Moje tri príbehy Príbeh prvý: So smutným koncom Bábätko sme si veľmi želali. A veľmi sme sa pri jeho „výrobe“ snažili. Keď nedorazila menštruácia, urobila som si tehotenský test a boli tam – dve čiarky. Jupí! No pár dní potom som začala špiniť. Tak som zašla za doktorom. Ultrazvuk nič moc nevidel, tak mi urobili krvné testy. Keď som odtiaľ … Pokračovat ve čtení →
Jak to být nemělo Chci se s vámi podělit co nejupřímněji o můj příběh. To, že chci mít dítě, cítím už hodně dlouho, ale nyní už mám i všechny povinnosti splněny, skvělého partnera a těhotenství tedy může, prosím pěkně, začít. No a nic… jeden měsíc, druhý měsíc, třetí měsíc, každé měsíčky jsou pro mě důvodem k slzám… tak takhle jsem … Pokračovat ve čtení →
Dobrý den, jsem člověk, o kterém se dá říct, že se vyhýbá lékařům jako „čert kříži“, i když se stalo mnoho věcí, které mne donutily k lékaři jít. Myslím si, že kdyby bylo víc lidí, jako je paní Ivana, na které by se žena mohla obrátit se svým trápením nebo jen dotazem, bylo by i snadnější k lékaři jít, když … Pokračovat ve čtení →
Proč nebudu rodit v porodnici Můj příběh pro Ivanu, je bez Ivany i bez porodu. Je mi dvacet let, žiju s přítelem, chodím do školy, kterou jsem vždycky chtěla studovat, onehdy jsme si pořídili štěně, bydlíme v centru Brna v bytě s vlastní hrušní na zahradě. Všechno je perfektní. Všechno až na jednu věc. Chtěli bychom miminko. Všechno jsme promysleli, … Pokračovat ve čtení →
Kdo získává a kdo ztrácí Už dva roky běží příběhy pro Ivanu. Přečetla jsem téměř všechny a přestože je to vlastně pořád stejné téma, každý další je něčím jedinečný a obohacující. Jsem za ně moc vděčná, protože mi pomáhají vytrvat v mém putování proti proudu, které začalo právě u porodu našeho synka (narodil se den po vydání prvního rozsudku v … Pokračovat ve čtení →
Statistiky uvádějí, že každá čtvrtá žena prožije zamlklé těhotenství nebo tzv. spontánní potrat do 12. týdne. Prožila jsem tuto zkušenost dvakrát a chci se o ni podělit. Zaprvé proto, že si tak lépe uspořádám myšlenky, ale také proto, aby tento příběh mohl někomu pomoci. Stejně jako pomohly podobné příběhy mě. Moje třetí těhotenství bylo opravdu velké překvapení. Syn měl teprve … Pokračovat ve čtení →
Můj porodní příběh V sobotu to byly dva roky, kdy se nám narodil náš synáček. Miminko jsme s přítelem plánovali a s láskou jsme se těšili, až budeme rodina. Těhotenství zpočátku probíhalo normálně a pomalu jsme se připravovali na porod a příchod miminka. Chodili jsme na předporodní kurz, četli knížky, chystali výbavičku, psali předporodní plán. Byla jsem rozhodnutá rodit v … Pokračovat ve čtení →
Příběh první: Laura Rozhodla jsem se, že vám také napíšu svůj porodní příběh a podpořím tím snad alespoň troškou Ivanu, se kterou jsem se setkala pouze přes Hovory s porodní bábou. Ony jsou to teda dva příběhy, jeden z minulého týdne a jeden téměř tři roky starý. Každý příběh je jiný a z každého porodu jsem si přinesla velké ponaučení. … Pokračovat ve čtení →
Kdo se bojí, nesmí do porodnice Náš příběh je celkem prostý, a Ivana v něm figuruje nevědomky jako psychická podpora. Bojím se doktorů a nemocnic. Přijde mi, že nemocnice není to pravé místo pro přivedení zdravého potomka na svět. Celé těhotenství mi strašně vadily gynekologické prohlídky – mužská ruka na mém posvátném území, fuj. Čím víc jsem v těhotenství o … Pokračovat ve čtení →
Jan: Máme týden po dalším domácím porodu Máme týden po dalším domácím porodu, který mě opět přesvědčil, že pro život je podstatná nepředpojatá vlastní zkušenost, nikoliv zažité způsoby vnímání, ač jsou sebesugestivnější. A právě proto se chci o tuto vlastní zkušenost se čtenáři podělit. Tentokrát se nám jako místo pro porod nabízely dvě možnosti. První představovala porodnice v Příbrami. S … Pokračovat ve čtení →
Zvláštní tušení se brzy přeměnilo v jistotu. Jsem těhotná. Neplánovaně. Počtvrté. Já, která by dle lékařů neměla děti mít nejlépe vůbec. Rok po návratu do zaměstnání (po 7 letech na MD). Byly to dva velmi obtížné týdny. Neřešila jsem, zda situaci vyřešit jednou provždy (Výraz „interrupce“ mě fascinuje – lze snad v těhotenství ve vhodnější dobu pokračovat?!). Řešila jsem, co s nastartovanou kariérou, … Pokračovat ve čtení →
Moderní doba přináší čím dál větší pokroky ve všech oblastech medicíny, včetně gynekologie. Máme možnost chodit každoročně na preventivní prohlídky a včas zjistit případné zdravotní problémy, již v průběhu těhotenství se můžeme dozvědět pohlaví našeho budoucího dítěte a úmrtnost rodiček a novorozenců velmi klesla. To, co stále zůstává, jsou potraty. Lékaři je rozdělují na umělé (interrupce) a přirozené (spontánní). Jsou … Pokračovat ve čtení →
Tak trochu jiný příběh Ráda bych přispěla svým příběhem a podpořila tím paní Ivanu, kterou sice osobně neznám (a dost mě to mrzí), ale za to plně podporuji její práci a myšlenky ohledně porodnictví obecně. Paní Ivano, nevzdávejte se, brzo nastane doba, kdy všichni dobře pochopí, kudy cesta vede a kudy prostě ne. První dvě těhotenství a porody jsem si … Pokračovat ve čtení →
Před dvěma lety se nám narodil chlapeček, kvůli VVV šel císařem, a to mě tenkrát dost rozhodilo, ale smířila jsem se s tím a přestala se vinit, začala jsem číst hodně příbehů o porodech doma. I kolem mě najednou spoustu žen rodilo krásně přirozeně a jejich děti byly od narození úžasné. Věděla jsem, že při případném těhotenství chci taky takový … Pokračovat ve čtení →
Také chci rodit přirozeně Vždycky jsem se bála porodu a poté, co porodila má nejbližší kamarádka, jsem se ho přímo hrozila. (Oni do člověka STŘÍHAJÍ?? To mi nikdo neřekl!). Protože jsem ale po dítěti toužila, i když prozatím pro něj nebyly podmínky, přečetla jsem snad všechny dostupné články a diskuse týkající se rození a malých dětí dostupné na českém webu … Pokračovat ve čtení →
Když se nikdo nenarodí Nevím jak mám pojmenovat svůj příběh, nejprve jsem vlastně vůbec nechtěla psát… Prostě, protože mám pocit, že bych to neuměla… Pak jsem si přečetla zpověď Ivaniny dcery, skoro jsem se rozplakala, potom příběh předchozí a rozhodla se napsat. Ne o svém porodu, ale jak mi Ivana pomohla prožít „přirozeně“ potrat… Už jsem měla doma jednu zdravou … Pokračovat ve čtení →
Dnes přinášíme příběh o zamlklém těhotenství, čekání a přirozeném potratu. Je to téma, o kterém se stále málo mluví a píše. Abychom podpořili informovanost, rozhodování a možnost volby pro ženy, které touto situací procházejí, doplňujeme příběh odkazem na britské podporující informace pro všechny možnosti řešení. Pro české čtenářky bude možná nejzajímavější informace, že riziko vzniku infekce u vyčkávání na přirozený … Pokračovat ve čtení →
Chci se s vámi podělit co nejupřímněji o můj příběh. To, že chci mít dítě, cítím už hodně dlouho, ale nyní už mám i všechny povinnosti splněny, skvělého partnera a těhotenství tedy může, prosím pěkně, začít. No a nic… jeden měsíc, druhý měsíc, třetí měsíc, každé měsíčky jsou pro mě důvodem k slzám… tak takhle jsem si to tedy nepředstavovala. … Pokračovat ve čtení →
Bábätko sme si veľmi želali. A veľmi sme sa pri jeho „výrobe“ snažili . Keď nedorazila menštruácia, urobila som si tehotenský test a boli tam – dve čiarky. Jupí! No pár dní potom som začala špiniť. Tak som zašla za doktorom. Ultrazvuk nič moc nevidel, tak mi urobili krvné testy. Keď som odtiaľ odchádzala, mala som veľmi zvláštny pocit – … Pokračovat ve čtení →
Dobrý den, jsem člověk, o kterém se dá říct, že se vyhýbá lékařům jako „čert kříži“, i když se stalo mnoho věcí, které mne donutily k lékaři jít. Myslím si, že kdyby bylo víc lidí, jako je paní Ivana, na které by se žena mohla obrátit se svým trápením nebo jen dotazem, bylo by i snadnější k lékaři jít, když … Pokračovat ve čtení →
Můj příběh pro Ivanu, je bez Ivany i bez porodu. Je mi dvacet let, žiju s přítelem, chodím do školy, kterou jsem vždycky chtěla studovat, onehdy jsme si pořídili štěně, bydlíme v centru Brna v bytě s vlastní hrušní na zahradě. Všechno je perfektní. Všechno až na jednu věc. Chtěli bychom miminko. Všechno jsme promysleli, propočítali, diskutovali se všemi možnými … Pokračovat ve čtení →
Nedá mi to, abych nezareagovala na příběh č. 652. Loučení s andělem. Utírala jsem slzy jako hrachy několikrát, než jsem dočetla Vás příběh, milá Kateřino. Nejen přirozený porod je něčím, co ženy i jejich miminka potřebují, ale také přirozený potrat. Když jsem otěhotněla a dlouho otálela s návštěvou lékaře, kamarádka mi trošku pohrozila, že k lékaři bych měla co nejdřív, … Pokračovat ve čtení →
Statistiky uvádějí, že každá čtvrtá žena prožije zamlklé těhotenství nebo tzv. spontánní potrat do 12. týdne. Prožila jsem tuto zkušenost dvakrát a chci se o ni podělit. Zaprvé proto, že si tak lépe uspořádám myšlenky, ale také proto, aby tento příběh mohl někomu pomoci. Stejně jako pomohly podobné příběhy mě. Moje třetí těhotenství bylo opravdu velké překvapení. Syn měl teprve … Pokračovat ve čtení →
Mé třetí těhotenství, stejně jako předchozí dvě, bylo plánované a očekávané. Miminko k nám přišlo snadno a radostně a mně, stejně jako u předchozích dětí, ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Byla to holčička a od začátku byla rozhodnutá pro jméno Alice. Byla jsem právě v devátém týdnu těhotenství a tu novinu jsme se chystali říct mým rodičům. … Pokračovat ve čtení →
Vytoužené těhotenství. Radost. Ultrazvuk v desátém týdnu. Dlouhé mlčení doktora. Nebije srdíčko. Kdyby to nebylo Vaše první těhotenství, pošlu Vás hned na kyretáž. Počkáme týden. Zmatek. Smutek. Slzy. Naděje, že vše bude vpořádku. Hledám informace na internetu. Jedna žena píše, že v nemocnici přemluvila lékaře, ať s kyretáží ještěden počká. Druhý den na kontrolním ultrazvuku srdíčko dítěte bilo. Věřím … … Pokračovat ve čtení →
Prenatální diagnostika. Dvě slova, která pro mnoho nastávajících matek mohou být synonymem noční můry, nervozity, či stresu. Podívám-li se na systém prenatální diagnostiky z hlediska marketingu, funguje skvěle. Nejprve ženu vyděsíme a pak jí nabídneme řešení ve formě placené služby (bez ohledu na to, zda je plátcem žena nebo zdravotní pojišťovna). Plné čekárny budiž toho důkazem. Jsem jednou z žen, … Pokračovat ve čtení →
Stalo se tak jedno slunné odpoledne v tichu, klidu, míru a pokoji. Krásnému porodu doma předcházela vědomá příprava na porod během celého těhotenství. Ivana byla jednou z těch, kdo otevřel těmto impulsům cestu. Její kniha „Hovory s porodní bábou“ mě provázela již v době, kdy jsem ještě vůbec o těhotenství vážně neuvažovala. Měla jsem ale ve svém okolí spousty žen, … Pokračovat ve čtení →
Zvláštní tušení se brzy přeměnilo v jistotu. Jsem těhotná. Neplánovaně. Počtvrté. Já, která by dle lékařů neměla děti mít nejlépe vůbec. Rok po návratu do zaměstnání (po 7 letech na MD). Byly to dva velmi obtížné týdny. Neřešila jsem, zda situaci vyřešit jednou provždy (Výraz „interrupce“ mě fascinuje – lze snad v těhotenství ve vhodnější dobu pokračovat?!). Řešila jsem, co s nastartovanou kariérou, … Pokračovat ve čtení →
Moderní doba přináší čím dál větší pokroky ve všech oblastech medicíny, včetně gynekologie. Máme možnost chodit každoročně na preventivní prohlídky a včas zjistit případné zdravotní problémy, již v průběhu těhotenství se můžeme dozvědět pohlaví našeho budoucího dítěte a úmrtnost rodiček a novorozenců velmi klesla. To, co stále zůstává, jsou potraty. Lékaři je rozdělují na umělé (interrupce) a přirozené (spontánní). Jsou … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych přispěla svým příběhem a podpořila tím paní Ivanu, kterou sice osobně neznám (a dost mě to mrzí), ale za to plně podporuji její práci a myšlenky ohledně porodnictví obecně. Paní Ivano, nevzdávejte se, brzo nastane doba, kdy všichni dobře pochopí, kudy cesta vede a kudy prostě ne. První dvě těhotenství a porody jsem si prožila tak nějak „normálně“. … Pokračovat ve čtení →
Myslím, že vše, co bych Ivaně nebo o Ivaně chtěla říct, už tady zaznělo. Je úžasné, že to tolik lidí cítí stejně. Ivana Königsmarková asistovala u mého druhého porodu. Domácí porod s její pomocí pro mě navždy bude jedním z nejsilnějších a nejkrásnějších zážitků. Můj příběh je podobný mnoha dalším. První porod v porodnici se vším, co lze prvorodičce naivně … Pokračovat ve čtení →
Vždycky jsem se bála porodu a poté, co porodila má nejbližší kamarádka, jsem se ho přímo hrozila. (Oni do člověka STŘÍHAJÍ?? To mi nikdo neřekl!). Protože jsem ale po dítěti toužila, i když prozatím pro něj nebyly podmínky, přečetla jsem snad všechny dostupné články a diskuse týkající se rození a malých dětí dostupné na českém webu (tehdy před 10 lety … Pokračovat ve čtení →
Nevím jak mám pojmenovat svůj příběh, nejprve jsem vlastně vůbec nechtěla psát… Prostě, protože mám pocit, že bych to neuměla… Pak jsem si přečetla zpověď Ivaniny dcery, skoro jsem se rozplakala, potom příběh předchozí a rozhodla se napsat. Ne o svém porodu, ale jak mi Ivana pomohla prožít „přirozeně“ potrat… Už jsem měla doma jednu zdravou školkovou holčičku, když jsem … Pokračovat ve čtení →
