Náš příběh je celkem prostý, a Ivana v něm figuruje nevědomky jako psychická podpora. Bojím se doktorů a nemocnic. Přijde mi, že nemocnice není to pravé místo pro přivedení zdravého potomka na svět. Celé těhotenství mi strašně vadily gynekologické prohlídky – mužská ruka na mém posvátném území, fuj. Čím víc jsem v těhotenství o porodech zjišťovala, tím víc jsem se … Pokračovat ve čtení →
Prenatální diagnostika. Dvě slova, která pro mnoho nastávajících matek mohou být synonymem noční můry, nervozity, či stresu. Podívám-li se na systém prenatální diagnostiky z hlediska marketingu, funguje skvěle. Nejprve ženu vyděsíme a pak jí nabídneme řešení ve formě placené služby (bez ohledu na to, zda je plátcem žena nebo zdravotní pojišťovna). Plné čekárny budiž toho důkazem. Jsem jednou z žen, … Pokračovat ve čtení →
Úplně od začátku jsem měla pocit, že jsi kluk, a že všechno proběhne zcela správně. Už od chvíle, kdy jsem začala mít pocit, že tu jsi, že jsi za námi dokázal přijít v době, v které mi to vůbec nepřišlo možné. Byla jsem si tím jistá, když jsem se daleko od domova učila, jak se řekne těhotenský test a organizovala … Pokračovat ve čtení →
Dceři se blížily třetí narozeniny a nastal čas, aby se naše rodina opět rozšířila. Těsně před oslavou jsme zjistili, že u nás brzy bude zase o něco veseleji. Tentokrát jsem byla v naprostém klidu a pohodičce od samého počátku. Už v den, kdy jsem držela v ruce pozitivní test, jsem myslela na Ivanu a těšila se, jak se z toho … Pokračovat ve čtení →
Začátek roku 2007 S přítelem nám bylo čtyřiadvacet a čekali jsme první dítě. Ačkoliv, nebo možná právě proto, že jsem vystudovaná zdravotní sestra, jsem věděla, že moje těhotenství a naše dítě je opravdu jen naše, nechci tak důležitý a přirozený proces vložit do rukou lékařů, nemocnic nebo státu. Pokud bude vše probíhat bez komplikací, já i děťátko budeme zdravé, není … Pokračovat ve čtení →
Honzík se nám narodil v noci v podolské porodnici na porodní stoličce. Psal se rok 2006 a pro mě i pro Ondru to byl nejkrásnější a nejsilnější okamžik, jaký jsme do té doby zažili. Asi že byl první porod zcela bezproblémový a my chtěli tyto jedinečné chvíle prožít trochu jinak, než by nám porodnice mohla umožnit, rozhodli jsme se, že … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, jsem ráda, že mám tu zkušenost a mohu přispět svým příběhem na tyto stránky. S Vaším jménem a Vaší prací jsem se poprvé setkala už před porodem prvního dítěte, kdy jsem si hledala informace o přirozeném porodu. I díky Vaší práci jsem už první porod, prožila jako krásný a přirozený. Když jsem čekala druhé dítě, rozhodla jsem se … Pokračovat ve čtení →
aneb torzo mého životního příběhu jako začátek mé literární tvorby 🙂 – možná z toho jednou vyjdou ucelené paměti… Milá Ivano, už velice dlouho mám chuť napsat příběh narození Michaela Opu, našeho synka. Slibuji si to už od jeho narození… A konečně mám důvod… Chci ti tento příběh věnovat do Tvé krásné sbírky… Sama jsi v něm hrála moc důležitou … Pokračovat ve čtení →
Tři dcery Během uplynulých třech let jsem porodila tři krásné zdravé dcery. Moje cesta vedla od porodu k porodnici až k vytouženému porodu doma. Ivana Konigsmarková mi na začátku této „pouti“ pomohla při předporodních kurzech v A-centru ujasnit si, co při porodu chci a co ne. A dále i s postupujícími roky (další těhotenství, kojení, poslední těhotenství…) jsem čerpala z … Pokračovat ve čtení →
Můj porodní příběh začal zjištěním, že čekám miminko. Prvotní nadšení vystřídalo zděšení, co se stane s mým životem. Takže první 3 měsíce jsem prožila v různých obavách. Porodu ani péče o dítě jsem se nicméně nebála, byla jsem si jistá, že to zvládnu. Už dříve jsem inklinovala k přirozenému porodu, zvažovala domácí porod. Když jsem to doma nadhodila, tak manžel … Pokračovat ve čtení →
Chci podpořit Ivanu Königsmarkovou a přispět další troškou do mlýna tím, že popíšu, jak se připravuju na svůj první porod. Žiju v Německu a situace v sousední zemi je určitě zajímavá pro srovnání. Ačkoli se v Čechách o péči v těhotenství a při porodu, jak je nyní v Německu běžná, mezi těmi, kdo se o porody zajímají, hodně ví. To … Pokračovat ve čtení →
Ráda bych připojila svůj příběh o příchodu nového človíčka na svět. Chtěla bych podpořit Ivanu Königsmarkovou, protože si velmi vážím jejího boje za zlidštění české porodnické praxe a za prosazování svobodné volby místa porodu dle svědomí, potřeb a odvahy každé rodičky. Míra úmrtnosti novorozenců v Norsku je ještě menší než v České republice. Ale tohoto výsledku je dosaženo úplně jinou … Pokračovat ve čtení →
Druhé děťátko k nám přišlo v srpnu 2012. Těhotenství nebylo zpočátku pro mě jednoduché, přestože jsme se na miminko těšili. Začala jsem slabě krvácet a našli mi v děloze myom. S touto zprávou, že se uvidí, že se sice nic neděje, ale možnost předčasného porodu tu je, jsem se nedokázala uvolnit a plně prožívat krásné okamžiky s človíčkem v bříšku. … Pokračovat ve čtení →
Už od prvního okamžiku kdy jsme zjistili, že jsem těhotná, jsme se snažili dělat všechno nejlepší pro miminko. Byla jsem těhotná poprvé, takže všechno bylo nové. Každou návštěvu u gynekologa jsem očekávala s napětím a těšila se, že se zase dozvím něco víc o svém miminku. Všechna vyšetření jsem podstupovala jako velice dobře vychovaná pacientka. Protože jsem vždycky o všem … Pokračovat ve čtení →
Dostala jsem na FB stránky „Podpora pro Ivanu Königsmarkovou“ zprávu od jedné ze scénáristek pořadu „Čtyři v tom“ České televize prosbu o pomoc při vyhledání těhotné ženy, která by se zúčastnila natáčení a chystala se zároveň porodit doma. Zde je má odpověď tazatelce, kterou jsem se rozhodla zveřejnit. Tento projekt nemohu podpořit. Zjistila jsem si o pořadu “Čtyři v tom” … Pokračovat ve čtení →
Nebýt toho, že mě kamarádka upozornila na Příběhy pro Ivanu a já se do nich začetla, byla bych stále ještě přesvědčená, že dítě může přijít na svět jedině v porodnici, obklopené bílými plášti, a i když je to nepříjemné, tak to prostě jinak nejde. Děkuju zakladatelkám těchto stránek, pisatelkám příběhů a porodním asistentkám v čele s Ivanou! Ted´ už věřím, … Pokračovat ve čtení →
V roce 2010 jsem v porodnici v Benešově porodila synka Tomáška. Jen za přítomnosti mého manžela a dvou porodních asistentek. Po mém prvním dle mého názoru otřesném a nelidském porodu i po šílených 24 hodinách po té jsem podruhé už nechtěla nechat vůbec nic náhodě a velmi pečlivě jsme se na porod připravovala. Mým snem bylo porodit v klidu jen … Pokračovat ve čtení →
Ministerstvo zdravotnictví bude dál potlačovat práva žen a dětí v těhotenství, při porodu a po porodu, a také práva samostatných porodních asistentek na výkon jejich povolání. Ministr Leoš Heger vyloučil z pracovní skupiny pro porodnictví zástupkyně příjemkyň péče, porodních asistentek a zmocněnkyni pro lidská práva. Napište ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi za sebe jako příjemkyni péče, angažovanou občanku a daňovou poplatnici … Pokračovat ve čtení →
Narození mého prvního syna bylo i pro mě znovu-zrozením a začátkem nové cesty, na nímž jsem se dozvídala, že rodit a vychovávat děti lze i jinak, než jak je prezentováno většinovými médii. Zároveň ve mně zrálo přesvědčení o tom, že bych ráda přispěla k tomu, aby byl tento nový pohled nabídnut i ostatním ženám, aby i ony měly možnost volby. … Pokračovat ve čtení →
Strach z porodu se mi nedostavil, i když jsem si do poslední chvíle neuměla představit, jak se tak malým otvorem může protáhnout něco tak velkého. První porod mi ukázal, že nejen může, ale že o tom dokonce nemusím ani nic vědět. Jenže strach může mít člověk ze spousty věcí, já měla strach, že bych musela rodit v porodnici. Na předporodním … Pokračovat ve čtení →
Stalo se tak jedno slunné odpoledne v tichu, klidu, míru a pokoji. Krásnému porodu doma předcházela vědomá příprava na porod během celého těhotenství. Ivana byla jednou z těch, kdo otevřel těmto impulsům cestu. Její kniha „Hovory s porodní bábou“ mě provázela již v době, kdy jsem ještě vůbec o těhotenství vážně neuvažovala. Měla jsem ale ve svém okolí spousty žen, … Pokračovat ve čtení →
Ivanu znám z doby, kdy jsem pracovala na projektu, na kterém se podílela i ona. Pamatuju se, že jsme se tehdy na čemsi neshodly, a já si říkala, že doufám, že s tvrdohlavou Ivanou už nebudu muset spolupracovat 🙂 Střih, o pár let později, bylo mi 38 let a čekala jsem svoje první dítě. Špatně snáším direktivní a paternalistický přístup … Pokračovat ve čtení →
Naše miminko jsme s manželem počali v květnu v Krkonoších. Bylo tak teplo, že jsme mohli v přírodě chodit nazí, šli jsme lesem až k potůčku a tam už na nás čekala dušička. Tenkrát jsem ale nebyla tak citlivá, takže jsem její příchod ještě necítila a odjeli jsme domů už ve třech, ale nevědomě. Zanedlouho jsme oba měli narozeniny a … Pokračovat ve čtení →
Už v průběhu svého prvního těhotenství jsem věděla, že nechci rodit standardně v porodnici jako většina žen a všechny mé kamarádky, které do té doby porodily. Hledala jsem informace a ze zahraničních zdrojů jsem zjistila, že vhodnou alternativou je porodní dům. Jeden jsem objevila i u nás, ale jak jsem se dozvěděla, možnost porodu tam byla zakázána, stejně tak jsem … Pokračovat ve čtení →
Jaké by to bylo, kdybychom žili v normální společnosti, ve které mohou lidé o sobě sami rozhodovat? Mohla bych si například v těhotenství najít skvělou porodní asistentku a pobavit se o tom i se svými přáteli, nebo dokonce gynekologem, a nebýt při tom považována za přinejlepším podivína, kterému není dost dobrý náš nejlepší systém předporodní péče a požaduje pro sebe … Pokračovat ve čtení →
Doktorů si vážím. Vždycky jsem je poslouchala na slovo a obdivovala, co všechno byli schopni se naučit. Je to profese, kterou bych vykonávat nezvládla. Navíc bych nezvládla vystudovat ani na zdravotní sestru, natož úspěšně projít vysokoškolským drilem. Za celé své dětství, jsem s nimi neměla jedinou špatnou zkušenost. Vlastně, potkala jsem se s jedním řezníkem, co mi měl vyříznout bradavici … Pokračovat ve čtení →
Věřím, že věci se nestávají úplně náhodou, takže to tak všechno mělo nejspíš být… S kamarádkou jsme se hodně dlouho neměly čas sejít. Ale po několika měsících se nám povedlo najít společný termín :-). Bylo to jednou v pondělí. Byla jsem v sedmém měsíci a strašně moc se těšila na miminko. Samozřejmě jsme probíraly hlavně těhotenství a věci kolem. Pomalu … Pokračovat ve čtení →
Jsem těhotná a vím to. Roste ve mně nový život. Vídám ho ve snu, žmoulá v ústech ještě nedorostlý prstík a říká mi: „Jsem tady, protože tu mám být, a je to fajn.“ Vídám ho na oranžovém pozadí, jako při západu slunce. Kouzelná silueta, symbol příštích nadějí pro celý náš rod. Je důležitý, a tak je třeba vyřešit, jak jej … Pokračovat ve čtení →
Letos v poslední lednový den k nám přišlo vytoužené miminko. Máme pětiletou dceru, ale dva roky po jejím narození jsme přišli o dvojčata v pátém měsíci těhotenství a před rokem moje třetí těhotenství skončilo jako zamlklé. Ve 12. týdnu totiž doktor k mému šoku na ultrazvuku zjistil, že miminku už nebije srdíčko (víc o tom píšu na www.ztratamiminka.cz). Ale štěstí … Pokračovat ve čtení →
Paní Ivany si velmi vážím, bohužel jsem nikdy neměla možnost jí poznat osobně při její práci. Sama jsem s přála rodit doma, vím, jak se k tomu okolí staví, sama jsem zažila takový malý boj o porod, jaký chci. Ráda bych, aby se tento, pro mne velmi intimní příběh, stal inspirací pro ty, co tuší, že běžná porodnická praxe není … Pokračovat ve čtení →
Médii proběhla zpráva o výzkumu spokojenosti žen s péčí v českých porodnicích. 70% matek je spokojených. Obecně to znamená, že je vše v pořádku. Není potřeba nic měnit, většině žen české porodnice vyhovují. A co těch 30% žen? Jakou mají možnost volby? Jaké se nabízejí alternativy pro ženy, které tak docela nejsou spokojené? Mají jedinou možnost. Přizpůsobit se. Přizpůsobit se … Pokračovat ve čtení →
Rok a půl po porodu dcery jsem znovu otěhotněla, myslela jsem si, že budu rodit zase s Ivanou v klidu domova, ale osud měl se mnou jiné plány. Těhotenství se nevyvíjelo dobře a v pátém měsíci mi hrozně vyrostlo břicho, bylo plné plodové vody. A ve 24. týdnu těhotenství jsem předčasně porodila dvojčátka – chlapečky. Pravděpodobně šlo o vývojovou vadu … Pokračovat ve čtení →
Na začátku února to bude už pět let, co se s Ivanou narodila u nás doma moje dcera Berenika. Jsem vděčná, že jsem měla možnost to prožít, s čím dál větším časovým odstupem to považuji za zázrak a čerpám z toho sílu doteď. Poslední dva měsíce těhotenství jsem docházela k Ivaně do poradny (to mě vždycky uklidnilo) a na kurz, … Pokračovat ve čtení →
Příběh věnuji Ivaně a všem „osvíceným“ porodním asistentkám. Ivanu neznám osobně, ale domnívám se, že díky její práci a osvětě může více žen rodit přirozeně. Dvě děti je přece dost, zněl racionální argument na nápad mít třetí dítě. Obtížně bychom se vešli do bytu, neměli bychom tolik času na starší děti, byli bychom omezeni v aktivitách, možná na to nemáme … Pokračovat ve čtení →
Přínášíme další z příběhů, které zprostředkovala Tereza Marksová prostřednictvím sdružení EPEN ve Španělsku jako podporu pro Ivanu. První z příběhů i s komentářem je zde. Tak i já přispěju k tomuto hezkému projektu. Jak důležitá je role porodní asistentky všichni víme, škoda jen, že to nevědí i ostatní odborníci… Přeji hodně úspěchů. Maria Montero (Španělsko) Pondělí 5. 11., nic zvláštního, … Pokračovat ve čtení →
Po dvou mimoděložních těhotenstvích jsem konečně „normálně“ otěhotněla. Celé těhotenství jsem chodila do knihovny a četla knihy pojednávající o těhotenství, přirozeném porodu, o mimincích, atd. Nejvíce mě zaujaly tyto knihy: Michel Odent – Znovuzrozený porod, Zuzana Štromerová – Možnost volby a Jana Doležalová – Hovory s porodní bábou, ve které jsem se dočetla o paní Ivaně. Rozhodla jsem se – … Pokračovat ve čtení →
S manželem jsme dostali příležitost pracovat ve Velké Británii, do které jsem odlétala již několik týdnů těhotná. V prvním trimestru a vše nové – bydlení, jazyk, podnebí, práce… Čekala jsem, že mi bude špatně v letadle. To nepřišlo. Nevolnosti se nekonaly ani později – až do konce těhotenství (krom občasného pálení žáhy, na které vždy zabraly mandle). Měla jsem velké … Pokračovat ve čtení →
Než jsem mohla porodit svoje třetí dítě, trochu se nám změnily okolnosti. Třetí těhotenství nás totiž zastihlo v přípravách na přestěhování do Brazílie. Manžel tam dostal práci, a protože kluci byli ještě malí, řekli jsme si, že to zkusíme. Do Brazílie jsme se přestěhovali zhruba v půlce těhotenství, a tak ultrazvuky a další odběry proběhly ještě v Čechách. Naivně jsem … Pokračovat ve čtení →
Když jsem čekala první dítě, o porodu doma jsem hodně četla. Ale protože jsem neznala žádnou ženu, která rodila doma, tak jsem si říkala, že se mi něco tak krásného nemůže stát. A tak se první syn narodil v porodnici. Když se narodil, měla jsem sice nějaké výhrady, ale byla vcelku spokojená. Postupem času jsem začala přemýšlet nad tím, co … Pokračovat ve čtení →
Na nejstarší dítě jsem čekala, na můj vkus, dost dlouho, rok a půl. Můj muž to moc neřešil, proto píšu, že jsem čekala já. Když jsem začala tušit, že se něco změnilo, byla jsem tak nedočkavá, že jsem si test udělala hned ráno po probuzení. Až po návratu do postele jsem zjistila, že je půl 4. Když jsem muži oznámila … Pokračovat ve čtení →
Moc jsem si děťátko přála, a tak když začátkem roku 2011 dostal můj sen reálnou podobu, byla jsem od první chvíle nadšená. Manžel se mi dodnes směje, že jsem své těhotenství opravdu neodbyla. Pořád jsem na malého tvorečka myslela, povídala si s ním. Má věčná netrpělivost a nespokojenost byly pryč. Najednou mělo všecko větší smysl a cíl. Byla jsem nabitá … Pokračovat ve čtení →
Je brzy ráno. Neděle. Chalupa. Den se probouzí k novému životu. Za okny leží sníh. A já tu sedím a píši tento příběh. Příběh, který jsem již jednou napsala, ale jeho konec byl jiný. Naše životy se po jeho dopsání změnily. Změnily tak, že je z něj jiný příběh. A tak tu sedím znovu a zamýšlím se nad tím, jaké … Pokračovat ve čtení →
Můj poslední porodní příběh je součást mé osobní cesty k úplnému, vědomému mateřství, ženství a také cesty k pochopení významu Porodu obecně pro Lidstvo – muže, ženy, děti.. Paní Ivanu Königsmarkovou znám z předchozích let jen z internetu a měla jsem možnost s ní mluvit po telefonu. Tímto jí děkuji za podporu „na dálku“, ze které jsme čerpala o několik … Pokračovat ve čtení →
Hned na úvod bych chtěla poděkovat všem ženám! Maminkám, kamarádkám, porodním asistentkám, dulám a samozřejmě Ivaně Königsmarkové, které žijí a dělají mnoho a mnoho pro to, aby porody obecně byly plné Lásky, Síly, Radosti, Odvahy, Zdraví atd., tedy toho, čeho plné mají být. Ráda bych vyprávěla vše od úplného začátku, a tím bylo mé první těhotenství a první porod. Bylo … Pokračovat ve čtení →
Uplynul nějaký čas od narození prvního chlapečka. Jasně jsem cítila, že k nám přišla holčička, která se ale po osmi týdnech rozhodla odejít. Bylo to moc bolestivé období zhoršené přístupem mé gynekoložky, která se mnou jednala jako bych ztratila knoflík a v den samovolného potratu mi nadávala, že si snad nemyslím, že budu mít ještě nějaké děti. Odešla jsem s … Pokračovat ve čtení →
Jsem žena. Obyčejná a zároveň jedinečná. Chci se s vámi podělit o svůj příběh mateřství. Chci s vámi všemi sdílet pár let svého života, které utekly jako voda a zanechaly ve mně hluboké stopy. Chci veřejně odhalit své osobní dvě zkušenosti s přístupem v těhotenství a při porodu. Zkušenosti tak rozdílné, že by člověk jen těžko uvěřil tomu, že je … Pokračovat ve čtení →
Naše druhá dcera se nám narodila v lednu 2007. V tuto chvíli je naší temperamentní holčičce pět a půl roku. Valentinka se nám narodila doma, díky Ivaně Konigsmarkové, která mne provázela celým těhotenstvím. V tu zimní neděli odpoledne naší celé rodině i s druhou porodní asistentkou a mojí blízkou spolupracovnicí z pražského A-centra Zorkou Vymazalovou, byly obě ohromnou podporou v … Pokračovat ve čtení →
Tak píšu druhý příběh milé Ivaně o našem třetím děťátku. U prvního porodu naší dcerky Lojzinky Ivana byla celou dobu. Druhý porod byl poněkud překotný. Za hodinu a půl už Ofélka vyskočila do rukou tatínka těsně před příjezdem Ivany. U třetího porodu vzhledem ke své současné situaci Ivana být nemohla. Bylo nám to líto. Párkrát jsme si volali a zjišťovali, … Pokračovat ve čtení →
Tento text jsem napsala asi před třemi měsíci, ale po dnešním setkání s Ivanou jsem ho dokončila a posílám ho dál. Připadá mi naprosto nepatřičné, že odborník s celoživotními zkušenostmi je připraven o možnost pracovat a je uveden do situace finanční tíže. Že žena, která byla a je rovnocenným partnerem do diskuze, byla svými kolegy knokautována a zdánlivě položena na … Pokračovat ve čtení →
Tento příběh není o Ivaně, ale “jen” pro Ivanu a všechny, které zajímá, jak to kde chodí. O Ivaně byl můj dřívější příběh, v tomto těhotenství a porodu figurovala jen jako „jedna z kamarádek“, se kterými jsem si dopisovala. A to proto, že tento příběh se odehrává ve Švýcarsku. Doufám, že bude inspirací k tomu, jak by to mohlo fungovat … Pokračovat ve čtení →
