý Tobiášku, S tvým tatínkem jsme 31.12.2012 u nás doma v obýváku vytvářeli náš záměr a přání na příští rok. Poslední věta zněla: „Jsme otevření a připraveni stát se rodiči duši, která se rozhodne skrze nás přijít … Pokračovat ve čtení →
Moje první těhotenství bylo úplně jiné, než jsem si na začátku uměla představit. Nebyla to žádná idylka. Velký stres v práci, ukrutné bolesti zad, břicho, které rostlo snad už v prvním trimestru a nabylo obřích rozměru /můj syn měl nakonec porodní váhu 4,9 kg – a to jsem neměla cukrovku/. Již na začátku svého 8. Měsíce těhotenství jsem náhodou doprovázela … Pokračovat ve čtení →
Dnes je tomu 7. týdnů, co jsem se stala maminkou svého prvního děťátka – jmenuje se Kryštof. Příběhy pro Ivanu jsem sledovala ještě dlouho předtím, než jsem otěhotněla a jsem velice ráda, že se konečně dostávám k sepsání toho příběhu. Je to příběh s dobrým koncem 🙂 S Ivanou je můj příběh spojený pouze letmo – sleduji její kauzu a … Pokračovat ve čtení →
Ivana je ztělesněním svobody člověka, který je odpovědný k životu. Životu svému i životu svého dítěte. Je to člověk se svými plusy i chybami, duchaplná žena a zkušená matka, učitelka a profesionálka, osobnost českých porodních asistentek a veliká hrdinka! S Ivanou jsem se setkala nejprve skrz Hovory s porodní bábou, posléze osobně v kurzech předporodní přípravy pro páry, na těhotenských … Pokračovat ve čtení →
Zaujaly mě dva příběhy, Dopis pojišťovně a Odpověď pojišťovny. Řekla jsem si, že se zkusím dotázat podobně u naší pojišťovny, jsem u 211 (myslím, že druhá nejčastější), doufám, že i větší poptávkou můžeme možná něco pomalinku změnit. Tak snad se třeba někdo zamyslí a zařadí aspoň možnost příspěvku na financování soukromé PA jako další variantu k nákupu vitamínů a kojícího … Pokračovat ve čtení →
Začátkem mého těhotenství jsem od kamarádky, která denně čte Příběhy pro Ivanu, dostala Ivaninu knihu Hovory s porodní bábou. Tím započala má dlouhá cesta, o které bych vám zde chtěla napsat. Tehdy jsem začala získávat první „jiné“ informace o porodnictví u nás, o jiném přístupu k těhotenství, než který je v gynekologických ordinacích běžný a samozřejmě i o porodu samotném. … Pokračovat ve čtení →
První porod dcery Mariánky jsem prožila v porodnici a po té zkušenosti jsem věděla, že nepříjemné nerespektující a stále zasahující jednání lékařů můj porod dokáže hodně zpomalit a znepříjemnit a naopak klid, pocit bezpečí a podpůrné prostředí vše rozběhnout a nechat přirozeně plynout. Zažila jsem oba přístupy a na základě těchto zkušeností a informací z knih Ivany jsem se v … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh, který jsem se rozhodla sepsat, věnuji svému manželovi, Elišce Pláničkové a Ivaně Königsmarkové. Svůj příběh jsem se rozhodla rozdělit na dvě části. Na porod a předporodní přípravu. Jsem člověk, který si cestu k ženství nacházel dlouho, ale nakonec ji nachází. Nemohu říct, že našel, protože ženu větší než včera ze mne každý den dělá můj syn Aleš. První krok … Pokračovat ve čtení →
Poslední dobou se mi stávají takové malé náhody. Sami televizi nevlastníme, takže o pořadech dnes vysílaných mám jen malé povědomí. Vždy ale, když se kolem nějaké televize nachomýtnu, tak dávají nějaký pořad, který je buď přímo o porodech, nebo se o porodech zmiňuje, samozřejmě v tom znění, proti kterému stojíme… Nedávno jsem vyzvedávala syna u babičky, zrovna běžela televize, s … Pokračovat ve čtení →
Stojím na chodbě našeho střediska před ordinací doktorky. Pěkná kožená křesílka, nové fotky čerstvých novorozenců pacientek, fotky z ultrazvuků. Mohla bych se posadit, ale nemám potřebu. Za chvilku mě vezmou, jsem dnes první na řadě. Sestra mě pozve dál. „Jak se daří, moč máte? Pošleme jí do laboratoře. Ještě průkazku. Dneska budem dělat odběr. Váhu máme rozbitou, tak jenom změříme tlak.“ … Pokračovat ve čtení →
Těhotenství 1) Záměr S manželkou jsme si plánovali porod doma a jako záložní plán porodnici v Brandýse nad Labem. Ten jsme si vybrali díky doporučení BA, ke které jsme chodili na podstatnou část předporodních kontrol. Bohužel zhruba v listopadu se porodnice v BnL dostala do finanční tísně a další porody nepřijímala. Na doporoučení Ivany Königsmarkové jsme zvolili alternativu porodnice v Mělníku. … Pokračovat ve čtení →
Díky všem vám, které jste na těchto stránkách v průběhu posledních let popsaly své porodní i jiné příběhy, jsem se mohla včas dozvědět, čím v Čechách prochází většina miminek před a při narození (a jejich matky s nimi). Jen díky tomuto sdílení informací, smutků i radostí jsem si mohla uvědomit, co považuju za důležité, a zařídit se podle toho. Třeba … Pokračovat ve čtení →
Poprvé jsem se setkala a I.K. během svého prvního těhotenství na předporodním kurzu v áčku ještě snad na Smíchově. Nakonec se její rady z jednoho setkání staly jedněmi z mála užitečných, které se mi v průběhu porodu i dalšího těhotenství dostaly. Když jsem otěhotněla potřetí, porodnice ve Vrchlabí, kde se narodili moji první dva kluci, v té době už přirozené porody nepodporovala a tak jsem … Pokračovat ve čtení →
Přirozeně jsem během těhotenství zvažovala, že budu rodit doma. Nemám v oblibě moderní lékařství a jeho nositele, kteří již několikrát špatně posoudili můj zdravotní stav a svou odbornou pomocí mi přitížili. Dávám přednost zdravé životosprávě, očistě, józe a práci na sobě, pokud je to možné. Během těhotenství, jak je mým zvykem, když se setkám s novou fascinující situací, jsem přečetla … Pokračovat ve čtení →
Na své první těhotenství, porod a vše co s tím souvisí, jsem se začala připravovat přibližně 4 roky před početím miminka. Přišlo to samo. Začalo to nepříjemným, stále se opakujícím snem o porodu. Tento sen jsem měla asi dva roky. Během těchto dvou let jsem dokončila školu, změnila partnera, začala pracovat v obchodě s ekologickým zbožím nejen pro maminky a … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh pro Ivanu je o respektu k jedinečnosti každé ženy a o tom, co ji posiluje a co naopak ponižuje. Posílám jí jej, protože ji chci podpořit a vážím si všeho, co vykonala a co stále dělá. Z těhotenství jsme byli celí rozechvělí a jako by to ani nebyla pravda, dokud to nepotvrdí lékař. Naplňovalo nás štěstí, ale samozřejmě … Pokračovat ve čtení →
Svůj první příběh pro Ivanu jsem psala z pohledu zdravotníka, co je v kontaktu s lidmi, kteří přijdou vyhledat pomoc. Ještě jsem netušila, že zakrátko otěhotním a budu se s Ivanou moci setkat osobně. A už je to tady, dlouho očekávané dvě čárky na testu 🙂 Nejdřív jsem se objednala k Ivaně do poradny, abych se poradila o všech těch … Pokračovat ve čtení →
O tom, že bych chtěla porodit své dítě doma, jsem měla jasno už v době, kdy jsem ještě na vlastní děti příliš nemyslela. Na porod jsem se vždycky těšila, považovala jsem ho za důležitý a mimořádný zážitek v životě ženy. V těhotenství dostávala moje představa jasnější podobu. Pokud bude všechno v pořádku, chtěla bych rodit doma, být se svým mužem, … Pokračovat ve čtení →
Je duben 2011 a já hledám nějaký předporodní kurz. Je mi vlastně jedno jaký. Přece o nic nejde. Snad shoda náhod nebo možná osud mne dovedl na kurz do Acentra, přímo k Ivaně. Až tam jsem otevřela oči a poprvé se v době mého těhotenství nadechla. Kurz byl přesně podle mého gusta. Ivana popisovala všechny varianty, možnosti, druhy, postupy, porodnice. … Pokračovat ve čtení →
Když jsem psala svůj první příběh na podporu Ivany (Příběh mezigenerační), tak jsem doufala a také jsem to napsala, že až bude přicházet na svět naše další dítě, budou už v Praze určitě existovat porodní domy a nebudeme muset provozovat “porodní turistiku”. Leč situace se za dva roky nezměnila a pokud ano, tak leda k horšímu. Čekal nás tedy další … Pokračovat ve čtení →
Moje těhotenství bylo krásné. Bylo mi dobře, cítila jsem se skvěle a mrňousek se měl čile k světu. Užívala jsem si svoje těhu bříško, cítila jsem se výjimečně, měkce, tajemně…to překvapení v bříšku, o kterém jsem dlouhou dobu věděla jen já… Brzy jsme zjistili, že mimi bude holčička a spolu s tím k nám okamžitě přišlo i její jméno. Všechno … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsem jako řada zdejších pisatelek potkala na předporodním kurzu pořádaném v pražském A centru. Ale na rozdíl od ostatních jsem o Ivaně nevěděla zhola nic. A centrum jsme si s manželem vybrali vlastně především kvůli tomu, že to měl blízko do práce a kurz začínal po manželově práci. O přirozeném porodu jsem nevěděla také nic a zcela slepě jsem … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsem podpořila už prvním těhotenským příběhem a teď připojuji také druhý, psaný už s dcerkou v postýlce. Ivanu jsem poprvé potkala před asi deseti lety na konferenci v Praze na Dlabačově – tehdy se teprve začínalo mluvit o tristní situaci v našem porodnictví. I když jsem si na dítě ještě pár let počkala, konference mi hodně otevřela oči. Porodu … Pokračovat ve čtení →
V sobotu to byly dva roky, kdy se nám narodil náš synáček. Miminko jsme s přítelem plánovali a s láskou jsme se těšili, až budeme rodina. Těhotenství zpočátku probíhalo normálně a pomalu jsme se připravovali na porod a příchod miminka. Chodili jsme na předporodní kurz, četli knížky, chystali výbavičku, psali předporodní plán. Byla jsem rozhodnutá rodit v porodnici. Alternativy jsem … Pokračovat ve čtení →
Před rokem, 24. září 2012, má žena Petra porodila Heřmana. Tehdy jsem řešil, jak Petru co nejlépe podpořit. Jak jí co nejvíce/nejlépe při porodu pomoci? Báječné a vlastně na době před porodem nejlepší, bylo intenzivní trávení mnohem více společného času, než bylo do té doby zvykem. Všelijaké zařizování, návštěvy a samozřejmě kurz u Ivany. Ivanin předporodní kurz, který jsem se … Pokračovat ve čtení →
Náš příběh začal před devíti lety, když téměř současně s otěhotněním mně nečekaně, ale velmi jasně, došlo, že nadcházející porod bych nechtěla prožít v nemocnici na sále, ze kterého jsem měla již zážitků dostatek díky osmi operacím. Lékařů si vážím, protože mi hodně pomohli a častokrát jsou to oni, kdo nám opravdu dávají v životě další šanci. Kolik by nás … Pokračovat ve čtení →
Nevědomě jsem se jako dobrovolník ocitl před 5 lety na festivalu „Světový týden respektu k porodu“. Samozřejmě, že porod doma byla pro mne tehdy naprosto vyloučená věc. Další náhodou mne zaujala přednáška s Ivanou, na které profesionálně a fundovaně odpovídala na dotazy rodiček. Pouze jsem poslouchal. Až dnes mohu zpětně konstatovat, že mne Ivanina přirozenost doprovázená jasnými fakty bez sugestivních … Pokračovat ve čtení →
Když jsem v prosinci loňského roku na studijním pobytu ve Španělsku psala svůj příběh Všechno zlé je pro něco dobré (338.), netušila jsem, že ani ne do roka se toho svého jednoho-dne-miminka opravdu dočkám. Otěhotněla jsem ihned po návratu domů, nečekaně, neplánovaně a těsně před očekávaným začátkem dalšího cyklu. Když jsme to zjistili, žasli jsme, jak dobře si to to … Pokračovat ve čtení →
Jak to bývá, porodit miminko se jezdí do nemocnice. Ale v téhle chvíli žena potřebuje soukromí, pocit bezpečí a blízké lidi kolem sebe. Nemocnice byla posledním místem, které bych si představovala, proto jsme se rozhodli pro porod v teple našeho domova v Dejvicích, malého dvoupokojového bytečku. Přiznám se, myslím si, že to byl můj nejsilnější životní zážitek, a také pro … Pokračovat ve čtení →
Moje těhotenství bylo nádherné a bezproblémové. Užívala jsem si ho na plno a snažila se moc se netrápit myšlenkami na ten jistě bolestivý a strašlivý porod, který jsem znala z vyprávění kamarádek a z rodiny. Smiřovala jsem se zkrátka s tím, že se rodí tak, jako rodily naše matky, to znamená v porodnici, kde je vše na lékařích a nastávající … Pokračovat ve čtení →
Vojta nebyl plánované dítko. Vlastně jsem se do té doby o téma těhotenství ani porodu vůbec nezajímala, protože jsem si myslela, že času je ještě spoustu. Najednou to však bylo tady, naprosto aktuální. Nebyly důvody, proč nepřivítat tuto skutečnost s radostí, vždyť s mužem se milujeme a víme, že patříme jeden k druhému, chceme spolu strávit celé naše žití. Naplnila … Pokračovat ve čtení →
1. časť Počas prvého tehotenstva v roku 2008-09 som pravidelne navštevovala pražské A-centrum, kde som sa prvý krát stretla s možnosťou rodiť doma. Rozhovory s maminkami, ktoré sa pre pôrod doma rozhodli, boli zaujímavé, ale v praxi som si nedokázala sama seba v tejto úlohe predstaviť. Registrovala som sa v pôrodnici, chodila k lekárovi na pravidelné prehliadky a poctivo som … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně jsem se poprvé dozvěděla z médií někdy v první polovině svého prvního těhotenství. Rodiče mi přeposlali článek o jejím soudním procesu s obavou, jak by také mohl dopadnout domácí porod, který jsme také plánovali. Musím přiznat, že poté byl i můj pohled trochu touto zprávou zabarvený. O nějakou dobu později jsem měla možnost seznámit se s ní osobně. … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, ještě než jsme s manželem začali pomýšlet na děťátko, měla jsem to štěstí a přečetla si Vaši knihu Hovory s porodní bábou, která pro mě byla velkou inspirací a díky které moje představy o tom, jak chci prožít svoje těhotenství a porod, nabraly jasnější obrysy. Když jsme zjistili, že čekáme miminko, byli jsme velmi šťastní a od počátku … Pokračovat ve čtení →
Poprvé… Naše první setkání s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou se událo v roce 2005, kdy jsme čekali naše první dítě. Chodili jsme k ní na předporodní kurz do Aperia a moc jsme si to užívali. Vždycky jsme se tam, kromě jiného, dost nasmáli. Ivana má výborný smysl pro humor, je vtipná a zároveň velmi laskavá a milá bytost. Porodili jsme … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsme poznali v pražském A-centru, ve kterém jsem se na začátku těhotenství na jednom workshopu naštěstí dozvěděla o možnosti přirozeného porodu. Nejprve jsme s manželem hledali „jen“ co nejvstřícnější porodnici, abychom měli šanci zajistit co nejpřirozenější průběh porodu. Nakonec jsme ale na základě informací z různých knih a zkušeností známých začali uvažovat nad porodem doma. Ivanin předporodní kurz dal … Pokračovat ve čtení →
Přišel březen, měsíc, kdy se nám před rokem narodila dcera. A tak vzpomínám na ten den, kdy to začalo. Je sobota ráno, konec března, pár dnů před termínem porodu. Při ranní toaletě mi odejde trochu krve, což mne mírně vyplaší a tak volám své porodní asistentce Janě, která mne uklidní, že to mi nejspíš odešla hlenová zátka. A že porod … Pokračovat ve čtení →
Posílám příběh, který se Vás, Ivano, dotýká jen letmo. Chtěla jsem první dítě rodit doma, protože po několika podivných zkušenostech s nemocnicemi z nich nemám dobrý pocit. Bohužel, můj muž byl zásadně proti a bez něj bych do toho nešla. Konzultovala jsem toto s Vámi, v rámci Vašeho předporodního kurzu v A-centru a Vy jste mi doporučila porod v porodnici … Pokračovat ve čtení →
