Nepřirozený porod – vedený 100% medicínsky aneb takhle to být opravdu nemělo Píše se září 2014 a já vzpomínám na to, co jsem prožila před rokem. Ano, už je to rok, co se má holčička narodila. Rok žiju s traumatem, který způsobili odborníci v porodnici. A rok studuju všechno možné i nemožné o porodech a o tom, jak to mělo … Pokračovat ve čtení →
Tentokrát předčasně, příště lotosově Ještě než jsem otěhotněla, věděla jsem, že chci rodit přirozeně, nejlépe doma, ale třeba i v porodním domě nebo v porodnici, kde by mi přirozený porod umožnili. Bohužel jsem ale porodní dům v Čechách nenašla a v porodnicích narazila vždy na velké ALE. Navíc jsem během těhotenství dospěla k názoru, že bych ráda nechala pupeční šňůru … Pokračovat ve čtení →
Přirozeně – nepřirozeně ve Vyškově S Ivanou Königsmarkovou jsem se setkala jen v knize Hovory s porodní bábou a v rámci těchto Příběhů a obojí pro mě bylo velmi důležitým zdrojem informací, pohledů na svět a nadějí. Na jaře jsem v ohlasech slibovala, že přidám i svůj příběh, tak slib plním – příběh je méně idealistický, zato asi poučnější, než … Pokračovat ve čtení →
Přestože nežiji v ČR, od narození svého prvního dítěte před 7,5 lety se zájmem čtu česká mateřská diskuzní fóra. A nad některými věcmi mi zůstává rozum stát. Ale úplně nejnepochopitelnější jsou pro mě diskuze o nezodpovědných bláznivých domarodičkách a jejich spiklencích – porodních asistentkách, co je v tomto zavrženíhodném neřku-li kriminálním jednání podporují! A případ pani Ivany Königsmarkové – k popsání mého … Pokračovat ve čtení →
Příběh první: Laura Rozhodla jsem se, že vám také napíšu svůj porodní příběh a podpořím tím snad alespoň troškou Ivanu, se kterou jsem se setkala pouze přes Hovory s porodní bábou. Ony jsou to teda dva příběhy, jeden z minulého týdne a jeden téměř tři roky starý. Každý příběh je jiný a z každého porodu jsem si přinesla velké ponaučení. … Pokračovat ve čtení →
Přestože jsem se porodu asi jako každá žena bála, zároveň jsem se na něj velmi těšila. Věřila jsem svému ženskému tělu, vždyť je pro porod stvořené. Věřila jsem moudrosti přirozených instinktů – tedy že v danou chvíli budu přesně vědět, co dělat. Žádné zvíře v přírodě nepotřebuje, aby mu někdo říkal, jak má rodit. Prostě to ví. V tu chvíli … Pokračovat ve čtení →
Můj porodní příběh začal zjištěním, že čekám miminko. Prvotní nadšení vystřídalo zděšení, co se stane s mým životem. Takže první 3 měsíce jsem prožila v různých obavách. Porodu ani péče o dítě jsem se nicméně nebála, byla jsem si jistá, že to zvládnu. Už dříve jsem inklinovala k přirozenému porodu, zvažovala domácí porod. Když jsem to doma nadhodila, tak manžel … Pokračovat ve čtení →
Dlouho jsem váhala, jestli také napíšu svůj příběh. Nakonec jsem se rozhodla, že ano, neboť teď, s odstupem času, vidím, že v něm Ivana sehrála nemalou a důležitou roli. Ivanu jsme poznali náhodou, když jsme se s manželem rozhodli navštívit předporodní kurz. Před tím jsme o ní nikdy neslyšeli a byli jsme příjemně překvapeni jejím jasným, strohým, upřímným a na … Pokračovat ve čtení →
Píše se září 2014 a já vzpomínám na to, co jsem prožila před rokem. Ano, už je to rok, co se má holčička narodila. Rok žiju s traumatem, který způsobili odborníci v porodnici. A rok studuju všechno možné i nemožné o porodech a o tom, jak to mělo být a nebylo. Ke vší smůle zjišťuji, že je to vlastně „normální“. … Pokračovat ve čtení →
Po vzoru mnoha mých předchůdkyň bych se i já chtěla podělit o svůj příběh a podpořit tak úžasnou práci porodních asistentek i lékařů, kteří jdou tzv. proti proudu. Děkuji Ivaně K. za její nezdolnost bojovat vůči zaběhlým nesmyslům v našem porodnictví, za její přednáškovou činnost a za knihu Hovory s porodní bábou. Děkuji, že jste, přeji hodně sil a doufám, … Pokračovat ve čtení →
Dnes brzy ráno mi přišla od kamarádky sms: „Viki je na světě, 4kg, 54cm. Napil se plodové vody a dcera ho nemá u sebe. Prý doktor ho musí prohlídnout“. Kamarádky dcera se rozhodla porodit ve Vyškově. V poslední dobou opěvovaném Vyškově, kde hlásají přirozenost a vstřícnost k matkám a dětem. Tato sms je zcela běžná zpráva od rodičky, která porodí … Pokračovat ve čtení →
Přestože nežiji v ČR, od narození svého prvního dítěte před 7,5 lety se zájmem čtu česká mateřská diskuzní fóra. A nad některými věcmi mi zůstává rozum stát. Ale úplně nejnepochopitelnější jsou pro mě diskuze o nezodpovědných bláznivých domarodičkách a jejich spiklencích – porodních asistentkách, co je v tomto zavrženíhodném neřku-li kriminálním jednání podporují! A případ pani Ivany Königsmarkové – k popsání mého … Pokračovat ve čtení →
S paní Ivanou jsem se setkala bohužel jen nepřímo, prostřednictvím knížky Hovory s porodní bábou. Přesto byla hnacím motorem mého druhého těhotenství a dokázala mi během tří večerů pojmenovat to, co jsem vlastně někde hluboko vevnitř už dávno cítila. Porodit, ne „být porozena“. Ale od začátku. První dítko jsme přivedli na svět zcela hravě, v porodnici, ale jen s mužem … Pokračovat ve čtení →
Přestože jsem se porodu asi jako každá žena bála, zároveň jsem se na něj velmi těšila. Věřila jsem svému ženskému tělu, vždyť je pro porod stvořené. Věřila jsem moudrosti přirozených instinktů – tedy že v danou chvíli budu přesně vědět, co dělat. Žádné zvíře v přírodě nepotřebuje, aby mu někdo říkal, jak má rodit. Prostě to ví. V tu chvíli … Pokračovat ve čtení →
Můj porodní příběh začal zjištěním, že čekám miminko. Prvotní nadšení vystřídalo zděšení, co se stane s mým životem. Takže první 3 měsíce jsem prožila v různých obavách. Porodu ani péče o dítě jsem se nicméně nebála, byla jsem si jistá, že to zvládnu. Už dříve jsem inklinovala k přirozenému porodu, zvažovala domácí porod. Když jsem to doma nadhodila, tak manžel … Pokračovat ve čtení →
Dlouho jsem váhala, jestli také napíšu svůj příběh. Nakonec jsem se rozhodla, že ano, neboť teď, s odstupem času, vidím, že v něm Ivana sehrála nemalou a důležitou roli. Ivanu jsme poznali náhodou, když jsme se s manželem rozhodli navštívit předporodní kurz. Před tím jsme o ní nikdy neslyšeli a byli jsme příjemně překvapeni jejím jasným, strohým, upřímným a na … Pokračovat ve čtení →
