Ráda bych přispěla k porodním příběhům pro Ivanu. Ve 24 letech jsem otěhotněla, s manželem jsme se na miminko moc těšili. Od začátku bylo vše pohodové, bez nevolností, otoků a jiných potíží. Během jiného stavu jsem pokračovala ve studiu VŠ, koncertovala jsem a učila zpěv. Rozhodli jsme se pro porod v nemocnici Fifejdy v Ostravě za doprovodu naší PA. Byla … Pokračovat ve čtení →
Příběh o vyvolávaném porodu Tento příběh se odehrál před 14 lety v Motole. Bylo mi 23 let, rodila jsem své první dítě. Příběh je součástí deníčku, který jsem publikovala na jednom serveru pro maminky, když jsem se loni v srpnu chystala k dalšímu porodu. Došla jsem k závěru, že plně připravená porodit mohu být, až se zbavím negativních myšlenek na … Pokračovat ve čtení →
Úvod Konečně, po několika jiných příspěvcích (příběhy 271, 779, 780, 938), posílám svůj porodní příběh. Ráda bych jím vyjádřila podporu Ivaně i dalším porodním asistentkám, které navzdory nepříznivému nastavení porodnického systému českého státu (a částečně i společnosti, která toto nastavení odráží) dělají s neutuchající snahou a zapálením to nejlepší, co umí, aby pomohly ženám prožít co nejlepší těhotenství, porod a … Pokračovat ve čtení →
Se zaujetím vždy čtu články o tom, jak se ženy při porodu „ponoří“ do sebe či do „jiného světa“ a to jim umožní rodit v podstatě bezbolestně, nebo alespoň „příjemněji“. Moje hlava vypnout nedokáže. Dokáže se na něco více soustředit a ostatní věci při tom vnímat o něco méně, ale při porodu do „jiného stavu“ neodchází, na všechno se pamatuje. … Pokračovat ve čtení →
Správné dýchání Příběhy pro Ivanu čtu od samého začátku, celou situaci s porody v Česku sleduji ještě déle. Patřím mezi ty, které se s Ivanou nikdy nesetkaly. Já jen nasávala její poselství ze všech možných zdrojů a kniha Hovory s porodní bábou, byla báječnou učebnicí pro mého manžela. Můj život a mé názory jsou Ivaninou prací ovlivněny a proto si … Pokračovat ve čtení →
Potřebuji si zpracovat zážitky z posledních dnů, proto jsem sepsala tenhle článek. Je to částečně moje osobní i profesní zpověď, budiž inspirací k zamyšlení všem otevřeným srdcím… Před dvěma lety jsem v hořovické porodnici porodila dceru. Na porod jsem se připravila, jak nejlépe jsem v tu dobu dovedla. Porod proběhl, jak proběhl, a já jsem byla ráda, že to máme … Pokračovat ve čtení →
Nejkrásnější porod Jsem matkou dvou synů. Michaelovi je čtyři a půl roku a Danielovi tři a půl měsíce. Po březnové bouři roku 2010 ve večerních hodinách přišel na svět Michael. V panelákovém bytě na železnobrodském sídlišti Vápenka. Porod nebyl dlouhý, ale bolel. Byli jsme s manželem sami, bez porodní asistentky a bez zkušeností, pouze s mým odhodláním a přesvědčením, že … Pokračovat ve čtení →
Otěhotněla jsem v Indii se svým indickým snoubencem a po kratším uvažování a naléhání rodiny jsme se rozhodli jet rodit a vůbec žít do ČR. Nejdřív jsme řešili svatbu, jak dostat manžela k nám a další byrokracii. Porod byl ještě daleko 🙂 V Praze jsem pak na otázky ohledně porodu naprosto pozitivně odpovídala, že se toho nebojím a že prostě … Pokračovat ve čtení →
Slavka Mala som 17 rokov (čo bolo pred siedmimi rokmi) a môj lekár povedal, že možno budem mať problém otehotnieť, alebo možno žiadne deti nebudú…Bola som v šoku, deti som mala rada a vždy som si predstavovala, že jedného dna budem môcť mat malé voňavé klbko aj ja… Strašne ma ta myšlienka zožierala a kysla vo mne v každom mojom … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych přispěla k porodním příběhům pro Ivanu. Ve 24 letech jsem otěhotněla, s manželem jsme se na miminko moc těšili. Od začátku bylo vše pohodové, bez nevolností, otoků a jiných potíží. Během jiného stavu jsem pokračovala ve studiu VŠ, koncertovala jsem a učila zpěv. Rozhodli jsme se pro porod v nemocnici Fifejdy v Ostravě za doprovodu naší PA. Byla … Pokračovat ve čtení →
Po jednom nepovedeném těhotenství jsem čekala své třetí dítě. První a druhá dcera se narodily ve velké pražské porodnici, relativně přirozeným porodem s minimem zásahů, bez nástřihů a medikace, mladší dokonce překotně, tudíž i bez jakékoliv rutinní přípravy. Přesto jsem teď uvažovala jinak; je to nejspíš mé poslední dítě, poslední těhotenství a poslední porod, nestálo by za to, aby vše … Pokračovat ve čtení →
Mluvili jsme pak s porodní asistentkou po telefonu. Už nevím, zda se ozvala ona nám nebo manžel jí, ale asi ona psala, jak to jde, a manžel jí pak volal (? Fakt nevím, neměla jsem v tu chvíli potřebu ji kontaktovat ani s ní proces porodu probírat, takže já telefonát určitě neiniciovala.) Manžel jí popsal několik čísel, ke kterým předtím … Pokračovat ve čtení →
Se zaujetím vždy čtu články o tom, jak se ženy při porodu „ponoří“ do sebe či do „jiného světa“ a to jim umožní rodit v podstatě bezbolestně, nebo alespoň „příjemněji“. Moje hlava vypnout nedokáže. Dokáže se na něco více soustředit a ostatní věci při tom vnímat o něco méně, ale při porodu do „jiného stavu“ neodchází, na všechno se pamatuje. … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu čtu od samého začátku, celou situaci s porody v Česku sleduji ještě déle. Patřím mezi ty, které se s Ivanou nikdy nesetkaly. Já jen nasávala její poselství ze všech možných zdrojů a kniha Hovory s porodní bábou, byla báječnou učebnicí pro mého manžela. Můj život a mé názory jsou Ivaninou prací ovlivněny a proto si troufám sem … Pokračovat ve čtení →
Potřebuji si zpracovat zážitky z posledních dnů, proto jsem sepsala tenhle článek. Je to částečně moje osobní i profesní zpověď, budiž inspirací k zamyšlení všem otevřeným srdcím… Před dvěma lety jsem v hořovické porodnici porodila dceru. Na porod jsem se připravila, jak nejlépe jsem v tu dobu dovedla. Porod proběhl, jak proběhl, a já jsem byla ráda, že to máme … Pokračovat ve čtení →
S paní Ivanou jsem se nikdy osobně nesetkala, ale hodně jsem četla od ní i o ní. Obdivuji, co pro maminky a jejich děti dělá. Je těžké se ve vánici postavit rovně a jít krok za krokem proti větru. Zvláště, když se zdá, že jde člověk sám, když vás vítr občas smete stranou, nebo vám něco hodí na hlavu. Přesně … Pokračovat ve čtení →
V pondělí asi ve 13h volala máma na manželův mobil. Shání mě od rána z Bulovky, mám vypnutý mobil. A jo, je vypnutý 🙂 Mezitím volali mámě, to číslo ale už má můj bráška, který byl ve škole. Než se to k němu dostalo a než se to dostalo k mámě, uplynul už nějaký čas. Prý to moc spěchá. Hned … Pokračovat ve čtení →
Moje těhotenství bylo nádherné a bezproblémové. Užívala jsem si ho na plno a snažila se moc se netrápit myšlenkami na ten jistě bolestivý a strašlivý porod, který jsem znala z vyprávění kamarádek a z rodiny. Smiřovala jsem se zkrátka s tím, že se rodí tak, jako rodily naše matky, to znamená v porodnici, kde je vše na lékařích a nastávající … Pokračovat ve čtení →
Mala som 17 rokov (čo bolo pred siedmimi rokmi) a môj lekár povedal, že možno budem mať problém otehotnieť, alebo možno žiadne deti nebudú…Bola som v šoku, deti som mala rada a vždy som si predstavovala, že jedného dna budem môcť mat malé voňavé klbko aj ja… Strašne ma ta myšlienka zožierala a kysla vo mne v každom mojom vzťahu… … Pokračovat ve čtení →
