Pohled z druhého břehu Ženy rodící doma jsou přeci hazardérky. Bezpečí = přítomnost lékaře. Proč jsem si to ještě před rokem a půl myslela? Nevím, ale chybami se člověk učí. Ivanu neznám a do Prahy to mám sakra daleko. Před otěhotněním a ani moc po něm jsem se o porod nezajímala. Na předporodní kurz chtěl jet manžel, mě 5-denní výprava … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu mi doporučila ke čtení kamarádka, když jsme se, už obě těhotné, bavily o tom, jak by asi měl vypadat náš porod. Já vyprávěla o porodech mojí sestry. Sestra si z prvního porodu odnesla trauma. Byl dlouhý, miminko čtyřkilové, tlačení na břicho, uvázané nohy, nepříjemný personál, odnesené miminko. Její druhý porod byl úplně jiný. Strach, který z něj … Pokračovat ve čtení →
Médii proběhla zpráva o výzkumu spokojenosti žen s péčí v českých porodnicích. 70% matek je spokojených. Obecně to znamená, že je vše v pořádku. Není potřeba nic měnit, většině žen české porodnice vyhovují. A co těch 30% žen? Jakou mají možnost volby? Jaké se nabízejí alternativy pro ženy, které tak docela nejsou spokojené? Mají jedinou možnost. Přizpůsobit se. Přizpůsobit se … Pokračovat ve čtení →
Normální porod, na jaký má právo každý Chtěla bych podpořit Ivanu svým stručným příběhem. Nejsem moc konkrétní, porod je pro mne hodně intimní zážitek a neumím se o něj dělit tolik veřejně. Věřím ale, že i tak je to alespoň malý příspěvek k Vaší práci. Děkuji Vám za to, co děláte. Náš stát, jeho právní řád i nastavení společnosti je … Pokračovat ve čtení →
Já jen četla tu knížku… Nikdy jsem se s Ivanou Königsmarkovou osobně nesetkala. „Jen“ jsem si před porodem přečetla knížku Hovory s porodní bábou. A abych na něco důležitého snad nezapomněla, dělala jsem si tenkrát výpisky. Ten soubor jsem dnes – po třech letech – otevřela. A běhá mi mráz po zádech. Jakkoli jsou ty poznámky chaotické a po nocích … Pokračovat ve čtení →
Vážím si Vaší práce, kterou podporujete nejen Ivanu, ale vlastně všechny asistentky. Já sama jsem Vám zaslala příběh (byl 113. Theo ) a přemýšlela jsem, jak ještě podpořit Ivanu, když už nemám sama více příběhů. Žiju ve Španělsku a díky Ivaně a sdružení EPEN (el parto es nuestro = porod je náš) jsem se dostala nejen až k mému domácímu … Pokračovat ve čtení →
Poprvé jsem prožívala těhotenství v roce 2010, zhruba od poloviny s Ivanou, se kterou jsme pak v tichu a radosti porodili naši Zuzanku. Podruhé jsem otěhotněla na podzim 2011, špatný čas, když chcete mít u porodu opět Ivanu, a to já chtěla. Pořád jsem ale nějak nemohla uvěřit, že tam nebude, pořád jsem v to doufala… Když jsem pochopila definitivně, … Pokračovat ve čtení →
Jak jsem se narodila… Jsem ráda, že jsem mohla rodit doma a nemusela prožít stejně potupný způsob porodu jako moje máma. Ve chvíli, kdy ji začaly předčasné porodní bolesti, odjela do jediné místní porodnice, kde měla mít zamluvenou „kvalitní péči“ díky známosti své tchýně s lékařkou. Doktorka se k ní však chovala velmi přezíravě a posmívala se jejímu strachu o … Pokračovat ve čtení →
Když jsem psala příběh č.2 pro Ivanu nazvaný „Jana“, byla jsem přesvědčená, že je to můj poslední porodní příběh. Byla jsem moc ráda za své porodní zkušenosti i za to, že jsem si svůj „poslední“ třetí porod prožila právě s Ivanou. Tento příběh, který píšu nyní, byl proto pro mě nečekaný. Otěhotněla jsem počtvrté. S obavami jsem sledovala vývoj situace … Pokračovat ve čtení →
Jak malý František na svět přišel Jako mladá nezkušená prvorodička jsem si pro svůj porod vybrala krajskou porodnici. V domnění, že kdyby byly při či následně po porodu nějaké komplikace s maličkým, tam o mě bude nejlépe postaráno. Sama jsem ani netušila, co přirozené porody jsou nebo že bych mohla své miminko dokonce porodit doma. Říkala jsem si, porodily ostatní … Pokračovat ve čtení →
Můj poslední porodní příběh je součást mé osobní cesty k úplnému, vědomému mateřství, ženství a také cesty k pochopení významu Porodu obecně pro Lidstvo – muže, ženy, děti.. Paní Ivanu Königsmarkovou znám z předchozích let jen z internetu a měla jsem možnost s ní mluvit po telefonu. Tímto jí děkuji za podporu „na dálku“, ze které jsme čerpala o několik … Pokračovat ve čtení →
Stát se člověkem Nejsem zatím matka ani těhotná. Mým příspěvkem k příběhům pro Ivanu bude zamyšlení nad lidskými kvalitami a dozráváním a jejich místem ve zdravotnictví. Proč právě pro ni? Protože ze všech útržků, co jsem o ní slyšela, i z pověstné knížky Hovory s porodní bábou dýchá vřelost a lidský přístup k ženám, něco, co by nemělo chybět žádnému … Pokračovat ve čtení →
Náš příběh s Ivanou O Ivaně jsem v minulosti sem tam něco četla nebo slyšela. Ale nedávno se i ona stala součástí mého mateřství… Porodila jsem v porodnici v Mělníku, vyvolávaný porod byl komplikovaný a náročný, ale všechno dobře dopadlo. Chovali se ke mně hezky a bez lékařské péče bych se neobešla. Vadily mi jen některé věci. Nadstandardní pokoje byly … Pokračovat ve čtení →
Naše druhá dcera se nám narodila v lednu 2007. V tuto chvíli je naší temperamentní holčičce pět a půl roku. Valentinka se nám narodila doma, díky Ivaně Konigsmarkové, která mne provázela celým těhotenstvím. V tu zimní neděli odpoledne naší celé rodině i s druhou porodní asistentkou a mojí blízkou spolupracovnicí z pražského A-centra Zorkou Vymazalovou, byly obě ohromnou podporou v … Pokračovat ve čtení →
Jak si mě syn připravil na svůj příchod Tak píšu druhý příběh milé Ivaně o našem třetím děťátku. U prvního porodu naší dcerky Lojzinky Ivana byla celou dobu. Druhý porod byl poněkud překotný. Za hodinu a půl už Ofélka vyskočila do rukou tatínka těsně před příjezdem Ivany. U třetího porodu vzhledem ke své současné situaci Ivana být nemohla. Bylo nám … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh přeložila ŠJ z Lyra’s Birth Story, se souhlasem autorky příběhu. Tento příběh jsme vybrali v roce 2012 jako ukázku porodu s porodními asistentkami v porodním domě (porodním centru) a v rodinném kruhu, jakož i pro jeho silný emoční náboj. Noc před termínem jsem pocítila opravdu nepříjemnou bolest na levém boku. Bolest byla intenzivní, když jsem si zkoušela lehnout, … Pokračovat ve čtení →
Takový pocit… Můj syn se narodil ve vyhlášené pražské porodnici U Apolináře. Porod proběhl hladce a bez komplikací, syn se narodil zdravý a byl tak nádherný! Neměla jsem žádná poporodní poranění. Bezprostředně po porodu jsem měla pocit triumfu a myslela jsem si, že bych ve stejném zařízení klidně a ráda přivedla na svět další dítě. Čím delší doba však od … Pokračovat ve čtení →
Když rodí muž Protože podporuji snahy o změnu přístupu k porodům a samozřejmě Ivanu Königsmarkovou, zasílám vám svůj porodní příběh 🙂 Jsem muž. A jako takový nemohu nikdy fyzicky prožít porod. Ano, mám dvě zkušenosti z porodů. U toho prvního jsem jaksi přihlížel a byl tolerován porodnickým personálem a u druhého jsem zachytil dítě a pak přestřihl pupečník (samozřejmě až … Pokračovat ve čtení →
Příběh pro paní Ivanu Paní Ivanu jsem nejdříve potkala prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou, která mě v těhotenství naplnila optimismem a zahřála na duši. Později jsme se s manželem přihlásili na předporodní kurzy, které paní Ivana pořádá v pražském A-centru. Musím přiznat, že její přímočarost a odpovědi bez servítků ve mně vyvolávaly respekt a trochu i obavy. Když mi … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh není o Ivaně, ale “jen” pro Ivanu a všechny, které zajímá, jak to kde chodí. O Ivaně byl můj dřívější příběh, v tomto těhotenství a porodu figurovala jen jako „jedna z kamarádek“, se kterými jsem si dopisovala. A to proto, že tento příběh se odehrává ve Švýcarsku. Doufám, že bude inspirací k tomu, jak by to mohlo fungovat … Pokračovat ve čtení →
Když jsem před zhruba třemi roky poprvé otěhotněla, vůbec mě nenapadlo, že bych mohla mít v těhotenství nějaké potíže, že by dítě nebylo v pořádku nebo že bych nezvládla porod. Miminko se nám povedlo hned asi 3 týdny po svatbě a pro mě to byl nádherný začátek něčeho nového a krásného. Celé těhotenství bylo naprosto úžasné a já jsem byla … Pokračovat ve čtení →
Existence základních lidských práv definuje lidskost společnosti. Tato práva nejsou samoúčelná, neslouží k povrchní ochraně na úkor nerušeného běhu věcí, nýbrž naopak zosobňují hodnoty, jejichž popřením by došlo k eticky pauperizujícím zásahům společnosti. Respekt k základním lidským právům se tak stává nezbytným imperativem našeho bytí. Budu psát o jednom z těchto práv, o právu dítěte na rodiče, resp.o právu rodičů … Pokračovat ve čtení →
Přiznám se, že já osobně nejsem naprostým zastáncem porodů doma, zato jsem zastáncem svobody volby. Je směšné, že právě ti lékaři a lidé, kteří nemají nic proti interrupcím (což je v naší zemi považováno za osobní rozhodnutí ženy), mají spousty argumentů proti svobodné volbě ženy, kde a s čí asistencí přivede na svět své dítě… Ivanu Königsmarkovou znám osobně, ale už je to … Pokračovat ve čtení →
Psaní z lesa Milá Ivano, často na Vás myslím, vzpomínám a v mysli si připravuji příběh pro Vás, na který dnes večer nadešel čas. Díky našim několika vlastně docela krátkým, ale nesmírně intenzivním setkáním, k Vám cítím velkou blízkost, jedinečnou a nepopsatelnou, byť jsme se již pár let neviděly. Každá nová zpráva, zmínka či vzpomínka na Vás mi ten příjemný … Pokračovat ve čtení →
Jednoho dne se mě kamarádka, studentka medicíny, zeptala „proč chci rodit doma“. Zajímalo ji to z toho důvodu, že na téma domácí porody psala svou seminární práci. Její dotaz mě překvapil, sice jsem se již delší dobu zajímala o témata jako těhotenství, porod, výchova a vzdělávání dětí, ale nikdy jsem takto rezolutně neprohlásila, že budu rodit doma. Jak bych něco takového … Pokračovat ve čtení →
Stačilo jen přemýšlení! Dobrý den, po přečtení příběhu č.253 píšu tady svůj příběh. Bylo mi tenkrát 30 let, když jsem rodila první dítě. Dnes mám vlastní děti dvě. V průběhu prvního těhotenství jsem navštívila festival o porodu – první seznámení s alternativní možnosti porodu. O porodech mimo zdravotnické zařízení jsem ani netušila, možná tak z nějakého akčního filmu nebo knihy … Pokračovat ve čtení →
Pohled zpátky Když jsem čekala Pavlíčka, byla jsem naprosto zdravá a nic mi nechybělo. Chtěla jsem si těhotenství užít. Bylo mi 20, šla jsem poprvé ke gynekoložce, ke které chodili všichni mí příbuzní. Byla to zároveň i má poslední návštěva u ní. Poté, co mi byl doporučen potrat, protože jsem odmítla screening v 10.tt s tím, že si dítě chci … Pokračovat ve čtení →
Jsem lektorka rodičovských kurzů. Provázím rodiče na cestě k větší sebejistotě, vědomí kompetencí a zdravých vztahů s dětmi. Učím je zvládat náročné výchovné situace, vidět souvislosti a nahlížet do hloubek, kde ty situace pramení. Častokrát se dostáváme do souvislostí s porodem, porodními a poporodními traumaty a oslabeným vnímáním své měkké síly a nízké rodičovské sebedůvěry, která opět často souvisí s … Pokračovat ve čtení →
Jak se narodil Toníček Konečně jsem se dostala k dokončení svého příběhu setkání s Ivanou. Je to alespoň minimální projev vděčnosti za její péči a hlavně vděčnost za boj, který vede. Přeji, Vám Ivano, hodně síly a energie a věřím, že pochodeň, kterou jste zažehla, už nikdo neuhasí. Ivanu jsem potkala úplně obyčejně na jejích předporodních kurzech. Na kurzy mě … Pokračovat ve čtení →
Pro Ivanu Nevím, zda můj příběh patří do víceméně porodních příběhů, ale čím si jistá jsem je to, že Ivaně vděčím za podporu ve chvíli, kdy jsem jí potřebovala nejvíc, a možná i za své duševní zdraví. V roce 2002 jsem čekala své druhé dítě. Za předpokladu fyziologického těhotenství jsem plánovala porod doma, což jsem konzultovala právě s Ivanou a … Pokračovat ve čtení →
Porod za úplňku a jedno velké DĚKUJI Porod jsem nikdy nebrala jako něco nenormálního. Na druhé straně cítila, že je to něco zázračného a úžasného, rodí se nový život, který vznikl z lásky dvou blízkých lidí. U nás v rodině mě nikdo nestrašil, co to všechno může obnášet a čeho se mám bát. Moje maminka měla podle svého vyprávění oba … Pokračovat ve čtení →
Svého prvního syna Michala jsem porodila v roce 1989, v listopadu, v pražské porodnici U Apolináře. Venku zuřila revoluce, ale já jsem měla trochu jiné starosti. Ten den byla zrovna generální stávka, takže skoro všichni lékaři byli pryč. Syn si dával docela na čas, ležela jsem na „hekárně“ skoro dva dny (přenášela jsem), a mezitím se rodili samí kluci, celkem … Pokračovat ve čtení →
Čeho se bojí zdravotníci? Když se v médiích objeví zmínka o domácích a ambulantních porodech, většinou promluví kapacita z řad lékařů, která tento způsob rození označí jako riskantní a nezodpovědný. Málokdy se někdo ze zdravotníků za domácí a ambulantní porody postaví. Pokud ano, pak jde většinou o porodní asistentky, které k domácím porodům chodí, nebo o různé „psychosomatiky“, kteří ale … Pokračovat ve čtení →
Velmi často když mluvím o tom, jak se narodily moje děti (předestírám, že všechny tři moje dosavadní porody byly krásné, a že jsem si je opravdu užila), většinou „šokuji“ své posluchačky či posluchače. Je pro ně těžké pochopit, že porod je něco naprosto přirozeného, krásného, druh přechodového rituálu a něco, co většina žen v přímé rodové linii dokázala vlastní silou … Pokračovat ve čtení →
Tak trochu jiný příběh Ráda bych přispěla svým příběhem a podpořila tím paní Ivanu, kterou sice osobně neznám (a dost mě to mrzí), ale za to plně podporuji její práci a myšlenky ohledně porodnictví obecně. Paní Ivano, nevzdávejte se, brzo nastane doba, kdy všichni dobře pochopí, kudy cesta vede a kudy prostě ne. První dvě těhotenství a porody jsem si … Pokračovat ve čtení →
Porody mě nikdy moc nezajímaly, a ty domácí teprv ne. Bůhvíco se stane, nemocnice bůhvíkde, a vůbec ta nejistota. Bylo mi to jedno, a kvůli občasnému humbuku mi byli aktéři a aktérky potyček s doktory a podobnými autoritami docela dost nesympatičtí. I když ti doktoři taky. Uplynula dlouhá doba, stále nemám s porodem žádou osobní zkušenost. Najednou se ale kolem … Pokračovat ve čtení →
Vážená Ivano, neznám Vás bohužel osobně, ale musím Vás podpořit, byť i jen příběhem. Lidí, kteří oddaně a dobře dělají svou práci, kterou považují za potřebnou a důležitou, a nenechají se zastrašit a nesehnou se, takových lidí není moc a já jsem za ně vděčná. Váš příběh na mne sem tam z médií vykukuje už léta. Už dávno, kdy jsem … Pokračovat ve čtení →
Za lepší svět Posílám jeden příběh, který není porodní, ale týká se nás všech….pro Ivanu, aby vytrvala, aby věděla, že její práce měla a má smysl…a taky jen tak, pro potěchu, pro vyplavení smutku a bolesti z té křivdy, kterou je teď nucena přijmout….věřím, že je to jen smutná etapa utkání, které nelze prohrát…. Ivanu jsem osobně poznala letos v … Pokračovat ve čtení →
Dva porody, dvě rozdílné volby i bolesti Kdybych mohla vrátit čas a vybrat si jednu jedinou věc ve svém životě, kterou bych udělala jinak, byl by to porod mé prvorozené dcery. Jako jednu z prvních věcí, kterou bych na tom všem změnila, by byla ta, že bych kontaktovala už v těhotenství soukromou porodní asistentku a tu bych potom i u … Pokračovat ve čtení →
Rozednívá se a já, přestože se nemůžu pohledem odrhnout od těch dvou blonďatých hlaviček, co leží vedle mě a tak blízko jeden druhému, zanechám Díků směřujících k Bohu, letmo políbím manžela chránícího ty naše dva drobečky objetím, z nějž se jen tak snadno nedostanou a zapínám počítač. Ještě několikrát se při tom ohlédnu za těmi, již jsou živými zázraky mého … Pokračovat ve čtení →
Prožitek Měla jsem to štěstí a mohla svůj první (a zatím jediný) porod prožít s Ivanou. Svůj porod bych přála každé ženě, byl to porod rychlý, intenzivní, jak vystřižený z učebnice o spontánním porodu, byl pro mě náročný, ale bez zranění na těle či na duši, velmi intimní prožitek s dojmem okouzlení z přirozenosti lidského těla. Ivanu jsem znala z … Pokračovat ve čtení →
Všechny alternativní matky skončí v Áčku Ráda bych vám popřála hodně sil, ale také klidu a možnosti odpočinout si od starostí. Zrovna dneska probíhá debata na půdě Poslanecké sněmovny, a tak doufám, že vedle konfrontace s lékaři zavládne i snaha o dialog a naslouchání argumentů. Doufám v tom hlavně ze strany pana ministra Hegera. Můj příběh souvisí s vaším letmo … Pokračovat ve čtení →
Ivana jako má inspirace, podpora a pomoc Dlouho jsem váhala, zda můj příběh, kterým nyní přispívám, je tak úžasný jako ty všechny předchozí. Uvědomila jsem si, že však nemá jít o senzaci, ale o to ukázat, jak mi, respektive nám, byla Ivana Königsmarková pomocí, inspirací a podporou, i když nebyla mou porodní asistentkou. Ve chvíli, kdy jsem otěhotněla jsem věděla, … Pokračovat ve čtení →
Jsem člověk, který věří doktorům. Respektive má vštěpený obecný přístup, že když je nemocný, dělá, co mu jeho lékař řekne. Mám dvě krásné dcery. Otěhotněla jsem plánovaně, tři měsíce po svatbě v 31 letech. S mým mužem jsme spolu chodili dlouho a děti jsme samozřejmě plánovali, ale když se to povedlo, byla jsem z toho zmatená. Jsem na to připravená? … Pokračovat ve čtení →
Příběh pro Ivanu Mám dvě dcery, a když jsem poprvé otěhotněla, hledala jsem všechny možné informace jen velmi těžko. Nadšeně jsem se pídila po knihách, které by mě utvrdily v tom, že já porodit zvládnu, že porod nemusí být utrpením a celoživotním traumatem. Velice intenzivně jsem však cítila, že bych své těhotenství chtěla sdílet s někým, kdo by mne podpořil, … Pokračovat ve čtení →
Porody jsem začala řešit dávno před tím, než jsem otěhotněla. Impulz tehdy přišel skrze dva porody v mé blízkosti, oba v porodnici, jeden vyvolávaný, posléze trvající 27 hodin. Ten druhý byl snad rychlý, ale nastalo při něm výrazné krvácení, které bylo nutno řešit infuzí, což rodička vysvětlovala nepoměrem mezi její velikostí a velikostí miminka. Místo toho, aby mi tyto porody … Pokračovat ve čtení →
Je to zrovna 40 let Je to zrovna 40 let, co jsem úspěšně udělala zkoušky k dvouletému pomaturitnímu studiu na porodní asistentku. Tenkrát se tomu říkalo „ženská sestra“. Dovedla jsem si jen matně představit, co to znamená, i když jsem před tím už byla na letní brigádě na oddělení gynekologie a porodnictví jedné malé nemocnice. Studium bylo trochu sci-fi. Mnoho … Pokračovat ve čtení →
Kurz s Ivanou Když jsem otěhotněla a začala přemýšlet o tom, jak by měl asi probíhat porod, inklinovala jsem k přirozeným porodům. V té době jsem žila v Praze, takže jsem se začala zajímat i o Acentrum, ve kterém probíhaly programy pro rodiny, a také předporodní kurzy s Ivanou. Velice jsem uvítala možnost se tohoto kurzu i s partnerem zúčastnit. … Pokračovat ve čtení →
Doma se v Japonsku rodí necelé procento dětí, z celkového počtu všech porodů to ale nebude tak male číslo. Japonský zdravotnický systém totiž umožňuje ženě vybrat si mezi porodním oddělením větších nemocnic, soukromou ženskou klinikou v sousedství, porodním domem anebo porodem doma s asistentkou. Porodní asistentka dělá většinu předporodních vyšetření přímo u těhotné doma, povinné jsou 3 kontroly (ultrazvuk) na … Pokračovat ve čtení →
Ivana, rozum a cit Moje milá Ivanko, dlouho jsem přemýšlela, jak napsat příběh pro Tebe, abych vyjádřila jednoduše a srozumitelně svůj obdiv k Tobě a Tvé práci a svojí úctu k Tvému povolání = poslání. Nebude to příběh, bude to jen pár zamyšlení, otázek, které se mi honí hlavou a na které si snažím odpovědět a nedaří se mi to. … Pokračovat ve čtení →
