2. adventní přání – Markéta Pavlíková

Vánoce

Každý den, počínaje první adventní nedělí, bude Unie porodních asistentek zveřejňovat přání a slova podpory, která porodním asistentkám posílají české i zahraniční osobnosti. Rádi se k této aktivitě připojujeme i na Příbězích pro Ivanu. 3.12. 2012 “Porodní asistentka je žena, která má více zkušeností než rodička. Její péče o ženu a její dítě je bezpečná a přinášející zdravotní výhody pro … Pokračovat ve čtení →

1. adventní přání – Eliška Wagnerová

Vánoční hvězdy

Každý den, počínaje první adventní nedělí, bude Unie porodních asistentek zveřejňovat přání a slova podpory, která porodním asistentkám posílají české i zahraniční osobnosti. Rádi se k této aktivitě připojujeme i na Příbězích pro Ivanu. 2.12. 2012 (1. adventní neděle) „Z celého srdce Vám, milé porodní asistentky, přeji, aby se vaše povolání, které je v celé Evropě tolik vážené, stalo stejně … Pokračovat ve čtení →

324. V krajské porodnici poprvé a naposled

frozen rose

Přečetla jsem snad všechny příběhy, které se tu od začátku otiskly. Teď po porodu (11 týdnů) Jsou pro mě jakousi terapií. Některé se dost podobají mému porodnímu příběhu. Nikdy jsem se o porodnice a porody nezajímala. Jako malá jsem všechny strašila větou: „To je v pohodě, mnohem horší je porod.“ Ani nevím, odkud jsem tu větu vzala, ale pamatuji si, … Pokračovat ve čtení →

12. Rozhovor s nórskou pôrodnou asistentko​u Evou Nygaard

Eva Nygaard

Ivana je odvážna žena, silná a nebojácna pôrodná asistentka. A presne takéto ženy majú šancu zmeniť naše pôrodníctvo. Preto jej chcem venovať môj rozhovor s Nórskou pôrodnou asistentkou, takisto odvážnou a sčítanou ženou, ktorá sa pričinila o zmenu pôrodného systému v Nórsku. Nech je nám to povzbudením, že ak sa ženy a pôrodné asistentky spoja, môžu naozaj zmeniť svet… Zuzana … Pokračovat ve čtení →

323. Dora aneb „dar rozbalený v Krnově“

Když jsem psala příběh č.2 pro Ivanu nazvaný „Jana“, byla jsem přesvědčená, že je to můj poslední porodní příběh. Byla jsem moc ráda za své porodní zkušenosti i za to, že jsem si svůj „poslední“ třetí porod prožila právě s Ivanou. Tento příběh, který píšu nyní, byl proto pro mě nečekaný. Otěhotněla jsem počtvrté. S obavami jsem sledovala vývoj situace … Pokračovat ve čtení →

321. Moje cesta k domácímu porodu

autumn colours

Kdysi dávno, ještě za bezdětna, jsem si v Reflexu přečetla příběh o porodech doma s Ivanou Königsmarkovou. Přesný obsah už si nepamatuju, jen to že mě zahřál u srdce a v dalším vydání časopisu jsem se nestačila divit negativním reakcím. Když jsem o několik let později čekala svou první dceru, na ten pocit z onoho příběhu jsem si často vzpomněla. … Pokračovat ve čtení →

11. 730 dní Ágnes Geréb

Ruth Bernhard

K 5. říjnu 2012 podpořilo petici hnutí Spravedlnost pro Ágnes Geréb 7 277 lidí. Solidaritu s doktorkou Geréb vyjádřilo 836 odborníků z oboru zdravotnictví a příbuzných oborů. Mezinárodní petici, která vyslovuje vážné obavy ohledně právních postupů proti Ágnes. Geréb a zároveň podrobnou kritiku konečného rozsudku o trestu, který nad ní byl vynesen, podepsalo 10 903 lidí. Mnoho mezinárodních organizací a … Pokračovat ve čtení →

314. Narození Valentinky

autumn colours

Naše druhá dcera se nám narodila v lednu 2007. V tuto chvíli je naší temperamentní holčičce pět a půl roku. Valentinka se nám narodila doma, díky Ivaně Konigsmarkové, která mne provázela celým těhotenstvím. V tu zimní neděli odpoledne naší celé rodině i s druhou porodní asistentkou a mojí blízkou spolupracovnicí z pražského A-centra Zorkou Vymazalovou, byly obě ohromnou podporou v … Pokračovat ve čtení →

313. Ministerstvo zdravotnictví hledá cesty, jak kriminalizovat ženy, které volí porod v domácnosti

Soud

Dnes, 17. listopadu, si připomínáme smutné výročí roku 1939. Němci zavřeli české vysoké školy, jako symbol svobody, inteligence a zodpovědnosti k demokratickým principům, a zahájili vraždění studentů. Totalitní režim vždy ohrožují svobodné postoje, je tedy třeba se jich zbavit. V naší rané demokracii jsou bohužel stále svobodné postoje vnímány jako hrozba zavedených pořádků. Úředníci Ministerstva zdravotnictví nejen že perzekuují samostatné … Pokračovat ve čtení →

10. Jak se narodila Lyra

Po porodu

Noc před termínem jsem pocítila opravdu nepříjemnou bolest na levém boku. Bolest byla intenzivní, když jsem si zkoušela lehnout, ale když jsem seděla nebo stála, nebylo to tak zlé. Netřeba říkat, že jsem tu noc skoro nespala. Usnula jsem až k ránu, když bolest polevila, a to jen na dvě hodiny než se vzbudila Avery.  V porodním centru jsme měli … Pokračovat ve čtení →

312. Zásadní dotek Ivany

S dětmi

Když jsme v roce 2007 čekali naše první miminko, byla jsem plná obav z porodu, jak vše asi proběhne, hlavně kvůli zažitým přístupům velké části lékařů… A nemusíme myslet jen na porodnictví – každý z nás to jistě zažil, kdy si před doktorem připadal jako tupec, kterému je vydán napospas, bez možnosti o sobě rozhodnout, a tady se navíc mělo … Pokračovat ve čtení →

309. Jak si mě syn připravil na svůj příchod

Miminko u tatínka

Tak píšu druhý příběh milé Ivaně o našem třetím děťátku. U prvního porodu naší dcerky Lojzinky Ivana byla celou dobu. Druhý porod byl poněkud překotný. Za hodinu a půl už Ofélka vyskočila do rukou tatínka těsně před příjezdem Ivany. U třetího porodu vzhledem ke své současné situaci Ivana být nemohla. Bylo nám to líto. Párkrát jsme si volali a zjišťovali, … Pokračovat ve čtení →

308. Normální porod

Růže

Rodila jsem normálně. Náš syn přišel na svět tam, kde jsme ho před devíti měsíci počali – v naší ložnici. Na porod vzpomínám velmi ráda a živě si vybavuji vděčnost za to, že jsem doma, v kruhu lidí, kteří mne znají a respektují. Lidí, kteří dávají prostor přirozenosti porodního procesu. Mrzí mne, že něco tak normálního, jako byl můj porod, … Pokračovat ve čtení →

307. Setkání

Stopy

Tento text jsem napsala asi před třemi měsíci, ale po dnešním setkání s Ivanou jsem ho dokončila a posílám ho dál. Připadá mi naprosto nepatřičné, že odborník s celoživotními zkušenostmi je připraven o možnost pracovat a je uveden do situace finanční tíže. Že žena, která byla a je rovnocenným partnerem do diskuze, byla svými kolegy knokautována a zdánlivě položena na … Pokračovat ve čtení →

303. Když rodí muž

Protože podporuji snahy o změnu přístupu k porodům a samozřejmě Ivanu Königsmarkovou, zasílám vám svůj porodní příběh 🙂 Jsem muž. A jako takový nemohu nikdy fyzicky prožít porod. Ano, mám dvě zkušenosti z porodů. U toho prvního jsem jaksi přihlížel a byl tolerován porodnickým personálem a u druhého jsem zachytil dítě a pak přestřihl pupečník (samozřejmě až když dotepal). Tyhle … Pokračovat ve čtení →

302. K porodům s pokorou

S Ivanou jsem se setkala v roce 2007 na výcviku pro duly. Po zjištění, že jsem původní profesí porodní asistentka, mi Ivana položila jednoduchou otázku: “Proč se neosamostatníš?“ Odpověď byla také jednoduchá: “Protože se bojím“. Měla jsem za sebou stovky odvedených porodů v porodnici a bála jsem se. Čeho? Celou dobu studia jsem poslouchala, že porod je jedna velká patologie… … Pokračovat ve čtení →

9. Ternovszky vs. Maďarsko

Evropský soud pro lidská práva ve Strasbourgu

SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA ROZSUDEK V PŘÍPADU TERNOVSZKY vs. MAĎARSKÁ VLÁDA (Žádost č. 67545/09) Nejdůležitější body: Navrhovatelka uvádí v souladu s Článkem 8 v kombinaci s Článkem 14 Úmluvy, že skutečnost, že nemohla využít adekvátní odborné asistence u domácího porodu vzhledem k odpovídající maďarské legislativě – na rozdíl od žen, které chtějí porodit ve zdravotnickém zařízení – vedla k diskriminaci jejího práva na ochranu soukromí. V době podání žádosti … Pokračovat ve čtení →

301. Zamyšlení nad demokracií a osobní zodpovědností

Lípa

Je to téměř 23 od sametové revoluce. 23 let máme demokracii. Svobodu. Můžeme jet, kam chceme, myslet si, co chceme, vyslovit své názory. 23 let křehké demokracie, v naší zemi stále není jediný porodní dům, porodní asistentky nemohou vykonávat svou práci v souladu s českými zákony i mezinárodním právem, žena si fakticky nemůže vybrat místo k porodu, děti jsou stále … Pokračovat ve čtení →

298. Švýcarská inspirace

Tento příběh není o Ivaně, ale “jen” pro Ivanu a všechny, které zajímá, jak to kde chodí. O Ivaně byl můj dřívější příběh, v tomto těhotenství a porodu figurovala jen jako „jedna z kamarádek“, se kterými jsem si dopisovala. A to proto, že tento příběh se odehrává ve Švýcarsku. Doufám, že bude inspirací k tomu, jak by to mohlo fungovat … Pokračovat ve čtení →

297. Jak jsme přežili porod…

Když jsem před zhruba třemi roky poprvé otěhotněla, vůbec mě nenapadlo, že bych mohla mít v těhotenství nějaké potíže, že by dítě nebylo v pořádku nebo že bych nezvládla porod. Miminko se nám povedlo hned asi 3 týdny po svatbě a pro mě to byl nádherný začátek něčeho nového a krásného. Celé těhotenství bylo naprosto úžasné a já jsem byla … Pokračovat ve čtení →

292. Panoptikum u Apolináře

Separované miminko

Existence základních lidských práv definuje lidskost společnosti. Tato práva nejsou samoúčelná, neslouží k povrchní ochraně na úkor nerušeného běhu věcí, nýbrž naopak zosobňují hodnoty, jejichž popřením by došlo k eticky pauperizujícím zásahům společnosti. Respekt k základním lidským právům se tak stává nezbytným imperativem našeho bytí. Budu psát o jednom z těchto práv, o právu dítěte na rodiče, resp.o právu rodičů … Pokračovat ve čtení →

291. Věřím ve změnu k lepšímu

Milá Ivano, bohužel jsem (zatím) neměla příležitost poznat Vás osobně, ale přesto bych Vás ráda podpořila ve Vaší nelehké situaci. Moc si vážím Vaší odvahy, odhodlání a vůle pomáhat ženám, které se rozhodly rodit normálně. I když to často může vypadat, že jste na této cestě sama proti všem. Ivano, nejste! Už jen příběhy, které přibývají každým dnem, ukazují, že … Pokračovat ve čtení →

290. Nebojme se autorit

Přiznám se, že já osobně nejsem naprostým zastáncem porodů doma, zato jsem zastáncem svobody volby. Je směšné, že právě ti lékaři a lidé, kteří nemají nic proti interrupcím (což je v naší zemi považováno za osobní rozhodnutí ženy), mají spousty argumentů proti svobodné volbě ženy, kde a s čí asistencí přivede na svět své dítě… Ivanu Königsmarkovou znám osobně, ale už je to … Pokračovat ve čtení →

289. Porod doma aneb…

Jednoho dne se mě kamarádka, studentka medicíny, zeptala „proč chci rodit doma“. Zajímalo jí to z toho důvodu, že na téma domácí porody psala svou seminární práci. Její dotaz mě překvapil, sice jsem se již delší dobu zajímala o témata jako těhotenství, porod, výchova a vzdělávání dětí, ale nikdy jsem takto rezolutně neprohlásila, že budu rodit doma. Jak bych něco takového … Pokračovat ve čtení →

287. Jednoduché

I já chci podpořit pokračování Ivaniny práce pár řádky. Chci vyjádřit dík za to, že i její kniha mi pomohla pochopit, jak věci mohou být jednoduché. Přála bych si, abychom se nebály být prostě jen těhotné a prostě jen rodit. Takto jednoduše. A také aby se toho nebálo naše okolí. Na tomto webu další a další příběhy ukazují, že to … Pokračovat ve čtení →

286. Psaní z lesa

Milá Ivano, často na Vás myslím, vzpomínám a v mysli si připravuji příběh pro Vás, na který dnes večer nadešel čas. Díky našim několika vlastně docela krátkým, ale nesmírně intenzivním setkáním, k Vám cítím velkou blízkost, jedinečnou a nepopsatelnou, byť jsme se již pár let neviděly. Každá nová zpráva, zmínka či vzpomínka na Vás mi ten příjemný pocit blízkosti oživuje. … Pokračovat ve čtení →

285. Podpora pro Ivanu od Táni Fischerové

Táňa Fischerová

S paní Ivanou Königsmarkovou a porodními asistenkami jsem spolupracovala už ve sněmovně, takže jí podporu ráda vyjadřuji. Paní Ivany Königsmarkové si velice vážím a úsilí jejího i dalších porodních asistentek o vznik porodních domů a jejich možnosti porodních asistentek pracovat samostatně, jsem vždycky podporovala. Porod není nemoc a když to jde v Holandsku a dalších zemích, musí to jednou jít … Pokračovat ve čtení →

284. Můj příběh pro Ivanu

Paní Ivanku osobně neznám, ale po přečtení některých příběhů, které jsem objevila na vašich stránkách, na které mě upozornila moje švagrová, jsem se rozhodla, že vám napíšu i já svůj příběh. Bohužel se musím připojit k tomu zástupu maminek, které si připadají jen jako něco, co se musí vyšetřit a poslat na další vyšetření, poněkud lidštější přístup by se hodil. … Pokračovat ve čtení →

280. Bojovnice

flower

Celý život jsem bojovnice a snažím se věci zlepšovat. Mé úspěchy jsou minimální nebo je možná jenom tak vnímám já. Neustále narážím na omezenost, hloupost, neochotu… Nesmírně proto obdivuji všechny lidi (nejen ženy), kteří se snaží uvádět věci na logickou a efektivní míru a vytrvale jdou za svou vizí, nehledě přitom na překážky, které jim okolí klade pod nohy. Ivana … Pokračovat ve čtení →

278. Pohled zpátky

Když jsem čekala Pavlíčka, byla jsem naprosto zdravá a nic mi nechybělo. Chtěla jsem si těhotenství užít. Bylo mi 20, šla jsem poprvé ke gynekoložce, ke které chodili všichni mí příbuzní. Byla to zároveň i má poslední návštěva u ní. Poté, co mi byl doporučen potrat, protože jsem odmítla screening v 10.tt s tím, že si dítě chci nechat, jsem … Pokračovat ve čtení →

7. Mateřství v různých koutech světa: Svoboda porodu nebo porodní totalitářství?

Ina May Gaskin

Děkujeme paní Heleně Bachůrové za překlad článku Iny May Gaskin „Global Motherhood: Birth Freedom or Birth Totalitarianism?“, který následuje. Přála bych si, aby každá těhotná žena ve Spojených státech měla takovou možnost volby, jakou jsem poznala při své nedávné cestě do Forth Worthu a Dallasu. Ženy žijící v této části Texasu si mohou vybrat, zda porodí své dítě v nemocnici, … Pokračovat ve čtení →

277. Už prý neumíme rodit. Nebo spíš nesmíme?

Zvonečky

Děkujeme paní Heleně Bachůrové za překlad článku Iny May Gaskin „Global Motherhood: Birth Freedom or Birth Totalitarianism?“, na který se můžete těšit hned zítra. Bylo mi líto, že žádný příběh sama napsat nemůžu, miminko teprve plánujeme, ale pokud můžu pomoct tímhle příběhem, mám velkou radost. Příběhy pro Ivanu jsou výborný projekt, je to takový laskavý trvalý odpor, a věřím, že nakonec pomohou … Pokračovat ve čtení →

271. Pro Ivanu i pro sebe

Růže a gerbery

Když už na mě podruhé blikla výzva o napsání příběhu při pročítání facebookové stránky Podpora pro Ivanu Königsmarkovou, začalo mi docházet, že ta výzva je adresovaná i mně, že bych se měla pokusit něco sepsat, ač jsem ještě nerodila a Ivanu osobně neznám. Ale o to přeci nejde, že? Podporu lze vyjádřit navzdory zmiňovaným skutečnostem. A já bych moc chtěla … Pokračovat ve čtení →

269. Nechť není porod stigmatem, ale hřejivým otiskem

Gerbery

Je přirozená dýchat, vylučovat, hýbat se, ale také rodit. Tak proč je porod takovým strašákem, jehož se ženy bojí a pro některé je jen „nutným zlem“? Nějakou takovou otázku jsem si v sobě nesla téměř od dětství. Můj starší bratr se narodil s „pomocí“ zásahů lékařů, kteří mu tím rozhodli o celém následujícím životě. Přidušen při indukovaném porodu, dlouhé dny … Pokračovat ve čtení →

267. Jak jsem potkala, nepotkala a pak konečně opravdu potkala paní Königsmarkovou

Gerbera

Moje první setkání s paní Königsmarkovou bylo čistě virtuální, ale o to silnější impuls to pro mne byl. Pomalu jsem se dostávala do věku, kdy jsem začala uvažovat o vlastním dítěti. Hodně kamarádek již mělo za sebou svůj první porod. Ovšem jejich vyprávění a zkušenosti, které si odnesly z porodnic roztroušených po celé zemi, mne naplnily zděšením. Byla to jedna … Pokračovat ve čtení →

266. Chování dětí, jejich prožívání a důvěra ve svět má své kořeny u porodu

Gerbery

Jsem lektorka rodičovských kurzů. Provázím rodiče na cestě k větší sebejistotě, vědomí kompetencí a zdravých vztahů s dětmi. Učím je zvládat náročné výchovné situace, vidět souvislosti a nahlížet do hloubek, kde ty situace pramení. Častokrát se dostáváme do souvislostí s porodem, porodními a poporodními traumaty a oslabeným vnímáním své měkké síly a nízké rodičovské sebedůvěry, která opět často souvisí s … Pokračovat ve čtení →

264. Do třetice všeho… dobrého

Tomášek s maminkou

Svého prvního syna Michala jsem porodila v roce 1989, v Listopadu, v pražské porodnici U Apolináře. Venku zuřila revoluce, ale já jsem měla trochu jiné starosti. Ten den byla zrovna generální stávka, takže skoro všichni lékaři byli pryč. Syn si dával docela na čas, ležela jsem na „hekárně“ skoro dva dny (přenášela jsem), a mezitím se rodili samí kluci, celkem … Pokračovat ve čtení →

5. Věřme ženskému tělu. Je k rození dětí dobře uzpůsobené

Ina May Gaskin

Rozhovor s americkou porodní asistentkou Inou May Gaskin Připravila Vlasta Jirásková pro časopis Děti a my 5/11. Děkujeme Vlastě Jiráskové za možnost zveřejnění tohoto rozhovoru na Příbězích pro Ivanu. Nechť je tento rozhovor podporou pro porodnictví ve všech posttotalitních zemích i pro Ivanu Königsmarkovou. V Evropě (v Maďarsku a nyní i v ČR) jsme aktuálně svědky „tažení“ proti samostatným porodním … Pokračovat ve čtení →

259. Přijďte říci novinářům, že si přejete péči porodní asistentky

Svoboda

Chcete v těhotenství, během porodu a v šestinedělí využívat služeb samostatných porodních asistentek? Přejete si zlepšení péče o novorozence a jejich rodiny v jakékoliv porodnici? Přijďte již v pondělí 17. září sdělit svoje názory na porodní péči novinářům, kteří se sejdou před budovou Ministerstva zdravotnictví na Palackého Náměstí v Praze, v rámci tiskové konference s členy pracovní skupiny pro problematiku porodnictví … Pokračovat ve čtení →

257. O vděčnosti

Matouš

Dobrý den Ivano, mám potřebu také Vám vyjádřit svou podporu. Osobně jsme se nikdy nesetkaly, ale sleduji pozorně Váš příběh i všechny příběhy zde psané. Sleduji dění kolem českého porodnictví od svého prvního těhotenství v roce 2007 a mám za sebou dva porody v péči skvělých porodních asistentek Milady a Věry v Neratovicích. Nikdy v životě jim nepřestanu být vděčná … Pokračovat ve čtení →

256. Asi ne příběh…

Růže

Velmi často když mluvím o tom, jak se narodily moje děti (předestírám, že všechny tři moje dosavadní porody byly krásné, a že jsem si je opravdu užila), většinou „šokuji“ sve posluchačky či posluchače. Je pro ně těžké pochopit, že porod je něco naprosto přirozeného, krásného, druh přechodového rituálu a něco, co většina žen v přímé rodové linii dokázala vlastní silou … Pokračovat ve čtení →

254. Porod v klidu, bez zásahů, v bezpečí

Růže

Ivana si běžně nebere servítky a někdy mi její chování připadalo nepochopitelně drsné. Nesedí úplně každé mamince, ale teď chci vyprávět, jak jsem pochopila, proč ji tolik žen zbožňuje. Byl to můj první doprovod u porodu doma. Cítila jsem se velmi poctěná, když mě Lenka požádala, abych byla její dulou. Byla domluvená s porodní asistentkou Ivanou, takže se jednalo o … Pokračovat ve čtení →

251. Jeden velký porodní příběh aneb cesta naší společnosti…

Echinacea

V minulosti ženy rodily doma. Všechny. Jiné možnosti nebyly. Ty, které na tom byly zdravotně hůře, zemřely… Ty, které na tom byly lépe, porodily vlastními silami s pomocí porodní báby – a měly své dítě okamžitě a natrvalo ve své náruči. Oslabené děti bohužel zemřely – ale také v mateřské náruči.  Přes to všechno bylo více dětí – a více … Pokračovat ve čtení →

249. Když děti nosí stát

Ivo Bystřičan

Porody mě nikdy moc nezajímaly, a ty domácí teprv ne. Bůhvíco se stane, nemocnice bůhvíkde, a vůbec ta nejistota. Bylo mi to jedno, a kvůli občasnému humbuku mi byli aktéři a aktérky potyček s doktory a podobnými autoritami docela dost nesympatičtí. I když ti doktoři taky. Uplynula dlouhá doba, stále nemám s porodem žádou osobní zkušenost. Najednou se ale kolem … Pokračovat ve čtení →

248. Kde rodit?

Babočka admirál

Porod. To slovo ve mně vyvolává vzpomínky a silné emoce. Rodila jsem dvakrát, zatím… Poprvé jsem otěhotněla téměř okamžitě, s odstupem času mohu říci, že jsem byla zaskočena (spousta kamarádek měla s otěhotněním problémy) a vlastně jsem ani nepřemýšlela o možnosti rodit jinde, než v porodnici, uvažovala jsem o porodu do vody, ale v průběhu prenatální péče se v rámci … Pokračovat ve čtení →

247. Nebojte se

Babočka paví oko

Vážená Ivano, neznám Vás bohužel osobně, ale musím Vás podpořit, byť i jen příběhem. Lidí, kteří oddaně a dobře dělají svou práci, kterou považují za potřebnou a důležitou, a nenechají se zastrašit a nesehnou se, takových lidí není moc a já jsem za ně vděčná. Váš příběh na mne sem tam z médií vykukuje už léta. Už dávno, kdy jsem … Pokračovat ve čtení →

245. Za lepší svět

Red flower

Posílám jeden příběh, který není porodní, ale týká se nás všech….pro Ivanu, aby vytrvala, aby věděla, že její práce měla a má smysl…a taky jen tak, pro potěchu, pro vyplavení smutku a bolesti z té křivdy, kterou je teď nucena přijmout….věřím, že je to jen smutná etapa utkání, které nelze prohrát…. Ivanu jsem osobně poznala letos v lednu na Tichavském … Pokračovat ve čtení →

244. Třikrát a doma

Hanička

Moje porodní příběhy nemají přímou spojitost s paní Königsmarkovou, ale když o tom tak přemýšlím, zase úplně bez vlivu na mě také nebyla. Důvody pro domácí porod můžou být různé. V mém případě sehrála roli náhoda, ale i stav současného porodního provozu v nemocnicích. Při porovnávání kladů a záporů porodu doma u mě převážily výhody domácího prostředí, manžel s tím … Pokračovat ve čtení →

242. Respektujme přání těch hlavních!

Deti

Rozednívá se a já, přestože se nemůžu pohledem odrhnout od těch dvou blonďatých hlaviček, co leží vedle mě a tak blízko jeden druhému, zanechám Díků směřujících k Bohu, letmo políbím manžela chránícího ty naše dva drobečky objetím, z nějž se jen tak snadno nedostanou a zapínám počítač. Ještě několikrát se při tom ohlédnu za těmi, již jsou živými zázraky mého … Pokračovat ve čtení →

3. Slzy posttotalitních porodních procesů

Seminář Porod doma - krok kupředu či zpět

S úctou ke všem, kdo své příběhy napíší, i k práci zdravotníků, kteří dovedou podpořit zdravě porodní procesy a raný kontakt, Michaela Mrowetz Celý článek zde: http://www.denikreferendum.cz/clanek/13792-slzy-posttotalitnich-porodnich-procesu Na obrázku Ivana Königsmarková vpravo dole za kyticí před svým vystoupením 27.3.2012 na semináři Porody doma – krok kupředu či zpět v PSP ČR. Poznámka ke článku –  prožívání traumatu: Vizinova a Preiss … Pokračovat ve čtení →