Začalo to touhou po přirozeném porodu v prvním těhotenství. O porodu doma jsem ani zdaleka neuvažovala, vlastně mne ani nenapadlo, že bych doma rodila. Proto jsem dcerku porodila ve Vrchlabí, a přestože jsem tam byla velmi spokojená – i s ohledem na 2 týdenní pobyt před porodem samotným, který byl vynucený diagnostikovanou gestózou – měla jsem konkrétní výhrady k průběhu … Pokračovat ve čtení →
Vždycky mě děsily porodní zážitky mých kamarádek a pokaždé jsem říkala, že já budu raději rodit doma. Většinou jsem byla považována za nezodpovědného blázna. Když jsem otěhotněla, začalo mé samostudium veškeré dostupné literatury o porodech, a to hlavně těch přirozených. Měla jsem jasno. Chci rodit doma a s Ivanou. Chodila jsem k ní na kurzy a ke konci těhotenství i … Pokračovat ve čtení →
Pôrod môjho tretieho dieťaťa ostane navždy spojený s Ivanou Königsmarkovou. Navždy ho budem mať v pamäti. Tak ako tie predošlé. Tak ako asi každá žena. Teraz som sa rozhodla zapísať ho práve pre Ivanu. Moje prvé 2 deti sa narodili v bratislavských pôrodniciach. A hoci oba pôrody prebehli hladko a s dobrým koncom, po pobytoch v pôrodniciach mi ostali aj … Pokračovat ve čtení →
Jak jsem se k Ivaně dostala ani sama pořádně nevím. Vím jen, že jsem byla vystrašená prvorodička cca kolem 5. měsíce těhotenství (vystrašila mě moje Mudr gynekoložka..)… Očekávala jsem bytost andělskou, která ke mě bude přistupovat jako moje maminka – nejspíš mi to chybělo a potřebovala jsem to. Jenže v tom přede mnou stojí Ivana… Můj první dojem byl.. tak … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh nemá na první pohled s Ivanou moc společného, ale mimo jiné i díky její knize „Hovory s porodní bábou“ a její aktivitě v oblasti porodnictví a podpory přirozeného porodu se mohl stát. Svého prvního syna jsem porodila „standardně“ v největší porodnici v Brně. Celé těhotenství jsem chtěla rodit přirozeně a i hladký a rychlý průběh samotného porodu všemu … Pokračovat ve čtení →
Bylo toho napsáno už tolik, že mám pocit, že nemohu napsat nic nového. Ale snad další příběh ku příležitosti mých 1. druho-porozenin Ivanu podpoří a udělá ji alespoň trošku radost…. 20. dubna tomu bude rok od mého druhého porodu a Ivana byla u nás na počátku celé naší pouti mateřstvím. Díky ní mám zkušenost, že je možné porodit krásně a … Pokračovat ve čtení →
Když jsme v roce 1999 čekali naši první dceru, věděla jsem, že chci rodit jinak než moje švagrová či starší kamarádky. Ale doba nebyla tenkrát příliš nakloněna a informací bylo pomálu. Naštěstí moje kolegyně, která odešla na mateřskou přede mnou, to měla postavené dost podobně a pověděla mi o existenci CAPu (Centrum aktivního porodu, které se později v područí Bulovky změnilo na … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsem se seznámila na předporodním kurzu v Aperiu v roce 2005. Bylo to 2 měsíce před porodem mého prvního dítěte, a tak jsme se dohodly pouze na poradně – moje gynekoložka šla na nějakou operaci a já nechtěla na kontroly do porodnice. Byl to krásný, klidný závěr těhotenství. (O to víc jsem byla rozčarovaná z reality porodnice Na … Pokračovat ve čtení →
Šplouchnutí a mokro, někdo mne snad vypustil! Zírám do tmy a ohmatávám prostěradlo kolem sebe. No jo, je tu mokro. Snažím se zorientovat, nahmatám své ohromné bříško a pak zašátrám vedle sebe, až ucítím kštici teplých vlasů. Lukáši? Jedem, odtekla mi asi plodová voda. Jakže to říkala Ivana? Když odteče voda, je čas jít do porodnice. A jak to poznáme, … Pokračovat ve čtení →
V prosinci 2007 jsem porodila své první dítě – syna Františka ve FN Motol. Překotný porod, 14 dní před „termínem“, málem jsem porodila v autě, na sále v podstatě 10 minut, pár stahů a malý byl venku – nicméně navzdory porodnímu plánu (na který se prý nestačili ani podívat, čemuž věřím, byl to fakt fofr 🙂 „rutinní“ zákroky – nástřih, … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, Ani jsem se nemusela dlouho rozhodovat, zdali napsat nebo nenapsat svůj porodní příběh. Jen díky Vám jsem v klidu porodila své třetí dítě, našla v sobě netušené schopnosti a nadobro změnila svoje životní postoje. Jsem Vám za to nesmírně vděčná. Celá moje rodina vzpomíná na krásné chvíle strávené s Vámi u nás doma. Myslím na Vás v této … Pokračovat ve čtení →
Že chci rodit doma a přirozeně jsem věděla dlouho předtím, než jsem vůbec otěhotněla. Pod vlivem mnoha přednášek, článků a knih jsem nabyla dojmu, že díky tomu budu já i mé dítě nejšťastnější na světě, že je to ta nejsprávnější věc, kterou žena může ve svém životě udělat, že tím zachráním světový mír 🙂 Když jsem pak čekala své první … Pokračovat ve čtení →
3. porodní příběh rodiny Veselých V neděli ráno za mnou do postele přišly obě děti, sluníčko za oknem svítilo a já se cítila plná sil. Napadlo mne, že je tu jedna z posledních možností vyrazit někam do přírody, než se na svět vyklube naše miminko, a tak jsem navrhla, že bychom si mohli udělat výlet na Svatého Jána pod Skalou. … Pokračovat ve čtení →
2. porodní příběh rodiny Veselých Když bylo mé prvorozené dcerce půl roku, otěhotněla jsem znovu. Velice jsme se tomu radovali a těšili se na nové miminko. Netušili jsme ještě, jaká bude Barča dračice, že v 9 měsících začne chodit a vehementně zkoumat svět. Začala jsem pravidelně navštěvovat A-centrum, a to hned dvakrát týdně, jednou na světýlka pro Barunku a podruhé … Pokračovat ve čtení →
Mnata S Ivanou jsem se seznámila před třemi lety, když jsem byla poprvé těhotná. Věděla jsem, že chci rodit doma, a hledala jsem porodní asistentku. Dvě kamarádky již s Ivanou rodily a tak mi ji doporučily. Co se mi na Ivaně od prvního chvíle nejvíc líbilo, byla přirozenost, se kterou ke všemu přistupovala. Byla rázná, hovořila se mnou na rovinu, … Pokračovat ve čtení →
Kdybych žila v zemi, kde má jeden k druhému respekt, v zemi, kde dítě nepatří státu, v zemi ve které zdravotníci za vlády komunistů neodcizili kompetence porodních asistentek, mohla by si každá rodící žena svobodně zvolit místo porodu. Kdybych alespoň žila v zemi, která by měla dost odvahy tento stav napravit, měla bych šanci na vaginální porod po CS nerovnající … Pokračovat ve čtení →
V roce 2008 jsme čekali Prokůpka, měla jsem vybranou porodnici na Kladně, a když se schylovalo k porodu, začala jsem docházet na prohlídky tam. Vždy jsem měla v sobě upřímnou dávku odporu k nemocničnímu prostředí, vše se ve mně napnulo a prostoupila mě zvláštní nervozita. Myslím si, že právě proto můj první porod trval 2,5 dne, naštěstí bez komplikací. Mysl … Pokračovat ve čtení →
Ještě před tím, než jsem poprvé otěhotněla, věděla jsem, že budu chtít jednou prožít, pokud to bude možné, přirozený porod, bez zasahování zvenčí a bez medikace. K porodu jsem zvolila menší porodnici kousek za Prahou. Porod byl nakonec indukován, zda to, bylo nezbytně nutné, nedokážu posoudit, ale mohu o tom pochybovat. Vzhledem k tomu, že jsem byla po většinu času … Pokračovat ve čtení →
Dnes je to rok, kdy k nám přišel František, a je tedy dost dobrý důvod ke vzpomínkám na události, na kterých má svůj podíl i paní Ivana. Neznáme se osobně, přesto významně ovlivnila život naší rodiny. Dnes si s úsměvem vybavuji svou větu z doby, kdy mateřství pro mě bylo z říše galaktických dálav: Nechápu, jak někdo může rodit doma, … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsem se setkala před několika lety a nebylo to primárně kvůli těhotenství. Tou dobou jsem už 6 let neměla menstruaci… Nutno říci, že menstruaci jsem ztratila během léčení jisté dlouhé nemoci, kdy jsem odmítla lékařský přístup a zvolila přírodní postupy. Léčení probíhalo sice dlouho, ale o to efektivněji a vím, že to byla správná cestra. Nicméně mé tělo … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, chystám se k napsání svého příběhu už delší dobu, moc mi záleží na tom, abych Vás podpořila, snad je to takto vhodné. Času však se dostává málo – 3 děti, nemoce, domácnost, zaměstnání… Tak tedy dnes: O tom, že budu rodit doma, jsem uvažovala až během svého třetího těhotenství, které následovalo téměř jednu generaci po narození mých prvních … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou a její prací jsem se začala seznamovat mnohem dřív, než jsem měla dítě, také prostřednictvím knihy Hovory s porodní bábou. Když jsem pak otěhotněla, Ivana byla pro mne první volba, a byla jsem moc ráda, když jsem zjistila, že má v Áčku „ordinaci“ a je schopna mne přijmout. Šla jsem za ní téměř ihned, jak jsem se tu … Pokračovat ve čtení →
K Ivaně do poradny jsem docházela během obou těhotenství. Doma se narodilo první dítko, holčička Eliška. Bydleli jsme v té době v Praze, vrátili se až v 7. měsíci ze zahraničí, kde je péče asistentky normou a porod doma celkem normální alternativou. Situace pro mne byla jasná: pokud to bude jen trochu možné, rodím doma s Ivanou. A tak se … Pokračovat ve čtení →
Není nad to vědět, kde se právě teď nožičky nalézají v bříšku… Je poledne. V Praze padá sníh a hojně. Pomalu pozoruji úžasně tvarované vločky. Téměř tiše a pomalu padají. Aspoň pro mne. Jak jsem byla ve stavu vědomí, poté, co jsem zahlédla nápovědu, že do mne skutečně vstoupila duše v podobě černých ptáků, se zobáky směřujících do mého lůna, … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně a její práci jsem věděla dávno. Vlastně ani nevím odkud, možná z novin nebo časopisů, osobně jsem tenkrát Ivanu neznala. Když jsem pak před čtyřmi lety otěhotněla a zažila nepříliš příjemnou návštěvu u svého gynekologa v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě, rozhodla jsem se Ivaně zavolat a poradit se o možnosti její pomoci a péče … Pokračovat ve čtení →
I já bych ráda napsala pár řádků o svém setkání s Ivanou. Ač jsem původně věřila, že spolu projdeme i mou první porodní zkušeností, nakonec tomu bylo jinak. O Ivaně jsem slyšela mnohé od svých přátel, kteří v jejím doprovodu přivedli své děti šťastně na svět doma. Sama jsem rozhodnutí o tom, kde se moje děťátko narodí, nechávala dlouho plynout. … Pokračovat ve čtení →
Prvního syna jsem porodila v porodnici. Toho druhého jsem takových zážitků chtěla ušetřit, a proto jsme se s manželem rozhodli pro porod doma. Našla jsem si tu „svou“ porodní asistentku a chodila jsem i na kontroly ke své gynekoložce. Pro pocit jistoty jsem si říkala, že by bylo fajn mít „v záloze“ ještě jednu PA, kdyby náhodou ta má nemohla. … Pokračovat ve čtení →
Po 2 bezproblémových porodech jsem myslela, že mě u třetího nemůže nic překvapit. Mé třetí děťátko bylo ale neposedné a nechtělo se otočit hlavičkou dolů. Můj klid a jistota byly pryč, když mi pan doktor ustaraně sděloval, že budu muset rodit koncem pánevním anebo císařským řezem. Napadlo mě vyrazit na poradu do smíchovské ordinace paní Königsmarkové. Byla jsem tam jen … Pokračovat ve čtení →
Rodila jsem v porodnici a paní Ivana se naším životem vlastně jen mihla, ale jak už to u osob podobného formátu bývá, zanechala po sobě nesmazatelnou stopu. Ráda bych vylíčením našeho nedlouhého příběhu vyjádřila svou podporu této úžasné ženě a také všem, kteří se zasazují za právo ženy porodit přirozeně, intimně a s důvěrou. Když jsem čekala své první dítě, … Pokračovat ve čtení →
Mé první těhotenství neskončilo šťastně. O to větší bylo mé překvapení a také trochu zděšení, když jsem po necelých 2 měsících zjistila, že jsem opět těhotná. Bohužel se znovu opakovalo slabé krvácení v prvních měsících – dnes již díky Ivaně vím, že určité procento žen má každý průběh těhotenství takovýto a já patřím mezi ně. Tehdy jsem se ale tolik, … Pokračovat ve čtení →
Ivano, dobrý večer, poprvé jsem se s Vámi setkala prostřednictvím knížky Hovory s porodní bábou. Tenkrát jsem už měla Františka, pod srdcem Ondru a vyhledala jsem Vás s jasným cílem porodit doma za Vaší asistence. Poradny s Vámi byly milé a zklidňující. V den D jsem za Vámi měla přijít do poradny, ale místo toho jsem začala rodit. Volala jsem … Pokračovat ve čtení →
Když jsem se měla poprvé s Ivanou setkat, byla jsem nervózní víc než před prvním rande. Hodně jsem o ní slyšela, málo jsem si ale uměla reálně představit. A současně málokdy mi tolik záleželo na tom, aby schůzka „dopadla dobře“ – abych nebyla odmítnuta. Vlastně si nemohu vzpomenout na žádnou jinou obchodní či soukromou schůzku za posledních deset let, před … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně jsem se poprvé dozvěděla z médií někdy v první polovině svého prvního těhotenství. Rodiče mi přeposlali článek o jejím soudním procesu s obavou, jak by také mohl dopadnout domácí porod, který jsme také plánovali. Musím přiznat, že poté byl i můj pohled trochu touto zprávou zabarvený. O nějakou dobu později jsem měla možnost seznámit se s ní osobně. … Pokračovat ve čtení →
