Můj příběh není o domácím porodu ale o tom nemocničním… Je brzo ráno, chvíli po páté ranní, s manželem sedíme v autobuse se sbalenou taškou. Těším se, konečně se dočkám své holčičky, které se nechce ven z bříška, a jedem do nemocnice na vyvolání porodu. Dorazíme v 7, nepříjemná sestra otevírá dveře a ptá se: ,,Co chcete? „, vysvětlím, oč … Pokračovat ve čtení →
Po dokončení VŠ v roce 2007 jsme plánovali druhé miminko, ale hormony se vzbouřily a tak jsme to zvládli trošku dřív. Dvě čárky na testu jsem objevila asi 3 dny po státnicích. TP 29.2.2008 Opět se dostavila únava, ale nebyla zdaleka tak hrozná, jako minule. Odpolední šlofíček byl dostačující. Bohužel s 2,5letou Adélkou ne vždy proveditelný. Horší byly nevolnosti, které … Pokračovat ve čtení →
Vše začalo na podzim roku 2003, kdy jsem ze zdravotních důvodů musela vysadit všechny léky a tedy i antikoncepci. Dohodli jsme se s tehdy mým budoucím manželem, že tomu necháme volný průběh. Vždyť lékaři hrozili, že to možná nepůjde díky častým zánětům vaječníků nijak lehce, jestli vůbec. Adélka Na konci zimy jsme se už mohli radovat ze dvou čárek na … Pokračovat ve čtení →
S paní Ivanou jsem se nikdy osobně nesetkala, ale hodně jsem četla od ní i o ní. Obdivuji, co pro maminky a jejich děti dělá. Je těžké se ve vánici postavit rovně a jít krok za krokem proti větru. Zvláště, když se zdá, že jde člověk sám, když vás vítr občas smete stranou, nebo vám něco hodí na hlavu. Přesně … Pokračovat ve čtení →
Píše se září 2014 a já vzpomínám na to, co jsem prožila před rokem. Ano, už je to rok, co se má holčička narodila. Rok žiju s traumatem, který způsobili odborníci v porodnici. A rok studuju všechno možné i nemožné o porodech a o tom, jak to mělo být a nebylo. Ke vší smůle zjišťuji, že je to vlastně „normální“. … Pokračovat ve čtení →
Vážená paní Ivano, vážené provozovatelky podpůrných stránek, čtu vás už dlouho, pravidelně, ale nějak jsem pořád nevěděla, co bych vám napsala. Mám už dospělé děti, takže to, jak se narodily, není k současnosti příliš promlouvající. Jak tak ale čtu ty vaše stránky, čtu podobná témata i jinde a nemohu si nevšimnout těch prudkých diskusí, které bývají pod porodními tématy k … Pokračovat ve čtení →
Moje první těhotenství bylo chtěné, plánované a přijaté s nadšením. V té době jsem s manželem bydlela v Brně, znala jsem několik „alternativních“ maminek a jejich cesta se mi velmi zamlouvala. S manželem jsme už delší dobu věděli, že chceme našim dětem dopřát dětství na venkově, jako jsme prožili sami, a proto jsme se v osmém měsíci těhotenství přestěhovali do … Pokračovat ve čtení →
Když jsem zjistila, že jsem těhotná, propadla jsem panice. Jak zvládnu druhý porod, když jsem se ještě nedostala z traumatu po tom prvním (vyvolávaném ve 41+4 tt). Ten jsem si vytrpěla se všemi lahůdkami, které si lze jen představit, když vám dají tabletu a porod neběží. Nevyhnula jsem se dirupci vaku blan, epiduralu, nástřihu, oloupili mě o bonding a dítě … Pokračovat ve čtení →
Letos na podzim tomu bude šest let, kdy jsem publikovala svůj první článek zabývající se porodnictvím z trochu jiné strany než doposud. Do té doby jsem publikovala výhradně v akademické a výzkumné sféře recenzovaných časopisů. Na podzim 2008 jsem poprvé svou odbornost věnovala českému porodnictví z pohledu příjemce péče – ve vánočním dvoučísle Zdravotnických novin vyšel článek Co by mělo … Pokračovat ve čtení →
Mám doma 4 týdenní miminko. Starší dcera se narodila ve Vrchlabí, které je od nás docela vzdálené, ale shledali jsme to jako nejlepší možnou volbu mezi porodnicemi pro přirozený porod. V průběhu druhého těhotenství se mi ovšem myšlenka „rodit zase v horské nemocnici“ rozplynula. Vrchlabí se zavírá, co teď? Chvíli jsem to „nechala být“, zhruba pět měsíců před termínem ovšem … Pokračovat ve čtení →
(jedná se o úryvky skutečné korespondence z roku 2013, jména autorek byla změněna) Alena Ahoj Maruško, moc děkuju za mail, potěšilas mě a děkuju za fotečky, jste nádherná rodinka. To ale uteklo, už máš šestinedělí za sebou 🙂 Jak je možné, že jsi rodila bezbolestně???? Můžu tomu věřit? Já budu rodit každým dnem. Prosím, mysli na mě……… Děti mi rostou, … Pokračovat ve čtení →
Celé těhotenství jsem četla tyto příběhy a představovala si, jaký bude můj porodní příběh. Těhotenství jsem měla krásné a bezproblémové. Nejdřív jsem nevěděla vůbec nic, ale během důkladného pročtení všemožné literatury o přirozených porodech jsem v představách měla dost jasno. V přípravách jsem se dostala do takového mentálního nastavení, že jsem měla pocit, že bych to snad zvládla i sama … Pokračovat ve čtení →
Příběhy pro Ivanu čtu přibližně rok a čtvrt – tehdy mi o nich řekla kamarádka. Celou tu dobu si říkám, že i já napíši svůj příběh. Teď, když vím, že budou Příběhy končit, se k tomu na poslední chvíli dostávám. S Ivanou jsem se setkala den poté, co nás pustili z porodnice (bohužel ne dřív), ale to až v závěru. … Pokračovat ve čtení →
Keď sa Ivana pred pár rokmi dostala do súdneho procesu, zrejme väčšina ľudí predpokladala, že to odradí pôrodné asistentky aj mamičky od domácich pôrodov. Sledovala som reláciu na ČT, kde sa jej situácia riešila. Práve spomínaná relácia ma s ňou zoznámila a zároveň oznámila, že existuje možnosť voľby. Vtedy som si uvedomila, že vôbec nemusím rodiť v pôrodnici, že sa … Pokračovat ve čtení →
Utekly dva roky po prvním porodu císařským řezem a po synu jsem se připravovala na porod dcerušky. Vlastně nám to báječně vycházelo – 30. listopadu mi skončila rodičovská dovolená se synem a 1. prosince jsem nastoupila na mateřskou s ještě nenarozenou dcerou. Doufala jsem v přirozený porod, ale tentokrát jsem však byla pokornější a věděla, že se může nastat opět … Pokračovat ve čtení →
Už když se projekt příběhy pro Ivanu rozběhl, mě napadlo sepsat, respektive přeložit, svůj porodní příběh, který jsem jednou publikovala na zahraničním blogu o přirozeném porodu, když se narodila moje první dcera. Zdál se mi ale moc dlouhý a tak jsem se k tomu nikdy nedostala. 21.5. se mi narodilo druhé miminko, a tak si myslím, že to je ideální … Pokračovat ve čtení →
Ještě než jsem porodila, těšila jsem se, že budu moci sdílet svůj druhý porodní příběh pro Ivanu. Věřila jsem, že to bude zážitek, o který se budu chtít podělit – že totiž porodím doma. Mé první dítě, dcera, se narodila v jedné přípražské porodnici a až na nějaké maličkosti jsem tam byla spokojená. Od té doby jsem si ovšem prošla určitými … Pokračovat ve čtení →
Byla jsem tedy podruhé těhotná. Tentokrát jsem se cítila jinak, měla jsem velmi silné nevolnosti, obrovskou únavu. Brala jsem to pozitivně, to všechno k těhotenství patří, to znamená, že je všechno v nejlepším pořádku. Biochemický screening jsem odmítla, nová gynekoložka byla chápavá, nemoralizovala, reagovala profesionálně. Přesto jsem se nevyhnula stresu a vystrašení (je fascinující, co všechno se dá vyšťourat na bezproblémovém těhotenství … Pokračovat ve čtení →
Už několik let sleduji debaty o porodnictví a přečetla jsem i několik knih věnovaných tématu – včetně Hovorů s porodní bábou, tj. rozhovoru s Ivanou Königsmarkovou, kterou bych tímto chtěla podpořit. Díky četbě jsem měla jasno v tom, že chci co nejpřirozenější porod. Bohužel mi to tak úplně nevyšlo… Otěhotněla jsem v červnu 2013. Těhotenství bylo mé první a probíhalo v podstatě bezproblémově – … Pokračovat ve čtení →
Poslední dobou se mi stávají takové malé náhody. Sami televizi nevlastníme, takže o pořadech dnes vysílaných mám jen malé povědomí. Vždy ale, když se kolem nějaké televize nachomýtnu, tak dávají nějaký pořad, který je buď přímo o porodech, nebo se o porodech zmiňuje, samozřejmě v tom znění, proti kterému stojíme… Nedávno jsem vyzvedávala syna u babičky, zrovna běžela televize, s … Pokračovat ve čtení →
Přestože jsem se s Ivanou Königsmarkovou osobně nikdy nesetkala, chtěla bych jí i Laďce Ryšavé (porodní asistentce, která mě provázela předporodním kurzem) touto cestou poděkovat za zkušenosti a informace, o které se dělí s veřejností. Ke mně se naštěstí dostaly ještě před mým prvním porodem, bylo to přesně „ono“, co jsem tak nějak vnitřně tušila a doufala, že uslyším. Můj … Pokračovat ve čtení →
Ráno jsme si trochu přivstali, zdravě a vydatně se nasnídali a po osmé byli v nemocnici. Dle instrukce sestry kufřík s sebou, a v něm kromě oblečení a odporných žabek do sprchy také dva červené ručníky a Olej k porodu, dále několik CD pečlivě vybrané meditační i jiné hudby (ke konci těhotenství jsem hodně poslouchala Bacha, zejména houslové Suity, ale … Pokračovat ve čtení →
O těhotenství, porodu a o tom, jak to všechno je, jsem se zajímala dávno před tím, než mě napadlo, že by se to opravdu mohlo týkat také mě osobně. Bezdětného života jsem si užila dobře a dost, celkem dlouho jsem také čekala na partnera, se kterým bych si troufla „do toho jít“, a tak svůj porodní příběh píšu půl roku … Pokračovat ve čtení →
Píšu svůj příběh pro Ivanu bez háčků a čárek z počítače ze zahraničí. I můj porodní příběh se odehrál mimo Českou republiku, a proto jako většina zahraničních příspěvků na této stránce, na které jsem narazila, bude chválou zdejšího – islandského – systému péče o těhotnou a rodící ženu. Ale nebude to příběh krásného přirozeného porodu do vody, který jsem si … Pokračovat ve čtení →
25. listopad je Mezinárodním dnem proti násilí na ženách. Proti násilí, které nemusí být jen násilím domácím nebo v práci. Touto cestou chceme upozornit i na násilí odehrávající se v těhotenství a při porodu. Vyvolávání porodu. Stálá vaginální vyšetření. Manuální roztahování děložního hrdla, Hamiltonův hmat. Urychlování porodu léky. Nucení ženy do porodní polohy na zádech. Tlačení na břicho při samotném … Pokračovat ve čtení →
A jak tedy můj druhý porod probíhal? Asi bych ještě dříve měla napsat něco málo o prvním porodu. První porod proběhl 2 týdny před termínem, kdy kvůli rychle se horšícímu zdravotnímu stavu (preeklampsie) mi byl porod vyvolaný. Byla jsem již hospitalizovaná v porodnici (v jedné z největších a „nejlepších“ v Praze), takže jsem byla úplně v klidu, že jsem v … Pokračovat ve čtení →
Ivanu jsem jako řada zdejších pisatelek potkala na předporodním kurzu pořádaném v pražském A centru. Ale na rozdíl od ostatních jsem o Ivaně nevěděla zhola nic. A centrum jsme si s manželem vybrali vlastně především kvůli tomu, že to měl blízko do práce a kurz začínal po manželově práci. O přirozeném porodu jsem nevěděla také nic a zcela slepě jsem … Pokračovat ve čtení →
Již dlouhou dobu čtu Vaše porodní příběhy, až nakonec píšu i svůj vlastní. Rodila jsem letos potřetí, myslím, že naposledy, a můj poslední porod byl nejhezčí a nejpřirozenější ze všech, a to i přesto, že proběhl v klasické fakultní porodnici. Od prvního porodu uběhlo již téměř čtyři a půl roku a já jsem od té doby prošla dlouhou cestu osobního … Pokračovat ve čtení →
Po mém prvním porodu poučené, ale přesto naivní prvorodička, viz „Porod v Hořovicích“ jsem toužila svůj druhý porod prožít jinak. Představu jsem měla poměrně jasnou: Porod doma pokud bude vše v pořádku a to že by vše v pořádku nebylo, jsem si ani v nejmenším nepřipouštěla. Co mne však zneklidňovalo, byla situace kolem porodů doma. Nesmyslný proces s Ivanou se … Pokračovat ve čtení →
Své první těhotenství jsem prožila v pohodě a radostném očekávání příchodu syna. Mou průvodkyní byla kniha porodní asistentky Ingeborg Stadelmann Zdravé těhotenství, přirozený porod. Vystudovala jsem farmacii a z vlastních zkušeností a znalostí jsem došla k závěru, že nejlepší je se chemii v praktickém životě vyhnout :-), v čemž mě kniha podpořila. Doufala jsem, že stejně jako těhotenství bude pohodový … Pokračovat ve čtení →
Na radu „mé“ porodní asistentky, jejíchž služeb jsem nakonec bohužel nevyužila, se chci i já svěřit se svým příběhem. Snad mi pomůže v tom, abych zmírnila důsledky porodního traumatu. Paní Ivanu Königsmarkovou neznám osobně, i tak ji chci podpořit, protože doufám, že díky ní a dalším obětavým ženám a porodním asistentkám se snad způsob vedení porodů v ČR změní a … Pokračovat ve čtení →
Zdravím moc Ivanu, i když ji osobně neznám, a všechny ženy, které budou číst tyto řádky. Doufám, že i můj příběh přispěje k tomu, aby víc žen bylo silnějších, než jsem byla já. Z mých předporodních přání o neinvazivním porodu bez chemie se stal vyvolávaný porod s akutním císařským řezem s použitím všech dostupných medikamentů a s prvním pohledem na … Pokračovat ve čtení →
Moc mě zaujaly vaše příběhy o domácích porodech, všechny jsou tak krásné plné lásky a odhodlání, víry, že můžeme věci kolem nás změnit. Všem, které měly tu odvahu a dokázaly porodit doma, patří můj velký obdiv. Mě to také napadlo, už je to 11 let, co jsem čekal dceru Lucku, že by to bylo krásné porodit v klidu doma nebo … Pokračovat ve čtení →
Na Ivanu myslím často a vděčně. Díky ní mám dvě skvělé vnučky. Moje nejmladší dcera si naplánovala zcela jiný porod, než byl ten, kdy se ona rodila. Byla jsem zkušená rodička a dva předcházející porody se konaly bez traumat a díky bohu jen za přítomnosti porodních asistentek, jen ten důležitý kontakt s novorozenětem tu chyběl. Zato na průběh třetího porodu … Pokračovat ve čtení →
O Ivaně jsem v minulosti sem tam něco četla nebo slyšela. Ale nedávno se i ona stala součástí mého mateřství… Porodila jsem v porodnici v Mělníku, vyvolávaný porod byl komplikovaný a náročný, ale všechno dobře dopadlo. Chovali se ke mně hezky a bez lékařské péče bych se neobešla. Vadily mi jen některé věci. Nadstandardní pokoje byly plné a na normálním … Pokračovat ve čtení →
Když jsem před zhruba třemi roky poprvé otěhotněla, vůbec mě nenapadlo, že bych mohla mít v těhotenství nějaké potíže, že by dítě nebylo v pořádku nebo že bych nezvládla porod. Miminko se nám povedlo hned asi 3 týdny po svatbě a pro mě to byl nádherný začátek něčeho nového a krásného. Celé těhotenství bylo naprosto úžasné a já jsem byla … Pokračovat ve čtení →
Na Příběhy pro Ivanu jsem náhodou narazila někde na FB při uveřejnění asi 160. příběhu. Zpětně jsem je všechny doslova zhltla a staly se mým oblíbeným každodenním čtením. Paní Ivanu osobně neznám, pouze z knihy Hovory s porodní bábou, přesto bych ji chtěla podpořit hlavně pro osvětovou činnost, kterou provádí. Dlouho jsem uvažovala, zda poslat i svůj porodní příběh, protože … Pokračovat ve čtení →
Paní Ivanku osobně neznám, ale po přečtení některých příběhů, které jsem objevila na vašich stránkách, na které mě upozornila moje švagrová, jsem se rozhodla, že vám napíšu i já svůj příběh. Bohužel se musím připojit k tomu zástupu maminek, které si připadají jen jako něco, co se musí vyšetřit a poslat na další vyšetření, poněkud lidštější přístup by se hodil. … Pokračovat ve čtení →
Hodně dlouho se rozmýšlím jestli napsat svůj příběh, jako asi hodně žen, ale už opravdu píšu… První těhotenství (před sedmi lety) jsem prošla bez problémů, ukázkově, jen konec se začal komplikovat. Byla jsem již několik dní po termínu (po termínu určeném lékaři podle tabulek!!!) a 7.den po termínu mě hospitalizovali a začali se zátěžovými testy, oxytocinem atd, každý den něco, … Pokračovat ve čtení →
Porody jsem začala řešit dávno před tím, než jsem otěhotněla. Impulz tehdy přišel skrze dva porody v mé blízkosti, oba v porodnici, jeden vyvolávaný, posléze trvající 27 hodin. Ten druhý byl snad rychlý, ale nastalo při něm výrazné krvácení, které bylo nutno řešit infuzí, což rodička vysvětlovala nepoměrem mezi její velikostí a velikostí miminka. Místo toho, aby mi tyto porody … Pokračovat ve čtení →
Začnu trochu zeširoka. Vše začalo tím, že jsem otěhotněla 🙂 Kamarádka mi doporučila chodit na těhotenské cvičení a já si našla na internetu jedno mateřské centrum, které jsem záhy navštívila. Ač je poměrně známé, na mě příliš nezapůsobilo, bylo neosobní a necítila jsem se tam dobře. A tak jsem hledala dál a věrný kamarád google mi našel stránky mateřského Acentra. … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, nikdy jsme se neviděly, ani nejsem zvyklá příliš často mluvit o svých porodech, teď ale tak nějak tuším, že by to k něčemu dobrému bylo. Vždycky jsem spíše toužila po přirozeném a bezpečném porodu. Bezpečné ale nevnímám pouze v kontextu nejmodernější lékařské techniky, ale také v intimitě, porozumění a lidskosti. V případě mého prvního porodu, ale bohužel má … Pokračovat ve čtení →
Jméno paní Ivany Konigsmarkové mi v době mého prvního porodu nic neříkalo. Paradoxně jsem se s ním seznámila až díky těmto webovým stránkám. Pečlivě pročítám všechny příběhy a zkušenosti s těhotenstvím či porodem za asistence této vzácné osobnosti a bohužel si po čase uvědomuji, že můj první porod byl sice do jisté míry standardní, ale mohl vypadat úplně jinak. Rodila … Pokračovat ve čtení →
S Ivanou jsme se setkali u mého druhého těhotenství. Setkání bylo sice krátké, ale pro nás zcela zásadní! Ale nejdřív můj první porod. Byl v Podolí a byl podle mě zpackaný! Celé těhotenství probíhalo normálně, bez jakýchkoliv problémů a já se cítila báječně. Na běžné kontrole, v den předpokládaného porodu, mi lékař oznámil, že bude nutné začít s vyvoláním porodu, … Pokračovat ve čtení →
Milá Ivano, Ani jsem se nemusela dlouho rozhodovat, zdali napsat nebo nenapsat svůj porodní příběh. Jen díky Vám jsem v klidu porodila své třetí dítě, našla v sobě netušené schopnosti a nadobro změnila svoje životní postoje. Jsem Vám za to nesmírně vděčná. Celá moje rodina vzpomíná na krásné chvíle strávené s Vámi u nás doma. Myslím na Vás v této … Pokračovat ve čtení →
Rodit „přirozeně“ mi připadalo něco tak přirozeného, že jsem si pod tím pojmem nedokázala ani nic představit. Měla jsem za to, že až nadejde „moje hodina“, prostě pojedu do porodnice a tam přirozeně porodím. V Podolí jsem absolvovala předporodní kurz, kde jsem se dozvěděla cenné informace o tom, že je nutné přijet do porodnice do 2 hodin po odtoku plodové … Pokračovat ve čtení →
Ještě před tím, než jsem poprvé otěhotněla, věděla jsem, že budu chtít jednou prožít, pokud to bude možné, přirozený porod, bez zasahování zvenčí a bez medikace. K porodu jsem zvolila menší porodnici kousek za Prahou. Porod byl nakonec indukován, zda to, bylo nezbytně nutné, nedokážu posoudit, ale mohu o tom pochybovat. Vzhledem k tomu, že jsem byla po většinu času … Pokračovat ve čtení →
